Upřímně řečeno, pokud si někdo představuje zlověstnou oblast vesmíru, kde cosi záhadného způsobuje strašlivý mráz, tak je vedle. Chladná skvrna bývá zobrazována jako výhružně modrý flek, který v sobě skrývá nevyřčenou hrozbu. Jenže, průměrná teplota reliktního záření činí 2,73 kelvinů. Chladná skvrna je chladnější přibližně o 70 mikrokelvinů, což není zase takové drama. Záhada to ale každopádně je. Nebo přinejmenším byla.
Istvan Szapudi z Havajské univerzity v Manoi a jeho spolupracovníci v článku pro časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society tvrdí, že mají v ruce odpověď na otázku, co je vlastně Chladná skrvna zač. Analyzovali data havajského teleskopu Pan-STARRS1 (PS1) v oblasti viditelného světla, a také data amerického infračerveného vesmírného teleskopu WISE, načež v nich objevili gigantickou oblast prázdného vesmíru. Takovým místům mezi shluky galaxií se říká void, česky zajímavě „prázdnota“ a obvykle mívají velikost kolem 100 milionů světelných let. Szapudi a spol. objevili prázdnotu, která má napříč téměř 2 miliard světelných let. Není divu, že objevitelé mluví o superprázdnotě (supervoid). A tahle superprázdnota leží mezi Chladnou skvrnou a námi, v souhvězdí Eridanu.
Superprázdnota v Eridanu vlastně není extrémně daleko. Je od nás vzdálená zhruba 3 miliardy světelných let, což není na soudobou astronomii zase tak moc. Pikantní ovšem je, že se hůře hledají právě ty bližší gigantické vesmírné struktury. Jde o to, že při jejich hledání bývá nutné zmapovat větší část oblohy. Nicméně, trojrozměrné mapy oblohy založené na datech PanSTARRS1 a WISE to nakonec zvládly. Vědci s jejich pomocí určili polohu každé patrné galaxie v této části vesmíru a mezi nimi vykoukla veliká prázdnota.
A jak souvisí superprázdnota s Chladnou skvrnou? Szapudi s kolegy to vysvětlují pomocí integrovaného Sachs-Wolfeho jevu. Podle něj na fotony reliktního záření působí gravitační posuv. Jistý háček je v tom, že by tento jev fungoval, jen když by se rozpínání vesmíru zrychlovalo. Což podle dnešních představ vesmír dělá. Dotyčný jev není nijak závratný, když ale fotony proletí miliony a miliony světelných let superprázdnotou, tak pak mají měřitelně nižší energii a tudíž delší vlnovou délku. A my pak na Zemi pozorujeme o něco nižší teplotu reliktního záření.
Szapudiho tým přiznává, že ani existence superprázdnoty v souhvězdí Eridanu a její vliv na reliktní záření prostřednictvím integrovaného Sachs-Wolfeho jevu, Chladnou skvrnu plně nevysvětluje. Jedním dechem ale dodávají, že by bylo dost nepravděpodobné, kdyby spolu superprázdnota a Chladná skvrna nijak nesouvisely. Vědci slibují, že na tom budou i nadále pracovat. Hodlají k tomu využít vylepšená data z teleskopu PanSTARRS1 (PS1) a data z průzkumu temné energie Dark Energy Survey (DES). Budou analyzovat Chladnou skvrnu, superprázdnotu a také další velikou prázdnotu v souhvězdí Draka. Zatím jsou stále ve hře i jiná vysvětlení Chladné skvrny, která voní exotikou.
Video: Astronomers solve Cold Spot mystery. Kredit: BBC News
Literatura
University of Hawaii, Manoa 20. 4. 2015, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 450: 288-294, Wikipedia (CMB Cold Spot, Void / astronomy, Sachs–Wolfe effect).
Diskuze: