Nový plán počítá s přistáním lidské posádky na marsovském měsíci Phobos v roce 2033. Na Marsu by pak mohla stanout lidská noha poprvé v roce 2039 a podruhé o 4 roky později. V minulosti se o termínech přistání na Marsu buď nemluvilo vůbec, nebo se jen spekulovalo. Aktuální dokument je tak první důvěryhodnější studií, která předkládá nějaký konkrétní termín.
Plány na nejbližší roky vychází z toho, že aby byl provoz SLS alespoň trochu ekonomicky stabilizovaný a únosný, je potřeba, aby raketa startovala minimálně jednou ročně (viz náš starší článek). Její první start pro misi EM-1 přijde v roce 2018, EM-2 je naplánována na rok 2021. Mise EM-3 je zatím někde na pomezí let 2022 a 2023. Při této misi by měl být do cis-lunárního prostoru (tedy mezi Zemí a Měsícem) dopraven obytný modul ICH (Initial Cis-Lunar Habitation). Mise EM-4 (2023) a EM-5 (2024) by pravděpodobně měly zamířit právě sem.
Program ale nepočítá pouze s raketou SLS, ale i s nosiči Atlas V a Delta IV. Vždyť jeho verze Heavy poprvé vynesla loď Orion do vesmíru (mise EFT-1) a navíc se tyto rakety použijí i pro další mise, které vyšlapou cestu k Marsu – nejblíže k realizaci mají stacionární lander InSight pro Mars a sonda OSIRIS REx určená pro odběr materiálu z asteroidu a následný návrat na Zemi – obě mise budou startovat na Atlasu V.
V roce 2020 se má k Marsu vydat vozítko Mars rover 2020, tedy nástupce roveru Curiosity – vynášet by jej mohla Delta IV Heavy. Stejný nosič by mohl posloužit i v prosinci téhož roku pro vypuštění sondy ARRM, která má dopravit asteroid na oběžnou dráhu Měsíce. Tím pádem je ale jasné, že ARRM nestihne takový úkol za pár měsíců. S pilotovanou výpravou k zachycenému asteroidu se tedy počítá až na misi EM-6 v roce 2025. Mise EM-7 a EM-8 jsou zatím nespecifikované, ale mohly by startovat v letech 2026 a 2027.
Plán počítá s tím, že už mise EM-2 by startovala na raketě SLS Block IA s nosností 105 tun – dříve se zvažovalo, že by tuto úlohu zajistila sedmdesátitunová varianta a pokročilý model by nastoupil až později. V roce 2022 by mohla znovu startovat Delta IV Heavy – tentokrát se sondou Mars Moon Explorer, která by poskytla detailní informace hlavně o měsíci Phobos. Plán zveřejněný v projektu TIM počítá mezi roky 2018 a 2046 s celkem 41 starty rakety SLS. Od roku 2028 by měla nastoupit do služby nejsilnější verze rakety SLS – Block 2 s nosností 130 tun na nízkou oběžnou dráhu.
Hned v roce 2028 by přitom měly proběhnout rovnou tři starty této rakety! První z nich má vynést zařízení Pathfinder EDL, které zamíří k Marsu a otestuje systémy, které budou nutné pro přistání masivního landeru s lidskou posádkou. Počty startů na další rok pak záleží na tom, jakou variantu přeletového soulodí NASA vybere. Pro obě varianty ale platí, že pro let k Phobosu a na dvě přistání na Marsu bude potřeba 32 startů rakety SLS.
První varianta by obnášela devět startů rakety SLS mezi lety 2028 a 2033 pro let pilotované výpravy na měsíc Phobos. Návrh přitom počítá s tím, že by bylo potřeba ještě jednoho startu SLS v roce 2035. Jejím úkolem by bylo doletět s lodí Orion do cislunárního prostoru, kde by posádka přestoupila z meziplanetární lodi a v novém Orionu se vrátila domů. Důvodem je kromě jiného snaha o maximální eliminaci kontaminace Země materiálem z Phobosu. Důvody jsou i technické – nikdo asi nechce riskovat, že by mohlo během několika desítek měsíců trvajícího pobytu v meziplanetárním prostoru dojít k poškození např. padáků v lodi Orion.
Pro let lidské posádky k Marsu má být potřeba dalších 11 startů raket SLS mezi roky 2034 a 2039. I u této mise se počítá s vysláním další rakety SLS s lodí Orion v roce 2042 – úkolem má být opět návrat posádky na Zemi. Pro let druhé posádky k Marsu už ale má být potřeba „pouze“ 9 startů raket SLS mezi roky 2038 a 2043. V roce 2046 by pak odstartovala ještě jedna SLS s Orionem pro návrat druhé marsovské posádky.
Druhá varianta by pro let k Phobosu v roce 2033 potřebovala jen 8 startů raket SLS. První pilotovaná výprava na Mars by potřebovala 14 startů rakety SLS, ale druhá už jen 10.
Jak jsme uvedli už na začátku – tento dokument je pouze studií, která zatím není schválená. Celkově vzato je hodně těžké odhadovat, co bude za 20 let – stačí si jen uvědomit, kolik voleb Američané do té doby absolvují a kolik prezidentů se může vystřídat v Bílém domě. Jisté ale je, že podobné studie ukazují, že pilotovaný let k Marsu nebude nic snadného. Je proto dobře, že už dnes vznikají nejrůznější scénáře, které rozebírají možnosti. Některé se třeba nesplní, ale bez téhle základní fáze plánování se nikdy nikam nedostaneme. Nechme se proto překvapit, kolik se podaří realizovat z dnešního článku. O všech dalších pokrocích Vás budeme samozřejmě rádi informovat.
Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://education2.marssociety.org/wp-content/uploads/2013/06/a-Mission-to-Mars-Pic-06.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-16-031816.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/20150326/asteroid20150326-16.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2014/07/SLS_configurations.png
http://media.al.com/wire/photo/9999342-large.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Diskuze:
A. C. Clarke - Marťanské písky
Jiří Kocurek,2015-09-28 17:58:25
To bylo první, co mě napadlo.
Nakonec Phobos má logiku. Gravitace je tam nízká, což řeší případný návrat - není potřeba tolik paliva. Jako přestupní bod ideální. Jak dolů na Mars? Vesmírný výtah nemusí být jako první na Zemi. Je jasné, že by nemohl být ukotven na povrchu Marsu, ale na hranici marsovské atmosféry by mohla být spodní stanice. Když umíme automaticky přistát na ISS, tak proč ne na sponí stanici výtahu, pár km nad povrchem?
Gravitace na Phobu? Úniková rychlost (11 m/s) je 10x vyšší než na kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko, takže se člověku nestane, že by nadskočil a odletěl do vesmíru. Jen mu bude trvat několik minut, než se vrátí na povrch. A Phobos obíhá celkem rychle, 7700 km/h. Když se raketa trefi, může ho dohnat "zezadu" a nemusí tolik brzdit. Obdobně při návratu lze využít praku a odlétat ve chvíli, kdy se Phobos řítí správným směrem.
x startů pro let na Mars
Jakub Beneš,2015-09-27 15:37:52
není to pořád trochu zastaralé myšlení, plánovat ty lety na Mars na tolik startů? v dnešní době už máme technologie, aby stačily lety dva. v prvním doletí 3d tiskárny a roboti, kteří je budou ovládat. za rok nebo dva tam postaví základnu. a ve druhém letu poletí lidi. nemusíme si tam přece vozit všecko sebou a stavět od nuly. počítá s tímto vůbec někdo, nebo proč se plánuje deset letů předtím? jinak úplně vidím ty nadšené kosmonauty, kteří po půl roce doletí k Marsu a přistanou na Phobosu, uvidí pod sebou Mars a budou vědět že jsou v ... že se tam nikdy nepodívají. jsem jediný komu tenhle cíl mise připadá nesmyslný ba dokonce škodlivý?
Ludvík Souček
Walter Diviš,2015-09-25 10:30:00
Zrovna nedávno jsem se pustil do přečtení knížek, které jsem jako kluk miloval a čtu sérii Cesta slepých ptáků - Runa rider - Sluneční jezero. Třetí díl pak dnes působí asi nejúsměvněji, když Souček popisuje cestu na Mars. Jedna větší raketa, 40 dní pobytu a pak zase zpět. V kontextu dnešních podstatně reálnějších plánů a představ na výpravu na Mars je to opravdu krásně naivní. Je přitom zajímavé, že A. C. Clarke má i po desítkách let své romány uvěřitelnější než naprostá většina ostatních popisujících stejně blízkou budoucnost (tedy naši stávající současnost).
Re: Ludvík Souček
Vít Výmola,2015-09-25 10:56:28
Součkovy představy byly opravdu naivní. Ke cti mu ovšem musíme přiznat, že o věrný technický popis mu v těchto knihách moc nešlo a nebral ho jako podstatný. Na rozdíl od Clarka, který se v tom naopak vyžíval.
F. Běhounek
Ondi Vo,2015-09-25 15:19:22
Souhlas, příběhy SciFi o cestě vesmírným prostotem z mého mládí jsou z dnešního pohledu velmi naivní. Zhruba po půlstoletí jsem si obstaral knížky Akce L (1956) a Robinsoni vesmíru (1958) (od F. Běhounka). Zábavné. V té druhé je také vyprávění o cestě jednoho z robinsonů o dramatické příhodě na Marsu.
A zábavné jsou i SciFi od Julese Verna, třeba román "Na kometě", ve kterém kometa kolidující tangenciálně Zemi urve kousek Alžíru, nebo Gibraltaru i s našimi hrdiny, kteří prožijí na té kometě cestu sluneční soustavou, než se jejich kometa po dvou letech opět střetne se Zemí a naši hrdinové se ve zdraví dostanou zpět domů. Psal se rok 1877.
Náklady
Josef Šoltes,2015-09-24 21:05:05
Nejhorší na tom je, že za peníze věnované Řecku (které stejně padnou do černé díry) jsme mohli letět na Mars třikrát...
Hezké plány
Zab Hazar,2015-09-24 18:47:08
akorát co z nich zbyde ve skutečnosti? Takových plánů už se počínaje sedmdesátými lety objevilo, že už bychom dávno museli mít mít Mars i Měsíc osídlený... a kde jsme, vidíme sami. Osobně si myslím, že pokud nevznikne nějaký opravdu politicky brizantní důvod (třeba že na Mars budou chtít první doletět Číňani) tak se nic nepohne. Žádné z chapadel světového bankovního molocha nemá nejmenší zájem vyhazovat peníze za něco, co mu nepřinese vyložený zisk či prestiž, a to se nezmění.
Re: Hezké plány
Milan K,2015-09-25 15:33:42
Souhlasím. Ono i posílat tam sondu je nákladná a riskantní (co se týče různého i potencionálního zisku) záležitost.
Re: Hezké plány
Petr Pavlata,2015-09-26 08:57:02
Já si myslím, že to státy nebudou. Docela bych sázel na Americké technologické miliardáře, kteří už hledají i komerční využití vesmíru. Navíc jejich motivace je často i osobní. A jak první vydělá (a vydělá, ne přerozdělí ze státních fondů) první miliardu, tak pak už to pojede živelně samo.
Jsou mladí, draví, zdroje mají už srovnatelné s některými vládami, ale jsou schopni dělat věci mnohem efektivněji.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
