Dočkáme se RNA sprejů? Kredit: Laurie Rollitt / MIT Technological Review.

Střední Evropa čelí subtropickému horku a ve světě se zatím objevují podivuhodné zvěsti. Pokud to není výplod nějaké znuděné mysli, tak v laboratořích mnohými hluboce nenáviděné společnosti Monsanto už nějaký čas pracují na revoluční technologii, díky níž by bylo možné vylepšit plodiny potlačit šíření virové infekce nebo třeba zahubit konkrétní hmyz nikoliv genetickou modifikací, ale sprejem. Nebyl by to pochopitelně ledajaký sprej, ale nesmírně rafinovaný RNA sprej, který by lstivě využil pozoruhodnou a v molekulární biologii stále ještě čerstvou technologii RNA interference (RNAi).

Stručně řečeno, RNA interference, čili „rušení RNA“, je poměrně nedávno odhalený mechanismus (Nobelova cena 2006), při němž kousky dvouřetězcové RNA působí na mRNA konkrétních genů a regulují tím jejich transkripci. Vlastně ty geny tlumí nebo úplně vypínají, samotný gen ale zůstává zcela netknutý. Na RNA interferenci, která bývá vysoce účinná a velmi specifická, se podílí enzym Dicer a ribonukleoproteinový komplex RISC. Buňky tento mechanismus zřejmě využívají jako součást obrany proti dvouřetězcovým RNA virům. RNA interference je pořádně horké téma a stále se objevují nové nápady, jak by bylo možné ji využít v nejrůznějších odvětvích biologie. Prozatím to bylo hlavně ve výzkumu a v medicíně, teď podle všeho přichází na řadu zemědělství.

Monsanto a pochopitelně také další velké biotechnologické společnosti, jako je Bayer nebo Syngenta, v současné době pracují na RNA sprejích, které by se mohly stát velmi zajímavou variantou k nešťastným a odmítaným geneticky vylepšeným organismům. Vůči geneticky vylepšeným organismům to není fér, ale doba, která si hýčká odpor vůči vědeckému pokroku, novým technologiím a vědecké gramotnosti, už je taková.

Technologie BioDirect. Kredit: Monsanto.

V čem je nová biotechnologie převratná? Jde o to, že RNA spreje nijak nemění genom cílových organismů. RNA sprej pronikne do buněk a tam utlumí nebo vypne vybrané geny. Dotyčné geny v buňkách zůstanou, jenom dočasně nebudou fungovat. Mezitím se ale samozřejmě projeví důsledky. Když bude RNA sprej cílit na mandelinku bramborovou, tak ji utlumí životně důležitý gen a zlý americký brouk umře. Když bude použit na hodné americké rajče, tak mu může zajistit přežití sucha, větší plody, lepší chuť nebo třeba vychytanější červenou barvu.

Ještě před pár lety by něco podobného bylo absolutně nemyslitelné. RNA spreje by totiž měly obsahovat speciálně navrženou a vyrobenou RNA, jejíž cena by ovšem byla naprosto astronomická. Jenže vývoj technologií molekulární biologie letí raketovou rychlostí, výrobní cena RNA se dramaticky propadá a podle vědců Monsanta teď lze vyrobit 1 gram potřebné RNA asi za 50 dolarů. A s tímhle množstvím by prý farmář mohl vybít sto procent mandelinek na 1 akru brambořiště. To přece nezní špatně.

Monsanto to doopravdy nemá jednoduché. Kredit: Occupy Monsanto.

Z vyjádření lidí kolem Monsanta lze vytušit, že si od RNA sprejů hodně slibují. Ohromná hysterie kolem GMO, která teď duní i ve Spojených státech, dost stěžuje výzkum, vývoj i byznys v zemědělských technologiích. Poplašení politici zavádějí ohledně GMO nesmyslně přísnou legislativu, aby uklidnili obyvatelstvo zpracované konspiračními teoriemi a bláznivými aktivisty. Z Evropy to známe velice dobře. 

V USA, kde administrativa shlíží na GMO mnohem příznivěji než v EU, kvůli odporu části veřejnosti, regulacím a technologickým obtížím prý v dnešní době trvá vývoj nové GM plodiny zhruba 13 let a stojí 100 milionů dolarů. To je pro ostudu. Kdyby se objevil nějaký doopravdy hnusný virus a začal rychle likvidovat nějakou klíčovou plodinu, tak by při dodržení stávajících předpisů ani v USA nebyli schopni takovému viru pohotově čelit. Pokud by Monsanto a ostatní s novou technologií prorazili, mohli by změnit pravidla hry. Budou to ale mít těžké.

Pokud můžeme soudit, technologie RNA sprejů, Monsantem pojmenovaná BioDirect, je z vědeckého hlediska velmi bezpečná. RNA je běžná biologická molekula, která má velice krátkou životnost. Použití RNA sprejů může být zcela cílené – pobijí mandelinky, ale slunéčka sedmitečná, mandelinkám vcelku blízce příbuzná, ponechají v klidu. Navíc, požití molekul RNA člověkem je asi tak nebezpečné, jako požití ananasového džusu. Lidé z Monsanta ostatně poslali dopis americkým regulátorům, v němž zcela popravdě tvrdí, že lidé jedí RNA plnými sousty – odjakživa. Obavy o bezpečnost výroby potravin bychom neměli úplně zlehčovat, to jistě ne, rozhodně mají svůj smysl. Neměly by být ale zneužívány lidmi, kteří tvrdí, že normálně rajče nemá geny a proto je organicky krásné a zdravé.

Bude to velké drama. Monsanto je pro mnohé je ztělesněním všeho zla, však mu také zasvěceně přezdívají Monsatan. Proklínají ho jako Nepřítele lidstva, George Orwell by měl jistě radost. Cokoliv Monsanto dělá, sledují rozhněvaní ochránci čistoty přírody a panenského venkova. Nepochybně se objeví divoké spiklenecké teorie o tom, co Monsanto s RNA sprejem vlastně sleduje. Jistě se dočkáme srdcervoucích scének na demonstracích, v nichž se budou aktivisté polévat světélkující břečkou a před očima vyděšených diváku mutovat v nevýslovná monstra, za než by se nestyděl ani H. P. Lovecraft.

Příznivci biotechnologií by ale neměli propást zajímavou šanci, kterou RNA spreje nabízejí. Osud GMO budiž mementem. Bude nutné přesvědčovat, vysvětlovat, někdy i zesměšňovat, když nebude vyhnutí. Nepodceňovat komunikaci s veřejností, i když je to pořád dokola. Pomůže vytrvalost, zapojení vědeckých celebrit, organizací, médií. Případ s černými děrami na LHC ukazuje, že to jde. Asi není možné přesvědčit zarytého spiklence, který se bojí genů jako čert kříže. Ale těch je jenom pár. Hraje se o nerozhodnutou veřejnost, která si teprve bude vybírat, jaký postoj k RNA sprejům zaujme. Jestli budou RNA spreje stát za to a projdou důvěryhodnými testy, tak to nepokažme.


Video:  What is a GMO? How are GMOs made? Are GMOs safe? Kredit: Monsanto.

Literatura
MIT Technological Review 11. 8. 2015 (link), Wikipedia (RNA interference)

Poznámka redakce ke střetu zájmů:  Autor článku není na výplatní listině Monsanta. (Prý bohužel)