Když se řekne Tyrannosaurus rex, vybavíme si většinou ohromného krvelačného zabijáka ve stylu Spielbergova tyranosaura z Jurského parku. Tedy po dvou chodící několikatunové monstrum s 1,5 metru dlouhou hlavou a mohutnými čelistmi s robustními zuby, vhodnými k drcení kostí. Snad se nám vybaví také tříprsté svalnaté dolní končetiny a krátké, zakrnělé (byť stále povážlivě silné) přední pracky se dvěma rozeznatelnými prsty. Hmotnost velkého slona, oči velké jako grapefruit a třiceticentimetrové tesáky – to je král masožravých dinosaurů,objevený před více než stoletím ve východní Montaně. Kromě toho, že byl jedním z úplně posledních neptačích dinosaurů, obývajících tuto planetu, je také třetím dinosaurem, jemuž se dostalo té cti být posmrtně dopraven na výlet do vesmíru. Jak je to ale s tělesným pokryvem tohoto teropoda? Dnes známe již kolem čtyř desítek dinosauřích druhů, které byly prokazatelně opeřené (a u mnoha dalších se to alespoň předpokládá). Již od objevu sinosauropteryxe v roce 1996 začalo nálezů přibývat a především z čínských lokalit už nás zaplavila celá plejáda různě velkých dinosaurů s různě vyspělým typem pernaté pokrývky těla. Dokonce již známe podobné vláknité „opeření“ i u třech ptakopánvých dinosaurů, jde o čínské rody psitakosaurus a tianyulong a zejména pak o sibiřský rod kulindadromeus. Dnes se začíná jevit jako zcela pravděpodobné, že opeřená byla dokonce převážná většina přinejmenším teropodních dinosaurů. Mohl tedy mít na sobě pernatý háv také obávaný tyranosaurus? Jak by asi vypadal? Které partie jeho těla by byly opeřené a které nikoliv? K čemu mohl opeření využívat? Neztratil by snad něco ze své majestátnosti a strašlivého vzhledu? V roce 2012 paleontolog Mark Norell z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku trefně a prorocky prohlásil: „Máme stejné množství důkazů o tom, že tyranosaurus byl alespoň v některých fázích svého vývoje opeřený, jako máme důkazy, že australopitecini typu Lucy měli srst….“ Existují ale vůbec nějaké fosilní doklady pro nebo proti tomuto tvrzení? Podívejme se na dostupná fakta…
V první řadě musíme začít u průzkumu rodokmenu proslulých tyranosauroidů, jejichž je T. rex slavným završením. Když se na tuto skupinu célurosaurních teropodů podíváme blíže, zjistíme, že za 100 milionů let své existence vytvořili řadu pozoruhodných forem, vykazujících různé ekologické adaptace (dominantními predátory se nicméně stali až zhruba v posledních 20 milionech let svého vývoje). Hned dva zástupci této skupiny již byli objeveni s dochovanými otisky (a tedy přímým důkazem přítomnosti) tělesného pokryvu v podobě jednoduchého vláknitého až pernatého integumentu. Nejprve to byl v roce 2004 malý dravec Dilong paradoxus, popsaný z čínské provincie Liaoning, v jehož jemnozrnných sedimentech se tento asi 1,6 metru dlouhý dinosaurus dochoval i s drobnými otisky jednoduchých filament v blízkosti čelisti a ocasu. Tento „císařský drak“, jak zní v překladu jeho rodové jméno, byl nedospělým jedincem a v dospělosti mohl být ještě o trochu větší (délka zřejmě přesáhla 2 metry). Fosilie byly objeveny v souvrství Yixian a mají stáří kolem 125 milionů let, pocházejí tedy z období ranné (spodní) křídy. Dilong je dnes obvykle považován za zástupce čeledi Proceratosauridae, tvořící jednu z hlavních podskupin nadčeledi Tyrannosauroidea. Mnohem větší senzací se však v roce 2012 stal dosud největší známý opeřený tvor všech dob, Yutyrannus huali. Je sice stejně starý jako Dilong a jeho zkamenělé kosterní pozůstatky pochází ze sedimentů stejného souvrství (Yixian) v provincii Liaoning, rozhodně ale vykazoval impozantnější vzhled. Dospělý Yutyrannus zřejmě dosahoval hmotnosti přes 1,4 tuny a délky kolem 9 metrů. Jen délka lebky dospělce přesahuje 90 cm a čínský tyranosauroid se tak velikostně blíží například mnohem mladšímu albertosaurovi. Yutyrannus se stal velikostním rekordmanem mezi přímo prokázanými opeřenci skutečně s velkým předstihem – předchozího držitele tohoto nepsaného titulu ze skupiny terizinosauroidů (Beipiaosaurus inexpectus) překonal hmotností čtyřicetinásobně! Pera jutyrana byla dlouhá až 20 cm a pokrývala různé části těla. Byl ale opeřený i o 60 milionů let mladší Tyrannosaurus?
