Na úvodní fotce, která vznikla složením nových snímků vidíme pohled, jaký by se nám naskytl ze vzdálenosti 1 800 km nad rovníkem Pluta. Náš pohled míří k severovýchodu přes tmavý, krátery posetý region pojmenovaný prozatímně Cthulhu, přes světlejší a hladší ledovou pláň s přídomkem Sputnik. Celá zobrazená oblast má napříč zhruba 1 800 kilometrů. Jde ale o počítačově upravený snímek, jehož účelem bylo poskytnout perspektivu – použité snímky vznikly ve vzdálenosti 80 000 km.
„Pluto nám ukazuje různorodost typů terénu a komplexnost procesů, které překonávají vše, co jsme ve Sluneční soustavě viděli,“ prohlásil o nových fotkách Alan Stern, který se občas ve svých prohlášeních nechává trochu unést. Ale nezazlívejme mu to. Misi New Horizons zasvětil velkou část života a tak si teď právem užívá nasbíraných dat.
Pravdou je, že Pluto neustále překvapuje – prakticky už z prvních fotek po průletu bylo vidět, že tahle trpasličí planeta je mnohem zajímavější, než se čekalo a nejnovější fotky to jen potvrzují. „Kdyby před průletem takhle nakreslil Pluto nějaký umělec, tak bych mu asi řekl, že to přehnal. Ale ono to tam opravdu je,“ dodává Stern.
Snímky, které dorazily v posledních dnech jsou povětšinou s rozlišením 400 m/pixel. Jsou na nich vidět různé útvary – některé připomínají duny, jiné zase pozůstatky po pohybu zmrzlého dusíku, který se jakoby rozlil okolo hor do okolních plání. Nové fotky ukazují jednak krátery posetý – a tedy velmi starý terén, ale hned vedle něj je hladká pláň bez impaktů, která musí být logicky mnohem mladší.
Vědci jsou fascinováni možností, že by na fotkách byly opravdu duny – zdá se to skoro až nemyslitelné – přitom, jak je atmosféra Pluta řídká. William B. McKinnon z Washington University v St. Louis k tomu vyslovil zajímavou domněnku: „Buďto mělo Pluto v historii mnohem hustší atmosféru, která vytvořila tyto útvary, nebo jsou dodnes v činnosti některé pochody, které ještě neznáme. Každopádně je to zatím hlavolam.“
Odborníci z poslaných fotek zároveň čtou informace o mlhavé atmosféře Pluta. Ukazuje se totiž, že zajímavé projevy – při soumraku mlha rozptyluje dopadající sluneční světlo, které lehce osvětluje i terén ležící na noční straně blízko terminátoru – hranice světla a stínu. Světla není mnoho, ale stačí na to, aby jej zachytily kamery na prolétávající sondě.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-spherical-mosaic-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-surface-features-9-11-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-chaos-region-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-dark-areas-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-twilight_9-10-15.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-composite-haze-image-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Sonda New Horizons je jen desítky hodin od primárního cíle
Autor: Vladimír Pecha (14.07.2015)
Fotky Pluta pro Vás, pane Vítku!
Autor: Dušan Majer (16.07.2015)
Na Plutu tečou ledovce
Autor: Dušan Majer (28.07.2015)
Příprava na druhé dějství New Horizons
Autor: Dušan Majer (15.08.2015)
Diskuze:
Fascinující
Lukáš Kment,2015-09-13 20:21:07
Fascinující je už jen to, že tyto záběry máme díky dnes již více jak 10 let staré technice.
Re: Fascinující
Juraj Chovan,2015-09-14 10:26:30
Nie som odborník na kozmonautiku ale myslím že ide o techniku starú aspoň 20 rokov. Podľa mňa si NASA nedovolí poslať na 10 rokov dlhú misiu súčiastky ktoré predtým neboli porovnateľne dlho testované v porovnateľných podmienkach že to vydržia.
Tipujem že v NASA majú laboratórium simulujúce podmienky vo vesmíre (vákuum, nízka teplota, rádioaktívne žiarenie intenzitou a zložením podobné kozmickému žiareniu) a v tomto labáku skladujú všetky hi-tech hračky u ktorých je predpoklad že sa pri výskume kozmu môžu zísť. Ak sa plánuje 10 ročná misia, vyskladá sa zo súčiastok u ktorých je overené že danú dobu v daných podmienkach vydržali.
Netuším či to naozaj takto funguje, snáď tu zareaguje niekto kompetentnejší. A možno je to zaujímavý podnet pre autorov Osla urobiť o tom samostatný článok :)
Fascinující snímky ze vzdálenosti ?cca 5 světelných hodin
Josef Hrncirik,2015-09-12 11:44:54
Jaká energie byla prakticky použita k přenosu 1 bitu na tuto vzdálenost?
Nebo i jen něco:
? prostorový úhel vysílání sondy ? výkon ? frekvence ? kódování informace ? oprava chyb přenosu ? bity/s
Re: Fascinující snímky ze vzdálenosti ?cca 5 světelných hodin
Vojtěch Kocián,2015-09-12 21:50:00
High gain anténa má talíř o průměru 2,1 metrů, vysílá v úhlu 0,3 stupně v pásmu X (8 až 12,5 GHz) rychlostí 1000 b/s. Kódování a opravu chyb jsem narychlo nenašel. RTG zdroj dodává sondě asi 200 W, takže vysílač musí mít výkon menší. Kdybychom vzali, že vysílač si vezme 100 W, tak na vyslání jednoho bitu je potřeba energie 0,1 J. Energie dodaná zde na Zemi na získání (příjem, zesílení, dekódování) toho bitu, bude mnohonásobně větší. Antény Deep Space Network nejsou žádní drobečci. Ještě horší to bude s vysíláním dat na sondu.
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/Mission/Spacecraft/Systems-and-Components.php
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce