O Velkém hadronovém srážeči (LHC) v CERNu už byl sepsáno mnoho superlativů. A samozřejmě právem. Největší urychlovač, nejdražší vědecký projekt na Zemi, a tak dále. Jak se ale zdá, LHC nezůstane rekordním urychlovačem navěky. V CERNu přemýšlejí o tom, že postaví Future Circular Collider (FCC), ultimátní srážeč nové generace a své záměry nezakrývá ani Čína.
Ať už si o Číně a jejím politickém systému myslíme cokoliv, tak je nejspíš pravda, že teď prožívá epizodu náramného vědeckého a technologického rozvoje, která ji dovoluje věnovat část prostředků na ambiciózní vědecké projekty. Jeden takový projekt by měl v dohledné době potěšit komunitu fyziků. Podle agentury AFP státní čínská média oznámila úmysl Číny zahájit v roce 2020 stavbu obrovského srážeče částic, slovy titulku této zprávy „super supersrážeče“.
Podle dostupných informací by tento gigasrážeč měl být minimálně dvakrát větší než LHC a měl by srážet částice o několikanásobně vyšší energii. Šéf Institutu fyziky vysokých energií (IHEP) Čínské akademie věd Wang Yifang prohlásil v rozhovoru pro China Daily, že intenzivně pracují na finálním konceptu designu tohoto zařízení, který by měl být hotový koncem příštího roku. Pokud se to povede a Evropa významně nezrychlí přípravu srážeče Future Circular Collider, tak se Čína zřejmě dostane do vedení.
Logo Institute of High Energy Physics (IHEP)
Čínští fyzici vědci očekávají, že na jejich gigantickém srážeči uvaří miliony Higgsových bosonů, mnohem víc, než kolik zvládne Velký hadronový srážeč. Slibují si od toho, že se o těchto populárních částicích dozvědí daleko více zajímavého. Tak jak je v současnosti plánovaný, by čínský velesrážeč měl srážet protony se sedmkrát vyšší energií, než jak to umí Velký hadronový urychlovač. Jeho výkon kolem 100 TeV by měl být srovnatelný s plánovaným srážečem Future Circular Collider, pokud ho ovšem Evropa postaví. Takové srážky by nám měly ještě daleko více pootevřít dveře do světa přízračných částic, které tušíme za hranicemi možností dnešních přístrojů.
Wang si nebere s LHC v CERNu servítky a podotýká, že tenhle srážeč už narazil na strop. Podle něj není reálné, že by v CERNu na stávajícím zařízením mohli ještě dramaticky navýšit energii srážek částic. Žijeme v době, kdy mnohé rozvinuté země omezují výdaje na vědecké projekty, zvlášť pokud jde projekty, které neskýtají záruky okamžitých a dramaticky úspěšných aplikací. Čína teď ale utrácí spoustu peněz jak v praktické, tak i v teoretické vědě. Netají se přitom svými ambicemi stát se globálním lídrem v mnoha vědeckých oborech, od biologie až po kosmologii.
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze slaví 60 let od svého založení. Při této příležitosti přichystala fakulta ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. na 2. listopadu 2015 řadu akcí. Na neformálním setkání s promítáním videí, experimentů a expozice všech kateder, se bude v době mezi 15:30 až 18:00 možné setkat s nakladatelem a autorem knihy Fukušima I poté (knihu bude jen za nakladatelskou cenu).
V Číně začali plánovat stavbu ohromného srážeče částic v několika variantách v roce 2013, brzy po intenzivním zážitku globálních oslav objevení Higgsova bosonu na LHC. Vhodným místem pro takovou stavbu by prý mohlo být přístavní město Čchin-chuang-tao v severozápadní Číně, které je mimo jiné i výchozím bodem Velké čínské zdi. Pro fyziky vysokých energií je příhodné svými geologickými poměry a v neposlední řadě také místními vinicemi.
Stávající růst čínské ekonomiky a velké zdroje Číny podle Wanga nabízejí unikátní příležitost k rozsáhlým investicím do základního výzkumu. Za Evropany doufáme, že jim v dnešní turbulentní době jejich elán a ekonomický růst vydrží. Byla by škoda přijít o tak ambiciózní projekt. Jak poněkud pateticky říká Wang, nebude to stroj jen pro Čínu, ale pro celý svět. A fyzici podle něj budou mít možnost přijet do Číny a na projektu gigantického srážeče částic se osobně podílet. Kolem roku 2020 uvidíme.
Literatura
AFP 29. 10. 2015.
V CERNu si myslí na gigantický urychlovač
Autor: Stanislav Mihulka (06.03.2014)
Budoucí kruhový urychlovač v CERN
Autor: Marek Taševský (14.05.2014)
Kulaté výročí evropské laboratoře částicové fyziky CERN
Autor: Vladimír Wagner (01.09.2014)
Diskuze:
urychlovačová mánie
Petros Pd,2015-10-31 10:47:04
Všichni staví urychlovače, utrácejí za ně biliony, předhánějí se kdo bude mít větší atd. Jako laik do hloubky částicové fyzice nerozumím. Připadne mi ale, a možná se mýlím, že tyto výzkumy nemají pro praktické aplikace skoro žádný přínos a jedinými výstupy těchto mega a gigasrážek jsou jen objevy nových a nových částic, stále virtuálnějších a imaginárnějších. Napadámě jestli za tím není jen lobby vědců kteří přesvědčují politiky (kteří tomu absolutně nerozumí) o nutnosti a přínosnosti těchto výskmů a sami si tím zajišťují pohodlná a dobře placená pracovní místa a také lobby technologických firem které vidí lukrativní zakázky.
Naproti tomu se stává, že někdo objeví zcela náhodou a bez teoretického základu něco jako EmDrive, něco co může způsobit revoluci i bez bilionových investic.
Re: urychlovačová mánie
Milan Krnic,2015-10-31 14:04:58
Napsáno z počítače s spintronikovou záznamovou pamĕtí.
Re: urychlovačová mánie
Filip Gája,2015-10-31 14:09:24
U projektů jako je LHC jde především o hlubší pochopení fungování našeho vesmíru, už jen to podle mě za ty prachy stojí, samozřejmě že se u té příležitosti může někdo "nabalit" ale daleko víc peněz se podle mě utápí v daleko zbytečnějších projektech, EmDrive je sice super objev (pokud to není nějaká doposud neodhalená chyba v měření) ale spoléhat se při výzkumu na náhodné objevy podle mě není úplně ideální přístup.
Re: urychlovačová mánie
Roman Sobotka,2015-10-31 15:52:10
Predne, zadne nove urychlovace se nastavi. Jedna se o plany na papire a realizace neni jista ani trochu.
Vedci se samozrejme snazi tlacit na politiky, aby ziskali prostredky na vyzkum.
Uplne stejne tlaci vsechny slozky podporovane z dani (armada, vsemozni prijemci dotaci,
skolstvi, zdravotnicvi, socialni sluzby atd). Realita je ale takova, ze celkova dotace na vedu je zanedbatelna napr v porovnani s vydaji na armadu. Zrovna lobbing vedcum moc nejde. Pokud se Cina rozhodne misto dvou letadlovych lodi postavit urychlovac, tak fajn.
Nevim, z ceho prameni vase predstava, ze vedecka mista jsou pohodlna a dobre placena. Ne, ze by se takove misto nenaslo, ale troufam si tvrdit, ze v drtive vetsine to neplati (jedna se spise o oxymoron). Pokud uz je nejaky vedec velmi dobre placeny, tak rozhodne nema pohodlne misto. Ostatne, napsal by jste, ze VS ucitele, nebo hraci ve filharmonii maji pohodlna, dobre placena mista?
BTW, pokud je EMDrive opravdu funkcni (coz nikdo nevi a skepse je na miste:
http://io9.com/no-german-scientists-have-not-confirmed-the-impossibl-1720573809),
tak neplati zakon o zachovani hybnosti. A to by melo setsakra prakticke
dusledky odhalit, o co jde. A k tomu potrebujete novou generaci urychlovacu..
Re: urychlovačová mánie
Jakub Klos,2015-11-02 09:29:22
Také nejsem odborník, ale srdcem fandím takovým projektům. Až na to, že mě tyto urychlovače začínají děsit. Podle některé teorie už v CERNU měli vytvořit nějakou asi singularitu, která měla kompletně zničit vesmír. Zní to nevěruhodně, ale nemám to z vlastní hlavy. Pro tak velký projekt by se mělo nejdřív vyřešit otázka bezpečnosti a pak zvažovat, zda přínos za to riziko a peníze stojí.
Re: Re: urychlovačová mánie
Vít Výmola,2015-11-02 12:13:16
Tak to by se ovšem nepostavilo vůbec nic. Taková bezpečnostní otázka se nedá s naprostou jistotou zodpovědět. Nebo mořná lépe: Jsou lidé, které v jejich touze o předběžnou opatrnost nelze ničím přesvědčit.
Teorie, že v LHC mohou vznikat černé minidíry a další smrtonosné věci, opravdu jsou (byly), načež je hlavně média patřičně nafoukla. Řada vyděšených lidí (většinou fyzikou nepolíbených) se pak nedala uklidnit tím, jak málo pravděpodobné tyto teorie jsou.
Re: Re: Re: urychlovačová mánie
Petros Pd,2015-11-03 22:39:26
S tou pravděpodobností to je složitější a spočítat pravděpodobnost u jevů které neznáme je nesmyslné.
Re: Re: urychlovačová mánie
Rudolf Svoboda,2015-11-02 12:26:02
Jakube, nefanděte projektům kterých se bojíte :-)
Re: urychlovačová mánie
Tomáš Kohout,2015-11-02 14:34:28
Před 100 lety se také ptali k čemu je ta teorie relativity, že to nemá žádný přínos pro praktickou aplikaci. No a dneska byste bez toho měl satelitní navigaci, která by se vám každý den odchýlila o 11 km!
ta rivalita už tady byla dříve
Pavel Brož,2015-10-31 10:12:15
Ono je tomu bohužel tak, že osud mnoha obřích vědeckých projektů byl podmíněn rivalitou buďto mezi USA a Sovětským Svazem, nebo i mezi USA a Evropou. Projekt Apollo je zrovna ukázkovým příkladem takového projektu, a ve smyslu této rivalitní "logiky" pak není až tolik překvapující, že Američani po svém fenomenálním vítězství v závodech o Měsíc potom toto pole na už více než čtyřicet let opustili. Podobná rivalita bezesporu hrála roli v projektu gigantického urychlovače o obvodu 87 km a maximální energii srážek 40 TeV (dnešní LHC má obvod 27 km a maximální energii srážek 14 TeV), který byl zrušen v roce 1993, oficiálně proto, že by nebylo dost peněz současně na mezinárodní orbitální stanici ISS. Nemálo lidí ovšem poukazovalo na to, že rozhodnutí padlo pár let po pádu železné opony a následném rozpadu Sovětského Svazu.
Obří vědecké projekty Číny včetně jejího ambiciózního kosmického programu, ale také v jiných prestižních oblastech, lze chápat jako emancipaci Číny do role supervelmoci nejen vojenské či ekonomické, ale i vědecké. Čína si zkrátka chce pro sebe zabrat místo uvolněné svého času Ruskem. To bezesporu povede k obnovení bývalé velmocenské rivality i na vědeckém poli.
Na druhou stranu nelze šmahem říct, že rivalita na tomto poli je a priori kontraproduktivní. Existence dvou nezávislých špičkových pracovišť srovnatelných svými možnostmi mnohokrát hrála dost podstatnou roli při ověřování správnosti, a někdy i poctivosti dosažených vědeckých výsledků. Tak se např. poměrně rychle podařilo prokázat nesrovnalosti při údajném objevu některých extrémně těžkých jader prvků, protože jednoduše konkurentní pracoviště dostávala jiné výsledky - následná aféra vedla k odvolání nejen prve ohlášených výsledků, ale také příslušného provinilce. Konkrétně na poli objevování supertěžkých elementů se dnes bere za naprosto nezbytné, aby každý takový objev byl následně potvrzen nezávislými pracovišti.
Re: ta rivalita už tady byla dříve
František Bednář,2015-10-31 14:33:01
Tohle chápu a souhlasím s vámi, to co jsem napsal nebyl výplod jen tak šmahem, myslel jsem to trochu jinak.
Je mi jasné, že právě rivalita byla mnohdy hybnou silou stojící za velkými událostmi. Ale Například projekt Apollo se s tímhle srovnávat nedá. Krom (i vámi zmíněné) rivality a především střetu ideologií šlo i o něco naprosto unikátního - být poprvé na Měsíci. Předtím to byl pdvní člověk ve vesmíru, první družice. A celá řada takových prvních věcí.
Tenhle urychlovač nebude první, bude jen větší, zvětšená a zdokonalená již zavedená věc. To je jeden důvod proč mi to soupeření nepřijde tak chytré. Další a asi nejpádnější důvod je to co jsem psal, věda mi dneska přijde tak trochu jako nechtěné dítě a odevšad jsou slyšet stížnosti na nedostatek protředků, obtížnost je shánět a neochotu je poskytovat.
Vtomhle směru jsem kontraproduktivním měl na mysli fakt, že je to příšerně drahá věc a tak něž to stavět dvakrát, jedna z těch částek, nebo polovina chcete-li, by se dala použít jinde (a že by se našlo věcí kde by se prostředky hodily).
Co se potvrzování objevů týče, jistě by se to dalo provést i jinak, třeba stejné pracoviště, jiný tým. Je mi jasné, že druhé takové pracoviště je nespornou výhodou právě při ověřování, eliminuje se tak i možná chyba techniky, ale znovu říkám, ve světle dalších důvodů mi prostě přijde výhodnější ty tolik potřebné peníze použít jinde.
Samozřejmě to předpokládá ochotu Číny a dalších zemí spolupracovat, což je značně naivní. To jsem ale probírat nechtěl, jde mi o ten princip.
Jistě, rivalita by mohla být ku prospěchu věci a rozvířit stojatou vodu, ale ono jako tolik jiných věcí, i u rivality záleží na rozumné míře. Přehnaná rivalita také není úplně požehnání a stejně jako v případě rivality, vědě rozhodně prospívá i spolupráce, resp. ochota spolupracovat.
Re: Re: ta rivalita už tady byla dříve
Martin Kovář,2015-10-31 19:32:07
Do určité míry s Vámi souhlasím. Té rivality se dá dosáhnout i na jednom urychlovači. Stačí se podívat na LHC a na ATLAS a CMS.
Na druhou stranu si nemyslím, že by tím pádem CERN neměl nic dělat a nechat to na Číňanech. Jsou i jiné možnosti - třeba lineární urychlovač (ILC). A dalo by se i pokračovat.
Není tady rivalita spíš na škodu ?
František Bednář,2015-10-31 03:53:24
Chápu-li článek správně, tak se čínský projekt vymezuje vůči evropským a rivalita mi v tomto případě přijde hodně zbytečně kontraproduktivní. Chápu ještě, že postavit větší urychlovač, než stávající největší je logicky další krok, v tomto případě jde o další krok po LHC. Jenomže je ve hře zmíněný FCC a tento čínský, který se prezentuje jako jeho soupeř. Jak jsem již uvedl, chápu tedy, že postavit větší má smysl, postavit projekt zabývající se podobnou tématikou, ale jít na to jinou cestou má také smysl ... ale stavět dva velice podobné - a velice drahé projekty mi přijde opravdu hloupé.
Nebylo by k dobru všech a vědy především, v tomto případě spolupracovat namísto rivality ?
Berme to tak, že pokud se do toho pustí obě strany, bude třeba dát do kupy dvě veliké hromady peněz. Kdyby se namísto toho obě strany rozhodly spojit síly, mohl by se postavit urychlovač ještě daleko větší než je plánovaný a nebo postavit plánovaný a zbyla by pořádná hromada peněz na další projekt/y.
Takhle to vidím selským rozumem, otázkou je, jak mimo jsem.
Re: Není tady rivalita spíš na škodu ?
Milan Krnic,2015-10-31 09:13:03
Nedomluvíme se ani v Evropĕ, co Evropĕ, státĕ, co státĕ, kraji, co kraji, mĕstĕ, co mĕsté, ulici, co ulici, paneláku, co paneláku, ani na patře, co ani na patře, v rodinĕ, co v rodinĕ, spousta lidí ani neví, co sami chtĕjí.
A vy byste se chtĕl domlouvat s Číňany ...
Utopie, ale hezká :-)
Cena projektu
Jiří Švarc,2015-10-31 02:22:51
Jen pro srovnání - cena LHC se vším všudy vč. provozu cca 13 miliard dolarů a zrovna teď čtu článek, že USA nakoupí 21 bombardérů, nástupců B-2 za 60 miliard dolarů. Když vezmu největší vědecké projekty v historii lidstva - ISS, Apollo, raketoplány, LHC a ITER, tak stejně v součtu za desítky let nedají to, co za zbrojení utratí spojené státy ročně. Velká škoda.
Re: Cena projektu
František Bednář,2015-10-31 03:41:15
Když započtete další velmoci, jako je Čína, Indie, Rusko, země EU potažmo NATO a další .. a přidáte jejich rozpočty,tak to číslo bude ještě smutnější.
Jenomže doufat, že lidstvo začne upřednostňovat otázky jak vznikl vesmír a co je zač před tím, jak se co nejefektivněji vzájemně zamordovat je čirá utopie, tak nezbude než se s tím smířit.
Na stranu druhou zapomínáte, že zbrojní programy jsou také jedním z tahounů výzkumu a přispěly vědě v lecčems.
Re: Re: Cena projektu
Rudolf Svoboda,2015-11-02 12:30:48
Bylo v historii lidstvo jiné? Svět je natolik různorodý, že bude spíš chatoštější víc a víc než uspořádanější. Nepřipomíná Vám to něco?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
