Děsivé vymírání antilop sajg ve Střední Asii  
Desetitisíce podivuhodných sajg tatarských zahynulo během pouhých dvou týdnu. Vědci se teď rychle snaží zjistit proč a případně také zachránit alespoň nějaké sajgy pro budoucí generace.

 

Sajga tatarská. Kredit: Seilov / Wikimedia Commons.
Sajga tatarská. Kredit: Seilov / Wikimedia Commons.

Přestřelky na Ukrajině, boje s fanatickými vrahy v Sýrii, Iráku či Nigérii, to všechno jsou nepopiratelné tragédie dneška s tisícovkami mrtvých. Co do počtu ztracených životů se ještě větší katastrofa právě v těchto dnech odehrává ve skrytu zvířecího světa, daleko ve Střední Asii. V kazašských stepích se totiž najednou spustilo naprosto zběsilé vymírání pozoruhodných antilop z eurasijských stepí.

Sajga tatarská (Saiga tatarica) určitě není krásná úplně pro každého. Na první pohled ale zaujme svým extravagantně tvarovaným čenichem, který působí mimozemsky a komicky zároveň. Sajgy mají sklon žít ve velikých stádech, v nichž se pasou v polopouštích a stepích. Mohou se přitom pohybovat na poměrně značné vzdálenosti. V zoologických zahradách bohužel téměř nejsou k vidění, v současné době je mají jenom v moskevské ZOO a ukrajinské biosférické rezervaci Askania-Nova.

Richard Kock. Kredit: Royal Veterinary College.
Richard Kock. Kredit: Royal Veterinary College.


Už letmý pohled na mapu rozšíření těchto antilop prozradí, že se sajgami něco není v pořádku. V současnosti jsou podle červeného seznamu IUCN kriticky ohrožené a žijí jen na pár místech, hlavně v Kalmycku, Kazachstánu a Mongolsku.Jejich historie je přitom vskutku pohnutá. Během ledových dob obývaly ohromné území eurasijských stepí, od Britských ostrovů až po Beringii, zaniklou pevninu v oblasti Beringova průlivu, která spojovala dnešní Asii se Severní Amerikou. Ještě počátkem 18. století žily sajgy od úpatí Karpat a Kavkazu až po čínskou Džungarii a Mongolsko. Pak velice rychle zmizely z většiny území a kolem roku 1920 se ocitly na samém pokraji vymření.

Rozšíření sajgy na počátku 18. století a dnes. Kredit: Altaileopard / Wikimedia Commons
Rozšíření sajgy na počátku 18. století a dnes. Kredit: Altaileopard / Wikimedia Commons


Nakonec nevymřely, jejich počet zase svižně vzrůstal a v padesátých letech ji jenom ve stepích bývalého Sovětského svazu žilo kolem dvou milionů. Nebyl to ale šťastný konec. K dalšímu dramatickému zvratu došlo po porážce SSSR ve studené válce a jeho následném rozpadu. Populace sajg se zhroutily kvůli nekontrolovanému lovu, který poháněla zejména poptávka tradiční čínské medicíny. Část viny na tom zřejmě nesou některé skupiny ochránců zvířat, které podporovaly lov sajg jako náhražky za nosorožce. Po přelomu tisíciletí se začala zlepšovat situace sajg v Kazachstánu a do roku 2010 se tam jejich počet zvýšil z 21 tisíc na 81 tisíc. V roce 2010 ale mnoho sajg v Kazachstánu náhle uhynulo, zřejmě kvůli epidemii bakteriálního onemocnění pasteurelózy. Odborníci si ale nejsou moc jistí.

Doufejme, že sajgy neskončí v muzeu. Kredit: Mariomassone / Wikimedia Commons.
Doufejme, že sajgy neskončí v muzeu. Kredit: Mariomassone / Wikimedia Commons.

Jak je vidět, sajgy to rozhodně nemají jednoduché. Ale to, co se odehrává v posledních dnech ve Střední Asii, prý překonává veškeré historické zkušenosti. Tragédie začala kolem 10. května, tedy zhruba před 14 dny. Sajgy prostě začaly umírat a kazašskou step pokryla jejich mrtvá těla. Během pár dní jich zahynulo téměř 30 tisíc a to byl jen začátek. Oficiální odhady Kazachstánu mluví o 85 tisících mrtvých sajgách, odborníci odhadují až 120 tisíc, což je zhruba polovina všech sajg, které začátkem května žily na této planetě. Polovina všech jedinců chráněného druhu velkého savce za 14 dní, to už je doopravdický masakr.

Nejhorší ale je, že zatím netušíme, co je příčinou těchto hrůz. Kazachstánu povolily nervy a volá o pomoc. Na místo už dorazil rychle zorganizovaný tým veterinářů, který vede Richard Kock z Royal Veterinary College v Hatfieldu. Kock odtamtud hlásí, že jde o naprostou šílenost, která má stoprocentní úmrtnost. Prý se ve své kariéře nikdy nesetkal s takovou infekcí, která kosí všechna zvířata bez výjimky, dospělce i mláďata. Sajgy dostanou děsný průjem, obtížně dýchají a pak je konec.

Kockův tým pracuje se vzorky tkání dříve odebranými místními vědci a prý už zúžili možná vysvětlení na tři možnosti. Prvním z nich je hemolytická septikémie, čili otrava krve, kterou by způsobily normálně neškodné bakterie v krevním oběhu. Méně pravděpodobná je prý druhá možnost, kterou představuje krvácivé virové onemocnění vyvolávané orbiviry a přenášené komáry, označované jako EDH (Epizootic Hemorrhagic Disease). Poslední volbou Kockova týmu je toxémie, otrava krve bakteriálními toxiny, kterou by měly mít na svědomí klostridie. Víc bychom měli vědět po kompletních a vyčerpávajících laboratorních analýzách.

Případ sajg je hrozivý a fascinující zároveň, byť to zní poněkud cynicky. Rozhodně je důležité vědět, že zvířata mohou umírat po desetitisících během dvou týdnů a ještě důležitější bude zjistit, proč se tak děje a jak to funguje. Jistou roli v masovém úhynu sajg prý hraje skutečnost, že všechny samice sajg na jednom místě mívají mladé prakticky současně. Kauzu budeme i nadále sledovat.




IFAW Russia - Saiga antelopes are rare creatures.


ФГБУ: Чтобы жил сайгакvideo

 

 


Literatura: NewScientist 27. 5. 2015, Wikipedia (Saiga antelope).

Datum: 28.05.2015
Tisk článku

Související články:

Ďábel jde do pekel     Autor: Jaroslav Petr (07.02.2006)
Úder hantavirů v Kalifornii překvapením pro experty     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2012)
Nakažlivá rakovina ďáblů nepolevuje     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2012)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz