Nikola Tesla si už v r. 1905 posteskl: “V našem dnešním světě se revoluční myšlenky a vynálezy namísto podpory a pomoci od samého počátku setkávají s překážkami a úklady, jež jim chystají sobecké zájmy, pedantství, hloupost a nevzdělanost, že musejí čelit napadání a posměchu.” Vždycky je jednodušší odmítnout nebo kritizovat, než studovat a snažit se porozumět novému. Bývá také politicky lukrativní zdvihnout nad davem prapor proti kacířům, než se snažit otevřít duši lidí novým myšlenkám.
Je to paradox. Nanočástice kolem nás poletují miliony let. Například při sopečné činnosti se jich do vzduchu dostanou tuny. Příroda využívá biotechnologické postupy a molekulární nanostrojky od objevení života na Zemi, který sama zakódovala do molekuly DNA. Nicméně nanotechnologie jako věděcký a průmyslový obor jsou zatím velice mladé, jejich vznik se datuje do 70. let minulého století. Oproti tradičním oborům, jako třeba strojírenství, ale pracuje s něčím, co není vidět pouhým okem: Manipuluje s atomy a molekulami, možná proto ty obavy laické veřejnosti. Něco, co není vidět, nemůže mít člověk tak úplně pod kontrolou.
Fotokatalytické nátěry TiO2
Povrchová vrstva vytvořená funkčním nátěrem s nanočásticemi oxidu titaničitého TiO2 neobsahuje žádné volné nanočástice. Nanočástice jsou pevně ukotveny ve struktuře speciálního pojiva. Pokud dojde k otěru povrchové vrstvy, odlamují se z ní relativně velké částečky kompaktního materiálu v rozměrech značně přesahujících 100 nanometrů. Neexistuje žádná seriozní vědecká studie, která by prokázala negativní vliv nanočástic TiO2 v koncentracích, s nimiž je možno přijít do styku, na zdravotní stav lidí, živočichů nebo rostlin. S nanočásticemi TiO2 přitom lidé mají co do činění více než sto let. Prachové částice TiO2 o velikosti menší než 100 nm totiž tvoří přirozenou součást pigmentu titanové běloby, který je masivně využíván nejenom do barev a laků, ale také jako potravinářské barvivo v mnoha potravinářských výrobcích. Lidé tedy nadšeně konzumují i dýchají TiO2, včetně nanočástic, déle než 100 let, a za tu dobu nebyl doložen jediný případ ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí touto látkou.
Organická textilní nanovlákna
Odpůrci nanotechnologií straší veřejnost tím, že se z textilních materiálů budou uvolňovat jednotlivá nanovlákna, a že je pak možní je vdechnout. Ve skutečnosti se sice průměry nanovláken pohybují v rozsahu 90 – 250 nm, délka jednoho nanovlákna je ale řádově ve stovkách mikrometrů až v milimetrech. Každé vlákno se na mnoha místech „kříží“ s jinými vlákny. V těchto bodech působí mezi vlákny třecí síla, která neumožní jednoduché oddělení jednotlivých vláken ze struktury. V nanotextiliích se používají tzv. třívrstvé lamináty, kde je nanovrstva překrytá netkanou textilií, která je přilepena k nanovrstvě lepidlem. Při mechanickém působení může sice dojít k roztržení nanovlákenné vrstvy a oddělení „shluku“ vláken, ale tyto shluky vláken mají charakter žmolku a velikost řádově v desítkách až stovkách mikronů. Když tyhle žmolky někdo vdechne, tak je zachytí řasinkový epitel v nosní dutině. Buňky epitelu vylučují hlen, do něhož se zachycují různé prachové nečistoty a řasinky buněk ho bezpečně dostrkají do nosohltanu, odkud hlen spolkneme.
Nanočástice nulamocného železa
Nanočástice nulamocného železa (nZVI) mají rozměry v řádu desítek nanometrů a kulový tvar. Mají také silné redukční účinky a díky nepatrným rozměrům výborně migrují prostředím. Toho se s výhodou využívá při čištění vod a odstraňování odolných nečistot. Nanočástice se používají v nižších koncentracích, které nejsou toxické ani nebezpečné pro životní prostředí, a po reakci je železo vždy odstraněno, takže by jeho použití nemělo způsobovat žádné komplikace. Významnou roli při posuzování bezpečnosti nanočástic hraje také tvar nanočástic. Právě nanočástice nulamocného nanoželeza patří svým kulovým tvarem k těm nejvíce bezpečným. Když se dostanou do lidského těla, tak se pak snadno vyloučí. Nanočástice nulamocného železa jsou průmyslově vyráběny už několik desítek let a žádný negativní efekt na lidské zdraví a životní prostředí zatím nebyl pozorován. Navíc tyto nanočástice vznikají i při některých běžných procesech, jako je například svařování. Ani zde nebyl prokázán negativní dopad na lidské zdraví.
Polymerní nanovlákna pro filtraci vody a vzduchu
Délky nanovláken jsou téměř nekonečné a jejich průměry se obvykle pohybují v desítkách nanometrů 70 - 150 nm. Struktury z nanovláken jsou mechanicky málo odolné, nejsou samonosné a vždy se používají s podkladovým substrátem. Materiály pro filtraci vzduchu jsou fixovány na nosných podkladových textiliích, aby odolávaly průtoku vzduchu. Jednotlivá nanovlákna se ze struktury neuvolňují, nemohou být vdechnuta ani kontaminovat prostředí. Nanostrukturované materiály pro filtraci vody jsou namáhány většími průtoky kapalin, proto jsou mechanicky ztuženy, např. lisováním. Filtráty této technologie nejsou nebezpečné.
Anorganická nanovlákna
Jedná se o mezoporézní vlákna anorganických oxidů (oxid titaničitý, zirkoničitý apod.) Jejich strukturu lze přirovnat k vláknu slepenému ze sférických nanočástic (krystalitů). Tato anorganická vlákna jsou křehká a pro mnoho aplikací se používají ve formě nakrácených vláken. U tohoto typu částic nebyla v testech prokázána nebezpečnost, ale preventivně se s nimi při výrobě zachází jako s práškovým materiálem, u něhož je třeba zamezit vdechnutí. Hlídá se jejich výroba a zpracování. Tato nanovlákna se používají v uzavřených systémech, elektronice nebo kompozitních materiálech jako je například výztuha plastů.
Antibakteriální pletené metráže a oblečení s nanočásticemi stříbra
Ve výrobě se používá polyesterové vlákno, ve kterém jsou velmi pevně ukotveny molekuly stříbra. Při výrobě a užívání se prakticky nemohou uvolnit. Vlákno má antibakteriální, protiplísňové a protizápachové funkce, odvádí vlhkost a funguje i jako UV filtr. Všechny tyto vlastnosti jsou trvalé, užíváním neodstranitelné. Zdravotní nezávadnost potvrzují certifikáty ze státních zkušeben. V praxi jsou výrobky úspěšně aplikovány již 5 let, nejvíce ve zdravotnictví (po operacích páteře, ložní prádlo, vložky do bot, ortézy, návleky).
Veterinární a kosmetické výrobky s nanočásticemi stříbra
Veterinární a kosmetické výrobky obsahují nízké koncentrace nanočástic stříbra. Vzhledem k tomu u nich nebyly prokázány toxické nebo prostě negativní vlivy na živý organismus. Materiál, který se z nich dostane do životního prostředí, obvykle rychle ztrácí charakter nanomateriálu, dochází ke shlukování a reakcemi s okolím. Anorganické materiály, které se používají, jsou běžnou součástí zemské kůry, nejedná se tedy o nové, uměle vyrobené chemikálie, které jsou neznámé našemu životním prostředím.
Nanoprodukty pro vytváření hydrofobních povrchů materiálů
Všechny nanoprodukty pro tzv. zušlechtění povrchů materiálů, kam patří zejména vytváření hydrofobních (vodu odpuzujících) povrchů, využívají nanočástice v přírodě velmi běžného oxidu křemíku. Koncentrace těchto nanočástic oxidu křemíku jsou doopravdy velmi nízké. I když se časem částice z povrchů vlivem mechanického a chemického namáhání uvolňují, je jejich množství velmi malé. Navíc vytvářejí s dalšími částicemi shluky. Dosavadní studie neprokázaly, že by tyhle nanočástic poškozovaly živé organismy.
Nanočástice v aditivech pro paliva
Nanočástice oxidu ceru, který je používán v aditivech do paliv, se při spalování uvolňují do filtračního systému, kde se spojují s většími emisními částicemi do shluků. Ty jsou pak z větší části filtrovány ve filtrech výfukového systému. Dosavadní výzkum neprokázal žádné negativní vlivy těchto částic na životní prostředí nebo lidský organismus.
Bezpečnost nanotechnologií dozajista není téma, které by bylo radno zlehčovat a není to ani mým záměrem. Nejde také samozřejmě jen o bezpečnost pro uživatele výrobku, ale také bezpečnost ve výrobních továrnách a po ukončení životního cyklu výrobku také o bezpečnost nakládání s odpadem. Je proto důležité neustále ověřovat, testovat a vytvářet pravidla a postupy, které omezí rizika na minimum. Jak víme, nic v životě není na 100% a pokory je nám třeba. Přesto se vždy snažme nejprve porozumět, než se rozhodneme odmítat.
Levitující nanodiamanty rotují ve vakuu rychlostí 1,2 miliard otáček za minutu
Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2024)
Nápoj s nanokrystaly zlata je slibný v léčbě Parkinsona a roztroušené sklerózy
Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2024)
Nové perovskitové LEDky jsou tisíckrát jasnější než organické LEDky
Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2024)
Neuromorfní monstrum DeepSouth bude simulovat výkon lidského mozku
Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2023)
DNA nanoroboti mohou „donekonečna“ replikovat sami sebe
Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2023)
Diskuze:
Jiří Vilímek,2015-04-27 10:22:06
Jen pro pořádek - jako bývalý svářeč z povolání - ta kožená zástěra chrání především proti odletujícím, doběla rozžhaveným kovovým kuličkám. ;)
Milan K,2015-04-27 16:48:40
Jen pro pořádek - kožená zástěra "chrání" především proti UV a RTG záření, ale nikomu to neříkejte, je vědecky prokázáno, že kdo "skousne" rozžhavený odletující materiál, záření by "neskousl", a tedy by to nikdo nechtěl dělat!
Pro p. P.Brože:
Václav Prokop,2015-04-23 18:35:26
Jistě, ale pokud je mi známo, od té doby se dokázalo, že se DDT kumuluje v tělech živočichů a i člověka a nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav. A to i u člověka, i když nesnáší vejce. Proto bylo, mimo jiné, DDT dáno na černou listinu a je zakázáno mezinárodními úmluvami je používat!
Můj příspěvek měl poukázat na to, že to co dnes považujemev této oblasti za bezpečné, se mnohdy, i když to nemusí být pravidlem, později může prokázat jako škodlivé. A DDT je takovým zářným příkladem v oblasti insekticidů, hroznější je příklad Conterganu v oblasti léčiv.
Milan K,2015-04-23 19:54:11
Je to pravda. Ale zároveň je pravda, že škodlivé je úplně všechno (na takovou akumulaci vody v těle už umřelo lidí ...).
Člověka zabije i třeba oxid chloričitý. Ovšem to byste koukal, kolik lidí vyléčil ... - na rozdíl od článku uvádím zdroj: Ota Nepilý (čestný držitel oceněný Bronzový Bludný balvan za rok 2014) www.6b.cz/2NH
zářný příklad DDT
Pavel Brož,2015-04-23 23:14:59
DDT je v prvé řadě zářným příkladem insekticidu, který zachránil milióny lidí před smrtí na malárii, další tisíce lidí zachránil před jinými smrtelnými nemocemi přenášenými hmyzem (např. pro přeživší koncentračních táborů bylo DDT při osvobození hotovým požehnáním), akorát že bylo zatrhnuto kvůli dopadům na ptáky a vodní živočichy, a podle principu předběžné opatrnosti i kvůli hypotetickým dopadům na zdraví lidí, přičemž nebylo doloženo jediné úmrtí na DDT, a to ani u lidí, kteří je demonstrativně pojídali.
Ano, dílčí zdravotní dopady mít mohlo, ovšem je to nutné brát v kontextu toho, s čím se co srovnává. Např. očkování zachraňuje ročně tisíce lidí, a provádí se přesto, že ročně na něj několik málo lidí i umře v důsledku různých alergií, nebo oslabení organismu v důsledku něčeho jiného, či kvůli nečekané zdravotní komplikaci. Přesto je očkování populace jednoznačně žádoucí, jelikož zachraňuje nesrovnatelně více životů, než kolik jich ohrožuje.
S DDT je to ne úplně analogické, nicméně v dílčích věcech podobné - aplikace DDT vedla zejména v chudých afrických zemích k úspěšnému potírání malárie a k záchraně miliónů životů, přičemž měla minimální zdravotní dopady. V čem je to naopak nepodobné, je ten dopad na životní prostředí, který u očkování není, ale u DDT je značný. Proto není divu, že je DDT ve vyspělém světě naprosto nepřijatelné, zatímco v rozvojovém světě po něm smutně pokukují, protože je to levná a bezpříkladně účinná zbraň v boji proti malárii.
Připomělo mi to,
Ivan Čech,2015-04-22 20:25:13
také azbest s jeho karcinogenními účinky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Azbest
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karcinogen
Z pozorování v praxi, je u svářečů častá sterilita, která ale může být způsobena zářením.
Pavel Brož,2015-04-22 23:25:53
Ono se dá pozorováním svářečů usoudit na jejich sterilitu? No, teoreticky dá, pozorování se děje prostřednictvím mikroskopu, a pozoruje se pohyblivost spermií, ale to jste asi neměl na mysli.
Sterilita ze záření při sváření je naprostý blábol. Ultrafialové záření generované při sváření neprojde oděvem, může ale vážně poškodit zrak nebo nechráněnou pokožku úplně stejně jako při spálení se na sluníčku. Nechcete ale tvrdit že třeba nudisti jsou sterilní?
Ad Pavel Brož
Vojtěch Kocián,2015-04-23 08:30:51
Nám na kurzech sváření na ČVUT tvrdili, že sváření elektrickým obloukem produkuje nejen UV záření, ale v měnším množství také měkké rentgenové, které běžným oděvem projde. Na dílně jsme ke svářecím maskám fasovali i tlusté kožené zástěry, které to měly odstínit, ale většina profíků podobně nepohodlné ochranné pomůcky nepoužívá a pracuje s obloukem mnohem častěji než já jako VŠ student, který to později využil jen párkrát v rámci nějakého bastlení doma. O vlivu na plodnost mluvili také.
Co teprve taková zákeřná izolepa
Milan K,2015-04-23 10:32:38
http://www.nature.com/news/2008/081022/full/news.2008.1185.html
Také mi to přípomnělo
Ondi Vo,2015-04-23 19:34:15
zázračnou tekutinu na zvýšení účinnosti a prodloužení životnosti benzínových motorů. Ano, jde o tetraethyl olova. V roce 1970, bylo spotřebováno na tento účel jen v Německu 10,3 tisíc tun olova. Fakt je, že na to nikdo přímo nezemřel a nějaká ta stovka lidí ve světovém měřítku se zdravotními následky nehraje roli.
Pak jsme tu měli také Chlor-fluorované uhlovodíky, které jsme bez jakéhokoliv narušeného svědomí foukali ze všech možných zdrojů do vzduchu ...
Zkrátka lidé by měli být opatrnější při masovém šíření nových chemikálií a technologií a hlavně být skeptičtí k růžovým vidinám, slibům a ujišťováním producentů.
V současnosti si zoufají včelaři na nové insekticidy, které těm dělnicím "zamotají" hlavu. A prý právě na včelách, teda na jejich bohulibé opylovací práci, závisí i produkce naší stravy.
ad p. Vojtěch Kocián
Pavel Brož,2015-04-23 22:57:42
Typické ruční obloukové svařování probíhá při napětí desítek až jednoho sta voltů, a může tudíž produkovat fotony o maximální nominální energii x elektronvoltů (eV), kde x je napětí ve voltech, tzn. výsledkem mohou být fotony o energiích několika desítek a jednoho sta eV, tedy o vlnové délce větší než cca 12 nanometrů (nm).
Ultrafialové záření se definuje jako elektromagnetické záření v rozmezí od 400 nm do 10 nm, měkké rentgenové záření od 10 nm do 100 pikometrů (pm=0,001 nm), tvrdé rentgenové záření od 100 pm do 10 pm, níže pak je gama záření. Z toho plyne, že při běžném ručním obloukovém svařování rtg záření striktně vzato nevzniká, pouze UV záření.
Nicméně mohli bychom to odbýt, že je to jen věc terminologie, což je koneckonců pravda, důležitá je pronikavost toho kterého záření, ne jeho pojmenování. Pronikavost rtg záření roste s jeho energií, tj. se zmenšující se vlnovou délkou (čím menší vlnová délka, tím větší pronikavost). Pronikavost např. měkkého rtg záření o energii 600 eV (odpovídající vlnová délka je cca 2 nm) ve vodě je menší než 1 mikrometr, ve vzduchu tomu odpovídá méně než milimetr, a to se bavíme o záření o šestkrát větší energii, než je maximální energie generovaná při ručním obloukovém svařování. Tzn. že u ručního obloukového svařování opravdu hrozí jenom poškození zraku a nechráněné pokožky, podobně jako u nepřiměřeného opalování se bez slunečních brýlí a bez opalovacího krému.
Situace by mohla být maličko jiná u svařování při výrazně větších napětích nebo u plazmového svařování, kde je už vzniká rtg záření kratší vlnové délky. I tam jde ale stále o oblast měkkého rtg záření, k jehož pohlcení stačí za normálního tlaku jen pár centimetrů vzduchu.
Obávám se proto, že ta kožená zástěra mohla být spíše výsledkem tzv. předběžné opatrnosti než něčím reálně potřebným. Předpokládám, že to mohlo vzniknout např. následným procesem, ne nepodobným vzniku různých urban legends: nejprve se svařovalo bez kožené zástěry, pak někdo přišel na to, že teoreticky tam může vznikat záření, které se s trochou dobré vůle dá označit za měkké rtg záření, následně si někdo jiný vybavil, že vlastně v rtg laboratořích se nosí olověné zástěry, načež zařehtal úřední šiml, a na poslední chvíli to někdo zachránil aspoň tak, že zdůvodnil, že při svařování nevzniká tvrdé rtg jako v těch rtg laboratořích, ale měkké, čímž aspoň změkčil ty olověné zástěry na ty kožené. To je ale jenom má imaginace, samozřejmě to nařízení mohlo mít úplný jiný původ.
Co se týče vlivu toho či onoho na plodnost, to je oblíbená mužská obsese prakticky u všeho, kde na to může vzniknout byť jen teoretické podezření. V různých oblastech světa trpí lidé různými podobnými obsesemi. Petr Škrabánek a James McCormick popisují ve své knížce „Pošetilosti a omyly v medicíně“ mezi mnoha jinými např. následující obsesi rozšířenou v jihovýchodní Asii: muži se tam obávají tzv. nemoci koro nebo shook yang, v překladu „mizející penis“. Postižení pacienti prý žijí v hrozném strachy ze smrti a snaží se zabránit zmizení svého penisu zachycováním svorkami, jídelními hůlkami či kolíčky na prádlo, nebo i zadržováním v ústech ženy, což je v podstatě jen jiná aplikace známého principu předběžné opatrnosti.
Pamatuji jak
Václav Prokop,2015-04-22 19:19:15
jak v padesátých letech, v době zavádění DDT do praxe, ohrnovali "vzdělaní" piloti práškovacích letadel nos nad nevzdělanými sedláky, kteří protestovali proti práškování polí přípravky DDT s poukazem na jejich škodlivost. Nesprávnost jejich tvrzení a neškodnost DDT oni piloti deklarovali tím, že si ho sypali na chleba a demonstrativně pojídali .......!
Co nanočástice za nějakou dobu? Není čas na předběžnou opatrnost?
Zkrátka, my nevzdělaní, opatrní a nevěřící, brzdíme?
Pavel Brož,2015-04-22 23:36:32
Smrtelná dávka DDT pro člověka je 1,5 gramu na kilogram, tedy pro 70 kg těžkého člověka cca 105 gramů. V tomto množství by vás zahubilo nemálo běžně používaných potravinářských aditiv, kyselin atd., pokud by byly podány v rafinovaném stavu, tedy jako to DDT.
Ti piloti na rozdíl od ptáků to opravdu přežili bez úhony. Hlavním problémem s DDT u nevodních obratlovců totiž bylo křehnutí skořápek u ptáků - pokud by ti piloti tedy chtěli začít snášet vejce, problém by mít mohli, jinak ale asi těžko.
Titanová běloba
Radek Beneš,2015-04-22 18:39:53
Byl bych obezřetný. Pokud mě má seniorská paměť neklame, právě na OSLu byla poměrně nedávno zveřejněna informace o dost drastických účincích nanočástic titanové běloby na DNA. Myslím, že včetně odkazu na zdroj. Což, alespoň pro mě, vrhá stín na celý text.
Deväť z desiatich lekárov doporučuje…
Tomáš Štec,2015-04-22 13:38:00
Inak povedané, "nezistili sa žiadne nepriaznivé účinky" môže napísať ktokoľvek a kdekoľvek (aj naopak). Čakal by som, že tu na príslušné výskumy budú odkazy (citácie).
zdroje
Milan K,2015-04-22 13:57:14
Tak, tak.
Já se utěšil tím, že by toho bylo hodně.
No, utěšil, neutěšil, zařadil si článek do bulvárního chlívku - dohledej si sám, nebo věř ... neb i tvrzení o Známém indickému lékaři, jehož příjmení ani kódová stránka Osla nezvládne, věřit lze :)
komerce
Matyáš Patlevič,2015-04-22 18:31:03
K tomuto článku je potřeba dodat, že se v podstatě jedná o komerční sdělení, neb pan Kůs (autor článku)je majitelem jedné společnosti nabízející výrobky z nanomateriálů, proto je zapotřebí brát některá tvrzení s rezervou. Například to, že se částice neuvolňují z pokladu je přinejmenším zavádějící. A jak zde již zaznělo, jen čas ukáže jaký mají skutečně nanočástice vliv na zdraví z dlouhodobé perspektivy.
Vynálezci nebo podnikatelé a předběžná opatrnost
Stanislav Kaštánek,2015-04-22 21:04:42
Kde asi si zřímli zastánci předběžné opatrnosti, když před 200 lety se začalo spalovat uhlí a postupně z něj dělat chemikálie nepochybně zdraví škodlivé. Dělá se to dodnes.
Kde dřímali předběžní ochránci, když se před desítkami let začal dělat polyethylentereftalát , výchozí látky ethylenglykol nebo methanol. PET lahve se dělají pro potravinářské účely a snad škodlivé nejsou nebo jen málo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Polyethylentereftal%C3%A1t
Liberečtí vynálezci Nanospideru vytvořili světový patent, i to se dá předběžnou opatrností zahrabat jako kdysi zisk z kontaktních čoček.
Kyseliny citronové se dává do nápojů řádově desetiny % a smrtelná dávka je něco přes 30 g.
Doporučuji předběžně opatrně zakázat PET lahve a kyselé nápoje.
Historie
David Nečas,2015-04-22 13:19:00
Myslím, že je poučné podívat se, co lidé prováděli třeba s rentgenovým zářením nebo radioaktivními izotopy těsně po jejich objevech. Tedy shodou okolností přibližně v době onoho Teslova povzedchnutí. Dnes bychom je měli za (sebe)vražedné magory. Takže i když je teď kolem nanočástic někdy zbytečná hysterie, koho budou či nebudou za (sebe)vražedné magory považovat naši potomci, to ukáže až čas...
Strach z neznámého
Milan K,2015-04-22 12:30:06
Jo, z neznámého....
vždyť právě Známý indický lékař Darda Kāna má již tisíce pacientů, kteří mají alespoň jednoho člena rodiny, jehož přítele/přítelkyni některé z popisovaných nanočástic zabili, nebo mrzačili.
Ale nikdo to nechce zkoumat, a média to tají!
:)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
