Pozorní čtenáři OSLA si jistě všimli, že Sluneční soustava a potažmo Země vznikly poměrně dávno a vesmír tehdy nebyl zase tak starý. Měl za sebou dvě třetiny své dosavadní existence nebo opačně, naše planeta už tu je 4,6 miliardy let, celou třetinu délky života vesmíru. Co když ale právě tohle, vznik Země ve vesmíru, který nebyl tak starý, způsobuje, že vesmír kolem nás nekypí cizími civilizacemi?
Podle čerstvé studie, kterou mají na svědomí Peter Behroozi a Molly Peeples ze Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru, totiž zatím vzniklo jen relativně málo planet, které by byly přívětivé k životu pozemského typu. Samotná Země sice reálně není tak stará, když si ale podle Behrooziho a Peeplesové vezmeme všechny planety, které by měly vzniknout ve vesmíru, tak Země vznikla doopravdy brzo. Podle jejich výpočtů se zatím ve vesmíru objevilo jen 8 procent planet podobných Zemi a celých 92 procent jich teprve vznikne.
Behroozi a Peeplesová dali dohromady modely vzniku a vývoje galaxií a modely vzniku planet, a z nich pak odhadovali svá obtížně představitelná čísla. Vycházejí přitom z různých předpokladů, včetně toho, že mezihvězdný plyn, který se dnes nachází v předpokládaných galaktických halo temné hmoty, bude i nadále chladnout, vytvářet mračna a v nich pak hvězdy s planetárními systémy.
Když byl vesmír starý pár miliard let, tak v něm vznikaly hvězdy jako na běžícím pásu. Z velké části se ale skládaly jenom z vodíku a helia, těžších prvků v nich bylo jen poskrovnu. V dnešní době vznikají ve vesmíru hvězdy s mnohem nižší intenzitou, podle všeho je ale stále k dispozici spousta materiálu a hvězdy se budou tvořit ještě velice dlouho.
Logo Space Telescope Science Institute
Pokud jde o planety, odborníci dnes odhadují, že v Mléčné dráze je kolem 1 miliardy planet velikostí podobných Zemi. Podstatná část z nich by přitom měla být kamenných, tak jako je Země. Když si vezmeme, že ve známém vesmíru je kolem 100 miliard galaxií, tak počet kamenných planet uniká běžné představivosti. Přesto by takových planet ještě mělo vzniknout mnohem víc, než jich teď ve vesmíru je. Jen obtížně můžeme odhadnout, kdy vyhasne poslední hvězda, ale podle všeho to bude trvat doopravdy nesmírně dlouho.
Badatelé si tipují, že se budoucí Země budou objevovat spíše uvnitř ohromných kup galaxií a také v trpasličích galaxiích. Naše Mléčná dráha už ale podle všeho spotřebovala většinu plynu, který měla k dispozici na tvoření nových hvězd. Jak se zdá, tak není vyloučeno, že kolem nás nejsou mimozemské civilizace prostě proto, že jsme jedněmi z prvních. Takové štěstí jsme si ani nezasloužili.Vývoj života od nanicovatých buněk ke kosmické civilizaci očividně trvá zhruba 4 miliardy let a zřejmě nás mnoho civilizací nemohlo předstihnout. Pokud by to tak bylo, tak před sebou máme celý prázdný vesmír, který je celý natěšený na to, až ho objevíme. Dokážeme to ale nějak smysluplně využít?
Video: Is there a maximum mass for star formation?
Literatura
Space Telescope Science Institute 20. 10. 2015, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 454: 1811-1817.
Jak běžné jsou obyvatelné planety u hvězd jako Slunce?
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2011)
Nejméně šestinu hvězd Mléčné dráhy obíhá planeta velikosti Země
Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2013)
Kolik Zemí by mohl mít hvězdný systém snů?
Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2014)
Diskuze:
cas
Zdenek Janeček,2015-10-26 12:19:08
problem je, ze zkoumame jevy, ktere vznikly pred xxx miliony let.
Takze co se tam deje realne ted je nam uplne nezname.
Sme prví.?
R A,2015-10-23 19:58:53
Zdá sa mi to, ako celkom zaujímavý podporný argument pre odpoveď na Fermiho paradox, že "sme prví".
Tohle je
Mojmir Kosco,2015-10-23 10:37:07
na IG Nobela asi nevědí že se koukají na minulost.....
Planety vs. civilizace
Vít Výmola,2015-10-22 09:55:32
Pro všechny, co se mnou níže polemizují, ještě jednou: Neodhadoval jsem vzdálenost a počet civilizací, ale planet.
Re: Planety vs. civilizace
Petr Kr,2015-10-22 13:15:07
Ještě jednou: Mléčná dráha - více než 200mld. hvězd. Tj. na 200 hvězd 1 "Země".
Ostatní bylo navíc jako reakce na to, že odhadovat počet planet okolo černé díry nebo ve hvězdokupě o tisících supernovách je asi k ničemu z hlediska zde uváděného účelu najití komunikativněchtivé civilizace.
Re: Re: Planety vs. civilizace
Jozef Vyskočil,2015-10-23 06:00:37
Môj odhad - vo vesmíre je, bolo a bude množstvo komunikáciechtivých civilizácii, ale je takmer nemožné, aby si vymenili informácie v dosahu rýchlosti svetla.
Skúsme zadefinovať čo je život?
Anton Matejov,2015-10-22 09:19:22
Už Faynman dostal do úzkych vedcov, ktorí chceli zadefinovať život námietkami...Niečo môže žiť nanosekundy, niečo miliardy rokov. Napríklad žula puknutim, asi raz za 10 miliónov rokov, povie jedno slovo.
My nie sme sú schopní zatiaľ riadne v čase zistiť čo je živé...
Ak teda život môže mať iné časové škály, potom má aj iné energetické potreby, chémiu, záujmy, enviromentálne prostredie.
Čo je teda život a môže mať aj iné formy ako je ten náš?
1.Náboženskí založení predpovedajú inú formu života stvoriteľa. Dopuštajú sa ale často fatálnych chyb, keď chcú svojho stvoriteľa poučovať ako mal stvoriť tento svet, doslova nanútiť mu svoje verzie. Nerešpektujú artefakty. Stvoriteľ nám potom asi nedal do Zeme časové artefakty o nejakej časti kontinuity vývoja života.
2. Už tušíme, že s našich čoraz lepších počítačov môže vzniknúť tiež život, alebo dokonca umelá inteligencia. Tá ale nepotrebuje náš enviroment zhruba definovaný zelenými zónami-tam kde je voda v kvapalnom stave. Ale enviroment potrebujú aj počítače Programátori ho často nazývajú IDE. Hardwer tiež budú potrebovať, ako aj energiu na svoj chod, opakované množenie, repliky. Samozrejme aj kvalitný Softwér.Budú tiež potrebovať databázy, aby mali kde ukladať svoje poznatky. Čoraz častejšie sa hovorí aj o Cloudov. Cloudy su vlastné služby serverov. Budu potrebovať teda aj medzi sebou komunikovať odovzdávať si informácie, skúsenosti, poznatky.
Teda ak pripustime, že z našich čoraz lepších počítačov môže vzniknúť život, neskôr umelá inteligencia-
musíme pripustiť aj iné enviromenty pre život. Pre nich nebude tak dôležitá voda, atmosféra, gravitácia, fotosyntéza, živočišna a rastlinný potrava, ekosystémy a podobne. Budú mať iné časové škály na svoj vývoj života. Tie počítače oveľa rýchlejšie spracúvajú informácie a sú schopné z databáz prijímať informácie, či s nimi pracovať. Tie počítače ide aj reštartovať, teda stvoriť im nové nebo, peklo ako predpovedaju naboženskí založeni. Vôbec nevieme či žijeme aj my v holografickom vesmíre a náš vesmír je vlastne program.
Teda už môžeme predpokladať najmenej dve formy života. Pozemský a ten s našich počítačov.
Ak teda teoretickí dokazujem dve formy života, tak tiež si potom možno ľahko predstaviť že tých možných foriem života bude oveľa viac. S inými enviromentami, energetickými potrebami, časovými škálami existencie.
Aj tie naše enviromenty takzvané zelené zóny-tam kde je voda v kvapalnom stave, ide riadne rozšíriť.
Automatický sa vyraďujú zo zoznamov vhodných podmienok veľmi hmotné planéty. Ale tie exoplanety ako náš Jupiter môžu mať mesiace. A na Jupiterovom mesiacu Europa sa už dokázala voda v kvapalnom stave, dokonca oceány vody. Aj na Marse bola v minulosti voda v kvapalnom stave. A voda je dokázaná aj na Saturnovom mesiaci enceladus. Teda ten enviroment vhodný pre život nášho typu môže byť aj na mesiacov hmotných planét.
Tým sa zvyšujú šance na mimozemský život niekoľko násobne!
Treba si aj uvedomiť že ani ten náš enviroment na Zemi tu nebude pre nás vhodný večne. Do miliardy rokov a možno aj skôr naše Slnko zosilnie takou intenzitou, že sa nám vyparia všetky oceány a na našej Zemi nastane biblické peklo podobne tomu na Venuši, kde sa topí aj olovo. Aj naše Slnko nebude večne a tiež má svoj koniec do asi 5 miliárd rokov. Raz nám dôjdu fosilné paliva, nerasty. Ľudstvo čelí aj preľudneniu, pádom ekosystémov a podobne. Teda ľudstvo ak nechce zaniknúť bude musieť expandovať. Hypotetickí mimozemšťania by nemali potom predpokladať, že život na našej Zeme nevznikol, pretože sa už Zem nenachádza v zelenej zóne.
Re: Skúsme zadefinovať čo je život?
Vojslav Ondříšek,2015-10-22 13:17:13
Víte, ono se dá slovíčkařit o všem, nebo také cokoliv sophisticky "rozkecat". Když se něco pohybuje, například padající sníh, tak jej nevnímáme jako živé bytosti. Ani jedoucí automobil, nebo zapnutý počítač. Ten výraz "život" je spojen s představou bytosti, ve které neustále probíhá látková výměna (na základě chemických reakcí). Jedno jestli jde o pampelišku, žížalu, nebo hrocha.
Roboty, byť by do detajlu napodobovali živé bytosti, bych za živé neoznačil. Zůstanou napodobeninami (imitacemi), zůstanou strojem, který lze vypnout, rozmontovat, uložit do krabice, smontovat a zapnout.
Posuzováni výskytu živých bytostí v Galaxii je vlastně pokusem získat představu o možnostech takového výskytu se vším všudy, tedy jak s anologií k procesu vzniku a vývoje, který známe z vlastní historie, tak eventuelních alternativ. Romantici mezi námi sní o navázání kontaktu s bytostmi lidem podobnými, pochopitelně se zázračnými technickými vymoženostmi a ideálním morálním postojem.
Lidstvo je několikanásobně přemnožené a řešení není v úniku ze Země, jako nám v současnosti předvádějí lidé prchající z přemnožené Afriky a Asie, ale v regulaci porodnosti. Země uživí dlouhodobě tak kolem tří miliard lidí, pokud se lidé uskrovní, chtěli-li by všichni žít s nároky Evropanů, tak by bylo záhodno počet individuí udržet na hodnotě jedné miliardy. Představa terraformingu Marsu, Venuše, nebo stavba obrovských obytných satelitů je naivní a nerealizovatelná. To samé platí pro transport "přebytečných" miliard lidí někam ke hvězdám. Jestli bude někdy vynalezen odpovídající pohon a budou realizovány takzvané generační vesmírné lodě, tak budou motivovány spíš objevitelkou zvědavostí. Ovšem nedovedu si představit někoho, kdo by dobrovolně vlez do takového vehiklu s cílem umřít někde v mezihvězdném prostoru a opustit tedy navždy naši krásnou planetu.
Re: Re: Skúsme zadefinovať čo je život?
elias orsic,2015-10-22 14:21:11
Vnímání toho co je živé, je relativní právě v dimenzi "naší" iluze o tom věčném rozdělování a třídění. Pouze ta iluze naší představy udává co je živé a co neživé. V rozměrech kosmu nic takového neexistuje.
Hledáme jen nám podobných. Výpočty kolik planet může být obyvatelných budou vždy na vodě.
Re: Re: Skúsme zadefinovať čo je život?
Mintaka Earthian,2015-10-23 11:10:52
RE.Lidstvo je několikanásobně přemnožené...:
Koukám, že ten blud o přemnožení má pěkně tuhý kořínek. Pro dovzdělání nemustíte chodit daleko: http://www.osel.cz/6864-populacni-bomba-byla-zneskodnena.html
Jestli nás země uživí/neuživí? Je to o využití energie a hospodaření se zdroji.
Přikláním se k názoru, že by Země uživila stabilně i 40 miliard lidí, kdyby nám fungovalo vyvážené rozdělování zdrojů. To, že tu máme záplavu uprchlíků není pro to, že by v jejich zemích bylo přelidněno, ale z velké části pro to, že je u nich doma válka. Já bych se v takové situaci také snažil dostat do bezpečné země.
Re: Re: Re: Skúsme zadefinovať čo je život?
Vojslav Ondříšek,2015-10-23 13:28:55
Dovzdělávat se lze i jinde. Nemyslíte? :-)
K nahlédnutí něco z roku 2011:
http://www.welt.de/wissenschaft/umwelt/article13519338/Ueberbevoelkerung-ist-groesstes-Problem-der-Menschheit.html
Re: Re: Re: Re: Skúsme zadefinovať čo je život?
Mintaka Earthian,2015-10-23 19:27:32
Máte pravdu. Svět je dost prostorný na to, aby se do něj vešla kdejaká teorie a úhel pohledu. Přikláním se k názorům, které odpovídají mým zkušenostem a mému chápání světa. Ostatní nejspíš dělají totéž. Při tom si však udržuji nouzovou brzdu a nechávám prostor pro poznání, že všechno to může být úplně jinak, než to vidím já.
Ať se daří
David Icke
Marek Záboj,2015-10-21 21:24:26
No vzhledem k tomu že některé lidi už unesli mimozemšťani...
..........
Jozef Vyskočil,2015-10-21 18:24:26
Mňa by zaujímalo koľko z nich je tak blízko seba, aby si prípadné civilizácie stihli počas ich existencie aspoň raz vymeniť správy rýchlosťou svetla.
Re: ..........
Vít Výmola,2015-10-21 19:26:26
To můžem zodpovědět jenom tehdy, když je zmapujeme. Prozatím můžem dělat nějaké hrubé odhady. Zkusme to: Řekněme, že platí ten poměr jedna planeta na sto hvězd. Těch sto hvězd napočítáme v okolí Slunce v kouli o poloměru ani ne 25 světelných let.
Ale znáte to, statistika nuda je. Takže to stejně tak může někde být pouze jeden světelný rok a jinde třeba tisíc.
Re: Re: ..........
Jozef Vyskočil,2015-10-21 20:57:59
Problém bude aj v tom, ako dlho dokáže civilizácia vysielať a prijímať správy než sa zničí sama, alebo je zničená vonkajšími okolnosťami. Výmena správ susedných civilizácii sa musí zmestiť do okna, kedy sa ich schopnosti prekrývajú, mínus cesta správ oboma smermi. Takých dvojíc civilizácii asi nebude veľa.
Re: Re: Re: ..........
Vít Výmola,2015-10-21 21:17:48
No pozor, já jsem odhadoval planety, ne civilizace. To by byly jiné odhady, navíc s parametrů, které vůbec neznáme.
Re: Re: Re: Re: ..........
Vít Výmola,2015-10-21 21:21:53
..."z" parametrů... Pardon, tak to dopadá, když to po sobě člověk po kouskách přepisuje.
Re: Re: ..........
Vojslav Ondříšek,2015-10-22 09:09:39
Existuje tahle drakeova rovnice z roku 1961 na odhad počtu komunikativních civilizací v naší galaxii:
N = R * p * e * l * i * c * L
R - počet vznikajících hvězd ročně (v Galaxii)
p - podíl hvězd s palanetami
e - průměrný podíl planet v eko-zóně pro hvězdu
l - podíl planet s životem
i - podíl planet s inteligentním životem
c - kultur se zájmem o mimoplanetární komunikaci
L - trvání technologicky vyspělé civilizace (v letech)
Každý pozná hned, že na úrovni dnešních znalostí lidstva o planetární části Galaxie je hodnota většiny proměnných čistě spekulativní.
Zkrátka víme s jistotou, že v Galaxii je pouze jedna civilizace na prahu technologické vyspělosti, ovšem že má do morální vyspělosti ještě velmi, velmi daleko. Z takové civilizace jde strach.
Závěr
Vít Výmola,2015-10-21 18:06:50
Ten závěr je asi trochu překroucený. Pokud jsem to pochopil správně (a celá studie se mi číst nechce), tak odhadnutá jedna miliarda Zemí v Mléčné dráze stále platí. Studie totiž neříká, že takových planet je málo nebo míň, než se čekalo, ale že jich bude v budoucnu ještě přibývat.
A jedna Země na sto hvězd je pořád celkem dost.
Re: Závěr
Petr Kr,2015-10-22 07:39:52
Mléčná dráha - více než 200mld. hvězd. Tj. na 200 hvězd 1 "Země". Ale jsou to hvězdy, které svítí déle než 5mld. let? A jsou v okolí hvězdy, které tyto blízké planety "sousedních" hvězd nesežehly? Počet planet nevypovídá nic o počtu civilizací ani o počtu životem obdařených míst. V každém případě, někdo musí být první a i kdybychom to nebyli my, tak v jiné galaxii to je v danou "chvíli" někdo jiný, ale protože je to třeba 5mld. světelných let daleko, tak se to dovíme za těch 5mld. let. Ale to už tu nebudem, takže zase nic.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
