I když v našich ústech se daří pěti až šesti stům různých druhů bakterií, u většiny zubních kazů  vděčíme za jejich původ jediné bakterii a tou je  Streptococcus mutans (S. mutans).

Jeffrey Hillman začal na své vizi léčby zubního kazu pracovat na floridské univerzitě před dvaceti lety. Tehdy se rozhodl najít bakterii, která by bakterii způsobující kazy mohla zničit. Sbíral v lidských ústech bakterie a dělal stovky pokusů. Nakonec se mu podařilo získat jednu, která produkovala toxin, který  škodlivou zubní bakterii zabíjel.
Škodlivé bakterie  Streptococcus mutans  rostou na lidských zubech a přeměňují cukr na kyselinu mléčnou. Kyselina naruší sklovinu a zub se začne kazit. Výzkumník Hillman vytvořil kmen stafylokoka, který neprodukuje kyselinu mléčnou, ale to není všechno, místo zmíněné kyseliny tvoří antibiotikum, které pomáhá vytlačit původní streptokokový kmen způsobující kazy. Tento nový kmen je znám pod označením  BCS3-L1. Hillman o svém objevu  prohlašuje: „ Zubních lékařů se přestanou bát i děti, protože budou aplikovat bakterie a posílat pacienty domů se slovy -  až budete doma, dejte si něco sladkého“.
Má zřejmě pravdu protože lízátka a sladké kousky budou pomáhat novému geneticky modifikovanému kmenu Streptococcus mutans kolonizovat prostředí našich úst.  

Jeffrey Hillman,  profesor  biologie na  University of Florida v  Gainesville.

Otázkou je, jak bude veřejnost tuto léčbu nazývat. Možná „bakteriální“ , jedná se přece o úmyslnou kolonizaci bakteriemi.  A nebo se přikloní k  výslednému účinku na škodlivý kmen bakterií a tudíž zůstane u vžitého pojmu antibakteriální? Ať tomu bude jakkoli, léčba je bezbolestná a  jednou aplikované bakterie by měly osídlit a kolonizovat naší ústní dutinu doživotně.

Do komerčního širokého využití se má bakteriální přípravek dostat během několika příštích let. Pokusy ale již probíhají. Zdá se, že lidí ochotných nechat si naordinovat tuto prevenci proti zubnímu kazu, bude hodně. Ostatně není divu, testy provedené na potkanech byly úspěšné, a i u nich na ochranu před zubním kazem jim stačilo jednou propláchnout  tlamičku.

Odpůrcům geneticky modifikovaných organismů ale vzniklo dilema: Čím větší roli by při jejich volbě  partnerky (partnera) hrály zdravé zuby a svěží dech, tím většímu riziku přenosu geneticky modifikovanému streptokoka by se  při polibku vystavovali. Nedávno Hillman vyřešil i tento problém. Přišel totiž s dalším vylepšením své bakterie. Opravil  genom svého stafylokoka tak, aby nebyl schopen přežít bez určité látky, která se v ústech lidí běžně nevyskytuje. To zabrání případnému šíření bakterie při jejím přenosu z osoby na osobu. Bude to mít ale jednu nevýhodu, bakteriím bude třeba tuto látku do našich úst pravidelně servírovat a to buďto výplachem úst tekutinou a nebo žvýkáním příslušně obohacené žvýkačky.