Německá antropoložka doktorka Diane Schmidtová z University of Göttingen včera na konferenci v Brisbane (Austrálie) zveřejnila výsledky svého bádání z něhož vyplývá, že s pletí dávnověkých Germánů to nebylo takové, jak můžeme vidět v ilustrovaných učebnicích a v muzeích. Schmidtová, na základě zbytků prastaré DNA dokáže do určité míry rekonstruovat, jak staří obyvatelé planety vypadali. Je to poprvé, co zbytky DNA na kostech byly použity k určení barvy kůže a vlasů.
Schmidtová pro svůj výzkum použila až tři tisíce let staré kosterní ostatky, a jak sama říká: „Z té doby se nám od Germánů nezachovaly žádné obrázky ani fotografie. Nevíme, jak vlastně ti lidé vypadali. Muzea a publikace zobrazují lidi z té doby zkresleně, srovnávají je s žijícími lidmi dané lokality. Tak například, když děláme rekonstrukci obyvatel Afriky, myslíme si, že měli černou kůži. Ale o tom nemáme žádnou podloženou informaci. Je to jen naše přání a představa.“
Schmidtové musíme dát za pravdu. Stačí, když se podíváme jak se v průběhu času měnily naše představy o Neandrtálcích. Ve dvacátých letech jsme je zpodobňovali jako nevzhledné hloupé divochy s tmavými vlasy a ochlupením. Dnes, na základě posouzení stejných kostí a bez dalších doplňujících informací, najdete v muzeích rekonstruované neandrtálce jako lidi s modrýma očima a bílou pletí. Vypadají již inteligentně. Přitom nálezy, ze kterých vycházíme se nezměnily, jediné co se změnilo je jen ideologie našeho posuzování.
Genetické markery pro barvu
Schmidtová ve svém bádání vyšla z poznatků moderní dermatologie. Kožní nádory odhalily, že barva kůže a chlupů se řídí genetickými markery. Barvu lze určit podle přítomnosti některých mutací označovaných jako SNPs (single nucleotide polymorphisms), které se týkají genu pro melanokortinový receptor1. Určitá sada SNPs určuje, zda osoba je (ale též byla) například rusovlasá a jak světlou má plěť.
Diane Schmidtová ze zbytků DNA, uchovaných na této středověké lebce zjistila, že patřila někomu, kdo měl červené vlasy (foto: Sussane Hummel)
Schmidtová analyzovala zbytky DNA, které pocházely ze tří lokalit dnešního Německa. Některé kosti byly staré až 3000 let. Rozborem zachovaných zlomků genetického kódu (DNA), které se jí z kostí podařilo získat zjistila, že červené vlasy a světlá pleť se u starých Germánů vyskytovaly vzácně. Z dosud udělaných 26 vzorků, se vyskytly jen u jednoho nositele, který žil ve středověku. Ostatní osoby měly k UV záření pleť odolnější a byla tmavá.
Lze říci, že tímto objevem předci Němců již nejsou tak anonymní a jejich tváře dostaly reálnější vzhled. Muzea budou muset znovu poopravit exponáty ve svých vitrínách. Schmidtová, bohužel zatím nedokáže určit podíl černovlasých a blonďatých, ale i to hodlá během několika let napravit.Nové poznatky nemíří jen do vzdálené historie, uvítaly je především kriminalisté, protože jim umožní věrněji rekonstruovat vzhled zemřelých osob a to i tehdy, když se toho z nich moc nezachovalo. A to by mělo vést k větší objasněnosti trestních činů.
Jak se asi k těmto závěrům postaví propagandisté čisté nordické rasy, až se s těmito výsledky seznámí?
Diskuze: