Migranti v Makedonii. Kredit: Bundesministerium für Europa, Integration und Äusseres.

„Migranti jsou tělesný odpad.“ „Naše země se stává ložiskem nemocí, neustále napájeným zvenčí.“ Tohle by velmi snadno mohly být titulky nahnědlých a narudlých médií, které právě teď v krásném souznění ze všech sil přitápějí pod kotlem rozdivočelé hysterie proti migrantům. Jenže nejsou. Ve skutečnosti jsou to hlášky z úvodníku britského plátku Birmingham Post z roku 1958. Úvodník takto chrabře zareagoval na tehdejší výroční setkání Britské lékařské asociace, kde se hojně objevovaly obavy z migrantů, kteří údajně hrozili uvrhnout Velkou Británii zpět do věku temna tuberkulózy.

Roberta Bivins. Kredit: Univerzity of Warwick.

O deset let předtím přistála ve Velké Británii loď Empire Windrush se 492 migranty, která zahájila masovou migraci lidí ze zámoří. Země do té doby sama sebe vnímala jako oázu spravedlnosti, prosperity a moderní medicíny. Příchod velkého množství migrantů z exotických zemí to ale změnil. Média, odborné časopisy, nálady veřejnosti a vystoupení v parlamentu překypovala strachem z šíření nemocí migranty. Dneska víme, že to tehdy bylo naprosto přehnané. Lidé se prostě báli a svůj strach ventilovali pocitem ohrožení svého zdraví cizáky.

Historie se ale opakuje. Podle Roberty Bivins z Univerzity ve Warwicku, autorky knihy „Contagious Communities: Medicine, migration, and the NHS in post war Britain“ (Nakažlivé komunity: Medicína, migrace a Národní zdravotní služba v poválečné Británii), co za pár dní vyjde v Oxford University Press, je až fascinující, jak je současná debata o migrantech podobná. Britský populárně naučný magazín NewScientist, který knihu Bivinsové recenzuje, přiznává, že problémy s migranty byly, jsou a budou, a rozhodně nemají jednoduchá řešení. Zároveň ale nabízí poučení vykoupené britskou zkušeností s doopravdy masovou migrací: Když dojde na zdraví migrantů, tak se běsnící titulky v médiích, zvláště těch z okraje politického spektra, ale nejen jejich, často podstatně míjejí se skutečností. Na dnešní politiky to celé nepochybně klade výjimečné nároky a jistě pro ně nebude od věci zvážit podobné situace v minulosti – jaké byly obavy a co se skutečně odehrálo.

Ploty a ostnaté dráty, to už tady jednou bylo. A tehdy jsme byli na té špatné straně. Kredit: Marcin Szala / Wikimedia Commons.

V našich končinách se v tomto směru blýskl pěkný text Tomáše Cikrta „Jaká jsou reálná rizika migrace pro zdraví Čechů?“, který se před pár dny objevil na webu Zdravotnického deníku. Přiznává, že migranti doopravdy představují jisté zdravotní riziko, jako ostatně úplně každý, kdo překročí naše hranice. Reálně je ale tohle riziko velice nízké, podle stanoviska Světové zdravotnické organizace (WHO), hlavního hygienika ČR, odborníků na infekční nemoci a hlavně podle prostých čísel. Migrantů zatím letos dorazily zhruba tři tisícovky, zatímco cizích turistů se k nám loni dostalo osm milionů. Z toho například 695 tisíc Rusů a 212 tisíc Číňanů, tedy lidí ze zemí, které zaujímají přední příčky ve světovém žebříčku výskytu multirezistentní tuberkulózy. A kdo z nás z toho má špatné spaní?

Současná hranice mezi Srbskem a Maďarskem. Kredit: Délmagyarország / Schmidt Andrea.

Epidemiologická situace je u nás podle Cikrta naprosto klidná a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to momentální migrační vlna měla změnit. Nejde přitom jenom o to, že k nám migrantů dorazilo jen málo. Jejich nemocnost se příliš neliší od té naší a odborníci se domnívají, že se to v budoucnu nezmění. Cikrt dospívá k jednoznačnému závěru – zdravotní rizika by neměla být podceňována, je dobré být ve střehu, ale strašit nafouknutými problémy se zdravím migrantů je naprosto neadekvátní.

Jestli vůbec budeme mít v dohledné době problém zdravotnického rázu, tak to skoro jistě nebude v souvislosti s lidmi ze Sýrie nebo Afghánistánu. Nezanedbatelným rizikem se teď stala Ukrajina, kde kromě výskytu nemocí jako tuberkulóza došlo kvůli válečnému konfliktu s Ruskem k rozvratu zdravotní péče. Mimo jiné se tam dramaticky snížila proočkovanost dětí, hlavně kvůli rozšíření hoaxu o smrti dítěte kvůli očkování. Kvůli němu se teď proti očkování prý staví až třetina ukrajinských rodičů. Teď je rozhodně v zájmu České republiky, aby se Ukrajina udržela na vlastních nohou, jinak nás zaplaví vlna z Východu. A vzhledem k tomu, jak se ochotně a vstřícně podílíme na řešení krize s migranty v Evropě, a jaká nenávist se u nás hrne na všechny, kdo se snaží nějak pomoct lidem v nouzi, tak si případné desetitisíce, možná statisíce uprchlíků nejspíš pěkně zaopatříme sami. 


Literatura
NewScientist 16. 9. 2015, Zdravotnický deník 15. 9. 2015.