Týrání dětí je univerzálním rizikovým faktorem budoucího antisociálního chování obětí. U dětí, které trpěly psychicky, nebo byly sexuálně zneužívány se v době dospělosti dvakrát častěji vyvíjí poruchy chování.

Nyní byly zveřejněny výsledky studie, která započala v roce 1972 a kterou vedl Profesor Avshalom Caspi z Wisconsinské university v Madisonu. Studie zahrnovala sledování více než 440 dětí od narození po dobu 26 let. Vyhodnocení ukázalo na genetické rozdíly asociované s nízkou hladinou určitého enzymu v mozku, která činí týrané děti devětkrát náchylnější k vývinu antisociálního chování. Gen, který to má na svědomí, reguluje hladinu monoaminoxidázy typu A. To je enzym, který odstraňuje v mozkové tkáni nadbytek neurotransmiterů.

Pokusy na myších prokázaly, že nedostatek zmíněného enzymu zvyšuje agresivnost jednání i u zvířat.

Symptomy antisociálního jednání zahrnovaly opakované rvačky, násilnické jednání, lhaní, krádeže, neuposlechnutí zákazů, porušení zákonů, neschopnost projevení soucitu a lítosti nad svým konáním, impulzivní a agresivní jednání.

U 85% týraných dětí, které měly gen pro nízkou MAO-A aktivitu se vyvinulo násilnické kriminální chování.