Princip je jednoduchý jako facka, v podstatě to je tak trochu lineární motor a první takovou střílečku na si nechal patentovat jistý Francouz. Přišel s tím poněkud pozdě (těsně po skončení první světové války) a tak mu to nic nevyneslo. Teoreticky s railganem koketovali i Němci za druhé světové války. Uvažovali s tím sestřelovat letadla a prý by jim to i fungovalo. Ale ani tehdy se zbraň do praxe nedostala. Až nyní. Touto technologií by měly být vyzbrojeny torpédoborce třídy Zumwalt a větší lodě. Musí totiž být schopny „uvézt“ menší elektrárnu, která střílející drobečky zásobuje dostatkem elektrické energie. Při rychle opakované palbě to je docela problém. Stejně tak chlazení a opalování vodících kolejnic. Z obrázku, na němž je zachycen oblak plasmy doprovázející tříkilogramový pozdrav vysílaný energií 10,64MJ (megajoulů), začnou být problémy zbraně i laikům hned jasnější.
Podle nám dostupných informací zveřejněných o projektu Velocitas Eradico, se již testovala zbraň vystřelující projektily silou 33 MJ. Ta si má respekt protivníka má udržet na dálku dvou set kilometrů. Podle analytiků měly Railguns změnit svět zbraní už dávno, ale jak se ukazuje, mají celou řadu nectností. Třeba tu, že klasické dělo může být v pohotovosti třeba celé desetiletí a v případě odněkud se blížícího nebezpečí, stačí jen klepnout úderníkem do roznětky.
U railgans se nejprve musí uvést do činnosti elektrárna, nabít kondenzátory,... a zhruba po deseti výstřelech, mezi nimiž musejí být prodlevy aby se vše stačilo zchladit, je i tak potřeba hlaveň, opravuji - koleje, pro velké opotřebení, vyměnit.
Jak nyní na YouTube uživatel Ziggy Zee předvedl, funkční zbraň si lze vyrobit i doma. Autor ve svých pamětech uvádí, že při prvním výstřelu se všechny okruhy spekly dohromady a pokus skončil nezdarem. Jak je ale na připojeném videu patrno, mouchy už „příruční“ 250 librový mobilní Railgun DIY, má vychytány. Střelami hnanými 27 000 jouly již rozstřílel blok balistického gelu, chytrý telefon, pokladničku prasátko i tchýni*.
Předváděná „puška“ je jaksi neskladná, pomalá, vyžaduje dlouhou přípravu a auto na přepravu kondenzátorů. Pro střelce neznalého zacházení s proudem, je navíc krajně nebezpečná. Pro myslivce a jinou běžnou praxi, je výtvor zcela k ničemu. Jako nápad na vydělání peněz, si ale stojí velmi slušně. Vy také svým klikem jistě přispějete:
Výroba magnetické pušky zabrala kutilovi dva roky. Vytvořit kolejnicovou pušku ale bylo jen půl problému. Tím druhým je systém kondenzátorů schopných zaráz uvolnit svých 54 400 V. Spolu s údajem 27 000 joulů, energií, kterou monstrum před vymrštěním střely disponuje, by nám to mělo být dostatečně varovným argumentem, abychom se o nic takového v obyváku nepokoušeli.
Oprava: * správně prý má být dýni!
Další podrobnosti na imgur. http://imgur.com/a/GrAiE
Pro srovnání připojujeme jedno video od Většího bratra:
Nová pravidla pro válku na moři
Autor: Martin Tůma (07.02.2011)
Pistole z tiskárny zvládá padesát a více výstřelů
Autor: Josef Pazdera (10.11.2013)
Izraelská dopravní letedla se budou bránit laserovými věžemi
Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2014)
Doma tištěné pistole se už neroztrhnou
Autor: Josef Pazdera (09.11.2014)
Diskuze:
tankový kanon
Stanislav Florian,2015-11-13 01:09:42
3 kg náboj s 2 kg TNT nese při 1000 m/s kinetickou energii 1,5 MJ a 2 kg TNT odpovídá 8,368 MJ, celkem 9,868 MJ.
3 kg náboj kolejnicového děla „railgun“ při rychlosti 2 664 m/s nese uvedenou energii 10,64 MJ.
Tank T-55 měl 100 mm kanon, náboj měl 36 kg a úsťovou rychlost myslím 1024 m/s a celkovou energii s trhavinou tedy srovnatelnou s railgun.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tankov%C3%BD_kan%C3%B3n
"modernizované tanky T-72 mají energii střely 5,2 MJ ( myslí se zjevně kinetická energii střely)...u elektrotermálního kanónu - k dosažení úsťové energii střely o velikosti 20 MJ je nutné vynaložit 70 MJ (cca 20 kWh). To odpovídá energii plného výkonu současného motoru tanku po dobu 1-2 minut a spálení 7-10 l paliva"
Takže pro tank nic moc, snad pro lodě.
Toto není lineární motor
Karel Bahny,2015-11-12 12:40:20
Railgun není lineární motor, aspoň ne takový, který se používá například u maglevu.
Princip railgunu je velmi jednoduchý: přes vložený náboj se uzavře elektrický obvod. Vlastnost každé proudové smyčky je zvětšovat svou plochu. To se začne dít tak, že náboj začne vysouvat ven. V zařízení nejsou potřeba žádné magnety ani supravodiče.
Proto musí být náboj dobrým vodičem. Zároveň musí být dobrý elektrický kontakt mezi nábojem a kolejnicemi, ale přitom mezi nimi musí docházet k minimálnímu tření. Bohužel právě tyhle dvě podmínky jsou velmi protichůdné.
Při výstřelu dochází k elektrickému oblouku, a to jak přímo v hlavni, protože elektrický kontakt není ideální, tak před hlavní při opuštění náboje. Rozepnout elektrický obvod je mnohem složitější než ho sepnout.
Teoreticky se s tím dá střílet velmi rychle. V praxi je problém zejména akumulace a následné velmi rychlé uvolnění elektrické energie. Opotřebení není zas tak velký problém. Mezi náboj a kolejnice se vkládá vložka, která se snaží splnit ty dvě podmínky.
Re: Toto není lineární motor
Josef Hrncirik,2015-11-12 21:58:12
Pokusil jsem se odhadnout zkrat pro výstřel 32 MJ do 3,2 kg při hlavni 30m.
Trvání cca 30m/1200 m/s = cca 25 ms, odpovídá náběhu 1/4 periody tj. cca 10 Hz.
Skinefektem zvýšený odpor pro 3 cm2 Cu nehraje roli. Uváděný I = 1MA potom chtěl 1500 V při energii a době. Z 50% ztráty v Cu vyplynulo,že cca 300 kg vedení 60 m x 3 cm2 se ohřeje o 50°C, stejně jako projektil Cu bez tření a oblouku. Výkon výstřelu cca 1,3 GW, síla na střelu cca 1 MN = 100 tun, odpuzování kolejí cca 30 m/5 cm ráže = cca 60 kt.
Leč vedení má L cca 8 uH a při 1 MA je v jeho L energie 4 MJ, která přejde do oblouků.
Při účinnosti výstřelu 0,3 to chce mít 30 kWh. Minimálně 2 t setrvačníku, či spíše 10 t zkratového generátoru schopného přežít zastavení během 25 ms, tj. výstřel do zdi a vratnou brdu od kanonu.
Re: Re: Toto není lineární motor
Vojslav Ondříček,2015-11-13 13:20:22
To nebude tak jednoduchá rovnice.
Při posuzování průběhu změny intenzity el. proudu v čase pořebujem znát vedle induktivity a činného el. odporu okruhu také kapacitu kondenzátoru. Kráčíliť zde o silně tlumený resonanční obvod.
V podstatě musí být "rail gun" vyladěn tak, aby v okamžiku opouštění kolejnic střelou tekl minimální proud. Urychlení střely tedy nebude lineární, ale bude dané půlvlnou sínusové křivky intenzity el. proudu, nebo její značné části.
Jo a ta střela, či projektil, je umístěna ve "vozíku". Ten je z elektrické mědi, uzavírá elektrický obvod mezi kolejnicemi a je jimi i (přímočaře) veden. Po opuštění kolejnic se aerodynamicky tvarovaný projektil vydá na cestu k cíli solo a neaerodynamický "vozík" skončí kdesi na půli cesty. To je další nevýhoda tohoto systému, že musí investovat energii do pohybu jak hmotného projektilu, tak do hmoty "vozíku" (obdoba ucpávky koule v hlavni pušek předovek).
Re: Re: Re: Toto není lineární motor
Josef Hrncirik,2015-11-13 15:56:57
Elektřiny se bojím.
Chtěl jsem jen odhadnout, zda vodiče nemusí být tlusté jak noha nebo supravodivé, ev. zda se neroztaví, zda tam nebude příliš velký skin efekt, ev. zda to nebude mít příliš velkou L a nepůjde to rozumně nakmitnout.
Hlavně jsem si myslel a vlastně myslím doposud, že energie by zůstala hlavně v hlavni (poli tlumivky) tj. ohni oblouků po výstřelu. Proto jsem si myslel že bez feromagnetického obvodu přes projektil to bude málo účinné. Vlastně jsem sílu ani neodhadoval, prý pole má cca 10T, tj. lepší reproduktory. Předpokládal jsem že vazba projektilu na pole je velmi silná, jak se tvářili ve wikipedii. Udělal jsem jen energetickou bilanci a příjemně zjistil, že v poli tlumivky nezůstane řádově více energie než v projektilu.
Asi by tento jiskrový vysílač či svářečka měla být kriticky utlumena, aby to nebyla jen obloukovka.
Snad platí F = B*I*l; U = B*l*v; l = ráže = cca 5 cm; B = 10 T; v = cca 1000 m/s; Požadované interakce či reakce 100 tun 1000V 1 MA 25 ms 32 MJ pak cca řádově dostanu.
Obvod bez el. oblouků měl max. 1,5 mV/A odpor. Pro kritické tlumení s časovou konstantou 25 ms = R*C vyjde C = 50 F a pro 32 MJ to chce napětí cca 1300 V.
Střela musí být v symetrickém kontaktu s napájecími kolejničkami, jinak by ji přítlačná síla příliš ničila a asymetrický efekt ničil přesnost střelby při odlepení. Vybíjení kondenzátoru přes rostoucí odpor a indukčnost rostoucí s posuvem střely nevede na žádoucí cca konstantní zrychlení (proud). Pomohlo by postupné spínání sekcí hlavně (pokud je zlomyslně nezkratují oblouky). Řekněme do 1/2 hlavně konstantní proud tj. zrychlení, pak exp. pokles s časovou konst. cca 20 ms, tj. poslední sekce dlouhá a s delší konst. než předchozí.
Re: Re: Re: Re: Toto není lineární motor
Vojslav Ondříček,2015-11-13 17:24:14
Sice se elektřiny nebojím :-D, ale není mi to přesto nic platné. Strach mám z akumulovaných energií, ať se jedná o granát, bombu s tekutým plynem, kanistr s benzínem a nebo o napjaté lano.
Ten průběh intenzity el. proudu bude vše jen ne lineární. Z počátku jej bude limitovat počáteční induktivita obvodu, posléze klesající el. vodivost systému a pochopitelně narůstající induktivita kolejí rostoucí vzdáleností jejich el. přemostění střelou ... a pochopitelně také klesajícím napětím vybíjených kondenzátorů. Muselo by se to simulovat a nebo aspoň propočítat v Excelu. Protože však nemíním takovou garážovou rail gun stavět, tak na to nemám motivaci.
Technické problémy budou v tavení kontaktních plošek vymršťovacího vehiklu a vytlačování této taveniny směrem vpřed. Tím klesá elektrická vodivost systému a také přesnost vedení. Počítám, že u "dospělého" provedení bude mít vlastní projektil extrovní neelektrické vedení v podélném směru vybavené podélně šikmými drážkami k uvedení projektilu do rotace.
Dovedu si představit, že zbrojíři potřebují katapult s úsťovou rychlostí několiky Machů na vypuštění střely vybavené náporovým motorem, který ji urychlí na vysněných 7 Machů.
(Energie kondíků o 50F nabitých na 1,3kV dá 42MJ.)
Re: Re: Re: Re: Re: Toto není lineární motor
Josef Hrncirik,2015-11-13 17:50:49
Spínání sekcí umožní i zastavit stržený výstřel, bohužel bez recyklace energie a s přivařením ke kolejím.
Určitě tam mám i řádové chyby.
Obávám se, že v náporovém motoru malé ráže se na krátké dráze palivo nestihne zamísit se vzduchem a shořet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Toto není lineární motor
Vojslav Ondříček,2015-11-13 20:44:20
To nemohu posoudit, ale předpokládám, že po opuštění katapultu by měla létající bomba s náporovým motorem dostatečnou rychlost na natlakování spalovacího prostoru a vstřikování paliva - tedy zažehnutí pohonu. Konec konců se startuje v husté atmosféře.
Problémy bych viděl spíš ve velkém urychlovacím přetížení v katapultu na pohyblivé části mechaniky motoru (čerpadlo, ventily, škrtící klapky ... ).
Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Josef Hrncirik,2015-11-13 17:57:44
Fungují i bleskosvody, nebo jsou to jen hromosvody?
Re: Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Vojslav Ondříček,2015-11-13 20:56:16
To je hrome zapeklitá otázka, přímo buď pro strýce Artuše a nebo pro Horníčka.
Řek bych, že hromosvod bude fungovat stejně, jako bleskosvod. To je podobné asi jako u hasičů, kteří v principu fungují stejně, jako jejich předchůdci požárníci.
Je tak mimochodem, Také se mi líbí názvy "vznětový" a "zážehový" motor. Není na odbornou terminologii. Prosťáček řekne to je nafťák (dízlák), nebo to je benzíňák (oťák) a při to se mu nabízejí dokonalé termíny pro předpisové označení druhu motoru.
Re: Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Vojslav Ondříček,2015-11-13 21:11:58
Jo ještě, vodivost plasma.
Jen jako laik si domýšlím, že ta vodivost bude záviset na koncentraci volných elektronů, tedy na chemickém složení, teplotě a tlaku plasma. Jako u každého vodiče je pak odpor závislý také na geometrii vodiče, tedy na jeho průžezu a na jeho délce. V případě našeho rail gun bude délka plazmy malá a průřez velký.
Atmosférické výboje jdou cestičkami vysokým el. napětím ionizovaného vzduchu, párované náhodným ionizováním vzduchu nějakým vysoce energetickým partiklem z Vesmíru. Protékající proud parcielních výbojů "nažhaví" danný proudový kanálek a tím naroste jeho vodivost ... a řetězová reakce ionizace a plazmování kanálků je nastartována až se kanálky propojí do pořádného kanálu grande pro tu správnou sérii petelic.
Re: Re: Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Josef Hrncirik,2015-11-13 21:48:49
Dobře, když je Vám měděný bleskosvod ukradený, tak boží posel udeří do buku, který prý není tak mastný jako smrk, nebo aspoň do železa.
A co z Ohmova zákona? Prý to je cca 20 A*s a průměr kanálu ? 30cm a 500 kWh.
U toho náporáku V0 jsem měl obavu že ohnivá čára bude od vstřiku paliva odfukována rychlostí nejméně 3M a teprve po vypaření kerosinu a promíchání půjde plamen rychlostí 2M zpět, tj. žižlavá čára vznikne nejblíž 1 m za střelou.
Re: Re: Re: Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Vojslav Ondříček,2015-11-13 22:34:07
No, kdyby to žižlalo nedejbóže až za motorem, pak by tento neměl tah.
V té technice se nevyznám, ale pokud vím je nutno uspořádáním (následným zúžením) vstupního otvotu vytvořit onen tlak mnoha barů (??) a tedy nárůst teploty nad zápalnou teplotu směsi. Do tohoto prostředí se pak stříká palivo. Rychlost plynů v této části motoru, ve spalovací komoře, bude spíš malá asi hodně podmachová, ta zase naroste až ve výstupní trysce.
S božími posly se nevyznám. Naměřené rekordní výboje budou mít nad 200kA a vzhledem k induktivitě proudového kanálu, který je navýsost komplikovaný, křivolaký a větvený, bude časové rozložení proudu také velmi komplikované a případ od případu odlišné. Nehledě na fakt, že stejným kanálem "projede" až několik (třeba pět) výbojů v milisekundových odstupech za sebou. Ti běžní poslové mají statistický průměr intenzity kolem 50kA.
Ty údaje o energii výbojů lze brát opatrně, myslím s ohledem na hypotetické využití v nějaké bleskové elektrárně. Když se uváží napětí kondenzátoru mrak-zem o mocnosti 10MV a výboj 50kA pak dostanu výkon 500GW a trval-li by proud trvání efektivně 1ms tak by měl mít energii 500MJ, což by dalo nějakejch 140kWh. Ale nevím, co bych měl s touto hodnotou počít.
Co se odehraje na hrotu Divišova vynálezu nevím, asi mírné očouzení a natavení povrchu. O kolik naroste v takovém případě teplota Fe drátu o průměru 10mm - toť otázka. Takový drát má pro metr el. odpor 2mili ohmy. Vykašlu-li se na skinn effekt tak mám ztrátový výkon 500kW pro metr a to po dobu jedné ms dá 500J a to vohřeje ten metr drátu tak o dva kelvíny. Rekordní blesk 250kA 5krát zopakovaný by to dotáh na 250K.
Re: Re: Re: Re: Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Josef Hrncirik,2015-11-14 18:44:58
Spalují to až za difusorem, kde stoupne tlak i teplota zmenšením M pod 1. Musí tam ale být předem a pak chodem žhavý stabilitátor plamene (rošt) a pro sichr pomocný hořák, aby plamen neulítl i z poměrně dlouhé ? 1 m komory. Petrolej funguje nejlíp při M3, do M7 pouze H2.
Formální vodivost blesku je cca 3 S/m délky bez znalosti průřezu!, mangovníku či banánovníku 0,07 S*m/m**2 = 0,07 S/m, Ar plazma T = 13000 K pro svařování 200 S/m, měď 60 MS/m. Výboj přes celou hlaveň cca odpovídá zkratu střelou.
U toho hromdoželeza mě vyšlo 10x víc, 20°C; 5* rekordman pak 2 500°C. Naneštěstí pro pojišťovnu neudeří 2*do stejného místa.
Re: Re: Re: Re: Re: Jaký je podíl měrných vodivostí v plazmě (kanálu Blesku) a v Cu?
Vojslav Ondříček,2015-11-15 02:18:17
Moje vina, sypu si hlavu na popel. Někde se mi posunula desetinná čárka o jedno místo vlevo.
Díky za upozornění, budu se při příští bouřce víc bát (o faktor 10). Jedinou útěchou mi jest, že statisticky odhadnuto mi do baráku, tady na Moravském poli, sjede boží posel jednou za dva a půl tisíců let.
Mají "to" řádně odrušeno? Kolik NOx vznikne v plazmě při výstřelu?
Josef Hrncirik,2015-11-12 06:32:10
zdálo se mi, že talíře jsou dost poprskané kapkami železa z kolejnic
Josef Hrncirik,2015-11-11 14:00:31
či projektilu?
Re: zdálo se mi, že talíře jsou dost poprskané kapkami železa z kolejnic
Jiří Novák,2015-11-11 14:22:54
Neříká ve videu že to je hliník? Aspoň mám ten dojem že to tam někde zaznělo.
Re: zdálo se mi, že talíře jsou dost poprskané kapkami železa z kolejnic
Vojslav Ondříček,2015-11-11 15:13:50
Kolejnice jsou měděné a projektil je hliníkový. Cíl je tedy poprskaný kapičkami hliníku s minimálním podílem mědi.
Problém tohoto systému je jeho mizerná energetická účinnost a asi také velký rozptyl střelby. Jinak to dává impozantní ohňostroj.
Re: Re: zdálo se mi, že talíře jsou dost poprskané kapkami železa z kolejnic
Josef Hrncirik,2015-11-11 15:39:13
Účinnost bude asi jako u elektromotoru bez feromagnetických obvodů a tuhost vedení (přesnost) vzdušným polem malá. Navíc to bude asi EMI jak z atomovky.
Nemá tam být 54*400 V?
Josef Hrncirik,2015-11-11 16:15:00
Je to paralelně nebo sériově?
54 000 V by dělalo jiskru 2 cm
i kdyby to šlo do akce jako 400 V, pak jiskření způsobí vznik oblouku a energie mizí v ohřevu plazmy spíš než v tvorbě mag. pole.
Potřebují velké proudy vzniklé z malého napětí, aby nevznikl oblouk.
Mám dojem že obloukovka hořela při 24 V, to se ale nedá dobře skladovat v C.
Potřebují metrák superkapacitoru a supravodivé vedení i projektil, nebo vedení tlusté jak ruka, nebo trafo (bez indukce) do kolejí.
Proč nestřílí z vakua nebo tlakového N2 či SF6 z vysokonapěťových spínačů?
Jak je synchronizováno současné sepnutí všech C?
Co skin efekt a proč mají zbytečně dlouhé vedení (R, L)?
Podívali se do té červené knihy pod prasátkem?
Re: Nemá tam být 54*400 V?
Vojslav Ondříček,2015-11-12 02:12:37
Ty kondenzátory jsou všechny paralelně elektricky propojené hliníkovými pásy a ty pak kabely s oněmi měděnými kolejnicemi. Konstruktér použil 56 kusů kondíků á 6mF, které nabije na 400V - to dává pak onu energii 26,88kJ (=26,88kWs, nebo 488W po dobu jedné minuty), která "čeká" na zkrat vyvolaný vsunutím projektilu na počátku kolejnic. Asi jako by byla kolejnice modelového vláčku pod plným napětím, na jejíž počátek je nasunuta lokomotiva. Ta také "vystřeli", to jsem si osobně kdysi v dětství ověřoval, než jsem tu lokomotivu oddělal.
Ten projektil je ovšem "vsunut" rychlostí několika desítek metrů za sekundu, tedy vstřelen nějakým mechanizmem poháněným stlačeným CO2. V okamžiku kontaktu projektilu s kolejnicemi teče onen proud daný odporem a induktivitou kompletního obvodu, i tím kožním efektem.
K té energii - kdysi se mi jeden myslivec chlubil svou kulovnicí tvrdě, že střela má počáteční energii 300J, pochopitelně musí mít náplň střelného prachu v nábojnici asi dvojnásobnou energii. To nevím, jen si to tak představuji.
Ve Wiki jsem našel jeden příklad malého kanónu ráže 12,mm jehož 42g střela má úsťovou rychlost 823m/s a tedy energii 14,224 kJ.
Re: Re: Nemá tam být 54*400 V?
Josef Hrncirik,2015-11-12 07:43:11
Mají dlouhé vedení.
Podle definice ampéru ze silových účinků proudu se jim kabely od sebe prudce odpudí a viditelně prudce zhoupnou. To sežere energii, která by určitě stačila rozbít další čínský talíř.
U kvalitních odporových mostů se portuťovaly (amalgovaly) kontakty, aby přechodové odpory byly minimální. Proto kolejnice i střela měly svítit leskem čisté rtutí, nebo být masivně postříbřeny či pozlaceny.
Mělo to být provedeno jako bleskosvod, tj. přívody s velkými rádiusy, žádné prudké zlomy.
Želatinový blok měli zavěsit jako balistické kyvadlo, určitě v té červené knize byl návod jak z toho určit rychlost střely.
Byli to vůbec američané?
Na ukázku měli střelit do želatiny kulobrokem a Lugerem s nařízlou špičkou (dum-dum) a ukončit to střelením pancerfaustu do bloku napalmu v té kraksně prostřílené ranami mimo talíře.
Magnetické pole z proudu příčkou interaguje s magnetickým polem kolem kolejnic. Ze začátku zbyde v mag. poli kolejnic málo energie, protože toto pole je krátké.
Při opuštění hlavně však v něm zbude spousta energie, která jde do nevyužitelného výboje mezi kolejemi (plazmy). Pole by šlo zakoncentrovat do feromagnetika v krátce a přesně spínaných oblastech.
Jaké max. zrychlení dosahují rotory v motorech či lin. motorech elektrických a spalovacích?
Střela kulovnice má běžně 2 - 4 kJ, počítali jsme to na střední škole.
Jen závist
Milan Krnic,2015-11-11 13:07:19
Kdybyste dva roky tohle tak usilovně vyráběl, jak on, zvedl byste to, možná, taky.
Škoda, že se článek nezmiňuje o jeho životosprávě.
Jaká je přesnost zaměření z opálených kolejnic?
Josef Hrncirik,2015-11-11 12:26:39
Jaký je rozptyl pouze aerodynamicky stabilizovaných střel?
Návrat ke střelbě z nedrážkované hlavně?
Energetická účinnost střelby?
Kadence střelby?
Zrychlení střely (délka hlavně)?
Zahřátí střely (naindukované proudy v rozněcovači či obvodech střely)?
Jak to chytá zpětný ráz?
Proč letí mrak ohně i za již vystřeleným projektilem?
Je to aspoň trochu bezdýmné?
Váha a využití elektrárny?
Má to nějakou výhodu proti řízené raketě?
27 000 J ( v kondenzátorech, ale kolik v projektilu?) dá střele 5-10g prachu, na které nepotřebuji 120 kg dělo.
Re: Jaká je přesnost zaměření z opálených kolejnic?
Karel Bahny,2015-11-12 13:48:23
Rozptyl - v pozdějších fázích letu je to asi stejné jako u klasických střel. Při opouštění hlavně ale možná dochází k nepěkným věcem a nevím, jak moc dokáží ovlivnit přesnost.
Podle mě ty střely z námořních railgunů jsou stabilizovány i rotací, takže k nějakému roztočení tam docházet bude.
Energetická účinnost není zas tak velký problém.
Kadence je teoreticky velmi vysoká, problém je samozřejmě s dobíjením kondenzátorů. K opotřebení dochází, ale nebude to rozhodující problém.
Zrychlení střely závisí na tom, jak velký proud dokážeme skrz ten náboj protlačit. Podle toho, co jsem viděl, jsou ty hlavně na lodích dost dlouhé. Velkou výhodou railgunu je to, že náboj zrychluje v hlavni se stále víceméně stejným zrychlením.
K zahřátí střely dochází, ale není to zas tak velký problém. O indukci v obvodech střely jsem nic neslyšel, buď se zatím střílí jen s hloupými kusy kovu, a nebo to není problém.
Zpětný ráz je stejný problém jako u klasického děla. Newton žije. Přestože mají střely podstatně vyšší rychlost je ten zpětný ráz menší, protože i střely jsou výrazně lehčí.
Plazma za projektilem je elektrický oblouk vzniklý při rozpojení obvodu (vystřelení náboje z hlavně).
Bezdýmé to úplně není, to plazma není úplně čisté. Ale při výstřelu se neuvolňuje žádný plyn jako v klasických dělech. Uvolněný materiál je přímo z hlavně a střely.
Váha velká, elektrárna nutná - loď takovou elektrárnou ale je stejně.
Výhody to má - střela je výrazně levnější než raketa. Její skladování je také mnohem bezpečnější - nemůže bouchnout, je to kus kovu.
No tak samozřejmě v případě technologického demonstrátoru party nadšenců nemá smysl mluvit o podobných maličkostech jako hmotnost děla.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
