Do Blicí komety s úsměvem. Kredit: Johns Hopkins Medicine

Popularizovat výzkum je sice zábavné samo o sobě, někdy ale jde o naprosto fantastickou záležitost, kterou si vědci museli velice užít. A právě to je i případ zbrusu nového odvětví molekulárních věd – genomiky ve stavu beztíže. Zní to bláznivě, jde ale o seriózní výzkum se zajímavým příběhem.

Andrew Feinberg pipetuje ve stavu beztíže. Kredit: NASA / Regan Geeseman.

Genetici Andrew Feinberg a Lindsay Rizzardi z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru strávili letošní 15. až 18. září na palubě legendárního letu, všeobecně známého jako Blicí kometa, jehož účelem je vytváření stavu podobného stavu beztíže na oběžné dráze. Určitě to znáte, letadlo létá nahoru a dolů, přičemž mu každá parabola trvá asi 65 sekund, ze kterých se posádka asi na 25 sekund ocitne ve stavu beztíže. Jeden let Blicí komety obvykle zahrnuje několik desítek takových parabol a asi dvě třetiny lidí během nich zjistí, proč se letadlu přezdívá právě takhle.

Feinberg s Rizzardiovou si to prý doopravdy užívali a při tom vyzkoušeli, jaké to je, dělat genomiku ve stavu beztíže. Otestovali přitom dvě věci – jednu úplně klasickou, základní techniku molekulárních věd a jeden nový přístroj, jemuž původně skoro nikdo nevěřil, ale který má zatím fantastické výsledky.

MinION – malá krabička připojená k notebooku. Kredit: MUSE / Science Museum of Trento.

Pokud jde o tu základní, úplně jednoduchou techniku, vědci si vyzkoušeli pipetování. Zní to jako hloupost. Co by na tom mohlo být, pipetovat zvládne i malé dítě.

Genomici ve stavu beztíže. Kredit: Johns Hopkins Medicine.

Jenže, zkuste si pipetovat ve stavu beztíže, aniž by vám vzorky poletovaly po kabině. Feinberg a Rizzardiová otestovali celkem tři různé typy pipet, z nichž se nejlépe osvědčily pipety s technologií „positive displacement“. Píst takových pipet je v přímém kontaktu s odebíraným vzorkem a v běžné pozemské gravitaci se využívají například pro práci s náročnými či nebezpečnými materiály. 

Oním novým přístrojem, který s sebou vzali na palubu Blicí komety, byla kapesní nanopórová čtečka sekvencí MinION od britských Oxford Nanopore Technologies. MinION je naprosto revoluční záležitost. Čte sekvence a přitom je menší než průměrný chytrý telefon. Vědci si na Zemi připravili kousek DNA a pak ho v Blicí kometě MinIONem úspěšně přečetli. V NASA byli nadšeni a plánují vzít počátkem roku 2016 MinION na palubu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Zatím vše nasvědčuje tomu, že genomika ve stavu beztíže nebude zásadně problematická.

Manévr k dosažení stavu beztíže. Kredit: NASA.

Proč vlastně dělat genomiku ve stavu beztíže? Důvodů se najde celá řada. Je to cool, to bezpochyby. Být genomik a astronaut v jednom, to je něco. Na palubě kosmických lodí se mohou objevit problematické mikroorganismy a genomika významně přispěje k řešení takového problému. Bude to také významný nástroj pro diagnostiku astronautů nebo vyhodnocování zajímavých experimentů. Jak se zdá, genomiku ve stavu beztíže čeká skvělá budoucnost. 


Video:  Ride the Vomit Comet: Try Life in Zero Gravity

Literatura
Nature News 13. 10. 2015, Wikipedia (Reduced gravity aircraft, Oxford Nanopore Technologies)