Když se v roce 1905 Albert Einstein popral s fotoelektrickým jevem, tak přišel s dualitou částic a vlnění. Dneska už se běžně ví, že světlo, tedy fotony elektromagnetického záření, jsou vlastně vlny a zároveň částice, tedy dva v jednom, skoro jako šampon s kondicionérem. Ne každý už ale asi ví, že podle kvantové teorie za určitých okolností vykazují vlnové vlastnosti všechny částice. Představuje to jeden z pilířů kvantové fyziky a zároveň jde o významný zdroj kvantových podivností, kvůli nimž je kvantová teorie mnohými stále považována za výstřednost.
Dualitou částic a vlnění se zabývá série myšlenkových pokusů, známých jako Wheelerův experiment s odloženou volbou. Ty stěžejní navrhl americký teoretický fyzik John Archibald Wheeler mezi lety 1978 až 1984. Wheelerův experiment se snaží zjistit, jestli světlo při slavném dvojštěrbinovém experimentu Thomase Younga z roku 1801 nějakým způsobem předem „pozná“ uspořádání experimentu a „rozhodne se“ zaujmout podobu vlny nebo částice, když vyrazí do experimentu, anebo jestli světlo zůstává v nevyhraněném stavu „ani ryba ani rak“, tedy ani vlna ani částice a zareaguje až na měření během experimentu.
Wheelerův myšlenkový experiment si teď vzali do parády Andrew Truscott z Australské národní univerzity (ANU) a jeho kolegové a uskutečnili jeho variantu. V roce 1978, kdy Wheeler přišel se svým experimentem, se to považovalo za téměř nemožné, Přísně vzato, Truscott a spol. nebyli úplně první, v roce 2007 Wheelerův myšlenkový experiment prověřil tým Jeana-Françoise Rocha z francouzského CNRS s pulzy jednotlivých fotonů. Truscott a spol. si ale původní koncept s laserovými paprsky a zrcadly upgradovali a fotony změnili na ultrachladné atomy helia.
Zdá se, že to byl tvrdý oříšek. Podle badatelů jsou předpovědi kvantové fyziky pro světlo už tak dost divné a s atomy je to teprve komplikované. Mají hmotnost, působení na ně elektrická pole a tak podobně. Truscottův tým nejprve polapil soubor atomů helia ve stavu Bose-Einsteinova kondenzátu a pak jeden po druhém odpalovali pryč, až jim zbyl jen jediný atom helia. Poté vytvořili mřížky z protisměrných laserových paprsků a sledovali chování dotyčného atomu helia v těchto mřížkách.
Truscott a spol. nakonec potvrdili Bohrův pohled na celou záležitost. Podle Nielse Bohra nemá smysl řešit vlnové či částicové chování hmotné částice předtím, než dojde k měření v rámci experimentu. Jinými slovy, atom helia se podle tohoto výkladu stal částicí anebo vlnou až v okamžiku měření. Do té doby nebyl ani rybou, ani rakem. Se špetkou sžíravé nadsázky lze říct, že realita neexistuje, dokud ji nezměříme. Filosofové se asi opět zapotí.
Quantum Mechanics - Double Slit Experiment. Is anything real? (Prof. Anton Zeilinger)
Literatura
Australian National University 27. 5. 2015, Nature Physics 25. 5. 2015, Wikipedia (Wheeler's delayed choice experiment).
Kvantová kryptografie – zprávy z přední linie
Autor: Kamil Brádler (12.01.2007)
Jak se skládají kvantové pravděpodobnosti
Autor: Pavel Houser (05.04.2007)
Kvantová teorie prošla prověrkou
Autor: Dagmar Gregorová (27.07.2010)
Diskuze:
Realita JE TAK REÁLNÁ, že bavit se o tom nemá smysl, tj realita neexistuje, ale insistuje.
Josef Hrncirik,2015-06-06 09:06:13
Skutečná realita je pouze chybové hlášení SW, že některé vstupy do HW nejsou korelovatelné s některými stavy HW a SW. To hladce napraví likvidace SW, HW, smyslová deprivace či ztráta dodávky energie, ale i možnosti chlazení, ev. chlazení waterboardingem. Nebo jinak: realita jsou sub sub ... částice ele ele ... elementárních částic. Realita = princip neurčitosti. Dubito, ergo ?
Radka Sladká,2015-06-05 08:13:35
A opět vedle jak ta jedle s myšlenkou dne. Každý ví, že jediný způsob jak si vydobýt chválu, je pohybovat se v blízkosti lidí, kteří ať už z jakéhokli důvodu rádi chválí:-)
Vlna a častica
Tomas Habala,2015-06-04 23:01:19
V diskusii je viacero otázok ohľadne vlnovo-časticového dualizmu. Ako odpovede sú podané príklady, ktoré si myslím, že sú správne, ale chýba všeobecné vysvetlenie. Možno takto:
1,Meranie
Platí, že pri meraní jedného parametra na jednom elemente dostaneme ako výsledok vždy konkrétnu hodnotu. Napríklad pri zisťovaní polohy elementu je to bod v priestore. Konkrétna hodnota znamená, že element sa správa ako častica. To znamená, že jednotlivý element nikdy nenameriame ako vlnu.
2,Čas medzi meraniami
V čase medzi meraniami je element vždy vo vlnovom stave - nikdy to nie je častica. Byť vo vlnovom stave znamená byť v nedefinovanom stave - parameter o ktorý sa zaujímame, nemá žiadnu hodnotu. Vieme len to, že keby sme ho merali, tak s istou pravdepodobnosťou by to mohla byť hodnota X, s istou pravdepodobnosťou hodnota Y... Ak napríklad zisťujeme polohu elementu, tak s istou pravdepodobnosťou by sme mohli namerať ľubovoľné miesto sledovaného priestoru. Vzhľadom na to, čo o polohe elementu vieme, je teda rozpresretý po celom priestore.
3, Vlnenie
Rozloženie pravdepodobnosti sa môže v čase meniť. Zmena v čase sa riadi podľa vlnovej funkcie, preto hovoríme, že element je vo vlnovom stave. Vlnové správanie je dané tým, že pravdepodobnosti sa sčítavajú vlnovým spôsobom - sčítanie dvoch údolí vytvorí hlbšie údolie, sčítanie dvoch vrcholov vytvorí vyšší vrchol, dôležité je, že údolie a vrchol rovnakej veľkosti sa vzájomne vynulujú.
4, Meranie vlny
Vlnu odmeriame, ak meriame viac elementov - buď viac elementov meriame súčasne alebo viackrát opakujeme to isté meranie s jedným elementom. Namerané hodnoty sa rozložia podľa rozdelenia pravdepodobnosti a tak sa to rozdelenie, čiže vlna zviditeľní. Ak experiment usporiadame tak, že možná je len jedna výsledná hodnota, tak v rámci stanovenej presnosti merania dostaneme vždy ten istý výsledok. Element tak v tomto prípade budeme môcť interpretovať akože to bola vždy častica (aj v čase medzi meraniami).
Ford Prefect,2015-06-03 09:46:31
Foton ma nulovou hmotnost, a proto se pohybuje rychlosti svetla a zaroven nestarne. Fotony, ktere letely milion let vesmirem, jsou stejne stare, jako kdyz opustily zdroj. Otazka - jak vypada tohle nestarnuti z pohledu samotneho fotonu? Kdybych byl foton, co zaziji na sve ceste od meho vzniku vyzarenim, dlouhe ceste vesmirem, a konecne absorbovanim? Kdyz jako foton nestarnu, tak tohle vsechno co jsem prozil netrvalo zadny cas, nemohl jsem nic z toho vnimat a vlastne se to ani nestalo?? Nebo jak?
Re:
David Nečas,2015-06-03 11:36:18
Foton nic nepozoruje. Můžeme diskutovat hypotetického pozorovatele s nulovou klidovou hmotností, ale jak by měl vypadat?
Foton zpozoroval pozorovatele
Josef Hrncirik,2015-06-04 08:25:23
a otrávil ho jako sadistický Schroedinger svou oblíbenou kočku.
Re: Foton zpozoroval pozorovatele
David Nečas,2015-06-04 17:36:46
Řešit, co pozorují fotony (nebo jakékoli částice), je prostě pitomost. K pozorování je třeba vnímat a/nebo provádět měření. Můžeme popisovat interakce v jaké vztažné soustavě si vzpomeneme, ale to není pozorování.
Re: Re: Foton zpozoroval pozorovatele
David Nečas,2015-06-04 17:37:27
...to není pozorování z pohledu té částice.
Foton dostane surový kopanec od Pozorovatele, který pouze velmi silným kopancem
Josef Hrncirik,2015-06-05 07:52:53
může odhadnout jeho lokalizaci. Parta entanglovaných kamarádů to tak nenechá a intenzivním koherentním autofokusovaným svazkem vypálí permeable spot v semipermeable mirror Pozorovatele.
Re:
Petr Vana,2015-06-03 12:53:19
Máte pravdu....samozřejmě mohu vytvořit vztažnou soustavu s fotonem. Nic mně v tomto nebrání. V této soustavé je okamžik vyzáření fotonu, jeho interference s jiným fotonem a následné pohlcení fotonu jen jeden okamžik!!! Prostor který foton vlastně ze své vztažné soustavy pozoruje, je pouze statický....Ve vztažné soustavě fotonu dojde ke jen stavové události, která se nám jako pozorovatelům v klidu jeví tak, že foton změnil svoji minulost na základě dějů v přítomnosti. Bohužel toto dokáže právě jen ten foton a to tím, že se pohybuje rychlostí světla. Foton je v tomto strašně úžasná věc a je otázkou co to vlastné za materii je.
Vůbec by mne zajímalo jaký svět/vesmír ten foton vlastě pozoruje...? Matematicky.
Fotn stále dře jak za mlada, ale není m to nic platné vzhledem ke stálé inflaci. Rozpínání Všehomíra.
Josef Hrncirik,2015-06-05 05:53:12
kam zmizíinflací vytunelovaná energie fotonu?
Josef Hrncirik,2015-06-05 07:46:33
Nelze se tedy diviti rudému posunu u zkušených fotonů
Radka Sladká,2015-06-03 08:05:55
Já pořád nechápu, jaký je rozdíl mezi vlnou a částicí. Takže si myslím, že vlna je druh pohybu a to co se pohybuje, je částice. Takže celý spor je o to, jakým způsobem se bude částice zrovna hýbat, když ji změříme? NEbo je tou vlnou míněno něco jiného než pohyb částice?
A co se týká dnešní myšlenky dne, (které tu asi nikoho moc nezajímají) tak si myslím, že právě anonymně vyslovené myšlenky stojí za pozornost, protože jsou opravdu svobodné a své.
Re:
Radka Sladká,2015-06-03 08:21:49
To by člověk rovnou mohl zavrhnout přínos všech protifašistických letáků roznášených s nasazením života, všech účastníků studentských protitotalitních demonstrací, ve kterých se identita účastníků schová v davu, všech dobře míněných sousedských udání. A proč? jenom proto, že někdo stereotypně bez přemýšlení opakuje, že anonymy nestojí za nic. To není myšlenka dne, to je klišé dne.
Re: Re:
Milan K,2015-06-06 11:53:27
Mě tedy ty zdejší myšlenky dne také obvykle přijdou hloupé, ale kašlu na to. Pokud Vás to tak irituje, nějaké myšlenky sepište a pošlete redakci, a uvidíme, co se stane :-)
Re:
Drahomír Strouhal,2015-06-03 09:37:09
Představte si, že všechno ve vesmíru je "hybnost". Foton je vektorem hybnosti elektromagnetismu, mechanické vlnění je vektorem hybnosti hmoty a částice jsou singularitou hybnosti.
No a my máme to omezení v tom, že dokážeme detekovat buď singulární nebo nesingulární projev (otázka je, jestli je to skutečně omezení). Možná to je prokletí vědy, že je schopná dokázat jen to, co se jí zrovna hodí :-).
Lehce mimo téma - dělaly se u elektromagnetického záření pokusy typu: prokázání částicového charakteru u dlouhých vln, prokázání vlnového charakteru u gama záření?
Re:
Stanislav Kaštánek,2015-06-03 10:07:12
Pro Sladkou.
Svět ( od částic až po vesmír) je takový jaký je, je mu jedno, jestli tomu rozumíme. Elektron a taky částice s vlnovou délkou podle De Broglieho popisujeme jako jevy, kterým trochu rozumíme - vlna nebo částice. Světlo má klidovou hmotnost nulovou, fyzika spíše odpovídá, že to tak je, než proč to tak je. Podobně s vlnově korpuskulárním dualismem.
Anonymní urostlé krásky v reklamním banneru mi nevadí, jsou o třídu lepší, jak mediálně proflánuté pseudohvězdy Top Star magazínu a Blesku. Kdyby Shekesperare tyhle přioděné krásky viděl, měl by inspiraci být či nebýt filosofem.
Re: Re:
Radka Sladká,2015-06-03 13:30:03
Ale měly by vám vadit, protože vám prodávají to, co nechcete a to co chcete vám nedají, ale koupí si to ten škaredej tlustej chlap za peníze, které získal od vás.
A o Shakespeara se nebojte, ten jistě svoje viděl.
Vzhledem k tomu, že z vašich odpovědí rozdíl mezi vlnou a částicí nevyplývá si myslím, že to nevíte taky. Ale všichni se tváříte, že tomu rozumíte. Když se ale člověk na něco zeptá, tak ticho po pěšině. Případně se nejspíš vymluvíte na to, že blondýně nemá cenu něco vysvětlovat. Jenže já nejsem blondýna...
Re: Re: Re:
Stanislav Kaštánek,2015-06-04 01:04:12
Pro Sladkou. Nemyslím si, že jste blondýna, ty se nejčastěji venčí s přítelem na kole, kde se řeší štíhlá linie, ne kvantová fyzika.
Nedávám žádné peníze za koukání na sexy holky ani na kupování krásek, takže Vaše teorie peněz získaných ode mne tlouštíkem je jednoduchá, snadno srozumitelná a špatná odpověď na jinou otázku.
Měření zasahuje do systému podle Heissenbergerova principu neurčitosti. Pro elektrické děje vyhovuje např představa elektronu jako záporně nabité kuličky, pro děje chemické třeba chemické vazby a orbitaly vyhovuje více představa elektronu jako vlnění s určitou pravděpodobností výskytu v oblasti kolem jádra. Princip vlna- částice je dobře vidět v Einsteinově vysvětlení fotoefektu.
Re: Re: Re: Re:
Radka Sladká,2015-06-04 08:44:59
Kaštánku, neprovokujte :-)
A vzhledem k tomu, že jste mi zase nic nevysvětlil, je mi jasné, že pokud chci pochopit, co se tu vlastně myslí tou vlnou, budu si to muset nastudovat sama, a napínat své závity až za hranice jejich schopností a stejně to nepochopím, ale aspoň budu vědět o čem se bavíte.
A s tím placením si nebuďte tak jistý. Myslím, že všichni platíme mnohem víc, než si myslíme.
Re: Re: Re: Re: Re:
Marek Fucila,2015-06-04 11:41:07
Či je fotón vlnou alebo časticou vám asi nikto neodpovie. Zrejme je to nesprávne položená otázka a vlna a častica je asi to isté. Čítam práve útlu knižku od Feynmana - QED – nezvyčajná teória svetla a látky (http://www.martinus.cz/?uItem=3199).
V úvode klasicky tvrdí, že ak máte pocit, že ste to pochopili, tak ste to nepochopili. :-) Každopádne vysvetľuje tam chovanie fotónov a elektrónov ako častíc. Tvrdí, že sú to častice, a že stačí sa na ne pozerať ako na častice. Ak správne chápem jeho prínos k teórii kvantovej mechaniky, čo vidieť aj v príkladoch z knižky, tak počíta s tým, že častica môže ísť, a aj pôjde, po ľubovoľnej dráhe. Teda keď budete pozorovať množstvo častíc, tak niektoré prídu aj z nepravdepodobných smerov. Ak ich zanedbáte, nedostanete správny výsledok. Ak však zopočítate všetky mysliteľné trajektórie a všetky možné deje, ktoré môžu cestou nastať (premena častice, zrážka), tak sa dostanete k spoľahlivej predpovedi.
Vlny sú podľa mňa matematickou interpretáciou štatistických udalostí. A kvantové častice využívajú aj nepravdepodobné trajektórie (s príslušnou pravdepodobnosťou). preto sa dá na ne pozerať aj ako na vlny. Z makro sveta nie sme zvyknutí na to, že by sa objekty pohybovali kade-tade. Majú množstvo obmedzení. Preto je potom ťažké si predstaviť prečo fotón, ktorý je vo voľnom priestore, reaguje podivne pri experimente s jednoduchou prekážkou. Má príliš veľa možností, ako sa zachovať, a aj ich využije.
taká je moja predstava, nech ma prípadne nejaký fyzik opraví. :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Radka Sladká,2015-06-05 08:09:05
Takže z toho plyne, že jsem tu jediná, která se částečně blíží pochopení. Díky. To jsem si myslela :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Milan K,2015-06-06 12:31:07
Já v tom mám jasno. Je to interagující částice, která vytváří vlnění (zhruba jako ryba ve vodě). Zatím ty experimenty vždy vyžadují něco, co částici ovlivní. To "kouknutí se na ní", "její změření" zatím zdaleka nelze provádět "nezúčastněně" (prostě tak, aby to tu částici nemohlo ovlivnit).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Milan V,2015-06-06 18:13:43
Jen pro pořádek, není to "zatím nejde", ale "prostě nejde" změřit částici bez ovlivnění.
Nezávisle na principu měření, rozplizlost je vždy stejná (nebo větší) jako teoretický limit h/2.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Milan K,2015-06-06 22:25:09
Jen pro pořádek. Ve fyzice, potažmo vědě tvrdit, že něco "prostě nejde", je chyba.
Tedy jinak, změření/získání informace o realizované cestě částice částici zatím vždy ovlivní, a pokud ji největší pravděpodobností změřit bez ovlivnění nelze, pak s největší pravděpodobností není co řešit.
Vlna nebo částice
Milan V,2015-06-03 19:29:14
Tak já to zkusím...
Mějme desku s dírkou a za ní detektor, který blikne, když tam dopadne elektron. Když posíláte jednotlivé elektrony skrz tu dírku, tak dopadne, většinou, přesně za tou dírkou.
Když dírku zmenšíte, bude elektron dopadat různě kolem toho původního místa. Čím menší dírka, tím větší rozptyl. To je kvantová neurčitost - víme přesně kde byl (v malé dírce), takže nemůžeme přesně říct, jakým směrem letěl. Tyto dvě veličiny se navzájem vylučují. Existují i jiné takové dvojice veličin.
Nyní přijde ta vlnová část.
Když uděláme 2 stejné dírky blízko sebe, nevzniknou 2 fleky. Vznikne flek uprostřed, pak nic, 2 menší po stranách, zase nic, 2 ještě menší atd. Lidé nad tím hloubali a přišli na vysvětlení, že elektron je jakási vlna "elektronovitosti", která projde oběma dírkami, a zase se spojí. Jenže to spojení není tak jednoduché. Podle místa se někde ty části sečtou, a jinde vyruší. Tím vznikne ten obrazec, protože nejvíc "elektronovitosti" dopadá doprostřed, a do jiných míst třeba vůbec žádná.
Je tu ale takový fígl. Když přidáte detektor, který pozná, ktetou dírkou ten elektron letěl, rázem máte 2 fleky. Odstraníte detektor, máte milión flíčků.
To je ta dualita, že elektron tak nějak pozná, jestli se díváte.
