Tým vědců vedený Garym Steinbergem ze Stanford University izoloval z mozků uměle potracených lidských plodů ve stáří 16 až 20 týdnů tzv. nervové kmenové buňky a použil je k experimentální léčbě potkanů, kterým byla umělým zákrokem vyvolána mozková mrtvice. Ještě po měsíci našli badatelé v mozku pokusných zvířat plnou třetinu transplantovaných lidských buněk a to je bezesporu dobré znamení. Část buněk si podržela charakter nervových kmenových buněk a část se diferencovala na astrocyty, tedy buňky, které mají v mozku za úkol vytvářet neuronům vhodné zázemí.
Vědci doufají, že se kmenové buňky zabudují do místa poškozeného mrtvicí a budou se tu podílet na vzniku nových neuronů, které by zmírnily poškození mozku. Zbývá také prověřit, jestli se tak mozku navrátí jeho funkce. V tomto případě byla experimentálně vyvoláno poškození části mozku zodpovědné za pohyb končetin a postižení potkani ochrnuli. Vrátí se jim do ochrnutých končetin alespoň částečně hybnost?
To není zdaleka jediná otázka, která se v souvislosti s experimentem nabízí. Přednosti nervových kmenových buněk z mozku plodů jsou zřejmé. Ve srovnání s tzv. dospělými nervovými kmenovými buňkami z mozku dospělých osob se snáze množí a snáze se získávají. Ve srovnání s tzv. embryonálními kmenovými buňkami získávanými z raných embryí zase postrádají nectnost proměňovat se i v jiné druhy buněk, než jsou buňky nervové tkáně. Jejich obrovskou nevýhodou je zdroj – uměle potracené lidské plody. Proto podobné snahy o léčbu zcela jistě narazí na odpor lidí, kteří vidí v každém uměle přerušeném těhotenství vraždu.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se nedávno svým verdiktem postavil za názor., podle kterého lidský plod nemá plná lidská práva a potrat není vražda. Věčné a často bouřlivé diskuse na téma umělého přerušení těhotenství tím ale zcela jistě nekončí.
Lidský plod jako zdroj buněk pro léčbu nemocných? Pro někoho zdroj naděje, pro jiného vražda. Plody ze spontánních potratů, byť je jich bohužel dost a dost, se pro tyto účely nehodí, protože se vědci prakticky nikdy nedostanou k plodu tak rychle, aby mohli odebrat nenarušené a plně životaschopné buňky.
Preprogramovaním mozgových kmeňových buniek proti skleróze multiplex
Autor: Dagmar Gregorová (02.07.2008)
Diskuze: