Nesmírně rádi bychom objevili cizí život a považujeme to za jednu z největších výzev pro lidstvo. Jenže vesmír je nezměrný a my moc nemáme představu, kde vlastně cizí život hledat. Nicméně, něco o vesmíru víme, a můžeme se pokusit odhadnout, kde by se životu, jako je ten náš, dařilo nejlépe.
Pustila se do toho kosmoložka Pratika Dayal z britské univerzity v Durhamu a její kolegové, kteří dali dohromady první kosmologické model blízkých galaxií ve vztahu k jejich obyvatelnosti životem našeho typu. Poněkud překvapivě vyšlo najevo, že naše stará dobrá Mléčná dráha vlastně není mezi těmi nejlepšími kandidáty.
Dayalová a spol. odhadli obyvatelnost celých galaxií podle tří relativně jednoduchých a hlavně reálně zjistitelných kritérií. Prvním z nich je počet hvězd, u nichž mohou existovat obyvatelné planety, přičemž tento počet přibližně odpovídá velikosti galaxie. Dalším z jejich kritérií bylo celkové množství základních prvků, z nichž se skládá život pozemského typu (jako je uhlík, kyslík a železo). Posledním z nich byl vliv, jaký mají na dotyčnou galaxii supernovy. Čím intenzivněji se v galaxiích odpalují, tím více je zamořují pronikavým zářením, které je neslučitelné s naším životem.
Velkorysý soubor astrofyzikálních dat Sloanova digitální prohlídka oblohy (SDSS) šťastnou shodou okolností zahrnuje přesně tyto tři klíčové parametry pro více než 150 tisíc galaxií v blízkém vesmíru. Když tým Dayalové vytvořil svůj model, tak vědci zjistili, že podle jejich kritérií by pro život pozemského typu měly být daleko nejpříhodnější obří eliptické galaxie, které visí ve vesmíru jako přízračná vejce plná hvězd. Obří eliptické galaxie jsou totiž skutečně hodně veliké a staré.
Podle Dayalové typická obří eliptická galaxie může v porovnání s Mléčnou dráhou teoreticky hostit desettisíckrát víc obyvatelných planet, obsahovat mnohem víc těžších prvků, jako jsou uhlík, kyslík a spol. a zároveň mají podle nedávné studie mnohem, asi desetinásobně nižší míru explozí supernov. Jejich model je prý první, který hodnotí obyvatelnost celého koutu vesmíru, nikoliv jenom uvnitř jediné galaxie, jako je Mléčná dráha. Vzhledem k použitým kritériím také vlastně zahrnuje celou historii sledovaných galaxií, která se promítá jak do velikosti galaxie, tak i do obsahu prvků a intenzity explozí supernov.
Pokud se tým Dayalové neplete, tak to vypadá, že spirální galaxie, jako je třeba Mléčná dráha, vlastně nejsou těmi pravými oázami pro život založený na uhlíku a vodě. To samozřejmě vede ke spoustě zajímavých otázek. Jsme statistickou hříčkou a spirální galaxie jsou jinak docela prázdné? Anebo když je život i v Mléčné dráze, znamená to, že eliptické galaxie ve skutečnosti přetékají životem a je to v nich jako ve Hvězdných válkách anebo ve Star Treku?
Dayalová je podle všeho také poněkud postižená fixací na vysílání a odposlouchávání rádiových vln a smutně podotýká, že úplně nejbližší obří eliptická galaxie, tedy Maffei 1 v souhvězdí Kasiopeji, je od nás vzdálená necelé 3 miliony světelných let. Vede nějaké divné řeči o SETI, že by rádiová komunikace se civilizací eliptické galaxie trvala dlouhé miliony let. To je sice pravda, když se ale oprostíme od závislosti na rádiových vlnách, tak Maffei 1 zůstává skvělým cílem pro výzkum.
Video: Pratika Dayal o obyvatelnosti galaxií. Kredit: Durham University
Literatura
Conversation 1. 9. 2015, Astrophysical Journal Letters 810: L2, Wikipedia (Maffei 1)
Známky života u mrtvých hvězd?
Autor: Tomáš Petrásek (11.03.2013)
Tři superzemě v obyvatelné zóně u Gliese 667C
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2013)
Je možná hvězdná budoucnost lidstva?
Autor: Vladimír Wagner (25.07.2013)
Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?
Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2013)
Nehledáme planety s mimozemským životem špatně?
Autor: Stanislav Mihulka (05.02.2014)
Červení trpaslíci jako adepti na nalezení mimozemského života?
Autor: Vladimír Pecha (15.08.2014)
Cizí planety jsou nejspíš obyvatelnější, než jsme si mysleli
Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2015)
Diskuze:
Lay tek,2015-09-11 09:42:09
Samotny nazev clanku je velice zavadejici. Samozrejme nezijeme ve spatne galaxii a ani neni nic prekvapiveho v jake galaxii zijeme. Jen si clovek diky podobnym vyzkumum muze ujasnit sve misto ve vesmiru. Galaxie se samozrejme jako vse ve vesmiru vyviji a jednou bude z nasi galaxie taky elipticka. Jen je nase galaxie mnohem mnohem mladsi. galaxie do sebe vzajemne narazi a tim rostou, navic supernovy vybuchuji a vznikaji nove tezke prvky apod. Je to pritrozeny vyvoj. Myslet si, ze je lidstvo staticticka hricka, ze jsme jedini ve vesmiru, nebo ze jsme necim vymecni vypovida jen o kvalitach jedince, ktery temito bludy zije. Zivot na zemi je uplne prirozeny, stejne tak jako zivot v celem vesmiru. Patri to k nemu. Jen jsme teprve hrozne mlada civilizace. Pro bytosti z eliptickych galaxii jsme takove pracivilizace. Neandrtalci.:) Zeme je takove matcino luno, ktere bychom jednou meli opustit a vydat se ke hvezdam. Jednou bychom mohli osidlit celou nasi galaxii a mozna taky ne. Mozne to bude zivot zrozeny na jine planete a my se vytratime v propadlisti dejin jen jako dalsi mrtva linie zivota :)
Technocentrismus
Jan Kment,2015-09-10 22:22:06
Myslím, že tady neustále mimoděk předpokládáme, že technologie je logickým vyústěním životní formy uhlík-voda. Ale to tak přece vůbec nemusí být, inteligentní život je na zemi statisíce let a technologie jen pár set. Nicméně ani inteligence není nutným vyústěním života, život na zemi se bez ní obešel stovky milionů let. Ve vesmíru mohou být miliardy životních forem bez inteligence (a technologie) jak tomu ostatně je i na Zemi.
Re: Technocentrismus
Petr Kr,2015-09-11 07:46:05
Já myslím, že to je téměř samozřejmé, že se život vyvíjí a že jednou přijde čas, kdy se to dostane tak daleko. Tak to přece naopak musí být tam, kde jsou dobré podmínky a vzniknou složitější formy života. Přece jednobuněčné organizmy tu jsou ještě déle - miliardy let. Je přece přirozené, že čím je to složitější, tím kratší dobu to tu je.
Právě to, že se dohadujeme "kde jsou?" vychází z toho, že posuzujeme podmínky pro vznik inteligentního života, možnost jeho přežití, dostatečný čas atd. a vychází nám, že musí být tisíce forem ET. Myslím, že zde většina ví, že pak jsou ještě oblasti, kde mohl život vzniknout, ale zůstal na primitivní úrovni nebo dokonce zanikl (i po miliardách let), aniž by vůbec vytvořil složitější formy.
Re: Re: Technocentrismus
Jan Kment,2015-09-11 08:03:08
Jasně že budete tvrdit, jak je to racionální! Já si naopak myslím, že evoluce nijak netouží po inteligenci a technologii. Už zase narážíme na to kriterium podle kterého hodnotíme složitost, nebo vysokou organizovanost. Podle mě to jde pouze subjektivně. Z toho by ale vyplývalo že evoluční teorie = víra!
Re: Re: Re: Technocentrismus
Petr Kr,2015-09-11 08:08:10
OK, máte pravdu. Mnohobuněční nejsou jednoznačně složitější a vyspělejší než jednobuněční. Ti to totiž tak nevidí (bakterie je účinně napadají a ničí) a je to jen náš lidský pohled = subjektivní vnímání.
Re: Re: Re: Technocentrismus
Petr Kr,2015-09-11 08:15:57
Jinak evoluce přece není o tom, že jejím cílem je technologie. Jejím cílem je přežití. Ale v jistém stádiu vývoje života je přece ve výhodě ten, kdo vezme klacek a ubrání se tomu co má zuby a je dokonce rychlejší. A když na ten klacek dá kamennou špičku, že může dokonce toho predátora naopak zabít on. A to je pak inteligence a ta má větší šance na přežití, když dokáže přežít v mrazech i bez srsti atd.
Antropocentrizmus.
Sepp Winkler,2015-09-10 12:01:04
Sám som skeptik, čo sa týka kontaktu s mimozemskou civilizáciou, i keď nie už v oblasti možnosti existencie mimozemských civilizácií. Aj napriek tomu ma udivuje neuveriteľný antropocentrizmus argumentácií zdôraznený až aroganciou Fermiho paradoxu (dokonca si myslím, že sám Fermi ho myslel ako banketový žart). Človek ešte stále nedosiahol technologickú úroveň, aby mohol SKUTOČNE pátrať po mimozemských civilizáciách. Ako tak dokážeme pomaly spoznávať Slnečnú sústavu, pričom ešte len nazeráme do vzdialených oblastí za dráhou Pluta. Všetko mimo Slnečnej sústavy dokážeme sledovať len vo veľmi veľkých mierkach a zatiaľ v krátkom časovom intervale. Nemám pocit, že naše vesmírne sondy sú tak veľké, alebo zanechávajú stopu tak výraznú, že by pozorovateľ čo len zo sústavy Proxima Centauri dokázal niečo identifikovať. A rovnako je to s našimi ostatnými prejavmi, nehovoriac o tom, že tie výraznejšie produkujeme v posledných päťdesiatich rokoch. Takže samotná argumentácia skeptikov mi pripomína tvrdenie človeka, ktorý hľadá stratenú mincu na futbalovom štadióne a tvrdí, že neexistuje, lebo ju nenašiel v prvých 10 sekundách hľadania.
Re: Antropocentrizmus.
Petr Kr,2015-09-10 13:24:13
Máte jistou pravdu. Ale kdo ztratil minci, ví, že existuje a tak hledá tu jednu minci na omezené ploše a ví, že tam někde je. Navíc ví, že neběhal na levém křídle, ale jen vpravo atd. Také ví, že najít ji jen vizuálně je problém a že lepší by byl detektor kovů a ten stojí víc, než je hodnota mince a tak se na to po 20 s vybodne.
Ale zkuste hledat na fotbalovém hřišti neutron nebo třeba i psa, ale se zavřenýma očima, když nevíte, že tam vůbec je a když před vámi utíká.
Re: Antropocentrizmus.
Juraj Chovan,2015-09-10 13:33:03
Ak sa bavíme o civilizáciach nám podobnej technologickej úrovne tak máte samozrejme pravdu.
Na druhej strane, Fermiho paradox predpokladá aj množstvo civilizácií podstatne vyspelejších ako naša, a prejavy ich prítomnosti by sme mali vedieť pozorovať. Tak napríklad, Dysonove sféry by mali v infračervenom spektre vyžarovať odpadové teplo, to však nepozorujeme (bližšie napríklad tu http://www.osel.cz/8197-prohledani-100-tisic-galaxii-neobjevilo-zadne-stopy-pokrocilych-civilizaci.html).
Avšak aj na toto existuje protiargument - ak vyspelá civilizácia má dôvod sa skrývať (napríklad ako ochrana pred predátorskými civilizáciami) tak je zrejme dostatočne spôsobilá aby sa skryť dokázala a je teda logické že prejavy jej prítomnosti nevidíme.
Re: Antropocentrizmus.
Vít Výmola,2015-09-10 14:13:27
S tím hledáním, činěním unáhlených závěrů a i s tím banketem máte pravdu.
Nicméně! Fermiho paradox není jenom o tom, jak je možné, že žádné civilizace nemůžeme najít. Je hlavně o tom, jak je možné, že žádná nenašla a nekontaktovala nás. Nebo nekolonizovala. A podobně. Tedy ten paradox nevyplývá z našich technologických nebo antropocentrických omezení - kdyby vyspělé civilizace byly hojné, mělo by zákonitě dojít k setkání. I bez našich snah.
Možná řešení viz. článek, co jsem linkoval včera.
třeba ještě nejsme dostatečně zralí
Josef Hrncirik,2015-09-11 07:59:51
aby se jim vyplatila sklizeň, dezinfekce a kolonizace
Antropocentrizmus = např. projekt Manhattan.
Josef Hrncirik,2015-09-12 12:21:39
Princip předběžné opatrnosti.
Před ostrým nasazením utajovaných technologií je prováděn utajovaný výzkum a utajované testy.
Aby se investice zhodnotily, musí být výsledky rychle a masově aplikovány.
Vždy je důležitý moment překvapení.
Tak se musí chovat každý predátor ve svém a hlavně na cizím teritoriu.
Základní filozofická otázka je:
Co komu patří a kdo nakonec umořuje dluh.
? Má Pravdu bouchačka
Je to spíš takové hádání
Václav Čermák,2015-09-10 09:09:00
Pro tohle prostě nemáme dost informací. Má to podobnou vypovídací hodnotu jako Drakeova rovnice - téměř nulovou, protože potřebné parametry prostě zatím nejsme schopni ani rozumně odhadnout.
Jako první věc mne při čtení tohoto napadne rozporovat ty supernovy: nejsou ony třeba naopak "startovačem", bez kterého se potřebný vývoj prostě nerozeběhne? Ať už dodají impuls pro tvorbu příhodné planetární soustavy nebo během vývoje života naopak "nakopnou" vývoj přes nějaký práh, přes který by se jinak nedostal.
Re: Je to spíš takové hádání
Zbyněk Sláma,2015-09-10 09:43:56
Jj, asi tak. Ono totiž exploze supernov jsou naopak nezbytným předpokladem pro existenci života našeho typu. Neboť výbuch supernovy je jediným zdrojem těžkých prvků ve vesmíru.
Běžnou termonukleární reakcí hvězdy moc prvků těžších než kyslík do okolního vesmíru nevypustí. Těžké prvky, na Zemi běžně dostupné, jako třeba železo nebo nikl, vznikají až při kolapsu hvězdného jádra a do okolí jsou rozmetány následným výbuchem supernovy.
Je to docela zvláštní pocit (hlavně ta neuchopitelnost vzdáleností), že naše hrouda vděčí za svoji stavbu nějaké pradávné supernově...
Re: Re: Je to spíš takové hádání
Václav Čermák,2015-09-10 09:45:29
Jo, na to jsem si ani nevzpomněl. Trochu romanticky se dá napsat, že "jsme sestaveni z popela dávných hvězd" ;-).
Re: Re: Re: Je to spíš takové hádání
Juraj Chovan,2015-09-10 10:07:56
Ak som článok pochopil správne, obrie eliptické galaxie majú obdobie masívneho vyčíňania supernov už za sebou, preto majú dostatok chemického materiálu na tvorbu života a zároveň vzniklý život nie je ohrozovaný novými supernovami.
Re: Re: Re: Re: Je to spíš takové hádání
Václav Čermák,2015-09-10 10:59:47
To zní logicky. V původním příspěvku jsem ale měl na mysli, jestli ta supernova (nebo jiná katastrofa) nemá pak ještě nějakou další důležitou funkci spíš během vývoje. Něco ve stylu, že kdyby v určité fázi skoro všechen život na Zemi nepomřel, tak tady jsou doteď spokojená a masivně rozšířená Archea a na nějakou inteligenci by ani omylem nedošlo.
Další faktor
Michal Kejík,2015-09-09 19:40:04
V eliptických galaxiích je větší hustota hvězd, což s sebou nese jistou nevýhodu. Je větší pravděpodobnost gravitačního ovlivnění jinou hvězdou, která může způsobit nestabilitu oběžných drah planet a/nebo bombardování planetkami či kometami. To je pro stabilní vývoj života nepříznivé.
Nikde nikdo
David Dobeš1,2015-09-09 16:44:03
Stejně mi přijde divné, že nenarazíme v námi ohmatatelném vesmíru na žádné stopy jiné civilizace. Buď je to kvůli nezměrnosti vesmíru a nesmírně krátké technologicky vyspělejší existenci lidstva, anebo (či navíc) kvůli tomu, že jako milovník sci-fi musím zapomenout na technologie cestování časem, červí díry, teleportace a podobné radosti. Škoda. (Anebo jsou mezi námi :-)
Re: Nikde nikdo
Vít Výmola,2015-09-09 17:27:16
Asi docela vypovídající článek: http://www.astro.cz/clanky/ostatni/fermiho-paradox.html
Ačkoliv my, milovníci sci-fi, bysme mohli s něčím zapolemizovat nebo navymýšlet řadu dalších scénářů. :)
Re: Re: Nikde nikdo
Juraj Chovan,2015-09-10 04:14:21
Prikláňam sa k verzii "Veľký filter pred nami - Sme v háji".
Zvyčajne radi vychádzame z predpokladu že naša civilizácia má síce iba pár tisíc rokov (a technologický vek pár storočí), ale bude tu odteraz až "na veky". Teda že akákoľvek civilizácia je "nesmrteľná" a vzhľadom na výpočet z linkovaného článku by len v našej galaxii malo byť stotisíc inteligentných civilizácií.
Akonáhle však pripustíme "smrteľnosť" civilizácie a jej priemernú dĺžku trvania pod hranicou desiatok tisíc rokov (veď len za posledné storočie bola naša civilizácia vystavená španielskej chrípke či riziku atómového konfliktu), potom je iba malá šanca že sme súčasníkom aj nejakej inej zo stotisíc civilizácií vzniklých počas desať miliárd ročnej histórie Galaxie.
Je prirodzené že technologický pokrok prináša výrobky schopné veľkého účinku (nemusí ísť nevyhnutne o zbrane) a rovnako prirodzené je aj to že výrobok sa občas pokazí. A ak sa pokazí niečo naozaj veľmi účinné urobí to naozaj veľké "Bum" ktoré civilizácia prežiť nemusí (v nedávnej minulosti napríklad Černobyľ, v blízkej budúcnosti sa nám môže vymknúť spod kontroly génové inžinierstvo alebo umelá inteligancia).
Re: Re: Re: Nikde nikdo
Václav Čermák,2015-09-10 09:48:43
Přičinou toho, že civilizace nekomunikuje s civilizací našeho typu ale nemusí být jenom její "smrt". Může to být i posun na nějakou jinou úroveň, takža pak o komunikaci prostě potom nemá zájem nebo má nějaký velmi dobrý univerzální důvod, proč nekomunikovat a nebo je prostě potom "někde jinde".
Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Juraj Chovan,2015-09-10 10:11:48
Áno aj o týchto možnostiach pojednáva článok ktorý linkuje pán Vít Výmola. Ja som len spomedzi množstva možností z daného článku uviedol tú ktorá sa mne subjektívne javí ako najviac pravdepodobná :)
Re: Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Václav Čermák,2015-09-10 10:56:46
Vlastně jsem ho také před nějakou dobou už četl. Jsem asi víc optimista ;-).
Re: Re: Re: Nikde nikdo
Viktor Abc,2015-09-10 17:56:30
Ak teda naša civilizácia zanikne, tak ako dlho sa bude šíriť z našej Zeme rádiový signál vesmírom? Ak by teda existovali tisíce a tisíce civilizácii a dajme tomu by aj zanikli, tak nezaniknú v jednom časovom okamihu. Potom by mala byť pravdepodobnosť, že nejaký ten signálik, by sme mali zachytiť. No ako vieme, tak vesmír je ticho a do vesmíru vrieska len naša Zem.
Problém je niekde inde. Komunikáciu mimozemského pôvodu tu máme, no mnohí jej odmietajú uveriť. V podstate pre nich neexituje a hľadajú nejaké rádiové signály, ktoré ale nenachádzajú. Potom tu máme takú smutnú diskusiu.
Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Vít Výmola,2015-09-10 19:34:12
Signál se bude šířit dlouho, ale bez užitku. Oproti obecnému omylu běžný rádiový provoz zaniká v šumu kosmického rádiového pozadí už ve vzdálenosti několika světelných let (přesně nevím, třeba to někdo doplní?). S výjimkou výkonných směrových signálů tak po několika letech Zemi nikdo rádiově nerozezná.
Re: Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Viktor Abc,2015-09-11 12:23:46
Ak je to teda tak, ta ako je potom možné, že sa toľko investovalo do hľadania mimozemských civilizácii takýmto spôsobom - teda zachytiť rádiový signál?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Petr Kr,2015-09-11 13:31:11
Přečtete si to pořádně, co je napsáno výše. Pane Viktore, lidé neznalí rádiových vln hledali něco v kosmu nejprve dalekohledy, potom zkusili rádiové vlny, nyní začnou používat gravitační vlny a až teprve za 120 let najdou mentiony a dorozumíme se s vesmírnou inteligencí. Zdá se mi, že vy zde diskutujete "naivně", aby se tu ujalo "vaše" téma. Ale pokrok nezastavíš a součástí pokroku jsou i slepé uličky. Tím nechci říci, že hledání civilizací pomocí rádiových vln vidím jako slepou uličku. Jen podporuji snahu dát pár milionu dolaru na něco, zvláště, když miliardy dáváme do kostelů, raket, tanků...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Juraj Chovan,2015-09-11 13:57:13
Pán Viktor,
1. až tak veľa sa do toho neinvestovalo, teda aspoň nie v porovnaní s inými vedeckými projektami
2. bola to šanca (aj keď malá) zachytiť rádiové vysielanie civilizácie v našom blízkom vesmírnom okolí
3. bola šanca zachytiť intenzívny smerový signál z väčšej vzdialenosti ak by nejaká civilizácia dávala úmyselne o sebe takýmto spôsobom vedieť
4. väčšina týchto projektov vznikla v čase keď sme o optických kábloch a 4G sieti nechyrovali a panoval všeobecný názor že čím vyspelejšia civilizácia tým viac rádiového smogu, takže v danej dobe sa javil ako logický predpoklad že vyspelá civilizácia bude intenzívne žiariť v rádiovom spektre.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikde nikdo
Vít Výmola,2015-09-12 12:17:43
Pozor, psal jsem o běžném rádiovém provozu. Něco jiného jsou záměrně vysílané signály. takový směrový signál vysílaný talířovou anténou s výkonem ve stovkách nebo tisících kW má jistě několikařádově vyšší dosah. Takové a podobné signály se hledají. Ale civilizace je musí v podstatě záměrně vysílat, což jistě není pravidlem.
Spíše je aktuální vyústění vtipu:
Jaroslav Mrázek,2015-09-09 16:18:21
Za starých časů se STB dozvěděla, že Kohn chce emigrovat. Při výslechu se ho ptají: "Kam chcete emigrovat?" Kohn mlčí. "No dobře, tady máte mapu Evropy a ukažte nám na ní kam..." Kohn kouká na mapu a nic. Přinesou mu tedy globus, postaví ho před něj a čekají. Kohn točí globem a pak se zeptá: " A nemáte nějakej JINEJ globus, kam by se dalo emigrovat? " ..............
Takhle na tom teď přibližně jsme ....
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
