T‑14 Armata se blíží. Kredit: Vitaly V. Kuzmin, Wikimedia Commons.

Mnozí mají jistě ještě v paměti pompézní přehlídku ruských imperiálních sil na Rudém náměstí, která nám jako každý rok zpestřila druhý květnový týden. Tentokrát se středem pozornosti stala univerzální vojenská pásová platforma Armata, především v podobě tanku T‑14. Do elegance má sice daleko, ale nezastírá snahy stát se nejvíce ambiciózním programem pozemních bojových vozidel od konce studené války.

Tank T‑14 Armata. Kredit: Sokolrus / Wikimedia Commons.

Největší odklon od tradičního konceptu tanku přitom není na záběrech z přehlídky příliš patrný. Věž tanku T‑14 je kompletně bezosádková a trojčlenná posádka ji dálkově ovládá z pancéřované kabiny v přední části podvozku. Díky tomu se do věže vejde více výzbroje, především automaticky nabíjený kanón ráže 125 mm, který může pálit rozličnou munici, včetně protitankových řízených střel.

Nápadné je především to, jak ruští výrobci snad poprvé v historii obětovali nízkou hmotnost pohyblivost tanku ve prospěch ochrany posádky. Lidé v tanku jsou odděleni od munice i od paliva, což významně zvyšuje jejich šanci na přežití zásahu. Tank T‑14 by měl být také vybaven několika aktivními i pasivními systémy ochrany, které ho budou chránit před přicházejícími střelami, a celou řadou různých senzorů a kamer, které budou tank hlídat ze všech stran.

Průřez tankem T‑14 Armata. Kredit: US Army's Foreign Military Studies Office / Tass.

Posádka by měla být jako v bavlnce a prý to pro ni bude jako hraní videohry, i když je vlastně otázkou, k čemu T‑14 posádku potřebuje. S tímhle tankem by teoreticky mohl jet a střílet, i když méně svižně,  jediný člověk a možná by to šlo ještě úsporněji. Výrobci totiž tvrdí, že by se z tohoto tanku mohl stát plně automatizovaný bojový stroj, který by na bojišti fungoval autonomně. Pancíře takového tanku by pak nechránily vyměnitelnou posádku, ale drahou elektroniku, což lze v Rusku pochopit.

Automatický nabíjecí systém tanku T‑732. Kredit: Gabriele Molinell / UK Armed Forces Commentary.

Pokud by se to někomu zdálo šokující, Rusové byli podle odborníků průkopníky v designu tanků po celá desetiletí. Ne vždy se jim dařilo, například samotná platforma Armata, vyráběná firmou Uralvagonzavod, navazuje na zrušený projekt tanku T‑95. V minulosti se už mnohokrát říkalo, že tanky patří do starého železa, ale v Rusku to očividně odmítají brát na vědomí. Ve válkách, které se teď odehrávají kolem hranice Evropské unie, hrají právě tanky velmi důležitou roli, takže bychom jim rozhodně měli věnovat pozornost.

Ruské tankové síly momentálně zahrnují nějakých 2 až 3 tisíce relativně moderních tanků a v záloze mají dalších několik tisíc tanků staršího data výroby. Rusko prý chce do roku 2020 vyzbrojit armádu cca 2 300 stroji na platformě Armata, které pak budou představovat páteř obrněných jednotek. Jak by proti nim v boji obstály tanky „krvežíznivého“ NATO? Výzkum i výroba tanků na západě bohužel už dlouho skomírají. Hlavní armády západní Evropy, tedy německá, francouzská, britská a italská, jsou jen stínem bývalé slávy a každá z nich sotva pár set tanků. O Česku, kdysi tankové mocnosti, raději ani nemluvě. A situace se nadále zhoršuje.

Detail věže a senzorů T‑14 Armata. Na první pohled jsou patrné příliš tenké pláty pancíře, nekvalitní instalace senzorů i provizorní konstrukce. Mohou to být samé atrapy. Kredit: Gabriele Molinell / UK Armed Forces Commentary.

Hlavní bitevní tank US Army, tedy M1A2 Abrams, představuje vylepšený design z roku 1979. Není to špatný tank a jeho předchůdce M1A1 ve Válce v Zálivu měl významný podíl na všeobecném masakru tanků ruského původu. Dobře informované zdroje ovšem namítají, že Sovětský svaz a jeho pohrobek vyvážejí prakticky jenom lite verze svých tanků, ořezané od všech možných vylepšení, kterým se roztomile přezdívá „monkey models“, a že je otázkou, jak by si americké tanky tehdy vedly proti ruským tankům s plnou výstrojí a s vycvičenými ruskými posádkami. V tuto chvíli jen těžko říct, jak by stávající americké abramsy obstály vůči tankům T‑14 Armata, pokud se s nimi Rusko v dohledné době doopravdy vyzbrojí. 

Věž T‑14 Armata. Jsou zde patrné tenké pláty a nekvalitní zhotovení pancíře věže i přídavných zařízení. Kredit: Gabriele Molinell / UK Armed Forces Commentary.

Na druhou stranu, je velmi na pováženou, nakolik jsou ruské plány reálné. V samotném Rusku se stále častěji objevují hlasy významných ekonomů, že ruské výdaje na zbrojení se naprosto utrhly ze řetězu. Ropa je naštěstí levná a Západ se skoro zázrakem shodl alespoň na nějakých sankcích, takže Rusku podle všeho reálně hrozí, že se uzbrojí k smrti. O tancích Armata, jejichž cena se odhaduje na zhruba 8 milionů dolarů za kus, se v Rusku šušká, že jsou skutečně extrémní destruktivní – jeden tankový prapor by prý mohl zlikvidovat celý ruský rozpočet.

Další věc je, že téměř veškeré informace o tanku Armata máme z Kremlu a v minulosti se mnohokrát ukázalo, že Sovětský svaz / Rusko má sklon záměrně  přeceňovat svůj vojenský potenciál, kvůli šíření strachu. Jenže strach je špatným rádcem. T‑14 Armata je technologickou novinkou, ale není z jiného světa. Britští vojenští analytici každopádně nepovažují T‑14 za totální revoluci, ale jen za zajímavou evoluci konceptu tanku. Na detailních záběrech z vojenské přehlídky je podle nich patrné, že přinejmenším vnější pancíř věží T‑14 a většina namontovaných senzorů jsou pouhé atrapy. A kdoví, co je a co není uvnitř armaty. Například, Britové ruské konstruktéry podezřívají, že do armaty namontovali automatický nabíjecí systém s podobným designem, jako je v tanku T‑72, který připomíná kolotoč s náboji. Jenže právě ten představuje jedno z velmi slabých míst konstrukce ruských tanků, kvůli jeho sklonům vybuchovat a zničit celý tank.

Rusko vždy sázelo na kvantitu proti kvalitě a není jasné, jak jim bude fungovat opačný přístup. Nicméně, i když moderní bojiště v dnešní době není jenom záležitostí tanků, tak Západ, jehož jsme nedílnou součástí, teď bude muset nějakým rozumným způsobem zareagovat. Je na čase přehodnotit svoje možnosti obrany a koncepce výzbroje armád.



T‑14 Armata


M1A2 Abrams


Leopard 2a6



Literatura
AFP 12. 6. 2015, Task & Purpose 22. 5. 2015, UK Armed Force Commentary 7. 5. 2015, Wikipedia (Armata).