Zvětšit obrázek

Soustava Hvězdného Ohavy. Kredit: NASA, ESA, G. Bacon (STScI).

Když astronomové Jason Nassau a Charles Stephenson před pár desetiletími objevili hvězdu, po nich pak nazvanou NaSt1, tak ji zařadili mezi Wolf-Rayetovy hvězdy, velmi bouřlivé a dramaticky stárnoucí hvězdné obry. Už to samo o sobě stojí za pozornost. Wolf-Rayetových hvězd není mnoho a jsou skutečně děsivé. Velmi rychle ztrácejí vodík a obnažují své extrémně horké a jasné hvězdné jádro. A tahle je přitom vzdálená jenom 3 tisíce světelných let. Nicméně, nedávno vyšlo najevo, že NaSt1 (známá též jako Wolf–Rayet 122) není úplně typickou Wolf-Rayetovou hvězdou. Ve skutečnosti je tak divná, že ji vědci pohotově překřtili na Nasty1, což by šlo přeložit do češtiny jako „Hnusák“ nebo „Ohava“.

Zvětšit obrázek

Jon Mauerhan. Kredit: UC Berkeley.

Nový pohled na hvězdu Nasty1 si na své konto připsal tým, která vedl Jon Mauerhan z Kalifornské univerzity v Berkeley. Badatelé k tomu použili starý, dobrý a stále výkonný Hubbleův vesmírný teleskop. Když ho namířili na NaSt1, tak očekávali, že uvidí něco jako v případě oblíbené a velice podivuhodné soustavy Eta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu. Eta Carinae je divoká, obrovská a nesmírně zářivá hvězda o hmotnosti 100 až 150 Sluncí, která se podle všeho blíží k explozi supernovy nebo hypernovy. Z tohoto hvězdného monstra v současnosti tryskají dva protilehlé laloky žhavých plynů, které tvoří mlhovinu Homunculus o průměru zhruba jednoho světelného roku.

Překvapení vědci ale nakonec uviděli něco úplně jiného – ohromný lívanec. Tedy přesněji řečeno disk hmoty ve tvaru připomínající lívanec, který obklopuje Nasty1. Tento disk o průměru kolem 3 bilionů kilometrů by mohl být dílem neviděného hvězdného společníka, který dělá zmatek ve vnějších vrstvách bouřící Wolf-Rayetovy hvězdy. Podle současných odhadů je disk obklopující nikoliv hvězdu, ale hvězdný systém Nasty1, starý jen pár tisíc let.

Zvětšit obrázek

Nasty1 v Hubbleově teleskopu. Kredit: NASA, ESA, Z. Levay (STScI).

Mauerhan a jeho kolegové mají z objevu disku Nasty1 velikou radost. Je pro ně totiž dlouho hledaný důkazem, že by Wolf-Rayetovy hvězdy mohly vznikat ve dvouhvězdných systémech. Celý proces vzniku Wolf-Rayetových hvězd je dramaticky rychlý a z hlediska plynutí času ve vesmíru trvá jenom pouhý okamžik. Fáze lívancovitého disku by mohla trvat kratičkých 10 tisíc let, možná i méně. Vzhledem k tomu, že Wolf-Rayetovy hvězdy jsou samy o sobě velice vzácné, tak je objev disku při přechodu na fázi Wolf-Rayetovy hvězdy naprosto unikátní náhodou, výhrou ve hvězdné loterii. 

Ve hvězdném systému gigantické hvězdy a jejího společníka podle Mauerhana dochází k masivním přesunům hvězdné hmoty. Tyto přesuny prý ale nejsou úplně perfektní. Část hmoty unikne kvůli gravitačním tahancům mezi hvězdnými partnery a vytvoří pozorovaný disk hmoty kolem obou hvězd. A právě ledabylý hvězdný kanibalismus přispěl k poněkud hanlivému jménu pozoruhodného hvězdného systému Nasty1.

Zvětšit obrázek

Legenda průzkumu hlubokého vesmíru. Kredit: NASA, ESA

Pozorování Nasty1 nebylo vůbec snadné. Celá soustava je utopená v kosmickém prachu a plynu, takže i mocný Hubbleův teleskop byl docela v koncích. Mauerhanův tým nemohl přesněji určit množství materiálu v pozorovaném disku, hmotnost hvězd soustavy Nasty1, ani vzdálenost mezi nimi.

A co hvězdný systém Nasty1 čeká v budoucnu? Možností je zatím vícero, Mauerhan se ale zapřísahá, že to stoprocentně nebude nuda. Hvězdný Ohava se může vyvinout v systém podobný dnešnímu skvostu Eta Carinae, přičemž hvězdný společník Wolf-Rayetovy hvězdy vybuchne gigantickou explozí. Anebo vybuchne sama Wolf-Rayetova hvězda ještě gigantičtější explozí. Není prý ani vyloučeno, že dojde ke srážce a splynutí obou hvězd, což by nejspíš také mělo velice oslnivé následky. Nasty1 každopádně slibuje vesmírnou exotiku, které si možná dosytosti užijí naši poněkud vzdálenější potomci.



Literatura
NASA News 21. 5. 2015, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 450: 2551-2563, Wikipedia (Wolf–Rayet star, Eta Carinae).