Automobilku Koenigsegg Automotive AB u nás moc neznáme. Nejspíš proto, že vznikla teprve v roce 1994. Může za to film  Grand Prix, po jehož shlédnutí se Christian von Koenigsegg rozhodl vyrábět super auta. Měly je původně pohánět  motory z F1 a lišit se měly hlavně pevnou střechou. Původní záměr, využívat motor od jiné automobilky, byl nakonec zavržen a automobilka si už vyrábí i motory sama. Prý proto, že technologie motorů vozů F1 vyžaduje před startem předehřívat celý blok válců i s olejovou náplní, což v případě sportovního vozu pro běžné každodenní použití, třeba při zastávce u supermarketu, by bylo poněkud nepraktické.

Vozů této značky se vyrábí jen několik desítek ročně ale zato se stávají držitelem světových rekordů. V rychlosti sériově vyráběného vozu svými 387,87 km/h to poprvé bylo už v roce 2005. Nebylo to na dlouho. Překonal je Bugatti Veyron svými 407,5 km/h. Nicméně švédský vůz má stále celou řadu předností, které z něj kromě vozu pro blbnutí na okruzích, dělají vůz i do nepohody na běžné silnice. Například tím, že umožňuje snadnou a výraznou změnu nastavení podvozku.

U aut tohoto segmentu, se kromě testu na co nejvyšší rychlost, provádějí i testy „na brzdění“. A právě v kombinovaném testu

"One:1":  Rychlost 300 km/h zvládne za 11,9 sekund. Zpět na nulu mu to trvá 6 sekund. Rychlost 400 km/h dosáhne během necelých 20 sekund a z této rychlosti to ubrzdí za deset sekund. Ze stovky zastavuje na 28 metrech.

prověřujícím, jak akceleraci motoru, tak i účinnost brzd, tento seveřan svým předchozím typem Agera R, získal světový rekord v roce 2011. Tehdy jeho hodnota činila 21,19 sec. Nyní automobilka novějším typem pokořila  sama sebe o více než 3 vteřiny.  "One: 1" s jeho 1 340 koňskými silami a 1340 kg hmotnosti, k překonání rekordu vyhovovala dráha jen 1,5 km dlouhá. Jelo se po rovině a za bezvětří a i když se většinou tento test dělá nadvakrát (jednou se měří čas potřebný k dosažení rychlosti 300 km/h a při další jízdě zpomalení), tomuto autu na rekord (v obojím) stačila jízda jedna.

Snad ještě zbývá dodat, že megacar pohání pětilitrový osmiválec do „V“ s blokem z lehké slitiny, suchou olejovou vanou a čtyřmi ventily na válec. Název "One: 1"  (Jedna ku jedné) odráží neuvěřitelný poměr výkonu motoru a hmotnosti vozu.

Zvětšit obrázek

One:1. Cenu a spotřebu vozu výrobce neuvádí, protože pro jeho zákazníky to není podstatný ukazatel. Proslýchá se, že podle vybavení se pohybuje okolo dvou milionů Eur.

Motor pracuje s kompresí 9:1, turbodmychadlo s variabilním nastavením lopatek dává stabilních 1,8 barů.  Točivý moment přes 1000 Nm přenáší na kola sedmirychlostní převodovka s elektronickým diferenciálem. Přední kola devatenácti palcová, vzadu  dvacítky. Rozložení hmotnosti  na nápravy: 44% vpředu, 56% vzadu.  Adaptabilní aerodynamické prvky zvyšují přítlak při rychlosti 260 km/h o 610 kg a při 440 km/h o 830 kg. Toto čtyři a půl metru dlouhé a dva metry široké auto, je jen metr a patnáct centimetrů vysoké. Má však úctyhodné parametry světlé výšky: Zadní: 74-90 mm Přední: 59-100 mm (s možností zvednutí o pět cm). O stabilitě vozu a to jak při zrychlování, tak při brzdění, které mají na starosti brzdy s odvětrávanými keramickými kotouči Ø 397 mm, šířce 40 mm a třmeny se 6 keramickými písty. Mechanickým brzdám vypomáhají nastavující se aerodynamické prvky. O tom, jak auto drží stopu, vědčí ruce zkušebního jezdce, který při si při rekordní testovací jízdě nad 300 km pouští volant. Sami doma to prý rozhodně zkoušet nemáme, čemuž oba (má sedmiletá Agila a já), rádi vyhovujeme. Zájemci o koupi si mohou dohodnout vyzkoušení vozu zde.