Žijeme v jednom z mnoha paralelních světů? Kredit: sdelrussi/ deviantart.

Ani ne před rokem, v listopadu, jsme na OSLU rozvířili dění s podivuhodnou teorií Mnoha navzájem se ovlivňujících světů (Many Interacting Worlds). Podle této představy existuje množství paralelních světů, které se navzájem ovlivňují, přinejmenším ty, co jsou poblíž. Jejich vzájemné ovlivňování by přitom mohlo být zodpovědné za zvláštnosti kvantové mechaniky. Teď máme červen a teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů se vrací do titulků popularizujících médií.

Zvětšit obrázek

Bill Poirier. Kredit: Neal Hinkle / Wikimedia Commons.

Ukazuje se, že tato fantaskní teorie o fungování světů pochází z chemické laboratoře. Mezi těmi, kdo tuhle myšlenku přivedl před pěti lety na svět, je i chemik Texaské technické univerzity Bill Poirier. Tak jako ostatní chemici, i Poirier si do té doby při chápání fungování částic v chemických reakcích pomáhal vlnovými funkcemi, i když je to velmi svízelné, zvláště u složitějších systémů. Pak si ale všiml, že by kvantové chování částic mohla vysvětlit existence mnoha paralelních světů. Zní to jako hodně ulítlá science fiction, dotyčná teorie ale stojí na poměrně pevných matematických základech. Od první publikace v roce 2010 si Poirier a jeho kolegové získali pozornost kvantově mechanické komunity, sepsali články do prestižních časopisů a odpřednášeli řadu přednášek. Poirier dle svých slov čekal, že mu jeho výpočty roztrhají na kusy, kupodivu se tak ale nestalo.

Logo Texas Tech University.

Podle Poiriera a dalších příznivců teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů částice z jednotlivých vesmírů tak trochu prosakují mezi světy, ovlivňují se navzájem a vytvářejí tak podivnosti kvantové mechaniky. Když podle této představy odpovídající částice v blízkých paralelních světech zabírají různé pozice z několika možných, tak to pro nás vypadá, že se vyskytují na několika místech zároveň. Slavnou kvantovou neurčitost mají na svědomí průniky částic paralelních světů. Anebo, když se částice provázané kvantovým entanglementem ovlivňují na libovolnou vzdálenost, což je ono Einsteinovo pověstné „strašidelné působení na dálku“, tak podle Poiriera opět jde o interakce blízkých paralelních světů.

Zvětšit obrázek

Prozrazuje kvantový entanglement existenci paralelních světů? Kredit: Delft University of Technology.

Jak Poirier podotýká, teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů nedokazuje, že vlnová funkce neexistuje, ani nedokazuje existenci mnoha paralelních světů. Neříká ani, kde se všechny ty paralelní světy vzaly. Standardní kvantová mechanika je podle něj ve většině ohledů v pohodě a pěkně ladí s výsledky experimentů. Teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů vychází z odlišné matematiky, dává ale stejné předpovědi pro experimenty. Její ambicí prý je alespoň otevřít možnost, že vlnová funkce neexistuje. Nic víc, ani nic míň.

Takže teď tu máme, alespoň podle Poiriera, dva srovnatelně dobré popisy reality, které jsou v dobrém souladu se soudobými experimenty. Klasickou kvantovou mechaniku s vlnovými funkcemi a paralelní světy. Rozhodnout mezi nimi ale nebude vůbec snadné. Pravda je, že když bychom na tento spor napasovali nemilosrdnou Occamovu břitvu, která nám velí upřednostňovat nejméně komplikované vysvětlení, tak teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů, která zavádí spoustu paralelních vesmírů, vypadá jako outsider. Na druhou stranu se ale klasická kvantová teorie nemá moc co posmívat, sama je, se všemi svými podivnostmi, s Occamovou břitvou leckdy docela na kordy. Co dál těžko říct, prostě budeme čekat na nový zvrat či jasnozřivý nápad, který zase poodhalí podstatu naší reality.



Physicists Claim Parallel Universes Exist And Interact With Each Other

Literatura
Texas Tech Discoveries spring 2015.