Podle některých pramenů doběhl posel zvěstující vítězství Řeků u Marathonu do cíle své „messengerovské zakázky“ a po sdělení „Zvítězili jsme!“ (někdy se mu připisuje košatější proslov v podobě „Radujte se! Zvítězili jsme!“) vydechl naposled. Řada badatelů tvrdí, že Herodot o tomhle poslovi nic nepíše a že je to tedy zkazka vycucaná z prstu.  Jiní experti na antické dějiny jsou ale k příběhu shovívavější. Snad proto, že je tak populární a dají se o něm vést dlouhé diskuse. Prameny se neshodují ani v tom, kdo že to vlastně onu slavnou zvěst přinesl. Podle některých to byl Diomedón podle jiných Feidippides. Neví se, kudy onen běžec uháněl. Podle některých to vzal směrem k moři, podle jiných naopak severnější hornatější oklikou. Traduje se, že běžel 40 km, ale někteří badatelé tvrdí, že to bylo kilometrů hned 66. Spekuluje se, jestli běžel nalehko nebo v plné zbroji, která mohla vážit kolem 30 kg. Také v datu není úplně jasno. Někde se píše 12. jinde 9. Nicméně na roce a měsíci se shodují všichni. Byl rok 490 př.n.l. a bylo září.

Pro zářijový termín hovoří jasně údaje z Herodota. Ten píše, že když se perská vojska vylodila u Marathonu, poslali  Athéňané spěšného posla Feidippida pro pomoc do Sparty. Feidippides za den doběhl do Sparty a druhý den byl zpátky se zlou novinkou. Sparťané právě slaví svátek boha Apollóna a bojové řeži se smějí věnovat až za týden, jen co bude úplněk. Feidipiddes tehdy urazil ve dvou dnech celkem 240 km, což by byl i dneska hodně slušný výkon.

A právě ze stanovení termínu apollónských svátků určil už v 19. století německý učenec  August Boeckh termín bitvy na září. Generace žáků se to učily v hodinách dějepisu a teď je američtí astronomové Donald Olson a Rusell Doescher z Texas State University na stránkách zářijového čísla  astronomického časopisu Sky & Telescope vyzývají, aby si opravili v učebnicích chybu. Tvrdí, že Boeckh vyšel ve stanovení termínu z athénského kalendáře a dopustil se tím hrubé chyby. V tom s nimi lze celkem souhlasit. Proč by se měla Sparta držet kalendáře Athén, když měla svůj. A právě v roce 491 př.n.l. se oba kalendáře o  měsíc rozešly. Díky tomu měli Spaťané mejdan s Apollónem o měsíc dříve, tedy už v srpnu. Termín bitvy u Marathonu pak Olsonovi vychází na  12. srpna.

Olson a Doescher také tvrdí, že posla zabilo vedro, které v srpnu v okolí Athén panuje. Teploty se tu šplhají ke čtyřicítce, zatímco v září už je celkem příjemný „třicítkový chládek“. Celkem nelogicky ale mlčí o tom, proč vedro neskolilo Feidippida, který jen o pár dní dříve zaběhl své dva supermaratony ve dvou dnech. Vysvětlení by snad mohlo být v tom, že oním slavným běžcem byl skutečně Feidippoides a nikoli Diomedón. Jestli měl absolvovat trasu Athény-Sparta-Athény, pak se přesunout do Marathonu, tam se účastnit výprasku Peršanů a vzápětí vyrazit s vítěznou zdravicí do Athén, tak je div, že doběhl až na místo určení a nezhroutil se někde cestou.