A tohle platí pro všechny částice, nejen elektrony. Čím lehčí, tím více jsou rozplizlé, ale i smítko prachu by to teoreticky udělalo. Tihle pánové použili atom hélia, což je, v mikrosvětě, docela cvalík.
okovidně u obr. single split pattern vizu centrální čáru + 2 boční duchy (velmi slabé, ale urěitě to není)
Josef Hrncirik,2015-06-04 08:09:19
interference na mé methylákem nevypálené sítnici. Prostě jen 1 čára by vznikla za nekonečně tenkou štěrbinou, tam ale bude nekonečná tma i bez methylu. Takže nikdy jen jedna stopa kapitalistická, ale vždy mnoho stop, = pluralita = demokracie. Jestliže chci vidět někde fotona, musím ho lokalizovat, tj. odlovit, tj. měřit výsledek interference s ním. Tím pádem pak jeho vlna je už v mém vlnobití a i dále vidím výsledek celého příboje a né původní vlnky. Prostě do něj žduchnu a pak ho seřvu: kam to zase lezeš, a proč nelezeš skrze dírku nulového průměru cvalíku nehmotný!
Archibrzy Kolář toto příliš uspěchal
Josef Hrncirik,2015-06-03 07:24:01
Dobrý myšlenkový ex periment se musí provádět alespoň tucet let.
Realita a meranie
Sepp Winkler,2015-06-02 12:32:14
Podľa môjho laického názoru je naozaj pravdou, že realita neexistuje až do okamžiku merania. Veď vlastne vnímanie je svojim spôsobom meraním. Takže realita, resp. jej obraz vzniká až v momente, keď ju vnímame. Vzhľadom na povahu myslenia a jeho interpretácie ani nemáme možnosť si iným spôsobom realitu overiť. Nakoľko všetci vnímame podobne, mohli sa v priebehu histórie ustáliť väčšinové názory na realitu. Pokiaľ by sa ale zmenilo ľudské vnímanie, pravdepodobne by sa zmenil aj väčšinový názor na realitu. Napríklad, pokiaľ by sa náš zrak zmenil na "mačací" asi by sa zmenil aj väčšinový názor na farbu kvetov, oblohy a pod. Ale to je len moja laická úvaha :)
Re: Realita a meranie
Marek Fucila,2015-06-02 18:36:13
Zalezi na tom, aku konkretnost pozadujete od reality. Ci sa foton zachova ako castica alebo vlnenie zrejme dopredu nevieme. Ale s pravdepodobnostou hraniciacou s istotou vieme, ze ked urobime jeden typ experimentu, tak dostaneme jeden typ vysledkov, a ked urobime druhy typ experimentu, dostaneme druhy typ vysledkov. To, ze nejaky experiment vedie k nejakym vysledkom je podla mna dost realne.
Ak sa na to pozrieme tak, ze zakladom vsetkeho je nejaky mechanizmus vyberania konkretnej moznosti z bezpoctu moznych, tak prave to je realita. Ak su mozne len niektore moznosti, tak aj to obmedzenie je realita. Filozofovat sa o tom sice da, ale z mojho laickeho pohladu na kvantovu mechaniku je to zalezitost dost exaktna. Statistika skratka "nepusti". A to je ta realita.
Měřím, tedy jsem. Publish or perish.
Josef Hrncirik,2015-06-04 08:29:54
Žádná věda. Tok peněz černou dírou.
Re: Realita a meranie
Palo Priezvisko,2015-06-04 13:06:43
ale to je iba tvoja subjektivna interpretacia reality. na marse po stovky milionov rokov ziadny clovek nebol, ale tie kamene tam su a cely ten cas co tam clovek nebol zvetravali. realita tam bola, akurat si ju nikto subjektivne neinterpretoval. ani my, ani macky :)
Realita "existuje"
Tomas Habala,2015-06-02 10:05:57
Realita "existuje". Realitou však nie sú tie merané vlno-častice, ale je ňou meranie. QM nepredpovedá chovanie častíc, ale predpovedá ako dopadne meranie.
Elementy reality nie sú častice, ale sú to merania.
Ešte raz:
Elementy reality nie sú častice, ale sú to merania.
Pekne to vysvetľuje Luboš Motl vo svojom blogu:
http://www.motls.blogspot.cz/2015/05/reviewing-epr-sleeping-beauty-paper.html
Povedať, že realita "neexistuje" alebo "existuje" nie je správne. Realita je vzťažná sústava pre existenciu niečoho - niečo existuje, keď sa to nachádza v danej realite. Preto by sa miesto slovného spojenia "realita neexistuje" malo hovoriť "množina elementov danej reality je prázdna" - tak ako to v tom blogu používa Motl.
Re: Realita "existuje"
Jan Kment,2015-06-02 10:53:36
no, máte pravdu, že by bylo dobré sjednotit terminologii, ale to ať si vyříká pan Motl a Heidegerem. Já se jen chabě pokusil naznačit, co se v těch moudrých knihách už dávno píše... :-) .
Re: Re: Realita "existuje"
Tomas Habala,2015-06-02 11:11:47
Reagoval som na predposlednú vetu v článku. Váš príspevok som videl až potom. Ale spýtal by som sa Vás - tí filozofi zdá sa uvažovali o dvojzložkovej štruktúru reality: pozorovateľ a pozorované. Nepokúsil sa niekto poísať realitu v trojzložkovej štruktúre: pozorovateľ - pozorovanie - pozorované?
Re: Re: Re: Realita "existuje"
Jan Kment,2015-06-02 14:19:26
O "trojsložkové" filozofii nevím. I když samozřejmě skoro všichni se zabývali metodou nahlížení, nevím o nikom, kdo by jí přiznával podíl na postatě nahlíženého. Naopak až do meziválečné doby se celkem všichni pokládali to nahlížené za jedinou podstatu skutečnosti a hádali se, zda to má materiální nebo duchovní původ. Tenhle spor se zdá z dnešního pohledu až směšný...
Re: Re: Re: Re: Realita "existuje"
Tomas Habala,2015-06-02 15:32:01
Dnes sa ten spor preniesol skôr na druhú stranu - či je materiálny alebo duchovný pozorovateľ.
Pravý život skončil okamžikem narození
Josef Hrncirik,2015-06-03 07:33:29
Pak jde jen o to, zaplatit půjčky a nepřiměřený zisk.
Re: Realita "existuje"
Martin Chabada,2015-06-02 17:07:37
Zakladom definicie slova "realita" z filozofickeho hladiska je prave ten fakt, ze realita je nieco, co existuje nezavisle na pozorovatelovi a jeho konani. Teda z tohto pohladu realita naozaj neexistuje, pretoze meranie, ktore je vysledkom cinnosti pozorovatela a je teda na nom zavisle, nemoze byt realitou.
http://en.wikipedia.org/wiki/Philosophical_realism
Re: Re: Realita "existuje"
Palo Priezvisko,2015-06-04 12:58:09
lenze meranie nieje iba vedecke meranie v labaku, ale akakolvek interakcia castic... takze to ze momentalne na odvratenej strane mesiaca nesedi clovek s dosiroka otvorenymi ocami, neznamena ze tam ten mesiac nieje :)
mas makroskopicky svet je ponoreny v casticovych interakciach.
Realita nás zapíná účtuje velikost jističe a spotřebu.
Josef Hrncirik,2015-06-03 07:28:03
V případě nedoplatků záloh nás v předstihu vypne. Furt mi chodí jakési účty.
Realita insistuje. Pozorovatel začne existovat, tj. pouze insistuje a zasahuje do existujícího experimentu.
Josef Hrncirik,2015-06-04 08:37:15
Reálná je pouze měřitelná interakce, tj. zápis o ní. Howgh.
Re: Realita "existuje"
Palo Priezvisko,2015-06-04 12:55:17
cize je mozne ze vesmir pred svojim vznikom, bol vesmir, ale v nereaktivnom stave(tj realita neexistovala) a ked vznikla reaktivita(schopnost interakcie castic/vln), az potom sa zacalo diat nieco co my pozorovatelia povazujeme za "nieco"?
Filozofové
Jan Kment,2015-06-02 10:00:54
... "se nezapotí"! Moderní fenomenologie tohle zpracovala už v půlce minulého století jako jediný možný, apriorně platný výklad světa (přibližně řečeno tak, že realita sestává rovnocenně z pozorovaného a pozorujícího fenomenu a jedno bez druhého v přísném slova smyslu není realitou). Heideger - Bytí a čas, Patočka - Kacířské eseje. Náznak tohoto pohledu lze ale vystopovat už u Sokrata a raného Platona.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
