Tento text Jiřího Kůse, předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, uveřejňujeme u příležitosti prvního českého Nano dne, který se dnes, ve středu 23. září, odehrává v Liberci. Právě Liberec je symbolem českých nanotechnologií, protože nanotechnologiemi žije. Právě tady vymysleli revoluční nanospider – první stroj na světě, který dovede průmyslově vyrábět nanovlákna.

Exponenciála zrychleného růstu (osa y je logaritmovaná). Kredit: KurzweilAINetwork.

Rozvoj elektroniky, digitálních technologií a chytrých materiálů ignoruje plány a analýzy úředníků vlád i fundované studie vědců, a běží po exponenciále do neznáma. To, co se zdálo na počátku předpověditelné, se dostalo za hranice lidské zkušenosti. Autoři bestselleru „Druhý věk strojů“ to vtipně přirovnávají k historce o počátcích šachu. Učenec Sissa ben Dahir, který je vymyslel, požadoval od krále, aby mu dal na první pole šachovnice jedno zrnko pšenice, na druhé dvě zrnka, na třetí čtyři, na další osm, šestnáct a tak dále, vždy dvojnásobek předchozího počtu. Zdánlivě skromné přání odhalilo záludnost exponenciálního růstu. Na první polovinu šachovnice ještě stačila zkušenost a představivost o množství obilí, ale za polovinou už počet zrnek začal stoupat v násobcích miliard a biliónů. Taková čísla na králově dvoře neznali.

Exponenciála se dostala do fáze zrychleného růstu

Paralelu v našem věku můžeme hledat v empirickém zákonu Gordona Moora, který v roce 1965 předpověděl, že se každých 18 měsíců při zachování výkonu a ceny zmenší elektronický obvod na polovinu. Také exponenciála a stále funguje. Problém je ale v tom, že jsme se po 50 letech již octli na pomyslné druhé polovině šachovnice technologického rozvoje. Exponenciála se dostala do fáze zrychleného růstu, který už je mimo naši zkušenost a představivost. Úvahy, co bude na konci, a pokusy se na to připravit, jsou liché.

Jiří Kůs.

Zúčastnil jsem se nedávno panelové diskuze o digitální ekonomice. Vzduchem poletovaly otázky, jestli stroje lidem nevezmou práci a která pracovní místa zůstanou, co by měl stát podporovat, jaké předměty by se měly učit ve školách, abychom se připravili atd. Jenže, co když na druhé polovině šachovnice bude potřeba především kreativita a ne znalost vzorečků nebo základů kybernetiky. Na MIT už teď pracují na pokročilých avatarech, co když časem vědomí překročí hranici lidského mozku a propojí se do stroje. Vždyť úplně přesně neznáme podstatu hmoty, energie, prostoru ani vesmíru. Možná všechny ty proměny probíhající po exponenciále mají hlubší význam, který nám zatím zůstává skrytý.

Vývoj cen a instalací solárních panelů. Kredit: J. Kůs

Energie ze slunce, z pohybu a interakce pokročilých biomateriálů

Evidentně jsme na prahu velkých změn. Souvisejí s technologiemi, můžeme jim dát tedy nálepku nové průmyslové revoluce, jedná se ale současně o změnu, která se zásadně dotkne i sociální oblasti, politiky, doslova každého aspektu života lidí na naší planetě. Na druhé straně šachovnice nalezneme technologické zázraky třeba v podobě nano‑tenkého neviditelného pláště, ale také svět, kde je energie (skoro) zadarmo. Cena solárních panelů klesá po exponenciále, v Austrálii už mají technologii průmyslového tisku solárních článků na ohebnou fólii. Každé zařízení, každý předmět, včetně našeho oblečení, si bude vyrábět vlastní energii Díky Slunci, pohybu, interakcím pokročilých biomateriálů.

Nárůst počtu uživatelů internetu. Kredit: Max Roser.

Můžeme se vsadit, že se druhá polovina šachovnice bude odehrávat v globální síti. I počet uživatelů internetu roste exponenciálně. Každá věc bude mít vedle fyzické i svoji digitální podobu. Zároveň bude život i více lokální ve smyslu lokálního 3D nebo 4D tisku věcí denní potřeby, lokální výroby potravin, lokální výroby energie. Tématem politických bojů blízké budoucnosti asi nebude pravicový nebo levicový étos, ale spíše centralizace versus decentralizace, kontrola a cenzura dat versus liberální brouzdání digitálními světy. Současné pirátské strany jsou možná zárodkem budoucího typu politických uskupení.

Mají se lidé obávat, že jim práci vezmou stroje?

Jak se na to tedy všechno připravit? Co podporovat a co ne? Jsou programy typu Industrie 4.0 nebo české Digitální revoluce, smysluplné? Je důležité si uvědomit, že nevíme, co bude na konci, ale své životy nebo velkou část z nich prožijeme v období transformace. Neměli bychom se bát, ale spíš se radovat z přicházejících nadějí ekonomického růstu. Například nastupující autonomní transport si vyžádá přestavbu všech komunikací na chytré silnice a dálnice se spoustou čidel a signalizačních prvků. Změna energetiky na decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů doslova v každém domě a bytě bude znamenat boom pro stavební a elektroinstalační firmy. Zavádění internetu věcí, tedy sítě, kde jsou všichni, lidé i přístroje propojeni, je zase příležitostí pro IT firmy. Mají se lidé obávat, že jim práci vezmou stroje? Spíše se zdá, že v tomto přechodném období bude práce až nad hlavu. A na posledním políčku druhé poloviny šachovnice? Tam možná už potřeba lidská práce nebude vůbec důležitým tématem.

Psáno pro Blog a osel.cz