Články z poslední doby se věnovaly psům ze Sibiře, kde v jeskyni Razbojničija (pro Googlemap Razboinichya) se našla lebka. Od těch vlčích, se poněkud lišila. I když její objev je starý už čtyřicet let, nedávno se na její kosti znovu pořádně podívali kromě anatomů i fyzikové a nově i genetici. Výsledky popsali v článku v časopise PLOS ONE. První autorka Anna Druzhková nám tím značně nabourala naše představy o domestikaci psa. Ještě před dvěma roky totiž panovala všeobecná představa, že jsme se se psi začali kamarádit, až když jsme se usadili a stali se z nás zemědělci a chovatelé a psi nám pomáhali chránit domovy i úrodu.
Radiokarbonové datování kosti sibiřakého psa ale vypovídá o tom, že by mu dnes táhlo na 33 tisíc let. Geneticky měl hodně společného s dnešním husky, tibetským mastifem a novofundlanďanem. Žil ještě před poslední velkým čtvrtohorním zaledněním, které nás postihlo před devatenácti až šestadvaceti tisíci lety. A právě v tom je ten zakopaný pes. Zemědělci jsme se totiž začali stávat až poté. Pravda, dělo se to různě, podle toho kde, ale nemělo to být dříve, než před nějakými sedmi až dvanácti tisíci lety.
Širší morda a čenich asijského hafana, jeho kratší čelist se zuby blíž k sobě, který se geneticky podobá víc dnešním psům, než tehdejším vlkům, do našeho zemědělského kalendáře ani trochu nepasuje. V podstatě nám psisko sděluje, že jeho zdomácnění si s našimi revolucemi spojovat nemáme. Alespoň ne s tou, které říkáme druhá neolitická.
Představy musíme měnit i ve vzdálenější psí minulosti
Hesperocyon, což v překladu znamená 'vlk ze západu', a o něco mladší Sunkahetanka, pocházejí z opačného konce zeměkoule - Ameriky. Oba tito praprapsi byli šelmy. Měli dlouhý ocas a krátké zadní nohy. Právě na ně si posvítili výzkumníci z Brown University. Z anatomické stavby je zřejmé, že svou kořist zpočátku přepadávali. Asi tak, jako to dělají dnešní kočky. Jak se ale měnilo klima, měnila se i šelma a způsob, jakým lovila. Místo strategie přepadů, začala své oběti štvát. To proto, že v uplynulých 40 milionech letech se teplá a vlhká Severní Amerika měnila v sušší a chladnější místo na Zemi a z hustě zalesněných oblastí se stávaly pláně a nový způsob obstarávání potravy byl účelnější.
Zatímco před nějakými čtyřiceti miliony let byli psi stvoření malá, která bychom si dnes pletli s promykami, jak Skalisté hory rostly do nebe, centrální oblast Ameriky se odlesňovala a měnila v pastviny, a psi se měnili ve zcela jiné predátory.
Díky americkým sběratelům kostí se podařilo v muzeích nashromáždit kolekci fosilií asi 32 zástupců psích druhů. Když je výzkumníci poskládali, dostali vzorovou ukázku evolučních klima-hrátek s šelmou. Na zkamenělinách je vidět, jak se v mezičase čtyřiceti až dvou milionů let zpět, měnila psí kostra. Zvláště zuby a přední končetina. Ta kupodivu ještě věrněji než zuby, vypovídá o tom jak žili. Loket a spojení pažní kosti s předloktím je místo, které buďto dovoluje předním tlapám se otáčet směrem dovnitř, nebo je fixováno a optimalizováno na pohyb směrem nahoru a dolů. To vypovídá zda predátor ještě mohl kořist do předních tlap uchopit a do jaké míry se již specializoval na vytrvalostního běžce.
Dnešní kočky se stále spoléhají na přepad a k zápasu s neunavenou kořistí mají uzpůsobeny přední končetiny. Jsou „šikovnější“ než psi. Ale kdysi dávno to neplatilo, američtí psi oplývali stejně obratnými prackami.
Co z toho plyne?
Evoluční proces mezi predátorem a kořistí jsme chápali, jakoby to byly jen „závody ve zbrojení“. Tady se ukazuje, že nešlo o to, že by antilopy a jeleni běhali stále rychleji a psi na to reagovali. Primární roli ve změně predátora hrálo klima a změněné prostředí v němž se ukázalo výhodnější kořist uštvat. Přitom došlo nejspíš i na změnu jídelníčku. Inu, chodníčky psí evoluce byly neobvykle klikaté. Proto je dnes psí genom tak plastický a nám nedalo tolik práce udělat z nich v rámci jednoho druhu tvora, jemuž se co do různorodosti, nic nevyrovná.
Literatura
Anna S. Druzhkova a kol.: Ancient DNA Analysis Affirms the Canid from Altai as a Primitive Dog. March 6, 2013. DOI: 10.1371/journal.pone.0057754
Naučili jsme se chodit po dvou ve větvích?
Autor: Jaroslav Petr (03.06.2007)
Naši předci měli chapadla
Autor: Josef Pazdera (28.04.2015)
Strom ptačího života
Autor: Josef Pazdera (23.08.2015)
Diskuze:
jakže byla ta jeskyně?
Ludmila Kašparová,2015-08-27 15:58:38
Razboinichya? Není to Razbojničja? Tedy Zbojnická, chcete-li...
Domestikace psa proběhla vícekrát
Walter Diviš,2015-08-27 10:46:46
Stálo by za to dodat, že k domestikaci psa došlo v lidské historii několikrát na různých místech, v různých dobách a z různách důvodů. Je hrubou chybu omezovat se jen na jediný důvod k domestikaci a tedy i jediný proces.
To, co se uvádí v článku, není úplná novinka - tedy ten konkrétní výzkum ano, ale názor, že k domestikaci došlo ještě v době předzemědělské nikoli. Pes, resp. vlk či druhy příbuzné, jsou v mnoha ohledech blízké člověku. Žijí ve smečkách (kmenech), uznávají hierarchii, mají velmi sociální rituály, dokážou spolupracovat. Opakovaně se objevovaly názory, že využívání vlčích smeček ke spolupráci při lovu zde už v historii bylo. Z druhé strany mohlo k domestikaci docházet přirozenou symbiózou vlka a člověka (v diskusi zmiňované přiživování na lidských odpadcích a přibližování vlků/psů k člověku). V novodobější historii pak najdeme důkazy cíleného šlechtění k předem daným účelům (které se později mohly nepředvídatelně rozšířit, ale to už tak bývá).
Spousta plemen (dá-li se takto označit nějaký souputník třeba pravěkého člověka) časem zmizela, resp. smísili se s divokými druhy, na druhé straně můžeme najít zajímavé důkazy v DNA plemen současných. Je pak pěkně vidět, že český "vlčák" má naprosto jiného předka než Akita Inu z Japonska apod. Jinde naopak může být i u velmi rozdílných plemen předek stejný (či pravděpodobně stejný), ale cílené šlechtění natolik ovlivnilo stavbu těla, že to už není z vnějších znaků poznat (z hlavy mne teď příklad nenapadá).
Re: Domestikace psa proběhla vícekrát
Jakub Matouš1,2015-08-27 16:31:35
Přišel jsem na novou teorii jak mohlo dojít k domestikaci psa.
A to ochočení z náboženských důvodů primitivní kmeny byli animistické, tedy uctívali přírodu a vlk měl v jejich mytologii určitě své místo. Zabitím vlka sice mohli získat "jeho sílu", ale jistě by došli k názoru že časem by se síla vytratila, no a To se u vlka, který by dobrovolně žil mezi lidmi stát nemůže.
Nemyslím si že by tato teorie mohla být hlavní důvod k domestikaci, ale jistě k ní přispěla.
Přírodní výběr
Jiří Podsedník,2015-08-26 10:14:41
Dobrý den,
Nedávno jsem zjistil, že anglická fráze "natural selection" se v češtině nejspíše překládá chybně. "Selection" se dá také chápat jako "šlěchtění". Darwin měl nejspíš na mysli "přírodní šlechtění".
Dnešní psi a pejskové jsou výsledkem "umělého šlechtění" cílevědomě způsobeného lidmi a proto je mezi nimi taková rozmanitost za tak krátkou dobu. "Přírodní šlechtění" k takovým velkým změnám potřebuje mnohem více času.
Co si o tom myslíte?
Re: Přírodní výběr
Petr Kr,2015-08-26 10:21:44
Souhlasím a asi nás bude více. Myslím, že to už někde na oslovi zaznělo. Pochopitelně se o tom dá i diskutovat, ale to bych nedělal, protože to by znamenalo, že člověk je lepší než příroda a příroda je Bůh a z toho plyne...
Re: Re: Přírodní výběr
Milan K,2015-08-26 12:04:05
Jednoduše matematicky vyjádřeno podmnožina (člověk) nemůže být větší, než množina (příroda).
Re: Přírodní výběr
Jiří Novák,2015-08-26 10:28:02
Výraz "selection" znamená v první řadě "výběr". Nejen v chovatelství či v biologii, ale i ve frázích jako velký výběr nábytku, vína a podobně. Ve smyslu "šlechtění" se používá asi jenom u zemědělských plodin. U zvířat by to asi bylo "breeding".
Člověk při umělém šlechtění obvykle postupuje mnohem "přísněji" než příroda. Všechno, co nemá požadované vlastnosti na špičkové úrovni prostě nepustí do dalšího křížení. Příroda mnohdy pustí všechno, co se dožije dospělosti a je schopné se rozmnožit. Takže asi máte pravdu, umělý výběr bude rychlejší než by byl přirozený výběr u téhož druhu.
Re: Re: Přírodní výběr
Jiří Podsedník,2015-08-26 12:05:02
Našel jsem na dictionary.com důkaz, že "natural selection" se přeložilo kdysi do češtiny chybně.
Viz:
http://dictionary.reference.com/browse/selection?r=75&src=ref&ch=dic
Word origin:
1620s, "act of selecting," from Latin selectionem (nominative selectio) "a choosing out, choice, selection," noun of action from past participle stem of seligere (see select (adj.)). Meaning "thing selected" is from 1805. Biological sense is from 1837; applied to actions of breeders (methodical selection), hence its use by Darwin (natural selection; 1857). French sélection is a 19c. borrowing from English.
Selection sice znamená výběr, ale fráze "natural selection" se měla přeložit jako šlechtění.
Re: Re: Re: Přírodní výběr
Vojtěch Kocián,2015-08-26 12:44:16
Šlechtění je v češtině pěstitelská nebo chovatelská metoda, takže mi výraz "přírodní šlechtění" zní trochu jako oxymorón. Výraz umělé šlechtění se také nepoužívá. Samozřejmě naši předci mohli přeložit "natural selection" jako "přírodní šlechtění" a dnes by nám to nejspíš připadalo normální, ale zvolili dnes zažitý překlad a tak ho tu máme. Špatně to podle mě není, protože šlechtění je na výběru založené a výběr je tedy jen značně obecnější pojem.
Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Jiří Podsedník,2015-08-26 14:35:35
Nejspíše máte pravdu. Vlastně je to protimluv. Ale v tomto smyslu je vlastně protimluv i samotná původní Darwinova fráze "natural selection", protože slovo "výběr" vyžaduje mysl, která si vybere, ale příroda žádnou mysl nemá. Striktně řečeno, příroda si "nevybírá".
Chudák Darwin. Teď aby ještě vybíral nový termín :)
Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Petr Kr,2015-08-26 14:39:30
Pořád se vyhýbáte tomu přírodní vs. přirozený a zužujete ten problém. Je potřeba to jednou provždy dát do pořádku.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Jiří Podsedník,2015-08-26 15:52:48
Myslím, že tyto termíny jsou synonyma. Viz: http://prirucka.ujc.cas.cz/
Ale pokud bych byl nucen zvolit jedno z těchto slov, zvolil bych bych slovo "přírodní".
Jeden z významů slova "přirozený" je totiž i "nezpůsobený lidským zásahem". Ale člověk je součást přírody a evoluce zvířat je často ovlivněna zásahy lidí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Petr Kr,2015-08-26 16:54:13
Já si myslím, že to synonyma nejsou, tedy obecně nejsou. Na úvod jste definoval "umělé šlechtění" jako lidský zásah a teď člověka řadíte do přírody a preferujete přírodní šlechtění a k tomu jako protiklad to umělé. Nějak se zamotáváte. Já si myslím, že pitvat se v tom, co je prostě terminus technikus a tím pádem obecně známo a chtít to definovat precizněji je po tak dlouhé době nesmysl. To bychom došli k tomu, že jsme špatně přeložili kdeco. Ale tady přece nejde o správný překlad. Proč používat notebook, když angličani používají laptop a přenosný počítač není přece žádný zápisník. To je jen jeho jedna funkce. Používejme tedy důsledně přenosný počítač nebo laptop a ne notebook. Zkuste to navrhnout. A tak můžeme filozofovat nekonečně dlouho. Pardon, jen pokud budeme žít. Zase blbost "nekonečně", tam kde je to z principu přírodou (nebo přirozeně) omezeno.
Pokud máme termíny šlechtit, pěstovat a přirodní výběr, tak nepěstujme koně a koně nevznikli přírodním šlechtěním atd. Toď moje logika.
Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Jenda Krynický,2015-08-26 15:58:15
Výběr nevyžaduje mysl. Může vybrat náhoda.
Nehledě na to, že těch vybírajících si myslí byla taky spousta. Predátor si vybral, na který kus zaútočí, zvíře si vybralo, jestli dnes půjde tudy nebo tam tudy, jestli je ještě bude pást nebo se půjde napít.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Jiří Podsedník,2015-08-26 16:05:09
Ano, ale myslím si, že v případě fráze "natural selection" se vybírání nevztahuje na jednotlivá zvířata či rostliny (!), ale na celkové prostředí kolem těchto zvířat a rostlin, tedy na "přírodu". Zvířata a rostliny pak pouze reagují a buď se přizpůsobí nebo ne.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Milan K,2015-08-26 18:43:44
To vše za předpokladu, že existuje náhoda :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přírodní výběr
Jenda Krynický,2015-08-27 10:45:51
Ovšem on ten celkový výběr je jen souhrnem důsledků spousty individuálních výběrů.
Když budete sledovat jednoho mravence, tak vám jeho pobíhání moc účelné připadat nebude, ovšem dohromady to funguje. Kdyby to nefungovalo, tak už tu mravenci nejsou nějakých 130 milionů let.
Potkali se..
Pavel Krajtl,2015-08-26 10:08:19
Je srandovní sledovat způsoby uvažování některých živočišných druhů... Zvláště druhu Homo, z nichž si někteří neprávem myslí že Sapiens jsou taky. Doporučuju si o domestikaci nastudovat něco třeba od Komárka, zejména úvahu o tm kdo koho vlastně domestikoval a jestli o tom měl páru co dělá... sapiens
Domestikace psa
Vít Výmola,2015-08-25 16:25:49
Konkrétně u psů považuji představy o domestikaci kvůli nějakému užitečnému využití od počátku za chybné.
Daleko jednodušší přičinu, než nějaké sofistikované uvažování člověka, hledejme ve společenském chování psa (a jeho předchůdců). Takový přirozený scénář: Při lovu nebo obraně lidé zabili fenu a pozůstalá štěňata umlátili. Nebo jedno dvě roztomilá zvířátka vzali s sebou dětem na hraní. Na rozdíl od jiných zvířat se pes zachoval společensky stejně, jako by to dělal ve smečce, a ve skupině lidí zůstal, krotký a zřejmě oblíbený. Teprve pak (a třeba po několika generacích psů) se ukázalo, že se hodí i k užitečnějším věcem, než je tahání za ocas u večerního ohně.
A teď si představme ten utilitární scénář: Člověk viděl v přírodě psa, jak se sápe po zvěři a vyje v lese. A napadlo ho, že by mu mohl hlídat stádo. Zdá se vám tenhle myšlenkový pochod logický?
Není vůbec důvod spojovat domestikaci psa se zemědělstvím, natož usedlým.
Re: Domestikace psa
Milan K,2015-08-25 16:37:32
Pak je tu ovšem ještě ten scénář, že pes byl univerzálním designérem stvořen ke člověku, kterého designér stvořil dříve, jako jeho věrný společník.
Re: Re: Domestikace psa
Pavol Sedláček,2015-08-25 17:42:53
Zeby Steve Jobs ci Bill Gattes? Ci Jan Pavol II:)
Ja si myslim, ze keby existoval nejaky univerzalny dizajner, nestrapnoval by sa tym, ze k nejakej komickej postavicke by stvoril nieco podobne komicke.
Re: Re: Re: Domestikace psa
Milan K,2015-08-25 18:15:31
Myslíte, stejně jako já, úplně do puntíku přesně tak, jak designér navrhl :-)
Re: Domestikace psa
Tomáš Vodička,2015-08-25 23:23:30
Váš scénář je zajímavý a celkem i pravděpodobný.
Nicméně si myslím, že to mohlo být povětšinou třeba i nějak takhle:
Psi se začali stahovat k lidským sídlům - řekněme, že se už tehdy chovali podobně jako dnes - chtěli si uloupit nebo vyloudit něco z lidské stravy.
Člověk je pak mohl zabít a sníst, nebo třeba jen odehnat do patřičných mezí (např. házením kamení), občas jim lidé třeba hodili nějaké zbytky, kosti apod. Takže pes žil spíše na periferii nebo v okolí lidského sídla a sloužil tak trochu jako úklidová četa. Pak si lidé všimli, že psi štěkáním hlásí příchod nepřítele a dokonce mohou své (tím pádem i lidské) teritorium aktivně bránit. Na světě byla symbióza, která pak vedla k dalšímu sbližování...
Re: Domestikace psa
Petr Kr,2015-08-26 07:48:19
Přesně tak. Nevím, zda to komplikovat házením kamení na psy a dalšími detaily, zda to byl stařešina, kdo rozhodl atd., ale tam, kde žil pes, tam se nechtělo vlkům ani medvědům. Pes se stahoval k lidem, žral jejich zbytky a lidi neohrožoval. Lidé si všimli, že pes je chrání a začali se s nimi kamarádit.
Re: Domestikace psa
Roman Gramblička,2015-08-26 08:49:50
"...Ještě před dvěma roky totiž panovala všeobecná představa, že jsme se se psi začali kamarádit, až když jsme se usadili a stali se z nás zemědělci a chovatelé..." - že by se táto představa jako vedoucí udržovala až do posledních let? No nevim nevim,
"...Evoluční proces jsme chápali, jakoby to byly jen „závody ve zbrojení“..." - takhle omezeně není evoluce chápána už dlouho. Závody ve zbrojení jsou jen jedním z evolučních mechanizmů.
Souhlasím spíš s panem Výmolou. Před pár lety jsem viděl poučný dokument, kde razili tezi, že vlci jevili tendenci se pomalu přibližovat k lidem, protože z toho plynulo snadné získání potravy. Lidi skolili velké zvíře, co mohli to snědli a zbytek tam nechali. Pro vlky dostatečný důvod, zdržovat se nedaleko. Postupem času se pak bezpečná vzdálenost od lidí zmenšovala. Lidé je nejspíš začali tolerovat a posléze i našli způsob, jak je využít pro své zájmy
Re: Domestikace psa
Jiří Novák,2015-08-26 10:48:56
Jako hodně pravděpodobný beru názor pana Vodičky. Dneska se má zato, že pes vznikl z polodivokých poloochočených vlků, živících se na hromadách odpadků v blízkosti lidských tábořišť. V takové situaci budou lépe prosperovat spíš ochočenější mírnější zvířata, která nebudou lidem ubližovat, případně se občas dají krmit z ruky nebo pohladit.
Se zemědělstvím bych taky šlechtění psa nespojoval. Udává se už z doby před 15000 lety. Zemědělství začíná přibližně před 10000 lety. Další domácí zvířata (ovce, kozy prasata) se udávají někdy před 8000 lety.
A z nedávné minulosti - Aboriginové v Austrálii byli lovci a sběrači, nikoli zemědělci, a měli jediné domácí zvíře - psa dingo.
Re: Re: Domestikace psa
Tomáš Vodička,2015-08-27 00:06:04
Váš komentář mne přivádí k úvaze, že toto uspořádání mohlo vést k neuvědomělému šlechtění vlka/psa už tehdy. Pokud se zvířata v okol lidí přemnožila, nepochybně je zabíjeli. A je logické, že zabíjeli přednostně nejagresivnější jedince. Takže vlastně cíleně (i když v podstatě neuvědoměle) ovlivňovali populaci těchto zvířat směrem k méně agresivnímu a "přítulnějšímu" chování. To by se mohlo projevit už po několika generacích.
Re: Re: Re: Domestikace psa
Vít Výmola,2015-08-27 09:46:32
Přesně tak. Určitě k takovému neuvědomělému šlechtění docházelo. Lidé si zkrátka ponechali vždy ta zvířata, která se jim nejvíce líbila, nebo, jak píšete, nebyla tak agresivní.
V tomto případě jistě zafungovalo i podvědomé upřednostňování těch psů, kteří se nejvíce člověku podobali. Štěňata (podobně jako i jiná mláďata) má člověk obecně za roztomilá proto, že našemu mozku připomínají děti, ať už chováním, tak i vzhledem. Tento psychologický efekt má dokonce jakýsi věděcký název (který ovšem neznám). Selekcí se tak dále zvýrazňují právě ty "lidské" rysy ve vzhledu a chování. A jde to rychle: Na sibiři se ve dvacátém století konaly nějaké pokusy s domestikací lišek - čistě z vědeckých důvodů, nikoliv za účelem skutečného vyšlechtění. Už po několika málo generacích se liškám například zkrátil čumák a získaly celkově přivětivější vzhled.
Re: Domestikace psa
Vít Výmola,2015-08-26 15:06:46
Ono je v podstatě jedno, jestli k domestikaci psa došlo podle mého scénáře nebo například scénáře Tomáše Vodičky. Hlavní pointa má být v tom, že ani v jednom případě nešlo o záměrnou domestikaci za nějakým konkrétním účelem. Proto by se nikdo neměl divit tomu, že archeologické (a případně snad genetické) poznatky nevedou ke korelaci s vývojem zemědělství. Natož, aby z tohoto faktu někdo vyvozoval nějaké další závěry.
Re: Re: Domestikace psa
Tomáš Vodička,2015-08-27 00:37:58
Naprosto s vámi souhlasím.
Pokud jde o ty scénáře, určitě se jich ve skutečnosti odehrála celá spousta. Jen některé byly častější a tak měly větší vliv na celkový vývoj, některé byly méně časté.
Ještě bych zmínil jeden zcela neobvyklý a výjimečný scénář. Tím je osvojení osiřelého lidského dítěte vlčí smečkou. Takové případy jsou doloženy i z moderní doby.
Je to sice úplně mimo téma, ale nesmírně zajímavě nastiňuje zcela unikátní kompatibilitu povahy a sociálních vlastností člověka a vlka. Tyto případy snad mohou vnést trochu světla do otázky, proč to byl právě vlk/pes, kdo mezi lidmi zaujal tak unikátní postavení.
Jinak zcela souhlasím, že domestikace vlka zpočátku zřejmě byla spíš neuvědomělá a není třeba ji spojovat např. se zemědělstvím.
Mimochodem, z článku také není jasné, jak odborníci dospěli k závěru že zmiňovaná lebka musela patřit zvířeti vzešlého ze soužití s člověkem. Nemohlo třeba jít o "normální" šelmu, na jejíž vývoj neměl člověk podstatný vliv?
Re: Domestikace psa
Stanislav Kaštánek,2015-08-26 18:29:20
Souhlasím, člověk jistě přinášel opuštěná mláďata (vlky, lišky, ochočit od malička lze divoké prase, srnce nebo divokého krocana i divokou kachnu- ty mají za matku toho, koho nejdříve spatří po vyklubání z vejce). Ani jeden z těchto druhů (ani kočka) se nestal pravým společníkem a přítelem člověka kromě psa.
Příručky pro výchovu psa říkají, že pes přirozeně respektuje, že smečka musí mít vůdce. Což v běžném životě se psem je jeho majitel ( hlavně vyvenčovatel) nebo skutečná hlava rodiny. Pes si sice myslí, že jako vůdce smečky to dělá člověk špatně, málo čichá a běhá, ale respektuje ho. Když je páníček slabý, tak si řekne, tohle už nejde, šéfem smečky budu já a zkouší, co si může dovolit.
Často pes, když příležitostný páníček sedí, tak neposlechne ani sedni, ale když člověk vstane a ukáže, jak je velký vůdce smečky, tak si sedne. Pes si chce hrát a umí číst z tváře, předvídat co se bude dít bude podle oblečení a času atd. Pes přirozeně hlídá teritorium nebo předměty. Dovedu si představit, že psi za odměnu několik dní hlídali před jinými predátory uloveného nebo uhynulého mamuta a umožnili přesun masa k lidské tlupě třeba i tažením smykových sání po sněhu. Což mohlo mít hodnotu přežití skupiny a na to vděční lidé nezapomínají.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
