Agentura JAXA se musí potýkat s tím, že Měsíc není v jejím kosmickém rozpočtu takovou prioritou, pro kterou by bylo alokováno dostatečné množství peněz a lidských zdrojů, aby mohla čínskému programu být i nadále vyrovnaným soupeřem.Při dobývání orbity Měsíce se Japoncům zpočátku dařilo před čínským programem držet náskok. Sonda SELENE nebo chcete-li Kaguya, která poslala úchvatné HD záběry měsíčního povrchu, měla na své palubě lepší vybavení než její čínská konkurentka Chang’e 1. Navíc se jí povedlo na dalších drahách usadit dva subsatelity, které jednak pomáhaly s retranslací a dále měly i svůj vlastní vědecký program včetně měření gravitačního a magnetického pole. Pak ale čínský program nabral na obrátkách, čehož výsledkem bylo měkké přistání na povrchu a vysazení roveru, zatímco japonskému byl naopak přiškrcen rozpočet.
Narozdíl od ostatních agentur, se ta japonská nemůže spoléhat na vylepšování své finanční situace z vojenských rozpočtů, takže se snaží spolupracovat s dalšími institucemi, například s Agenturou pro vědu a technologie (AST) nebo na mezinárodním poli. Ostatně díky mezinárodní spolupráci má dnes svůj modul na ISS a několik Japonců se na nízký orbit také podívalo. Rozjet ale svůj vlastní pilotovaný program, tím méně směřovaný v budoucnu k přistání na Měsíci si JAXA narozdíl od čínské CNSA dovolit nemůže. Avšak nepokusit se o bezpilotní přistání na Měsíci je v současné době, kdy znovu ožívá zájem mocností o našeho souputníka, zejména o jeho zdroje, dost krátkozraké a Japonci to dobře ví.
Ambiciózní program SELENE-2, nástupce jedničky, jenž měl bezpečně přistát na povrchu a vysadit na něj rover, se nedostal k realizaci. To donutilo Japonce k úspornějším návrhům, které by přesto umožnily měkké přistání na povrchu.
Výsledkem je nízkonákladová mise SLIM programu SPRINT (SLIM se proto označuje také jako SPRINT-C). Není sice zatím oficiálně schválena, ale JAXA ji minulé pondělí předložila spolu s důraznými argumenty, které by ji měly pomoci prosadit, na vládní panel Ministerstva školství, kultury, sportu, vědy a technologií. Peníze na SLIM by se měly objevit hned v příštím fiskálním roce.
K Měsíci by se měla vydat v roce 2018 nebo 2019. Nosičem bude nová japonská levná raketa Epsilon. Podobně jako mise SPRINT-A (kosmická observatoř Hisaki, start 2013) a SPRINT-B (ERG – Energization and Radiation in Geospace, start zřejmě podzim 2015) i SLIM se musí vejít do nevelkého nákladového prostoru rakety a hlavně do hmotnostního omezení pod 500 kg. To by se mělo povést, neboť očekávaná hmotnost je 440-460 kg, přičemž „suchá“ hmotnost je pouhých 130 kg.
K Měsíci se vydá podobným způsobem jako její předchůdkyně SELENE po velmi protáhlé eliptické dráze (viz obrázek). Není to sice nejrychlejší, ale zato velmi ekonomický způsob, takže je bezpilotními stroji často používán. Na změny trajektorie a hlavně na závěrečné brzdění použije sonda hlavní motor o tahu 500 Newtonů. Pro drobné korekce slouží 20-ti newtonové motorky. Přistání by se mělo realizovat s přesností na sto metrů, což je o řád výše než doposud bezpilotní stroje dokázaly. Nároky na navigační systém jsou tak poměrně velké. K dispozici má proto sonda pokročilé kamerové a laserové systémy i radar v podstatně kompaktnějším provedení než její čínská konkurentka Chang’e 3. JAXA si tak může dovolit zvolit atraktivní lokalitu. Zálusk má na některou z lunárních jeskyní, které objevila sonda SELENE.
Nejvážnějším kandidátem je přibližně 65 metrů široký světlík v oblasti Marius Hills, nacházející se v Oceánu bouří. SLIM zde bude zkoumat jeskyni buď pouze ze svého stacionárního stanoviště nebo bude mít na své palubě i jednoduchý dvoukolový rover s několika kamerami, který by se vydal k okraji otvoru.
Zkušenosti získané při vývoji i při samotné misi chce JAXA využít pro sondy, které se vydají v budoucnu k dalším tělesům v naší Sluneční soustavě. Pracuje také na možnosti odběru vzorků, který by se dal využít pro nástupce SLIMu.
Výzkum jeskyní je pro změnu místem potenciální lidské základny, která by v zastíněných částech získala přirozenou ochranu proti kosmické radiaci. V oblasti lidské přítomnosti na Měsíci se však Japonci spoléhají na mezinárodní spolupráci podobně jako v případě ISS. Pro budoucí základnu už teď připravují některé technologie, například humanoidního robota na solární pohon s pásovým podvozkem místo nohou.
Držme Japonsku palce, ať se mu přistání na Měsíci povede. Stalo by se tak po USA, SSSR a Číně teprve čtvrtou zemí, která to dokázala.
Zdroje informací:
Facebookový profil JAXA
http://danielmarin.naukas.com/2015/04/25/slim-japon-vuelve-a-la-luna-en-2018/
http://web-japan.org/trends/09_sci-tech/sci110303.html
http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=38&t=490
http://en.wikipedia.org/wiki/SELENE
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchang-e_1
Zdroje obrázků:
http://www.jspec.jaxa.jp/e/activity/images/selene2/pic_01.jpg
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/
http://www.eeis.t.u-tokyo.ac.jp/?plugin=ref&page=EEEC%20Faculty%2FKUBOTA%20Takashi&src=KUBOTATakashi_pic01.jpg
http://web-japan.org/trends/09_sci-tech/images/l_scia110303.jpg
http://web-japan.org/trends/09_sci-tech/images/scib110303.jpg
http://www4.plala.or.jp/klesa108/diary/20090719/rover.jpg
http://danielmarin.naukas.com/files/2015/04/Captura-de-pantalla-2015-04-25-a-las-20.54.21-455×640.png
http://danielmarin.naukas.com/files/2015/04/Captura-de-pantalla-2015-04-25-a-las-21.28.38-580×376.png
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Diskuze:
