Na Marsu je voda! … Už zase?  
Tisková konference, kterou NASA svolala na 28. září byla velmi ostře sledována i těmi, jejichž zájmy se s kosmonautikou kříží jen okrajově. NASA totiž s předstihem několika dní avizovala, že na konferenci oznámí přelomové informace ve výzkumu Marsu.

Když v pondělí zástupci agentury oznámili, že objevili stopy po tekoucí vodě, rozletěla se po celém internetu vlna článků o tomhle úžasném objevu a některé portály dokonce hned začaly přidávat spekulace o tom, jak je tenhle krok důležitý pro existenci života. Proč se tomu také nevěnoval Kosmonautix a Osel? Inu proto, že o tom psali již vloni. Tento článek proto nebude ani tak o samotném objevu (ačkoliv i na ten se dostane), jako spíše o vysvětlení toho, proč je teď mnoho lidí z oznámení NASA trochu zklamaných.

 

 

Pětkrát výškově protažený snímek kráteru Garni, kde jsou vidět stopy po tekoucí vodě. Zdroj: http://www.nasa.gov/
Pětkrát výškově protažený snímek kráteru Garni, kde jsou vidět stopy po tekoucí vodě. Zdroj: http://www.nasa.gov/

 

Ukázalo se, že během teplých období marsovského roku taje uložený led a tekutá voda následně stéká po svazích do údolí. Vytváří se tak struktura ne nepodobná pozemským říčním korytům. NASA na tiskové konferenci oznámila, že na základě dat ze sondy MRO mají v ruce klíčový důkaz existence tekoucí vody. A právě ve slovním spojení „klíčový důkaz“ je zakopaný pes. NASA měla už dříve mnoho náznaků a nepřímých důkazů, které jednoznačně ukazovaly na přítomnost tekuté vody. Na Zemi dorazilo mnoho fotek, které ukazovaly vyschlá říční koryta. Právě jim se v článku Říční koryta na Marsu věnoval Michael Voplatka.

 

Snímek dne z června roku 2000 – fotka pořízená sondou Mars Global Surveyor. Jsou zde velmi dobře vidět koryta, která vytvořila tekoucí voda. Zdroj: http://apod.nasa.gov/
Snímek dne z června roku 2000 – fotka pořízená sondou Mars Global Surveyor. Jsou zde velmi dobře vidět koryta, která vytvořila tekoucí voda. Zdroj: http://apod.nasa.gov/

 

 

Dokonce 26. června roku 2000 vyhlásila NASA snímkem dne fotku, kterou vidíte vpravo tohoto dstavce. Píše se u ní (v překladu): Co asi mohlo vytvořit tyto neobvyklé kanály? V malém kráteru uvnitř velkého kráteru Newton na Marsu najdeme bezpočet rovných kanálů, které vedou od okrajů kráteru dolů ke středu. Snímek pokrývá oblast širokou 3 kilometry. Tyto útvary byly ve vysokém rozlišení nasnímány sondou Mars Global Surveyor. Podobné kanály na Zemi vytváří tekoucí voda, ovšem teploty na Marsu jsou většinou moc nízké a atmosféra moc řídká na to, aby umožnily existenci kapalné vody. Nicméně mnoho vědců spekuluje, že by tekutá voda mohla vyvěrat z podzemí. Po stečení na dno kráteru voda zmrzne na led a vypaří se. Pokud tomu tak je, mohla by voda a led podporující existenci života existovat na Marsu i dnes. Voda by navíc mohla pomoci pilotované výpravě na povrch Marsu. Určitě se dočkáme dalších pokroků ve zkoumání tohoto zajímavého jevu.“ Přímý důkaz ale dlouhé roky chyběl. A jak už se ve vědě mnohokrát ukázalo – dokud není teorie definitivně potvrzená zůstává pouze teorií.

 

O objevu informoval dokonce i recesistický portál The Onion, který přidal i vlastní obrázek roveru Curiosity, kterak hledá vodu. Jen málo objevům se dostane takové mediální pozornosti. Zdroj: http://i.onionstatic.com
Na aktuální objev zareagoval i Google.

 

Aktuální potvrzení pomocí spektrálních měření tak vlastně můžeme považovat za definitivní potvrzení toho, že předchozí teorie byly správné. Z vědeckého hlediska jde bezesporu o důležitý objev – už není potřeba spekulovat, máme jasno. Ale rozhodně nejde o nic přelomového, nebo dokonce nečekaného. Velmi trefně aktuální objev okomentoval Michael Voplatka: „Je to jako vidět celou dobu stín předmětu a nyní s velkou slávou oznámit, že už jsme viděli i předmět samotný a on opravdu existuje!

NASA mohla pro ohlášení před tiskovou konferencí zvolit umírněnější slova, protože aktuální objev není nic nového či překvapivého. Na druhou stranu mám pochopení i pro styl, který NASA zvolila. Podobná hesla totiž mohou ke kosmonautice přitáhnout i laickou veřejnost, což se nakonec podařilo. O vodě na Marsu si dnes povídají i lidé, kteří mají většinou úplně jiné zájmy. Vznikají tak třeba i obrázky, které v některých fázích přechází skoro až v memy a které jsme využili i v našem článku pro drobné odlehčení celého tématu. Popularizace kosmonautiky je specifický obor, který má někdy docela podivná pravidla. Veřejnost je nadšená „novým objevem“, který už ale zájemci o obor nějaký čas znají.

 

Nesmíme zapomínat ani na další část této zajímavé mozaiky – NASA je placena z federálních peněz. Je proto v jejím zájmu aby na sebe upozorňovala a dávala na odiv své úspěchy. Objev vody na Marsu je bezesporu jejím úspěchem – rodil se po dobu několika let a pomohlo k němu několik amerických sond. Je tedy zcela namístě, že NASA nyní sbírá plody své práce. Bombastické prohlášení o vodě na Marsu je proto pochopitelné – NASA se snaží ukázat, že umí dělat velké objevy a tak nepřímo pobízí zákonodárce, aby jí navýšili rozpočet.



A na závěr ještě dovolte malou poznámku k bombastickým titulkům některých médií, která spojují nejnovější objev se zvyšováním šancí na hledání života. Objevená voda se rozhodně nepodobá horskému prameni, což se může při čtení některých článků zdát. Ve vodě je rozpuštěné značné množství solí. Nejde ovšem jen o náš tradiční chlorid sodný, ale o chemikálie mnohem toxičtější – namátkou chloristan hořečnatý ( Mg(ClO4)2 ), chloristan sodný (NaClO4), nebo chlorečnan hořečnatý ( Mg(ClO3)2 ). Tyto látky jsou velmi silnými oxidačními činidly a pokud by se dostaly do kontaktu s něčím živým, postaraly by se o jeho rychlou sterilizaci.

 

Zdroje informací:

http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-195_perspective_2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-195_perspective_6.jpg
http://apod.nasa.gov/apod/image/0006/marsnewton_mgs_big.jpg

Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Autor: Dušan Majer
Datum: 30.09.2015
Tisk článku


Diskuze:

místo grafů nebo tabulek tlak par vody vs. teploty a denní doby a výška nad Marsem a zem. šířka a roční doba

Josef Hrncirik,2015-10-06 06:52:01

lze najít spíše jen výkřik "Ve 20-50 km výšce je atmosféra M. přesycena vodou 10-20x více než na Zemi.
Není z toho jasné nic.
Ani tlaky, ani teploty či obsahy vody, ba ani výšky.

Odpovědět

Ví se

Mojmir Kosco,2015-10-01 19:27:26

za jakých konkretních podmínek ten roztok vyteče ?

Odpovědět


Re: Ví se

Ondi Vo,2015-10-01 20:09:32

Nejen tohle, ale otázka je i odkud ten roztok na ten absolutně vodorovný okraj kráteru přitekl.
A pak i v jaké konzistenci jsou ty vnitřní stěny kráteru, co je tvoří. Snad ne marsovský, absolutně suchý, prach?

Když už NASA údajně přišla na to, že tyto útvary v kráteru způsobila tekutina, tak si určitě položila otázku koloběhu té tekutiny.

Odpařením slané vody, jak se ví, se dostane do atmosféry (destilovaná) voda, která by měla někde pršet, což není při tlaku plynu v atmosféře Marsu jaksi možné. Ta voda se může v tom lepším případě vysněžit a to kdekoliv na povrchu a zejména v závětří stěn kráterů.

Co by tedy ještě přicházelo v úvahu - výron tekutiny z hloubi pláště planety. V tom případě bych ale očekával spíš nějaký marsologický útvar ve formě pramenu, řečiště, nebo jezírko a pod.

Dokad se na Mars nevypraví odborníci vybavení laboratoří, s možností cestování a volného pohybu po povrchu zůstane u spekulací a hypotéz.

Odpovědět


Re: Re: Ví se

Štefan Bognár,2015-10-01 23:49:22

Treba si pozrieť predmetnú tlačovú konferenciu NASA. Ku jej koncu tam povedali, že sneženie zaznamenala už sonda Phoenix Mars Lander, ktorá pristála na Marse roku 2008. Taktiež tam povedali že dážď nezaznamenali, ale že kolobeh vody tam je. Tiež spomenuli, že nevedia odkiaľ sa povrchu tá voda berie. Ale že sa tam v pravidelných ročných cykloch objavuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ví se

Mojmir Kosco,2015-10-02 08:09:20

mne ani tak nejde o to kde se voda bere. Odhadnul bych to spíš na podzemní zásoby.Ale jaký je rosný bod když ta voda vyteče ? Mohlo by se simulovat zda za obdobných podmínek jsme schopni to na Zemi zopakovat ,nebo zda vytéká z nějakého vnitřního tlaku. Při pozorováni štítových sopek na Marsu je vůbec patrný nějaký roční cyklus (počasí) . Možná by při atomovém bombardování(minulý článek) stačilo tyto sopky zasypat a planetu restartovat .

Odpovědět

Kdyby tam byli kosmonauti,

Pavel Hudecek,2015-10-01 10:59:37

sice by se vody nenapili, ale můžou z ní dělat Travex, Savo, nebo raketové palivo:-)

Odpovědět


Re: Kdyby tam byli kosmonauti,

Tomáš Hluska,2015-10-01 13:27:35

Co by se nenapili? Destilaci neznáte?

I když je pravda, že lidé zrovna tekoucí vodu nepotřebují. Těm stejně poslouží i led.

Odpovědět


Stačí vymrazit (vykrystalizovat) z roztoku led (pokud to není eutektikum)

Josef Hrncirik,2015-10-01 15:55:57

a potom ho roztavit a přímo pořádat pitky.
Na čepičkách je prý pod několika metry suchého ledu mnoho metrů mokrého ledu.
Mohou taky sušit atmosféru vymrazováním nebo sorbenty a po regeneraci získat vodu.

Odpovědět


nejspíš je to jen extrakt z paliva po nehodě z Vrbětic

Josef Hrncirik,2015-10-01 16:04:50

Asi nemají zákaz solení kolem přejezdů.
Bez čerstvého solení těžší solné roztoky odtékají a musí být pumpami SIGMA neustále recirkulovány.

Odpovědět


rakety i kosmonauti musí být dezinfikováni a sterilizovaní SAVEM

Josef Hrncirik,2015-10-01 16:47:03

platí to i pro tajné usraelské mise

Odpovědět


Maes jako bůh války logicky oplývá dostupnými ložisky perchlorátu a sanytru

Josef Hrncirik,2015-10-04 16:30:14

stejně jako v Chile v Acatama.
Fotooxidací sopečného HCL ve stratosféře se prý za cca miliardu let do suchého povrchu nachytala cca 1 cm tlustá vrstva HCLO4, která se neutralizovala na chloristany.
Podobně prý vznikaly i snad hojnějčí sírany a dusičnany.
Jen je najít.
Chloristany Mg, Ca, Na jsou extrémně rozpustné a hygroskopické.
Že se nevyloužily, nebo nepřevedly na nerozpustný KClO4, znamená že tam je extrémní sucho.
Pokud by na silnější vrstvu solí nasněžila silnější vrstva sněhu, skutečně Mg chloristan taví led i při -57°C; Ca -75°C.
Opakované vrstvení a hromadění je krajně nepravděpodobné, navíc to chce podloží a spád.
V tenké vrstvě to jen zvlhne.
Po dlouhé době příměří vždy asteroid z čepičky vypaří potřebné množství vody a v potůčcích i studnách je dostatek sanytru i perchlorátu pro demokraty i teroristy.
Při marťanském tlaku 600 - 1000 Pa vře voda při cca 7 - 11°C.
Na rovníku prý tam může být o polednách až 20°C.
V atmosféře Marsu je však koncentrace vody (náhodou i hmotnost nad plochou) cca 3000x menší než na Zemi. Teplo od Slunce i gravitace je cca 1/2 a tak sněživost bude cca 10000 menší než na Acatama.
Nejspíš sněží jen krátce v okolí čepiček, pokud se do nich trefí Elon se 100 Mt.
V tom případě se probouzí i odpočatí Blaničtí rytíři.

Odpovědět

Stále jen stín

Tomáš Lízner,2015-10-01 10:39:17

To přirovnání mi nepřijde zcela přesné. Dokud sonda nezpozoruje skutečně tekoucí vodu (a nepotvrdí, že jde o vodu), bude se stále jednat o nepřímý důkaz. Ten stín sice dostal mnohem ostřejší obrysy, ale stále je to jen stín.

Odpovědět


Stále jen stín na negativu z IČ snímku

Josef Hrncirik,2015-10-03 12:55:37

Nebo to jsou sněhobílé sjezdovky jízdy v boulích?

Odpovědět

objev je důležitý ze dvou důvodů

Tomáš Hluska,2015-10-01 09:48:33

Za prvé, jak píše autor, jde o potvrzení dosavadních hypotéz (mimochodem hypotéz, nikoli teorií, autor populárně naučného článku by mohl znát rozdíl).
Za druhé jde o potvrzení, že je na Marsu tekutá voda v současnosti. Protože dosud jsme stále mohli pozorovat pouze pozůstatky mnulé činnosti.

A k tomu poslednímu odstavci jen připojím jeden obrázek. Anebo i s textem
https://plus.google.com/u/0/+Tom%C3%A1%C5%A1Hluska/posts/PYhtFhTUW3w?pid=6200083523660070802&oid=113376504911684406239

Odpovědět


Re: objev je důležitý ze dvou důvodů

David Dobeš1,2015-10-01 14:25:18

Velice trefný odkaz :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz