Zázrak z Marylandu! Práškovou slitinu hliníku stačí zalít vodou a chrlí vodík jako splašená. Na dveře už klepou rozmanité aplikace revoluční technologie, od notebooků na vodu až po sebekanibalizující výzvědné roboty.

Evoluce si někdy vyhraje. Jinak asi ani nejde komentovat tvora připomínajícího rybu bez očí i hlavy, za to s padesáti dlouhými jehlicovitými výrůstky okolo úst. Ani se nechce věřit, že se to osvědčilo a že po více než pěti stech milionech let se s něčím podobným a jen mírně upraveným a zakrslým, setkáváme v mořích i dnes.

Těžaři jistě uvítají velmi přesné a slušně přenosné zařízení, které měří nepatrné odchylky v lokálním gravitačním poli. Na scénu přicházejí kvantová detekční zařízení.

Chcete střílet energetickými zbraněmi? Bez skvělého zdroje energie se to neobejde.

Vezměte nikl. Potáhněte ho grafenem. A pak ještě naneste fosfid železa s manganem. Tak vznikne účinný katalyzátor pro elektrolytický rozklad vody.

Za normálních okolností není problém volit mezi dvěma sladkými věcmi. Ale co když je organismus unaven? Na jednu stranu evoluce sobecky tlačí na šíření vlastních genů za každou cenu, na straně druhé je nevyspání tím nejlepším prostředkem, jak se své geny nabídnout predátorovi. Vědce zajímalo, jak se na tak důležitém rozhodnutí podílí genetika a jak mozek. Když se nabourali do mušího soukromí, vyšlo najevo, že každé pohlaví má na řešení tohoto dilema v mozku jinou škatulku. Tentýž problém řeší samečci a samičky „po svém“ a jinak.

Rychlé rádiové záblesky zůstávají tajemstvím. Nemohly by být jejich zdrojem axionové hvězdy, které se srážejí s akrečními disky supermasivních černých děr?

V říjnu se k Zemi přiblíží asteroid ze skupiny Apollo. Vědci z institucí po celém světě si zahrají na ohrožení planety a budou asteroid pozorovat, jako kdyby byl na kolizním kurzu se Zemí.

…aneb Představení dalšího čínského oviraptorida

Nanosatelity Sprite programu Breakthrough Starshot jsou první funkční technologií pro cestu k planetám nejbližších hvězd. Kdy asi vyrazí na cestu?

Americký tým zřejmě zatím nejúspěšněji editoval lidská embrya. Podařilo se jim také významně snížit nežádoucí genetický mozaicismus.

…aneb Currieho lovec z Alberty

Výzkumníci z Duke University ze Severní Karolíny dokázali, že i na tomto šprochu je pravdy trochu. Nejen, že prach, který doma dýcháme nám ničí plíce, ale v laboratorním pokusu v deseti případech z jedenácti přinutil buňky k tloustnutí. Jak dlouho asi teď bude trvat, než se objeví první reklama typu: „Naše zařízení Vám nejen vysaje prach z koberců, ale i tuk z těla“ ?

V druhé půli července se podařilo proniknout s podvodním robotem do nitra kontejnmentu třetího bloku. V něm je vysoká hladina radioaktivní vody a bylo potřeba využít robota, který by se dokázal v takové vodě pohybovat a pracovat. Robot v kontejnmentu pracoval tři dny a s největší pravděpodobností našel na jeho dně ztuhlou taveninu vzniklou z roztaveného paliva a konstrukce aktivní zóny reaktoru.

Důvtipný trik fyziků využívá největší struktury ve vesmíru a nabízí nové pohledy na výzkum elementárních částic.

…aneb Možný objev desetiletí

Velmi exotická anomálie by mohla mít velmi praktické důsledky pro vývoj nové elektroniky.

Nová inteligence z MIT uhodne správný recept jídla na fotografii v 65 procentech případů. Je to obdivuhodné, ale jak je vidět, i umělé inteligence se ještě mají co učit.

Dlouhé končetiny u zvířat bývají znakem schopnosti běhu. Když si pětice anglických výzkumníků ze čtyř pracovišť dvěma nezávislými metodami posvítila na fyziologické schopnosti T. rexe, na nejznámějšího z dinosaurů prasklo, že kdyby se rozběhl jako v Jurském parku, zbortily by se mu kosti. Asi bychom v něm měli začít vidět monstrózního chodce a nejspíš i většího mrchožrouta, než jak jsme si ho k našemu obrazu romanticky vybájili.

I když se to nelíbí zdaleka každému, asi 85 a možná i 92 procent lidského genomu je jenom nesmyslné žvanění sekvencí. Nejspíš se budeme muset smířit s tím, že naprostou většinu lidství vyplňuje totální genetický odpad.

Pokud je naše Galaxie plná technicky vyspělých civilizací, tak by mohly používat galaktický internet. Jeho stavba by prý zabrala asi 300 tisíc let a rychlou komunikaci rozhodně nečekejte.

Na Bikini explodovalo 23 jaderných zbraní a také jedny plavky. Jenže krátery po termojaderných pumách vesele kolonizují koráli. Mohli bychom odkoukat jejich triky pro boj s rakovinou?

Představte si, že jako pravidelný konzument piva narazíte při snídani v novinách na celostránkový inzerát propagující následujícím způsobem vaši oblíbenou značku:

Často slýcháme, že DNA je základ života. Jenže to je jen záznamový systém, a tak se není čemu divit, když osoby s tvůrčím myšlením láká v něm fušovat stvořiteli do řemesla. Tentokrát nejde o bohumilou činnost ve smyslu trpícím něco opravit a léčit, ale jen o jakýsi pokus vzít bakterie do kina. O to razantněji anti-GMO aktivisté proti tomu vystartovali a nazývají to vztyčováním dávno padlých transgenních náhrobků.

Společnost Moon Express chce už letos poslat na Měsíc soukromý modul Lunar Scout. A když půjde vše podle plánu, tak tam v roce 2020 začnou komerčně těžit suroviny.

Syntetické neštovice z Univerzity v Albertě budí respekt i vášně. Nejde ale o teroristický čin, nýbrž důmyslný výzkum v rámci testování vakcín proti smrtelně nebezpečným pravým neštovicím.

Splašené hvězdy zřejmě přilétly z cizí galaxie. Měly by jich tu být tisíce a spolu s nimi i milion splašených neutronových hvězd a černých děr.

Otázka, proč vůbec existuje sexualita, patří k velkým záhadám evoluční biologie. Ne snad, že bychom neměli žádné řešení této hádanky, problém je spíše v tom, že výkladů je k dispozici až příliš.

…aneb Rybožraví obři mezi teropodními dinosaury

Fyzikální výzkum někdy připomíná scénář divoké vědecké fantastiky. Ale v případě studia mysli kvantového Maxwellova démona je to opravdu jenom zdání.

Středověk byl tak temný, že jsme ani partnerkám nedůvěřovali a nasazovali jim pásy cudnosti. Dnes spoléháme na věrnost. Klopušky jsou obezřetnější, ale stejně jim to není nic platné.

Saturnův měsíc Titan je zvláštní svět. Podle nové analýzy ale nabízí několik zajímavých zdrojů, které by jednoho dne mohly pohánět velkou lidskou kolonii.

Tahle civilizace potřebuje energii. A ještě více baterie. Někdy zcela nepatrné, jindy ohromné. Muskova Tesla postaví doposud největší baterii svého druhu v Austrálii.

…aneb Konec dinosaurů, nástup rosniček?

S tím, jak roste počet baťůžkářů toužících se dostat do nebe zkratkou za co největší počet usmrcených jinověrců, nám nezbývá, než se začít smiřovat se stále většími intimnostmi Velkého bratra. Není žádným tajemstvím, že jeho bdělé oko čte značky aut a zná, kam jsme kdy jeli koho navštívit, a nebo že nás na letištích a asi už i jinde poznává podle tváře. Parta Španělů ho nyní hodlá obdařit schopností rozpoznat mihnoucí se zbraň.

Moderní beton je mořským vlnám k smíchu. Šplouchání slané vody ho za pár desetiletí zlikviduje. Beton Římské říše ale vydrží v moři dva tisíce let. Jak je to možné?

Rádiová eliptická galaxie 0402+379 má velmi pravděpodobně ve svém středu dvojici supermasivních černých děr. Američtí astronomové jako první proměřili jejich trajektorie a potvrdili, že se navzájem obíhají.

Podle nového výzkumu perchloráty zabíjejí bacily skoro jako cyankáli. Bude to ale stačit vášnivým sterilizátorům NASA?

Kdo se jednou podíval brýlemi pod vodu, byť to bylo jen při šnorchlování, zažil něco, co televize ani v pořadu sira Davida Attenborougha zprostředkovat nedokáže. Překvapení, jak je podvodní svět neuvěřitelně barevný. Vyšňoření nejsou jen plži a ryby, ale barvami hýří i trsy korálů. U těch v mělkých vodách už vědci zjistili proč. Pigmentem se chrání proti ostrému slunečnímu světlu. Proč ale jsou barevní i ti v hloubce, kde je světla více než poskrovnu?

…aneb Vyvracení již jednou vyvráceného

Kvantové počítače jsou za rohem nebo v to alespoň doufáme. Zatím si je můžeme simulovat na superpočítačích, abychom se na ně více těšili.

Od čmeláků jsme se dočkali dalšího překvapení – když je potřeba, dokáží přimět rostlinu k poslušnosti ultrazvukem.

Pátrání po skrytých dimenzích na urychlovačích částic zatím vyznělo na prázdno. Budou mít větší štěstí gravitační astronomové s detektory LIGO a Virgo?

…aneb Stručné zhodnocení očima účastníka

Bitevní vrtulníky představují výtečnou zbraň. A s vysokoenergetickým laserem budou ještě lepší. Laserový paprsek dovede být velice přesný a velmi ničivý.

Na problém s emisemi aut lze jít různě. Například úpravou řídící jednotky, která pozná, kdy je auto na STK. Jde to ale i poctivě. Jak ale tento čtvrtek zaznělo z Kanady, ne každá poctivost je efektivní a rozumná.

Kvantová informatika si zatím všímala hlavně qubitů. Co to ale zkusit s quDity v podobě mnohobarevných fotonů, které pojmou mnohem více stavů, nežli jenom nulu a jedničku?

Notorická známá sloučenina dvou vodíků a kyslíku není kapalinou se složitými vlastnostmi. Vlastně jde o dvě jednoduché kapaliny s velmi složitým vztahem. Vysvětluje to jinak dost podivné vlastnosti vody.

Trubičky zvané carbon nanotubes svými podivnostmi neudivují jen fyziky, chemiky a elektroniky, mile nyní překvapily i neurology. Vypadá to, že by z nich mohl být nástroj, který by plegiky s poškozenou míchou pomohl postavit na nohy. A možná, že i ty nešťastníky, kterým se poštěstí si pochroumat myslivnu.

V Laboratoři extrémního záření Univerzity v Nebrasce mají nejvíce zářivý laser na světě. A nebojí se ho použít.