Popravdě řečeno, zatím to s jistotou nemůžeme vědět. Máme k dispozici několik otisků kůže patřících velkým tyranosauridům (jako je severoamerickýGorgosaurus nebo asijský Tarbosaurus), včetně jednoho, který patří přímo druhu T. rex. A zcela dle očekávání vykazuje pouze pevné „šupiny“, nikoliv peří nebo jiný měkký pokryv. To ale samo o sobě ještě vůbec nic neznamená. V první řadě je dobré poznamenat, že tyranosauři rozhodně nebyli opeření po celém těle, jak bývají někdy zobrazováni ve snaze o moderní „hyper-realismus.“ Vždyť ani dilong s jutyranem nebyli opeření rovnoměrně po celém těle, jejich nohy, břicho a další části těla byly nepochybně pokryty suchými nepřekrývajícími se šupinami. Mnohem větší dospělí tyranosauři mohli mít snad pouze chomáčky vláken či primitivního peří na některých částech těla (přední končetiny, špička ocasu, šíje?), které snad mohly sloužit například k vnitrodruhové signalizaci. Rozhodně se však nejednalo o prostředek termoregulace, chránící tělesné teplo živočicha. Jiná situace mohla být u mláďat „rexe“, o tom však bohužel zatím nemáme žádné informace. Důležitá okolnost je ta, že oba čínští spodnokřídoví tyranosauroidi žili v podstatně chladnějším klimatu než o dlouho později tyranosaurus. Odhaduje se, že při přechodném ochlazení před zhruba 125 miliony let byla v tehdejší Číně průměrná teplota jen kolem +10 °C, což se dosti podobá našemu nynějšímu mírnému klimatu. Opeření dinosauři si tehdy nejspíš museli poradit i se sněhem a ledem, přičemž právě tělesný pokryv představoval významné přizpůsobení. Ale zpět k pánovi tvorstva na konci křídového období. Málo známým faktem je, že zkamenělou kůži tyranosaura (stejně jako některé údajné měkké tkáně) již máme k dispozici, ačkoliv je to jen malý kousek otisku povrchu těla ze spodní části břicha nebo ocasu (fragmentů je více, ale ne všechny jsou zcela věrohodné a nepřesahují velikost hrací karty). Otisk patří ke zkamenělině tyranosaura známého jako „Wyrex“ (kat. ozn. BHI 6230), objeveného v Montaně roku 2002. Tento exemplář je uchováván v expozici Black Hills Institute ve městě Hill City na území Jižní Dakoty. Ačkoliv objev maličkých 1 – 2 mm velkých šupinek potvrzuje domněnku, že tyranosauři nebyli opeření po celém těle, nevypovídá dosud nic o tom, zda a na kterých částech těla opeření být mohli. Jasným důkazem by byl až objev skvěle zachované fosilie s dochovanými otisky vláknitého nebo pernatého pokryvu. Snad se jej jednou dočkáme. A i když by taková dokonalá zkamenělina žádné otisky integumentu neukazovala, opět to nemusí nic znamenat – kvantita i kvalita opeření se snadno mohla lišit mezi jednotlivými jedinci v závislosti na věku, zdravotním stavu, geografickém rozšíření a dalších faktorech…
Odkazy:
http://www.theguardian.com/science/lost-worlds/2012/oct/17/dinosaurs-fossils
http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus
http://www.wired.com/2012/04/yutyrannus-huali-feathers/
http://blogs.scientificamerican.com/tetrapod-zoology/giant-feathered-tyrannosaurs/
http://www.xinglida.net/pdf/Xu_et_al_2012_Yutyrannus.pdf
Psáno pro DinosaurusBlog a osel.cz
Diskuze:
