Amazonskému pralesu se přezdívá zelené plíce planety. Jenže kromě kyslíku produkuje i metan. Jak nyní výzkumníci z Open University zjistili, tak ho do atmosféry vypouští tolik, že by záměna plic za část z opačného konce těla byla realitě blíže.

Systém AutoML se stává novou hvězdou ze stáje umělých inteligencí Google. Vyvíjí nové umělé inteligence podle potřeby a dovede to lépe, než lidští specialisté.

V následujícím období se před českou elektroenergetikou objevuje několik závažných rizik a lze vidět několik možných scénářů, ze kterých se jeden nakonec realizuje. Jaký to bude, závisí na místních podmínkách i situaci a trendech v našem okolí i celé Evropě. Česko má sice schválenou svou energetickou koncepci, ale za dva roky od její aktualizace se pro její realizaci téměř nic neudělalo. Je tak dobré si možná rizika a scénáře podrobněji rozebrat.

Magický inkoust Flinkt udělá ze 3D tiskárny biotechnologickou konstrukční halu, kde se tisknou minitovárny s živými zaměstnanci.

…aneb Představuje se Dilong paradoxus

Kdyby v době natáčení kasovního trháku Stevena Spielberga byly známy nálezy roztočů uchované v jantaru spolu s dinosauřím peřím, nezačínal by film získáním DNA vyhynulých tvorů z moskytů, ale klíšťat.

CRISPR chrání bakterie před fágy. Taky je to skvělý editor DNA. A taky může zasáhnout proti nemoci editací aktivity klíčových genů. S tímhle nástrojem si ještě užijeme spoustu legrace.

Prof. RNDr. Pavel Drašar, DSc. je zaměstnancem Ústavu chemie přírodních látek, což je součást Fakulty potravinářské a biochemické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Podle Web of Science je (spolu)autorem 210 impaktovaných publikací a jeho Hirschův index má hodnotu 16. Bezesporu se tedy jedná o významnou vědeckou a pedagogickou autoritu.

Jestli objevíme život na jiné planetě či měsíci, bude to jedna z největších zpráv historie lidstva. Jak asi lidstvo takový objev ustojí? Vědci jsou optimističtí.

Nejen česká energetika je silně ovlivněna snahou o snížení emisí oxidu uhličitého. Evropská unie v této oblasti vyhlašuje nové a stále ambicióznější cíle. Podívejme se, jaké jsou možnosti pro dosažení nízkých emisí v elektroenergetice a co lze v této oblasti udělat v Česku.

Spojené státy usilovně hledají prostředky, s nimiž by bylo možné zasáhnout proti jaderným zbraním zdivočelého severokorejského režimu, a přitom neobětovat značné počty civilistů z Jižní Koreje. Pomohla by zbraň proti elektronice?

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren roste v současnosti nejrychleji ze všech zdrojů elektřiny. S poklesem ceny solárních panelů a růstem možností skladování elektřiny roste i očekávání jejich podílu v energetickém mixu. Ovšem současné technologie skladování energie možnosti využití fotovoltaiky stále silně ohraničují. S využíváním tohoto zdroje počítá i státní energetická koncepce Česka. Je tak vhodné se podívat na jeho vlastnosti podrobněji.

Brazilský astrofyzik Neves navrhuje, že se můžeme obejít bez problematické singularity Velkého třesku. Podle něj současné fázi rozpínání vesmíru předcházelo jeho smršťování, podle modelu Velkého odrazu (Big Bounce).

Totální záhada. Kde se vzalo něco tak obrovského tak brzy v našem vesmíru? Objev nejvzdálenější supermasivní černé díry přidělá astrofyzikům spousty vrásek na čele.

Nejznámějším australopitékem je Lucy z Hadaru ve východní části Etiopie. Teď její věhlas převezme jihoafrický Little Foot. Navzdory tomu, že je starší, je zachovalejší než je Lucy. Dolování kostry pračlověka z podkladu trvalo paleontologům celých dvacet let. Výsledek svého mnohaletého úsilí nyní vystavili v Johannesburgu. Pokud neplánujete letošní zimní dovolenou trávit na Jihu Afriky v místech přezdívaných „kolébkou lidstva“, můžete se s pozoruhodným nálezem seznámit na níže připojeném videu.

…aneb Představení dalšího argentinského zabijáka

Není v nich ani ždibec elektroniky. Nové 3D tištěné objekty z různých typů plastu ale přesto komunikují s internetem. Před užaslými diváky se teď otevírají úplně nové možnosti.

Obvyklé injekční podávání imunizační látky nejspíš není ta nejlepší forma aplikace. Podle výzkumníků z Yale je efektivnější volit takový způsob, který se postará o lepší spolupráci buněk nazývaných dendritické.

Experiment DAMPE (Dark Matter Particle Explorer), přezdívaný Wukong, hledá WIMPy, hypotetické masivní částice, které by mohly představovat temnou hmotu. A něco našel. Temná hmota to být nemusí, ale o vzrušení se objev rozhodně postaral.

…aneb Další příklad čínské „dinosauří“ mytologie

Pod povrchem Země číhají supervulkány, jejichž erupce by mohly zasáhnout celé kontinenty a změnit podnebí na dlouhá desetiletí. Podle nových odhadů nejsou intervaly mezi supererupcemi zase tak dlouhé.

V liečbe srdcového zlyhania sa lekári už všeličo naučili, ale stále to nestačí.

Lidští experti na analýzu satelitních snímků leccos dovedou, ale nejsou dokonalí. Umělé inteligence, vycvičené na velkých soubor tréninkových dat, by jim s tím mohly pomoct. Po stanovištích raket protivzdušné obrany pátrají mnohem rychleji, než lidé.

„Nicméně, byla to, podle informací z kauzy Monsanto papers, právě vědecká obec, která tento stav nedůvěry způsobila tím, že se zapletla s touto společností a psala studie na míru. Někteří Vaši kolegové se prostě zaprodali a přišlo se na to“. (z příspěvku europoslankyně K. Konečné do diskuse pod článkem o glyfosátu)

Mezihvězdné planetky jsou velice zajímavé a bohužel také velice rychlé. Jak je dostihnout s reálně dostupnými technologiemi? Nějaké možnosti již máme.

Vylepšené bakterie, vycvičené řízenou evolucí, mohou vytvářet chemické vazby, jaké v přírodě neuvidíte. Před časem to byla vazba mezi uhlíkem a křemíkem, teď bakterie dovedou i vazbu mezi uhlíkem a bórem.

…aneb Usain Bolt světa dinosaurů

Tvor z Mariánského příkopu vypadá tak obyčejně, že by jeden nepředpokládal, že je z hloubky osmi kilometrů. Nemá obrovskou tlamu s hrozivými zuby ani žádný prapodivný tvar, jaký bychom očekávali. Dostalo se jí druhového jména Pseudoliparis swirei.

Když dojde k jadernému incidentu, tak instinkt velí utéct, a to pokud možno hodně daleko. Možná to ale není nejlepší řešení. V budoucnu budeme muset podobné situace více promýšlet a zvažovat všechny možnosti.

Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.

…aneb Potvrzení dlouho známého předpokladu

Co si z letošní produkce populárně-vědeckých knih v češtině nechat dát pod stromeček, co dát někomu jinému nebo co dokonce číst? Několik tipů, samozřejmě subjektivní výběr. Evoluce z mnoha stran, od autorů zvučných jmen. K tomu trocha historie, ekonomie, technologií, ba i filozofie matematiky. A k tomu rozcestník na úryvky, kterých je k dispozici také docela dost.

Očkování proti lidským papillomavirům vzbuzuje nadšení i odpor. Data z Austrálie, která je v tomto očkování nejdál ze všech zemí, ukazují, že vakcína má smysl. Australské ženy trpí dramaticky méně případy genitálních bradavic.

LEDky jsou skvělé, a šetří spoustu věcí. Mají ale i svou stinnou stránku. Efekt zpětného rázu způsobuje, že namísto stejného osvětlení za méně peněz se objevuje více osvětlení za stejné peníze.

„Musejí se naučit jezdit v konvojích,“ říkají vědci z ČVUT

Blesk, to není jenom tak. Mohutný úder elektrické energie za bouřky vyvolává zvláštní efekty, které bychom tam vlastně ani nečekali.

…aneb Pár vět o „denverském ještěrovi“

Meteory jsou elegantní, oslnivou podívanou. Proč ale spoléhat na náhodu a pěkné počasí, když si takovou spršku můžeme vytvořit sami.

Dne 21. 11. 2017 byly na serveru aktuálně.cz publikovány odpovědi poslankyně Evropského parlamentu zvolené za KSČM a členky Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Kateřiny Konečné na dotazy čtenářů týkající se problematiky herbicidu glyfosátu.

V roce 1992 Unie znepokojených vědců zorganizovala petici „Světoví vědci varují lidstvo“ (World Scientists‘ Warning to Humanity). Stav světa se prý stále zhoršuje. V říjnu 2017 časopis Bioscience uveřejnil volné pokračování s dodatkem „Druhá upomínka“.[1] Tentokrát má 15 tisíc signatářů z nejrůznějších vědních oborů, humanitních věd, studentů a vůbec vysokoškoláků.

Exploze PS1-10adi z roku 2010 otřásla celým vesmírem. Byla to zřejmě zatím nejsilnější exploze typu supernova, o které ve vesmíru víme

Aneb Dinosauří korouhvička doby pozdně křídové…

umělá chrupavka

Na Zemi prší rozmanité částice kosmického záření. Jsou mezi nimi i pozitrony, tedy antihmotové protějšky elektronů. Je jich ale příliš na to, aby jejich zdrojem mohly být blízké pulzary.

Resveratrol prodlužuje život. Některým živočichům tak výrazně, že se chtě nechtě vnucují úvahy o zázraku.

Ještě to samozřejmě potrvá dlouho, bude to náročné a zažijeme spoustu nezdarů. Ale v zásadě můžeme říct, že máme možnost napravit genetické poruchy.

Postačí tenký a prudký proud vody, který vhodným způsobem dopadá na destičku s triboelektrickými vlastnostmi. A výsledkem je sice mikroskopický, ale naprosto reálný prstenec plazmatu.

…aneb Dinosauři měli opravdu, ale opravdu velkou smůlu

Zprávy o jednoduché léčbě jsou podezřelé, a když jde o rakovinu, tak tuplem. Přesto se o jedné zmíním. Jednak proto, že vyšla v Science Immunology, což je slušný časopis a také, že hlavní roli v tom hraje bezbolestná injekce náplastí. To, co autoři nazvali prostorotemporální fotoresponsivní protinádorovou imunoterapií, má všechny předpoklady se brzo dostat i do klinické praxe.

Technologičtí supergiganti IBM a Google zkřížili kordy ve vývoji kvantových počítačů. IBM teď skóruje s prototypem kvantového procesoru, který obsahuje celkem 50 qubitů.