Jsme na dohled GM dinosaurů, jako je Indomius rex z nového Jurského světa? Kredit: Universal Pictures.

Divákům Jurského parku jistě není třeba připomínat, že profesor Hammond vyrobil velké druhohorní dinosaury z krve uvnitř krevsajícího hmyzu zalitého ve starobylém jantaru. Vědci před dvaceti lety věřili, že je to alespoň teoreticky možné. Teď je jasné, že jantar DNA neuchová, ale naopak, za krátkou dobu spolehlivě zlikviduje. Krev druhohorních dinosaurů se ale přesto vrací zpět do médií, i když poněkud překvapivým způsobem.

Susannah Maidment. Kredit: S. Maidment.

Tým Susannah Maidmentové z Královské univerzity v Londýně nejprve vcelku poklidně studoval fosilizaci kostí, starých 75 milionů let. Vědci analyzovali malé kousky, které odkrojili z celkem osmi kostí křídových dinosaurů a najednou v nich našli buňky podezřele podobné červeným krvinkám a také kolagen. Některé z kostí patřily býložravým chasmosaurům, jiné dravým teropodům. Každého určitě hned napadne, jestli Maidmentová s kolegy našli i DNA. Zatím to prý vypadá špatně, badatelé ale nevylučují, že by mohli vytáhnout nějakou DNA z buněk získaných stejnou technologií, ale z lépe zachovalých fosilií.

Nicméně, i kdyby se to nepovedlo a Maidmentová ani nikdo jiný by dinosauří DNA z fosilií nezískal, tak se z měkkých tkání velkých dinosaurů, buněk a molekul můžeme dozvědět leccos zajímavého o jejich fyziologii a chování. Například samotná velikost krevních buněk úzce souvisí s metabolismem zkoumaného organismu. Vědci si pochvalují, že pozůstatky měkkých tkání se doteď nalézaly jen u fosilií uchovaných velmi výjimečným způsobem, například zmrznutím anebo vyschnutím v prostředí prakticky bez mikrobů. Jenže Maidmentová a spol. použili obyčejné, nijak zvlášť excelentně zachované fosilní kosti, posbírané na zemi v proslulé kanadské lokalitě Dinosaur Park Formation v jižní Albertě.

Zvětšit obrázek

Objevené dinosauří krvinky. Kredit: Sergio Bertazzo.

Badatelé při analýze těchto kostí využili metodu fokusovaného (zacíleného) iontového paprsku (FIB, Focused Ion Beam), která si vypůjčili z lékařského výzkumu. Ve spojení s elektronovou mikroskopií poskytuje možnost mikroobrábění studovaného materiálu a jeho pozorování ve 2D i ve 3D. Záhy v kostech objevili buňky, které jsou s největší pravděpodobností krevními buňkami. Zároveň je jisté, že nejde o znečištění lidskými červenými krvinkami, protože ty nemají jádro, kdežto objevené krevní buňky jádro mají.

Zvětšit obrázek

Dinosaur Park Formation, Alberta. Kredit: Anky-man / Wikimedia Commons.

Nově objevené červené krvinky si Maidmentová a její kolegové proklepli hmotnostní spektrometrií a výsledné spektrum, které vypovídá o chemickém složení buněk, bylo až překvapivě podobné spektru krvinek dnešních emu, tedy v současnosti žijících dinosaurů. Maidmentová je nadšená a chce se pustit do analýz dalších vzorků. Zajímá ji, jak k takovému uchování krvinek mohlo vůbec dojít, s jakými horninami a podmínkami prostředí se to pojí, a hlavně jak staré buňky se takto mohou zachovat.

Objev dinosauřích krvinek uvítal John Asara z Harvardské medicíny, jehož tým stojí za objevem kolagenu v 68 milionů let staré fosilii T. rexe a v 80 milionů let staré fosilii brachylofosaura, k němuž došlo v roce 2007. Stejně tak potěšil Mary Schweitzerovou z Univerzity Severní Karolíny, která v roce 2009 ohlásila objev krve ve fosilii T. rexe. Když tohle člověk čte, tak se nakonec nemůže ubránit podezření, že moderní zobrazovací a analytické technologie možná nakonec nějakou tu DNA z druhohorních fosilií vykutají. Když by se pak spojila s daty získanými v experimentech s dinokuřaty, mohly by se dít zajímavé věci. Ostatně i v letošním trháku z rodiny Jurského parku – Jurský svět (Jurassic World), který má dnes v ČR premiéru, se pohybují tvorové vytvoření biotechnologickými kouzly.



Dinosaur red blood cells and fibres similar to collagenvideo

Jurassic World - Official Global Trailervideo

Literatura
NewScientist 9. 6. 2015, Nature Communications 6: 7352.