Jeden z prvních komentářů k článku zveřejněném v časopise Nature, je od vědce Andre Bielera z University of Michigan. Nález považuje za "velké překvapení". Podle něj to do značné míry zpochybňuje hlavní představu formování naší sluneční soustavy. O překvapení mluví proto, že vědci, přítomnost kyslíku (O2) na kometách, jako je 67P, dosud vylučovali. Pokud se jedná o kometu P67, tak molekuly kyslíku jsou vedle vody, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého, čtvrtým ze zjištěných plynů.
Měření provedená sondou Rosetta ale nyní dokládají, že molekuly kyslíku v halo komety 67P jsou tak hojné, že musely existovat "před“ nebo „při" jejím vzniku. Nejspíš jde totiž o kyslík, který je „prvotní“. A právě to mění náš pohled na „chemii“ procesů, jak a z čeho před přibližně 4,6 miliardami se rodilo Slunce, i to ostatní.
Objev vyplynul až z několikaměsíčního sledování poměru kyslíku ve vodě odpařující se z komety. Sluneční záření dodává atomům energii, kterou uvolňují a v ultrafialovém spektru právě to dlouhodobě měří přístroje na Rosettě. I když analýza spektrálních čar existenci atomů vodíku a kyslíku prokazovala už dříve, předpokládalo se ale, že jde o produkt rozpadu molekul vody. Mělo k tomu docházet tak, že záření přicházející ze Slunce molekuly vody ionizuje a ze dvou jejích molekul dovoluje, tu a tam, vznik molekuly kyslíku.
Jak se kometa vzdaluje od Slunce, spolu s tím upadá i záření dopadající na kometu. Pokles ionizace by se měl odrazit ve změně intenzit čar ultrafialového spektra vypovídající o množství přítomného kyslíku. Jenže přístroje na sondě zjišťují kyslíku více, než by této původní teorii (o jeho vzniku dopadem slunečního záření na molekuly vody a jiných oxidů), odpovídalo. Z toho vědci vyvodili, že kyslík se musí vyskytovat i v ledovém jádru komety a že tam je od samého počátku jeho vzniku.
Je-li kyslík v ledových krystalech jádra komety, pak to znamená, že jeho molekuly přežily z dob temných vesmírných mračen před formováním sluneční soustavy. A jde tedy o kyslík starší, než je naše Slunce.
Ve sluneční soustavě, mimo zemskou atmosféru, byly zatím odhaleny molekuly kyslíku pouze ve dvou případech - na ledových měsících Jupitera a Saturnu. Nikdy předtím na kometě.
Ještě jsme si nezvykli na to, že voda na kometách je spíše pravidlem než výjimkou a že tam jsou i složité organické molekuly a už tam máme i kyslík.
Literatura
Nature, nature.com/articles/doi:10.1038/nature15707
Kometa C2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS slibuje pěkné představení
Autor: Zdeněk Kratochvíl (14.10.2024)
Až 60 procent blízkozemních objektů jsou temné komety
Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2024)
Dnes jsme k Slunci nejblíž
Autor: Dagmar Gregorová (04.01.2023)
U pobřeží Papui v roce 2014 zřejmě dopadl mezihvězdný objekt
Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2022)
Záhadné sklo v poušti Atacama zřejmě pochází od výbuchu komety
Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2021)
Diskuze:
Proč ne
Petr Nejedlý,2015-10-30 07:31:12
No dobře, ale proč je molekulární kyslík tak překvapivý, když vázaný ve vodě nás až tak nevzrušuje a je přinejmenším stejně starý (soudě podle toho, že molekulární je zamrzlý do té vody)?
Re: Proč ne
Fiedler Jan,2015-10-30 11:19:36
Jestli to není tím, že mít hned od prvopočátku atmosféru s kyslíkem, nebo bez kyslíku, je rozdíl.
Nehledě na to, že, jak se zdá, tak supernovy vlastně dodávají pro vznik života vše potřebné do celého vesmíru a nejen k nám na Zemi, nebo Sluneční soustavy.
Re: Re: Proč ne
Vojtěch Kocián,2015-10-30 13:17:40
Myslím si, že kyslíková atmosféra by na prvotní Zemi stejně nevydržela. Volný kyslík by se za vysokých teplot, které tu tehdy panovaly, sloučil s uhlíkem, železem, hliníkem...
Spíš jde o, jak je psáno v článku, nečekané překvapení, a proto se to dostalo na přední stránky novin.
Re: Proč ne
Josef Hrncirik,2015-10-30 13:16:56
Vesmír je převážně vodík a oxidovadel: kyslík, síra, chlor,... je v něm méně.
Např. běžné volné železo a vodík na sebe kyslík váží relativně pevně a uvolnit z jejich oxidů volný kyslík je energeticky náročné a vyžaduje drastické podmínky a oddělení produktů od sebe, aby se opětovně nesloučily.
Proto jsou zajímavé reklamní výkřiky: Natankujte u Čuryumova kyslík a metanol.
Někde se nahromadila voda za podmínek, kdy fotolýzou či radiolýzou vzniklý vodík unikal do Vesmíru a vzniklý kyslík unikal méně, třeba i sorpcí do prachu či rozpuštěním v ledu.
Po několika miliardách let na vzácnou směs vody a kyslíku a prachu posvítilo Slunce a sulimací unikly tyto plyny z komety.
Uvažuji-li kometu jako kouli ledu r = 7 km; gravitační zrychlení u povrchu je 5,6 mm/s2.
Tomu odpovídá úniková rychlost 6,2 m/s, tj. pro vodní páru teplota 28 mK. Při této teplotě je tlak sublimace ledu prakticky 0. I He by mělo tlak par jen cca 10 uPa.
Takže tlak v "atmosféře" komety je nulový a kyslík je ve směsi s ledem možná jen v tenké vrstvě povrchu ledu. Kolik % ledu je v kometě?
Je to jen vítězství instrumentální analýzy nad lidskými smysly.
Má to smysl asi jako tvrzení, že v jisté mlhovině z mikrovlné spektroskopie připadá na 1 m2 jejího průsvitu 3 g O2, ale též asi milionkrát více vodíku.
Nekupte to zadarmo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce