Podle některých pramenů doběhl posel zvěstující vítězství Řeků u Marathonu do cíle své „messengerovské zakázky“ a po sdělení „Zvítězili jsme!“ (někdy se mu připisuje košatější proslov v podobě „Radujte se! Zvítězili jsme!“) vydechl naposled. Řada badatelů tvrdí, že Herodot o tomhle poslovi nic nepíše a že je to tedy zkazka vycucaná z prstu. Jiní experti na antické dějiny jsou ale k příběhu shovívavější. Snad proto, že je tak populární a dají se o něm vést dlouhé diskuse. Prameny se neshodují ani v tom, kdo že to vlastně onu slavnou zvěst přinesl. Podle některých to byl Diomedón podle jiných Feidippides. Neví se, kudy onen běžec uháněl. Podle některých to vzal směrem k moři, podle jiných naopak severnější hornatější oklikou. Traduje se, že běžel 40 km, ale někteří badatelé tvrdí, že to bylo kilometrů hned 66. Spekuluje se, jestli běžel nalehko nebo v plné zbroji, která mohla vážit kolem 30 kg. Také v datu není úplně jasno. Někde se píše 12. jinde 9. Nicméně na roce a měsíci se shodují všichni. Byl rok 490 př.n.l. a bylo září.
Pro zářijový termín hovoří jasně údaje z Herodota. Ten píše, že když se perská vojska vylodila u Marathonu, poslali Athéňané spěšného posla Feidippida pro pomoc do Sparty. Feidippides za den doběhl do Sparty a druhý den byl zpátky se zlou novinkou. Sparťané právě slaví svátek boha Apollóna a bojové řeži se smějí věnovat až za týden, jen co bude úplněk. Feidipiddes tehdy urazil ve dvou dnech celkem 240 km, což by byl i dneska hodně slušný výkon.
A právě ze stanovení termínu apollónských svátků určil už v 19. století německý učenec August Boeckh termín bitvy na září. Generace žáků se to učily v hodinách dějepisu a teď je američtí astronomové Donald Olson a Rusell Doescher z Texas State University na stránkách zářijového čísla astronomického časopisu Sky & Telescope vyzývají, aby si opravili v učebnicích chybu. Tvrdí, že Boeckh vyšel ve stanovení termínu z athénského kalendáře a dopustil se tím hrubé chyby. V tom s nimi lze celkem souhlasit. Proč by se měla Sparta držet kalendáře Athén, když měla svůj. A právě v roce 491 př.n.l. se oba kalendáře o měsíc rozešly. Díky tomu měli Spaťané mejdan s Apollónem o měsíc dříve, tedy už v srpnu. Termín bitvy u Marathonu pak Olsonovi vychází na 12. srpna.
Olson a Doescher také tvrdí, že posla zabilo vedro, které v srpnu v okolí Athén panuje. Teploty se tu šplhají ke čtyřicítce, zatímco v září už je celkem příjemný „třicítkový chládek“. Celkem nelogicky ale mlčí o tom, proč vedro neskolilo Feidippida, který jen o pár dní dříve zaběhl své dva supermaratony ve dvou dnech. Vysvětlení by snad mohlo být v tom, že oním slavným běžcem byl skutečně Feidippoides a nikoli Diomedón. Jestli měl absolvovat trasu Athény-Sparta-Athény, pak se přesunout do Marathonu, tam se účastnit výprasku Peršanů a vzápětí vyrazit s vítěznou zdravicí do Athén, tak je div, že doběhl až na místo určení a nezhroutil se někde cestou.
Feidippides na své poslední misi na dětské knižní ilustraci z roku 1913.
Říká se, že z Marathonu vyrazila do Athén i perská flotila a že měl posle athénské před ní varovat. Pokud je citace jeho posledních slov úplná, tak tuhle část vzkazu nevyřídil. Ale kdo ví, co všechno měl za sebou. Na mapce ze Sky & Telescope jsou vyznačeny dvě varianty jeho cesty.
Pramen: Sky &
Diskuze:
Nesouhlasím
benmil,2004-09-01 11:50:04
s tím, že by v září byl v Athénách příjemný třicítkový chládek. Byl jsem svého času v Athénách 29. září, a bylo tam rovných 47 stupňů. V okolí Athén bylo sice chladněji, ale tak či tak tam nebylo méně než 40. (Vysoké teploty ve městě připisuji poloze Athén, obklopených horami, v ohnisku parabolického zrcadla).
Vedro
Andrej,2004-07-30 17:19:50
Možno, že ho naozaj zabilo vedro. Stačilo, ak ho niekto tým vedrom (kyblom) ovalil po hlave... :-)
vysvetleni
pavel houser,2004-07-29 17:26:58
prvni cast odpovedi na svou otazku (jak se lode otocily a vratily se domu) najdete v patek 30. 6. v clanku na science worldu na podobne tema. :-)
co se pak tyce salaminy etc., to se odehravalo o deset let pozdeji za dareiova syna Xerxa. ten se mimochodem prislusne vypravy osobne zucastnil. Naproti tomu Dareios u Marathonu sam vubec nebyl, vyslal pouze expedicni armadu a sedel si nekde v Asii (v Persepoli ci v Susach nebo mozna v obnovenych Sardech).
Pokud vím,
Saša,2004-07-29 16:23:22
tak řecké vojsko převážně athénské bylo před Athénami dříve než výsadková flotila Dareiova.
A když to Dareios viděl, velel otočit a vrátit se domů. A tam začal připravovat další expedici.
Teprve po "držopádu" u Salaminy byla perská moc na Evropském kontinentu zlomena.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce