Kredit: Prometheus Global Media.
Evoluční biologové se nebojí pop music. Alespoň ne do té míry, že si troufnou analyzovat historii pop music ve Spojených státech, vybaveni nástroji evoluční biologie. Je to chvályhodné, vědci by si měli udržovat kontakt s majoritní společností, kdykoliv je to možné. A jako vždy, když se biologie pustí do kulturních záležitostí, tak je to i teď fascinující.
Tentokrát sebrali odvahu britští vědci z Queen Mary University of London a Imperial College London, kteří vytěžili data internetového rádia a hudební encyklopedie v jednom Last.fm. Nezabývali se přitom Velkou Británií, ale Spojenými státy. Analyzovali celkem 17 tisíc písní mezi lety 1960 až 2010, z Billboard Hot 100, nejprestižnějšího žebříčku prodejnosti singlů ve Spojených státech. Tuto hitparádu sestavuje týdenník Billboard každý týden, již od roku 1941. Badatelé použili pokročilé technologie zpracování signálu a také zpracování textu, aby s nimi získali data pro evoluční analýzy. Vytvořili tím systém, který automaticky poskládal tisíce populárních písniček a vůbec poprvé umožnil prostudovat trendy populární hudby v takovém úctyhodném rozsahu.
Nakonec z toho vznikla prý zatím nejobsáhlejší vědecká studie o historii pop music. Matthias Mauch z Queen Mary a jeho tým o tom publikovali studii ve volně dostupném online časopisu Royal Society Open Science. Mauch a spol. sledovali trendy ve stylu hudby, vývoj diverzity v hitparádách a průběh revolucí v populární hudbě. Se svými výsledky dokázali zamítnout několik klasických teorií o vývoji populární hudby, které nejspíš vznikají na základě pocitů znalců hudby, nikoliv ze tvrdých dat.
Badatelé například zjistili, že oproti klasickým představám, takzvané „Britské invaze“ do americké pop music, tedy především Beatles a Rolling Stones, nespustily žádnou výraznou revoluci v americké hudbě, ale jenom následovaly již existující trendy. Nejdramatičtější revolucí v historii americké populární hudby nebyl rok 1964, tedy invaze Beatles, nýbrž rok 1991, kdy se v amerických hitparádách prosadil hip hop s rapem. Nejméně pestrým rokem v amerických hitparádách byl rok 1986, což bylo v období tryskového vzrůstu obliby bicích automatů a samplerů, s nimiž tehdy chtěl hrát skoro úplně každý.
Mauch s kolegy také rázně odmítli představy, že v poslední době dochází ke snižování diverzity v hitparádách. Vědci žádný takový obecný trend v datech nenašli a jak se zdá, žádné masové vymírání v hitparádách zatím není na pořadu dne. Mauch si pochvaluje, že byli první, kdo analyzoval vývoj zvuku v nahrávkách pop music ve velkém rozsahu. Díky tomu mohli s kolegy jít ve svých analýzách do hloubky, přímo dovnitř hudby – tedy za názory hudebních znalců i za své vlastní pocity, které umějí být velice zrádné, jak jistě každý ví. Je to pozoruhodně podobné tomu, jak moderní metody evolučních analýz a sekvenování DNA změnily systematiku organismů. Do té doby totiž fungovala stejně, jako hudební znalci – podle pocitů odborníků.
Autoři se prý nebudou divit, když s nimi někteří nebudou souhlasit. To už je život. Zvlášť když jde o věc natolik protkanou emocemi, jako je právě pop music. Mauch a spol. teď chtějí osekvenovat, totiž pardon, detailně analyzovat, hudbu ze širšího časového období a z více zemí. Postupně by se měli dostat ke Stromu hudby, který podobně jako Strom života v biologii odhalí evoluční příběh hudby téhle planety. Také by se chtěli soustředit nejen na pouhý průběh změn v populární hudbě, ale také na příčiny, které se za těmito změnami skrývají.
Brutální britská invaze. Beatles na letišti JFK, únor 1964. Kredit: BeatleFans Club.
Epocha bicích automatů. Europe: The Final Countdown. Kredit: EuropeVEVO.
Public Enemy: Shut'em Down (Apocalypse 91... The Enemy Strikes Black, 1991)
Literatura
Queen Mary University of London News 5. 5. 2015, Royal Society Open Science online 6. 5. 2015, Wikipedia (Last.fm, Billboard Hot100)
Paleolitická flétna
Autor: Josef Pazdera (25.06.2009)
Zhudebněný fyzikální svět
Autor: Dagmar Gregorová (25.06.2010)
Co mají společné hudba, důvěra a altruismus?
Autor: Josef Pazdera (22.01.2011)
Nejstarší záznam vícehlasé skladby
Autor: Josef Pazdera (18.12.2014)
Diskuze:
Evoluční strom
Jiří Kocurek,2015-05-13 23:37:00
u hudby bude vypadat úplně jinak. Především proto, že v živočišné evoluci je mezidruhové křížení možné jen do určitého bodu. Pes domácí je sice považován za jeden druh a různé rasy, které se mohou mezi sebou libovolně křížit. Jenže ta libovolnost i v rámci jednoho vyvíjejícího se druhu (pro příkald: psa) je omezená. Vlčák s jezevčíkem klidně. Doga s Čivavou už jedině asistovaně a to za jasné podmínky, kdo bude samice.
U hudby je mezistylové křížení možné a to i napříč stoletími. Čekat, že výsledný strom bude značně lineární a přímočarý a výsledný výstup tomuto očekávání přizpůsobit? Jistě, po časové ose ty vlivy sotva budou působit zpětně. Jenže pokud bude výsledek nějak vypadat, tak to bude "pavouk" a značně propletený.
Tohle je obrázek popisující vývoj jednoho malého výseku hudby v čase, pravda bez strojové analýzy hrubých dat:
http://i0.kym-cdn.com/photos/images/original/000/950/180/a1e.jpg
Zároveň mi přijde divné omezit výzkum jen na popmusic. Vlivy pro hudbu přicházejí odevšad a na výše uvedeném obrázku jich také mnoho chybí. A nejen hudebních vzorů.
Ale zpět k popmusic: Najděte Bacha https://www.youtube.com/watch?v=2YVYxV66lGQ Je tady: https://www.youtube.com/watch?v=ipzR9bhei_o#t=79s Je to jen malý kousek a navíc hraný furt dokolečka. Nic moc. Ale je to nesporně Bach.
A stesky na kvalitu? Byly vždycky. Každému se dostane tak kvalitní hudby, jakou je schopen sám pro sebe vyhledat. V tomhle je internet skvělý pomocník.
Podělím se o nedávnou tvorbu rockerů, kterým byl rock stylově příliš těsný: https://www.youtube.com/watch?v=i0tow3Yt2Yg Možná to nebude důkaz toho, že rock není schopen obohatit vážnou hudbu. Ale muzika jede dál svými mnoha cestami nehledě na to, co k tomu dodávají hudební kritici.
Jejda!
Jan Kment,2015-05-12 11:25:10
Tak když už američtí vědci objevili objektivní parametry pro posuzování hudby, tak to to mohou skladatelé zabalit a jít domů, už je nepotřebujem. Smetana, k lopatě!!!
Re: Jejda!
Milan Štětina,2015-05-13 07:53:46
To je myslím nepochopení článku. Ti vědci neobjevili nějaké objektivní kritérium kvality hudby a tím spíše neumí kvalitní hudbu generovat. Oni jen objevili kritérium podobnosti písní a na základě tohoto kritéria vytvořili vývojový strom. Tj. podobně, jako říkáme, že ptáci se vyvinuli z dinosaurů na konci druhohor a dinosauři se vyvinuli z krokodýlů na začátku druhohor (zjednodušeně řečeno), tak teď víme, že (teď si vymýšlím) hip-hop se vyvinul z rocku na konci v polovině 90-tých let. To ovšem nutně neznamená, že by hip-hop byl kvalitnější hudba (podobně jako pták není kvalitnější zvíře, než krokodýl). Jako si každý živočišný/rostlinný druh najde biotop, kde může žít (když ne, tak vyhyne), tak si každá píseň/hudební styl nejde své posluchače nebo "vyhyne" .... totiž zmizí z hitparád.
Jinak hodnotící kritérium se předpokládám "objevuje" metodou učení: vezme se trénovací množina, kde se označí, které písně jsou podobné (což je samozřejmě subjektivní, ale když to bude označovat vice lidí, tak to může být objektivnější) a algoritmus přizpůsobujeme, dokud nedává stejné výsledky, jako lidé. Tím máme objeveno a můžeme jej pustit na "velká data".
Re: Re: Jejda!
Jan Kment,2015-05-13 10:22:31
Problém je, že autoři těchhle výzkumů neradi zveřejňují metody svého postupu. Vy jste to teď udělal za ně, abyste ochránil vědeckou čest. Budiž, ale nechápu, co tím získáme, když subjektivní teze povýšíme srovnáním ad hominem a pak to všechno přesně spočítáme, jak se můžeme dobrat objektivního výsledku? Je to velmi metodická práce s velmi libovolnými vstupy, a můžete tím sledovat maximálně vývoj subjektivního pohledu nebo trendu, ale problém je, že za půl roku nebo při jiném způsobu výběru respondentů bychom došli k úplně jiným výsledkům. Co to všechno objektivně říká o vývoji hudby?
Re: Jejda!
Milan Štětina,2015-05-13 10:45:48
Já jsem nezveřejnil metodu postupu autorů - já jsem jen takto pochopil článek. Co se týče kriteriální funkce, tak je to moje spekulace - původní článek jsem nečetl. Souhlasím s Vámi, že podobným výzkumem se k ničemu nedspěje, ale dá se tím vygenerovat graf hýřící mnoha barvami a pojmy, které hodně lidí zná (názvy písní, hudebních žánrů, skladatelů, umělců), a dá se nad tím dobře diskutovat u piva.
Dobře se to tedy hodí na popularizaci vědy, zviditelnění se, přetáhnutí veřejného mínění na svou stranu a to je podle mě hlavní účel tohoto výzkumu.
Revoluce?
,2015-05-11 13:44:19
Já bych tu "revoluci", nazval buď diplomaticky změnou, nebo realisticky degenerací. Došlo během ní k výraznému omezení obsahové složky hudby a to jak po stránce melodické, tak textové. Mlátit klackem do rytmu a vykřikovat stejný popěvek pořád dokola uměli už neandrtálci. I když uznávám, že některé věci lehce vybočovaly, obecně to pro mě byla částečná smrt hudby. Ještě, že byly i jiné menšinové alternativy.
Re: Revoluce?
Marcel Koníček,2015-05-11 15:26:52
Já osobně nejsem velkým znalcem nebo milovníkem Rapu, ale osobně si nemyslím, že by to byla hudba nějak obsahově chudší než třeba Elvis Presley, ovšem závisí na autorech, interpretech atd. Ačkoli občas propadám představám, že populární hudba je hnůj a ty zajímavý věci jsou v undergroundu (nebo v Japonsku/Koreji a jinde) a mám radši méně známé autory a směry, nemyslím si, že by dneska byla hudba nějak výrazně horší než třeba Simon a Garfunkel, které upřímě miluji. Ale možná je to také tím, že bez znalosti zdrojového jazyka Rap ztrácí 90% svého obsahu (i když u některých hrůz jako poslední tvorba Lil Wayna a jiných radši ani nevědět co vůbec v textu mají...) a nevím, jak hluboce se při poslechu takové hudby textem zabýváte. Tedy, žít a nechat žít, já si zůstanu u Sigur Rós a Rap nechám jiným, ale chápu, že pro některé to může mít mnoho krás.
Re: Revoluce?
Štefan Bognár,2015-05-11 20:54:04
Súhlasím s Vami. Je to degenerácia hudby. Len dodám že "věci které lehce vybočovaly" boli takmer vždy prevzaté staré skladby, ktoré využili rapperi vo svojich novodobých tzv. dielach. Môžu sa oháňať pri výskume "tvrdými daty", ale metodika ich spracovania je otázna.
Re: Re: Revoluce?
Marcel Koníček,2015-05-13 10:59:01
Vy tady mluvíte o degeneraci hudby, ale to je výraz dle mého názoru relativní a citově nabitý, takže bych se rád zeptal: v porovnání s čím? Co je vaše ultimátni, "nedegenerovaná" hudba? S čím to porovnáváte? S klasickou hudbou? Kterého století? Nevíte snad, že Vltava je jenom Kočka leze dírou (když už mluvíme o tom samplování) převedená do molu (to je trochu hyperbola, já vím)? Pokud srovnáváte s klasickou hudbou, tak to samozřejmě můžete prohlašovat, protože klasickou hudbu měříme jinačím metrem než hudbu populární a vždycky tomu tak bylo (i skladatelé jako Lizst byli obviňováni z přílišné masovosti). Pokud je vaším vzorem klasická hudba, měl byste porovnávat se současnou klasickou hudbou, například mým oblíbeným Phillipem Glassem.
Pokud tomu tak není, tak se mi zdá, že o populární hudbě jakékoli doby se dá prohlásit, že byla bezobsažná, že jí chyběla virtuozita (například Punk, vždyť to hráli lidi, kteří neuměli ani zpívat ani hrát), nebo že je v nějakém smyslu "degenerovaná" (ano, mluvím o klasických čtyřakordových skladbách Beatles nebo jejich následovníků). To ovšem neznamená, že jak Rap, Punk, český Underground, nebo jakékoli jiné "pokleslé" žánry nemají nějakou trvalou hodnotu, nebo, že se lidem nelíbí. Protože kdyby se to lidem nelíbilo, tak by to ty lidi nehráli na konzertech nebo nevydávali nahrávky. Nevím, do jaké věkové skupiny patříte, ale takové prohlášení o degeneraci hudby mi připadá zaslepené nostalgií, nebo tím, že lidé nemají stejný vkus jako vy. Mě se třeba Rap taky moc nelíbí, normálně ho neposlouchám, ale to neznamená, že nechápu, proč se to někomu líbit může a tento fakt nerespektuji.
Nemyslím si, že by byla hudba nyní lepší nebo horší než dříve. Prostě poslouchám, co se mi líbí, ignoruju co se mi nelíbí a tento postmoderní přístup k věci mě nevadí. Prostě někdo radši holky a někdo radši vdolky.
Ale jinak fakt, že rapování či používání deklamačních forem se opravdu v populární hudbě rozmohlo (stačí jenom se podívat na Linkin Park a jejich subžánr Nu Metal či na nyní v Americe poměrně populární mixy Rapu a Country). To, že je toho většina kýč, to nespochybňuju, ale nemyslím si, že tady byla doba, kdy by populární hudba byla šíleně vysoké umění.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
