Dělají z nás liberály a konzervativce geny?

Podle Aristotela, filosofa vrcholného období řecké filosofie, je člověk „zoon politicon“. Tedy politické zvíře. Karel Čapek k tomu poznamenal: „Myšlenka je to náramně moudrá. Není jenom docela jasno, mínil-li tím Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku, je s odpuštěním zvíře.“

Aristoteles: „člověk je zoon politicon“. Římská kopie ztracené antické bronzové sochy. Ke shlédnutí v Musée du Louvre. (Kredit foto: Eric Gaba – Wikimedia Commons)

Nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského, trefil svým přirovnáním hřebík na hlavičku víc, než si mohl v době blízké Kristově, sám uvědomit. Nejen, že jsme jeden z druhů živých tvorů na planetě, který se i po dvou tisíci letech nepřestal vydatně snažit dělat toho dost proto, aby tu nebyl. Ale to, co filozof ve své době nemohl ještě ani tušit, že i naše liberální a konzervativní skutky jsou v područí genů. Řečeno polopaticky, i v politice jednáme pudově a jak před dvěma tisíci lety filosof poznamenal, „jako ta zvířata“.

Samozřejmě, že nový poznatek je ve výzkumné zprávě popsán nenápadně formulacemi o tom, že naše rozhodování bude liberální a nebo obezřetné ke změnám, podle varianty genu DRD4. Nejspíš proto, aby to mecenášům, tahajících za penězovody, moc nedošlo. Kdo ví, jak by to pak s profesorským platem dopadlo, kdyby se ukázalo, že to je politicky nekorektní. Proč nekorektní? No přece kdo z politických lídrů by chtěl přiznat, že tím jazýčkem na váhách v jeho vítězství nebyla inteligence a přitažlivost volebního programu, ale že to, co mu k moci dopomohlo, bylo genetické založení populace v jeho volebním obvodu.

Richard Ebstein:
„Náš liberalismus a konzervatismus je vlastně jen záležitostí opakování určitých kombinací čtyř jednotek: adeninu, guaninu, cytosinu a tyminu.“
(Kredit: National University of Singapore)

Náš druh, Homo sapiens, má vysoce vyvinuté sociální chování. Je složité ale právě tomu prý vděčíme za pozoruhodný, z hlediska historie druhu, poměrně nedávný, úspěch. K rozmachu sociálního chování mělo dojít už v komunitách lovců a sběračů, někdy před sto tisíci lety. A od té doby nás jeho vylepšování dostrkalo až k dnešní globalizaci se všemi jejími politickými a ekonomickými institucemi. A jak Američan ve službách Čínské university, profesor Richard Ebstein nyní zveřejnil, je to do značné míry díky vzorům chování, zadrátovaným v molekulách naší deoxyribonukleové kyseliny. Naše politické cítění a hlasování by mělo být výsledkem něčeho, co dědíme z pokolení na pokolení od svých rodičů. Samozřejmě, že ne jako celek, ale podle toho, jak nám to od kterého rodiče sudičky namíchají. A naše mysl a tím i chování jsou tak složité proto, že jde o kompromis mezi tím, k čemu nás nabádají geny a tím, k čemu nás tlačí okolní prostředí.

Zatímco DDR4 paměť vylepšuje, DRD4 na jedenáctém chromozomu (označeno červenou čárkou) nám ji co do daných slibů, výrazně zhoršuje.

Má ale Ebstein své dedukce o úloze genů v politických postojích nějak podloženy? Nutno konstatovat, že má. Jde totiž o další zúročování toho, co si před časem začal HUGO (projekt mapování lidského genomu). Ten stál u poznání existence lokality nazvané DRD4 a jejího výskytu v mnoha různých variantách. Úsek má čtyřicet osm písmen genetického kódu a může se opakovat u někoho dvakrát u jiného dokonce i více než desetkrát. Funkci jí následně přiřadil poznatek, že jde o gen kódující bílkovinu, která se účastní zprostředkování účinku dopaminu - přenašeče nervových vzruchů v mozku. Kam až dlouhé prsty tohoto chemického posla sahají odhalil nynější Ebsteinův pokus na téměř dvou tisících studentech čínských vysokých škol. Z jejich odpovědí v dotaznících a přečtení jejich genomu, se dalo vydedukovat, že to, co se považovalo za doménu vlivu okolí a výchovy v rodině, je vlastně do značné míry již předem rozhodnuto na úrovni genů. Dá se říci, že politický postoj je do jisté míry nalinkovanou záležitostí genu DRD4 a to jak u nás v Evropě, tak i na Dálném východě. Rozinkou na dortu nových poznatků je, že významnější vliv na politický postoj v Asii má zmíněný gen u žen, než u mužů. A také, že hezčí polovina lidstva má obecně větší tendenci být konzervativnější.

Sluší se dodat, že Ebstein nešel při plánování svého pokusu tak úplně naslepo. A že se asi nechal inspirovat několik let starými poznatky jistého Justina Garcia z newyorské Binghamton University. Ten, se svým týmem, jako první popsal stejný gen a dal mu nálepku „gen dobrodruhů“. Popsal také, jak se jeho vliv projevuje v sexuálních vztazích. Nositelé variant genu s vícenásobným opakováními vnitřního motivu jsou o 50 % častěji záletníky. Jinak řečeno, nositelé kratších variant genu DRD4 tíhnou k vyšší promiskuitě a se slibem věrnosti, dokud nás smrt nerozdělí, si těžkou hlavu nedělají. Na vině by měla být snížená ochota genem pozměněné bílkoviny přenášet vzruch a tím horší uspokojování mozkového centra odměny.

Ano, hlasoval jsem proti slibu svým voličům, ale bylo to pod vlivem permutace DRD čtyřky.

"Hlasoval jsem proti slibu svým voličům, to ano, ale bylo to pod nátlakem permutace DRD4."

Výsledkem pak je, že tyto osoby mají větší sklon k vyhledávání nových podnětů a vzrušení, což se následně promítá do partnerských vztahů, ale i do nestálosti v zálibách, častější změny zaměstnání i místa bydliště.

Závěr

Mít povědomí o existenci genu DRD4 se může vyplatit. Tak trochu to může napomoci při žehlení profláknutého chvilkového partnerského úletu. U větších průserů se dobře obeznámenému obhájci může podařit soudu objasnit pravou příčinu skutkové podstaty impulsivního jednání. Trestní odpovědnost se tak částečně přenese na rodiče, částečně na souhru nešťastných okolností spojených s permanentním nedostatkem neurotransmiterů v důsledku vadných genů. Po dnešku konečně můžeme ospravedlnit i některé, jinak nevysvětlitelné, veletoče politiků. I za přestupem do jiné strany nemusí být pokleslý charakter, nýbrž náhlá aktivace DDR čtyřky.

Literatura
National University of Singapore
AFP
http://phys.org/news/2010-10-liberal-gene.html

Autor: Josef Pazdera

Datum: 07.08.2015

Tisk článku

Související články:

Politická orientace je zadrátovaná v mozku Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2007)
Jsme méně násilní, než kdykoli v historii Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2011)
Jak se koncentruje ekonomická moc Autor: (30.10.2011)
Migrující buňky jsou „pravičáci“ Autor: Josef Pazdera (19.02.2012)
Proč ženy „jedí“ miminka Autor: Josef Pazdera (28.09.2013)

Diskuze:

Rdi Dlo,2015-08-10 19:53:29