Pokud víme, tak veškerá energie našeho vesmíru vznikla ve Velkém třesku. Z určité části této energie vznikla hmota. Když září hvězdy, tak vlastně hmotu přeměňují zpátky na energii, pěkně podle slavné Einsteinovy rovnice E rovná se m krát c na druhou. S přístroji, které máme k dispozici, můžeme studovat aktivitu hvězd ve vesmíru během jeho dosavadní historie.
Takový výzkum je součástí velkého projektu GAMA (Galaxy And Mass Assembly), což je doposud nejrozsáhlejší průzkum vesmíru na větší počtu vlnových délek. Šéf projektu GAMA, australský astronom Simon Driver z ICRAR a Univerzity Západní Austrálie a jeho mezinárodní tým prostudovali více než 200 tisíc galaxií a přitom proměřili produkci energie ve vybrané části vesmíru, přesněji, než kdykoliv předtím.
Driver s kolegy využili tolik pozorovacího času na pozemních i vesmírných teleskopech, kolik jen sehnali, aby prozkoumali energetické výdeje sledovaných galaxií na co největším počtu vlnových délek. Na výzkumu se podílely teleskopy VISTA a VST Evropské jižní observatoře (ESO) na chilské stanici Paranal, stejně jako vesmírné teleskopy NASA GALEX a WISE a evropský Herschel.
Vědcům se po usilovné snaze povedlo dát dohromady unikátní soubor dat, který zahrnuje měření výdeje energie vybraných galaxií na celkem 21 vybraných vlnových délkách, od ultrafialového záření až po vzdálené infračervené záření. A s takovými daty se už dají dělat zajímavé věci. Lze z nich třeba vyčíst, jaké je energetické směřování našeho vesmíru. Driver a spol. vyčetli, že současná produkce energie ve vesmíru představuje pouhou polovinu oproti době před 2 miliardami let.
Vlastně to není až taková novinka, vědci vědí už od konce devadesátých let, že vesmír pozvolna umírá. Nikdy ale není na škodu si zásadní vědecké tvrzení pořádně ověřit. Navíc, Driverův tým potvrzuje, že k tomuto poklesu dochází prakticky na všech sledovaných vlnových délkách, tedy od ultrafialové, po infračervenou. Sám Driver to komentuje tak, že se náš vesmír pohodlně posadil na pohovku, udělal si pohodlí a zvolna se chystá upadnout do věčné dřímoty.
Zatím je ale ve vesmíru energie dost, co se stane za miliardy let nás pálit opravdu nemusí, a vědci se na věčný odpočinek rozhodně nechystají. Driver a spol. hodlají svoji mapu produkce energie v historii vesmíru ještě dál rozšířit a využít k tomu nová zařízení, která vznikají pro potěchu astronomů po celém světě. Zálusk si dělají především na veliký radioteleskop Square Kilometre Array, který hodlá vybudovat Austrálie ve spolupráci s Jihoafrickou republikou. V plném provozu by měl být někdy kolem roku 2030.
Video: Fly through of the GAMA Galaxy Survey
Literatura
ESO 10. 8. 2015, Wikipedia (Galaxy And Mass Assembly survey).
Hubbleova nová ultrahluboká pole překonávají všechna přechozí
Autor: Vladimír Pecha (25.03.2014)
Rozpínání vesmíru přesně změřeno díky kvasarům
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2014)
Podle záření pradávného kvasaru se fyzikální konstanta nezměnila 12 miliard let
Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2015)
Největší struktura ve vesmíru o délce 5 miliard světelných let
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2015)
Diskuze: