Milovníci pravěkých moří jistě znají kyjonožce, podivuhodné mořské členovce ze skupiny Eurypterida. Byli to klepítkatci, vzdáleně příbuzní dnešním ostrorepům a pavoukovcům. Většinou měřili pod 20 centimetrů, ale najdou se mezi nimi i dvou a půl metrové příšery, jako třeba Jaekelopterus, vůbec největší členovec, jakého jsme kdy našli. Z takových už bývají noční můry.
Paleontologové teď v Iowě vykopali úplně nejstaršího eurypterida a není to žádný drobeček.
Nový objev se jmenuje Pentecopterus decorahensis a Derek Briggs z Yale ho s kolegy popsal z nedávno objeveného fosilního naleziště v meteoritickém kráteru u řeky Horní Iowa v severovýchodní Iowě. Na místě, které se objevilo po dočasném přehrazení řeky, vědci objevili spoustu fosilií, včetně výjimečně pěkně zachovalých mláďat i dospělých pentekopterů. Díky tomu, že Briggs a spol. měli k dispozici různá životní stadia pentekopterů, tak mohli vytěžit spoustu zajímavých dat o jejich vývoji.
Dospělí pentekopterové měřili téměř 2 metry, měli dlouhé hlavové štíty a mohutné končetiny, s nimiž chňapali po kořisti. Fosilie pentekopterů pocházejí z doby před 467 miliony let, čili ze středního ordoviku. Jejich objev posouvá vznik kyjonožců zhruba o 10 milionů let dál do minulosti.
Podle Briggse je objev dotyčné lokality jménem Winneshiek doopravdy výjimečný. Zdejší fosilie byly uchovány v jemných mořských sedimentech, které se naplavily do meteoritického kráteru o průměru přes 5 kilometrů.
Odborníci jásají, že ve fauně z Winneshieku je spousta doposud neznámých druhů živočichů, včetně pentekopterů, obývajících mělké a zřejmě jen mírně slané vody. Takové prostředí totiž podle všeho nebylo obyvatelné pro typické mořské druhy. Klidné vody uvnitř kráteru po meteoritu, v nichž byla nouze o kyslík, zařídily vznik luxusně zachovalých fosilií.
Objev fosilií z Winneshieku přináší pozoruhodný pohled na ordovické moře, velmi odlišný, než jaký nabízejí běžná mořská společenstva ordoviku.
Literatura
Yale University 31. 8. 2015
BMC Evolutionary Biology 15: 169.
Video: Fossils Show Big Bug Ruled the Seas 460 Million Years Ago
Podivuhodný nektokaris odhalen jako primitivní hlavonožec
Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2010)
Impozantní naleziště kambrických fosilií v Mramorovém kaňonu
Autor: Stanislav Mihulka (12.02.2014)
Psychedelické obludy z ordovického oceánu nejstaršími obřími filtrátory
Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2015)
Poprask v paleontologii: Hallucigenia má konečně hlavu.
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2015)
Diskuze:
Jozef Vyskočil,2015-09-06 09:51:24
Som úplný laik a možno sa mýlim. Niekde som čítal, že živočíchy ako pavúkovce nemôžu narásť do takých veľkých rozmerov. Vraj to nedovoľuje stavba ich tela.
Re:
Milan K,2015-09-06 09:55:57
Tož toto je pouze příbuzný pavoukovců.
Každopádně vám jistě nezávisle hromada lidí potvrdí, že viděli pavouka, velkého jako prase.
Re:
Petr Knápek,2015-09-06 12:56:28
Pepku "Vyskoč!";), tak třeba vědátoři kdysi spočítali, že čmelák nemůže lítat, protože má příliš malou plochu křídel....nebo že pokud vlak dosáhne rychlosti nad 60km/h, cestující se udusí, protože jim to bude odtrhávat vzduch od úst!;)
Vzpomeň si na tehdejší gigantizmus hmyzu, kdy měla prvohorní vážka Meganeura rozpětí přes 70 cm(o tehdejších dvoumetrových stonožkách nemluvě), tehdy byl obsah atmosférickýho kyslíku okolo 35%, ve vodě to asi bylo o něco míň, mořský škorpioni asi neměli vzdušnice(jak vlastně dýchali, primitivníma žábrama nebo celým povrchem těla?), ale i tak to měl jejich organismus s tím vysokým obsahem kyslíku jednodušší....na druhou stranu, kyslík se v tkáních chová jako volnej radikál, jestlipak trpěli tehdejší "raci" víc na rakovinu?:)
Ale zpět ke Tvé otázce....jakákoliv potvora s exoskeletem nemá teoreticky žádnej limit, proč se nezvětšovat....může se při dostatku živin pomalu, ale jistě růst jako Otesánek a právě potrava byl asi největší omezovač jejich ještě většího "rozletu".
Nicméně, já tomu taky pořádně nerozumím, jelikož dělám do včel!:)
Re: Re:
Vít Výmola,2015-09-07 19:36:37
No nevím. Nějaké teoretické limity existují určitě. Exoskelet zvyšuje svoji hmotnost s nějakou mocninou velikosti.
Za předpokladu, že se NEbude úměrně velikosti zvětšovat i její tloušťka, bude to (zjednodušeně) s druhou mocninou. Desetkrát větší tvoreček bude mít 100x těžší schránku a po dosažení nějakého limitu schránka praskne, protože neunese sama sebe.
Pokud bude exoskelet zvětšovat i tloušťku, aby pevnostně vyrovnal svou vlastní tíhu, poroste jeho hmotnost s třetí mocninou. 10x větší zvířátko bude mít 1000x těžší schránku. A zkuste něco takového tahat, když jde jenom o mrtvou váhu!
Oba limity by se určitě daly spočítat.
Jo, ve vodě, tam to může být lepší. A nebo musí mít exoskelet speciální design - dobře fungují šupiny.
Zdvořilé upozornění na Šotka
Petr Knápek,2015-09-05 17:17:51
Dobrý den, vážený pane Mihulko!
Obávám se, že jste poněkud skočil Wikki na špek!;)
Buď nebude v pořádku srovnávací obrázek(http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=17869&img=large-eurypterid-size-comparison.jpeg), ale pravděpodobněji bude špatně tento: http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=17868&img=4jaekelopterus-rhenaniae-reconstruction.jpeg
To bude, dle mého soudu, spíš Pterygotus!:-)
Ach jó, a to jsem měl donedávna Wikki za poměrně seriózní zdroj.....
S úctou a s přáním pohodičkového zbytku weekendu Váš dlouholetý věrný čtenář P.K.:)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
