Mikroprasátko z BGI. Kredit: BGI.

Jak se zdá, vstupujeme do věku editování genomů. A stále častěji budeme vídat podivuhodné věci stvořené genetickými editory. Před pár dny se svět podivil nad roztomilými mikroprasátky, která tak trochu nedopatřením vyrobili ve slavném institutu BGI (Beijing Genomics Institute) v čínském Šen-čenu (anglicky Shenzhen).

Institut BGI

Badatelé BGI, což je přední světový institut ve čtení genomů, tato prasátka původně vytvořili z plemene malých prasat „Bama“, když pracovali na novém prasečím modelu pro studium lidských nemocí. Nevyužili k tomu přitom dnes ohromně populární genomové editory CRISPR, ale umělé restrikční enzymy TALENs (Transcription activator-like effector nucleases), s nimiž lze rovněž editovat genomy.

Představitelé institutu BGI na nedávném místním biotechnologickém summitu Shenzhen International Biotech Leaders Summit oznámili, že tato mikroprasátka začínají prodávat jako domácí mazlíčky. Dospělé mikroprasátko dosahuje velikosti středního psa a váží kolem 15 kilogramů. Zaváděcí cena mikroprasátek činí 1 600 dolarů za jedno zvíře. Jde o předběžnou částku, s nimiž chtějí čínští genomoví editoři prozkoumat trh. V dohledné budoucnosti prý bude možné objednat si mikroprasátka různých barev a vzorů.

Mikroprasátko na biotechnologickém summitu v čínském Šen-čenu. Kredit: BGI.

Podle průkopníků editování genomů nejde o žádné překvapení, ale spíš o logický důsledek dramatického vývoje technologií, s nimiž je možné přepsat genomy v živých buňkách. Jak se ale dalo čekat, mikroprasátka vyvolala nejen nadšení, ale i varovné ohlasy. Podle Jense Bocha z německé Univerzity Martina Luthera, který se podílel na vývoji editace genomu s TALEN, je otázkou, zda je možné bezstarostně zasahovat do života a zdraví jiných živočichů. 

Technický ředitel platformy BGI pro výzkum živočichů Yong Li souhlasí s tím, že bude nutné zavést jisté regulace editování genomu domácích mazlíčků, i v jiných odvětvích bouřlivě se rozvíjející genomiky. Zároveň prohlašuje, že veškerý zisk z prodeje mikroprasátek hodlají investovat do dalšího výzkumu. Teď přijímají objednávky od zákazníků a zjišťují, jak velký zájem jejich mikroprasátka vlastně vyvolají.

Chcete mě? Kredit: BGI.

Prasata jsou, jak známo, svou fyziologií a genetikou bližší lidem, než třeba laboratorní myši nebo potkani. To z nich dělá velmi zajímavý modelový druh pro lidskou medicínu, stejně jako hodnotný cíl rozmanitých editací genomů. Problém je v tom, že prasata bývají o hodně větší než myši či potkani a jejich chov i výzkum jsou proto o poznání nákladnější. Vědci tudíž rádi využívají malá plemena prasat, jako je právě výše zmíněné plemeno „Bama“. Tato prasátka v dospělosti váží kolem 35 až 50 kilogramů, což je sice stále docela dost, ale zároveň je to mnohem méně, než kolik váží běžná prasata.

Genomoví editoři institutu BGI se snažili vytvořit prasátka, která by byla ještě výrazně menší, než jsou prasátka „Bama“. Rozhodli se, že je naklonují z buněk plodu plemena „Bama“. Ale ještě předtím, než se pustili do klonování, tak použili genomový editor TALEN a s jeho pomocí v klonovaných buňkách vypnuli jednu ze dvou kopií genu pro receptor růstového hormonu (GHR). Nakonec se jim povedlo vyrobit skutečná mikroprasátka, která dospělá váží zhruba jednu třetinu váhy prasátka plemena „Bama“.

Když se genomovým editorům povedlo vyrobit mikroprasátka, tak se je rozhodli dále množit klasickou cestou. Klonované mikrosamce zkřížili se samicemi plemena „Bama“ a narodila se jim polovina mikroprasátek a polovina prasátek „Bama“. Tímhle způsobem je to efektivnější a méně nákladné, než si mikroprasátka stále dokola klonovat a editovat. Už zvládli vytvořit 20 generací mikroprasátek a nepozorují na nich vůbec žádné negativní zdravotní následky jejich malé velikosti.

Molekulární genetik Lars Bolund z dánské Univerzity v Aarhusu, který se podílel na vývoji mikroprasátek v institutu BGI, byl sice nabídkou prodeje mikroprasátek upřímně překvapen, musel ale uznat, že díky tomuhle nápadu se živočišní biotechnologové BGI stali hlavními hvězdami celého summitu v Šen-čenu. Žádného jiného vystavovatele prý neobklopoval tak velký dav. Lidé se podle Bolunda k mikroprasátkům doslova lepili a každý si je chtěl pomazlit. Zatím vše nasvědčuje tomu, že editované domácí mazlíčky čeká skvělá budoucnost.


Video:  Chinese Genomics Institute To Sell Gene-Edited Micropigs As Pets



Literatura
Nature News 29. 9. 2015, Wikipedia (Transcription activator-like effector nuclease).