Jak jistě každý ví, prozatím jsme ve vesmíru sami. A každý také jistě ví, že to nevzdáváme a stále pátráme po cizích civilizacích. Upřímně řečeno, nakonec bude asi nejlepší, když hledači mimozemských civilizací nic záhadného nenajdou, neboť Stephen Hawking a další, kteří nabádají k opatrnosti, mají nejspíš pravdu v tom, jak by takový kontakt pozemšťanů s technologicky vyspělejšími mimozemšťany proběhl. Aztékové, Inkové, Mayové a mnozí jiní by mohli vyprávět. Nicméně to neznamená, že by hledání mimozemských civilizací nemohlo být zábavné a že by nemohlo přispívat k vývoji nových technologií a vůbec k rozvoji vědy.
Konstruktéři WISE sice nejspíš neměli na mysli hledání technologicky zázračných civilizací v jiných galaxiích, je ale fantastické, když lze vesmírné observatoře využívat k úplně jiným, překvapivým účelům. Wright a jeho kolegové z projektu G-HAT prohledali celkem 100 tisíc galaxií v okolním vesmíru a nenalezli po cizích galaktických civilizacích ani stopu. Takže si můžeme otevřít šampaňské, připít Hawkingovi a poblahopřát si, že zatím ještě neskončíme jako otroci v gigantických kosmických loděnicích nějakých šílených emzáků. Wrightovi a spol. o tom dnes vychází článek v časopisu Astrophysical Journal.
Co to vlastně znamená, že jsme nic nenašli v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek? Wright k tomu poznamenává, že pokud technologicky pokročilá civilizace odčerpává ohromné množství energie, aby s ní poháněla své počítače, vesmírné lety, komunikace nebo čert ví co ještě, tak by rozhodně měla být viditelná na velikou vzdálenost, protože se používaná energie vyzařuje jako tepelné záření. Zrovna na dotyčných středních vlnových délkách infračerveného záření. Pokud nevěříte, tak přiložte ruku na svůj počítač, tablet nebo chytrý telefon. Právě to teplo, co ucítíte, má Wright na mysli. Není to vlastně nijak nová myšlenka. Nedávno jsme na OSLU psali o Freemanu Dysonovi, který to navrhl už v šedesátých letech. Jenže tehdy neměli k dispozici teleskop WISE, kdežto my ho máme. Teprve nesmírně citlivé kosmické infrateleskopy mohou tímto způsobem hledat civilizace v cizích galaxiích.
Badatelé projektu G-HAT nejprve prošli prakticky kompletní katalog pozorování infrateleskopu WISE. Z téměř 100 milionů zachycených objektů si vytipovali zhruba 100 tisíc slibných galaxií, které vyzařují nápadné množství infračerveného záření na středních vlnových délkách. Po jejich detailním průzkumu nalezli kolem 50 galaxií, které vyzařují doopravdy podezřele mnoho tohoto záření. Všechny nejslibnější galaxie poté pečlivě analyzovali a zjišťovali, co by mohlo být zdrojem pozorovaného intenzivního infračerveného záření na středních vlnových délkách.
Wright a jeho kolegové ve všech případech nakonec dospěli k názoru, že dotyčná galaxie obsahuje přirozený zdroj podezřelého záření. A že tedy žádnou z vybraných galaxií neobývá ohromně rozvinutá galaktická civilizace, která by používala většinu energie celé galaxie ke svým vlastním potřebám. Podle Wrighta je to velmi zajímavé, protože zkoumané galaxie jsou vesměs staré miliardy let a všechny měly dost času, aby se v nich mohla rozšířit úspěšná galaktická civilizace. Prý to může být tím, že takové civilizace prostě z nějakého důvodu neexistují anebo ještě nevyužívají dost energie na to, abychom to odsud mohli rozpoznat. OSEL k tomu přidává ještě další vysvětlení – možná tyto civilizace četly Hawkinga a nechtějí, aby se o nich vědělo. Nikdy nevíte, kdo se dívá.
Projekt G-HAT vlastně nebyl totálně neúspěšný. Pomineme-li nepochybný příspěvek k pokroku vědy a technologií, lidé projektu G-HAT sice nenašli galaktické civilizace, ale zato objevili pár velice zajímavých objektů v Mléčné dráze. Jsou sice zaručeně přirozeného původu, i tak jsou ale podivuhodné. Je mezi nimi například jasná mlhovina kolem blízké hvězdy 48 Librae, kterou před zraky našich přístrojů doposud skrýval oblak hustého kosmického prachu. Wright s hledáním galaktických civilizací samozřejmě ještě nekončí. S kolegy hodlají podrobněji analyzovat záři vytipovaných galaxií, což jim poskytne šanci odhalit i méně výkonné galaktické civilizace. Uvidíme, jak se jim povede.
Video: A WISE search for large extraterrestrial civilizations. Kredit: SETI Institute.
Literatura
Pennsylvania State University 14. 4. 2015, Wikipedia (Kardashev scale, Wide-field Infrared Survey Explorer).
Diskuze:
není to tak jednouché
Petros Pd,2015-04-19 14:27:52
Pane Macko není to tak jednoduché. Circlemaceri dělají kruhy v obilí tak že obilné klasy zlomí. Naproti tomu ale vznikají složité obrazce, ne jen jen kruhy, kde jsou klasy v určitém místě ohnuté.Vědci zkoumali jak toho dosahnout a přišli na to že je možné pomocí mikrovlnného záření ale to musí být omezeno jen přesně na oblast ohybu a to je s dnešními technologiemi u tak velkých, složitých a rychle zvniklých obrazců nemožné.Navíc bylo již min. v jednom případě kamerami zdokumentováno že ne poli nikdo nebyl jen došlo k záblesku.
Kruhy
Ondi Vo,2015-04-18 19:39:08
To, že někdo sklízí, nebo poškozuje, co nezasil, nebo nepostavil je vandalství.
Totéž platí o lidech, kteří po nocích "zkrášlují" fasády domů, dopravní prostředky zvenčí a ze vnitř a také archeologické památky svým nutkáním označkovat terén, jako to dělají někteří čtvernožci, je smutné.
a co piktogramy v obilí
Petros Pd,2015-04-18 15:30:49
nějaká vyzpělá civilizace nám opakovaně každým rokem dokazuje svou existenci spůsobem který sami nedovedeme ale nám to stále jako důkaz nestačí. Není vyspělejší ohnout během pár vteřin stonky obilí a vytvořit tak velkolepé obrazce,než posílat nějaká vlny které letí miliony let a může je chytit i ten komu nejsou určeny?
Až tak čierne to nevidím
Anton Matejov,2015-04-18 12:36:02
Snílkovia síce majú fantáziu, ale málo uvažujú z ekonomického hľadiska a z hľadiska nášho usporiadania spoločnosti na Zemi.
Prečo nelietame po Marsu a Mesiaci ako sa predpokladalo okolo 1970?
Ani nie preto, že by ľudstvo, alebo veľmoci nemali technologicky. Ale najviac s ekonomického a bezpečnostného hľadiska. Ľudská posádka na Mars bola odložená v nedohľadno, lebo by stála odhadom cez 500 miliárd. Už nejde o propagandu naších veľmocí, kto tam skôr zapichne zástavu.Našu civilizáciu zasiahla 2 hospodárska kríza a nove kolá zbrojenia. Za to po Marse chodia už roky robotické autička a podobne. Roboty skúmaju Jupiterové a Saturnové mesiace. Sonda Dawn zasa planétku Vesta,Ceres. Roseta kométu 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Snílkovia z 1970 si nevedeli dobre predstaviť, že na prieskum vesmíru nemusia chodiť drahé a rizikové ľudské posádky, ale oveľa lacnejšie roboty. Snílkovia si neuvedomovali, že dnes nemusíme cestovať do Austrálie, Ameriky a podobne rýchlovakmi. Stačí zdvihnúť mobil,klepnúť cez internet a môžeme v priamom prenose. Ľudstvo revolučne pokročilo v komunikácii, výpočtovej technike a genetike!
Pamätám ešte na čierne názory s 1990, že nemôžeme detegovať planéty pri druhých hviezdách. Dnes ich už poznáme okolo 2000! Dokonca aj čiastočne zloženie atmosfér niektorých exoplanét a vôbec sme nemuseli cestovať rýchlosťou svetla!
Teória relativity obmedzuje hmotu rýchlosťou svetla. Ale začína sa presadzovať, že neplatí pri prenosu a získavaní informácii! VTR je v spore s kvantovou teóriou!!! Kvantová teória umožnuje napríklad jav tunelovanie!!!Dualitu a superpozície! Ako môže nadsvetelne odovzdať nejaká častica druhej častice, že nemá byť v rovnakom kvantovom stave? Ako môže byť častica súčasne na dvoch miestách?
Kvantové počítače a komunikácia sa neustále zlepšuje!!! Zloženie vnútra našej Zeme môžeme aj pomocou neutrín! Ako aj husté oblasti stredu našej galaxie! V 90 rokov sme dostali další šok v pomoci znovu objavenia tmavej hmoty a energie. Zistili sme, že buď 95 % hmoty nechápeme a nevieme z čoho sa skladá, alebo nám neplatí VTR všeobecne, ale iba lokálne. Sme sú v začiatkoch chápania iných dimenzii. Teórie strún pripúšťajú až 11 dimenzii! Čo ak sa dá cestovať dimenziami? Takže nielen warpovym pohonom sa dá prekonať rýchlosť svetla.
Čo ak žijeme v holografickom vesmíre? Potom si možno prestaviť aj iné cestovania. Napr. link: http://invivomagazin.sk/holograficky-vesmir_124.htm
Možno žijeme v zrazených vesmíroch, alebo náš vesmír vznikol kolapsom štvordimenzionálnej hviezdy. Zatiaľ sem definovali určité dogmy vo fyzika aby sme lepšie porozumeli aspoň tým 5 % hmoty skladajúcej sa s atómoch!
:)
Tomáš Matějka,2015-04-18 01:53:29
Největší problém asi bude, že se je neustále nsažíme vidět z naší perspektivy, našima očima a neustále je srovnáváme s námi ... podívejme, co jsme dokázali za 100 let. To, co dokážeme za 1000 let (pokud přežijeme sebe) by se nám z dnešního pohledu pravděpodobně jevilo jako čirá kouzla. Pokud jsou jen 10000 let napřed, ani si netroufám představit, jak by jejich civilizace vypadala a jak bych ji měl vlastně "hledat"
Vzdálenost vs čas
Jakub Rint,2015-04-17 18:40:13
Nikde v článku nevidím o jak vzdálené galaxie jde a tedy netuším, jestli náš pohled do minulosti těchto galaxií(v současnosti tam třeba již viditelná je) jen nezobrazuje nás + např. miliarda let :D
Andromeda je od nás 2,5 mil světelných let a to je nejblíže.
Zajímavé, ale fantastické
Ondi Vo,2015-04-17 13:49:29
Aby jedna civilizace mohla "civilizovat" značnou část své galaxie, potřebuje technologii nadsvětelných rychlostí přepravy. Jak osob a materiálu, tak i informací. Prozatím na naší táák zaostalé Zemi nenasvědčuje nic, že by to bylo realizovatelné.
Znám heslo "neříkej nikdy nikdy". Je to dobré a lidé by se toho měli držet. Ale na druhé straně je nesmyslné vycházet z předpokladu, že jinde ve Vesmíru bytosti překonaly, nebo pokořily, konstantu C mi připadá spíš jako zbožné přání.
Ano, naše lidská civilizace prožívá fázi vyspělejších technologií teprv půl století a to je ve vesmírném měřítku zanedbatelný čas. Ale usuzovat z toho, že vývoj, třeba disciplíny pohybu (transportu) meziplanetárním prostorem, bude pokračovat po nějaké lineární křivce je mylný. Fyzika, respektivně její zákony, určují nepřekonatelné hranice realizovatelnosti. No a v v naší "kosmonautice" je to víc, než zřejmé.
Před půl stoletím bylo "jasné", že do roku 1990 bude osídlen Měsíc a do roku 2000 se začne osídlovat Mars. Také bylo tehdá "jasné", že podzvukovým letadlům už odzvonilo, Concorde je pouze první ještě nedokonalou vlaštovkou a cesta z Evropy do Austrálie bude trvat míň než hodinu. A samozřejmě nemusím připomínat představy tehdejší doby, že dnes měl mít prakticky každý barák ve sklepě svůj malý fůzní generátor poskytující energii obyvatelům zdarma.
Náměty a nápady SciFi autorů uspat, nebo zmrazit osádku po dobu dlouhých cest vesmírem také připadají dnes už směšné, asi jako představa cesty na Měsíc za pomocí ochočených orlů, nebo rosou naplněných baněk kolem pasu.
Pane Ondi Vo,
Pavel Foltán,2015-04-17 14:31:31
lidstvo má veliké štěstí, že o vědě a vývoji nerozhodují lidé s vašimi názory.
Marek Dendes,2015-04-17 15:57:47
doporucujem si nastudovat termin Alcubierov pohon.. momentalne tento teoreticky koncept ako obist (nie pokorit - obist) limit rychlosti svetla uplne seriozne skuma NASA ...
Já vím, já vím.
Ondi Vo,2015-04-17 22:00:39
Fantazii se meze nekladou a do deseti let tu máme pohon pro nadsvětelnou rychlost. Nebo do dvaceti? Nebo do stovky let? Ale určitě do tisíce let!
To, že se lidé zabývají konstrukcí Perpetua mobile a pohonem WARP ještě neznamená, že se to dá realizovat. Asi jako ta studená fůze, reaktory měly být dávno ke koupi v každém supermarketu. Jaksi to nejde, trapné, že?
No a tím terra-forming Marsu, jsme také jaksi pozadu, že jo?
Ta fyzika, ta fyzika, kdyby se ji nikdo neučil, tak by nevěděl, že určité věci nejdou uskutečnit a postavil by si je za týden v garáži. Jako třeba ta létající auta. V padesátých letech se (v USA) předpokládalo, že stavět silnice bude brzy zbytečné. A Fantomas jasně ukázal, že létající auto je realitou.
>Dendes
Zdeněk Jindra,2015-04-17 22:01:29
Ale on přece proti vědě nic nemá. To jen vy patříte k snílkům a nechcete se podívat realitě do očí. Což je, paradoxně pro vás, ve vědě potřeba.
pro Zdeněk Jindra 17.04.2015 v 22:03
Pavel Foltán,2015-04-18 14:14:44
Pane Jindro,
přiznávám se, to jsem si dovolil já, a to tak že hodně.
Připadá mi, že dle některých už bylo všechno vyzkoumáno a vynalezeno, tak už můžeme zavřít vědecký krám a "jít domů".
Jen namátkou – pokud by někdo před stopadesáti roky předstoupil před tehdejší vědeckou obec a popisoval jim například dnes naprosto běžný 'smartfoun', tak by všichni svorně tvrdili, že je to nemožné, protože podle nejnovějších vědeckých poznatků ani pára ani mechanika nic podobného neumožňují a umožňovat nikdy nebudou a zázraky se přece nedějí.
Všechna zmiňovaná omezení a odsudky vycházejí z DNEŠNÍHO stavu vědy a techniky, ale již mnohokrát se ukázalo, že to není zrovna nešťastnější přístup.
Já netvrdím, že je možné perpetuum a jiné dnes 'nesmysly', ale rozhodně bych neházel výzkumu a pokroku klacky pod nohy.
Drahý pane Foltáne.
Ondi Vo,2015-04-18 19:34:10
Mohu odpřísáhnout, že jsem vědě nehodil pod nohy ani jeden klacek.
To, co jsem se snažil sdělit, byl můj názor, že i věda potřebuje porci skepse a žurnalisté že by mohli přibrzdit ve svých fantaziích a nevydávat je za realitu.
Nadále zastávám názor, že "osídlení" galaxie je sotva možné bez transportu nadsvětelnou rychlostí a ten je z dnešního pohledu celkem vyloučen.
A i kdyby byl vynalezen a uveden do praxe pohon, řekněme s poloviční rychlostí světla, tak by cesta od nás k nejbližší hvězdě trvala 16 let, započítám-li lineární zrychlení a opětovné zpomalení. A protože nikdo neví, jak to tam vypadá, jestli je tam obyvatelná planeta, tak by musela mít osádka energii, vzduch, vodu a potraviny i na cestu zpět, tedy na 32 let. Po tu dobu musí technika fungovat bez poruch.
Realita je však taková, že lidé spolu v míru nevydrží na omezeném prostoru déle než tak rok. Z toho vyplývá, že by ten transportní vehikl musel být velký, neli obrovský už pro osádku několika lidí, umožňující volný pohyb a neručenou intimitu.
32 let je dlouhá doba a vzdálenosti od mateřské základny - Země obrovské. To by vyžadovalo absolutní soběstačnost ve všech směrech lidských potřeb. To znamená i přítomnost lékařů, chirurgů, psychiatrů, porodníků, ale také hrobníků.
Pochopitelně by takový pohon potřeboval zdroj energie, který nemáme a jak to vypadá, tak v dohledné době mít nemůžeme. Za dobu půl století, od Apolla, se pohon výrazně nezlepšil. Brzda v podobě problému dostat se na nějakých 500km nad povrch Země je stále dominantní.
Takže, před sto lety byl televizní přenos utopií, ale ani tenkrát nic nehovořilo proti této možnosti.
Francouzká akademie popírala existenci meteoritů z prostého důvodu - v bibli se o meteorech nepíše.
Škarohlídi tvrdili před stopadesáti lety, že lidé v železničním vagónu se vysokou rychlostí udusí, protože se snažili vytvořit frontu odporu proti stavbě železnic, které hrozily likvidací provozovatelům dopravy po vodních kanálech.
Ještě ke konci 19. století se našli "vědci", kteří tvrdili, že letadla těžší vzduchu nemohou fungovat, přetože veškeré ptactvo a létající hmyz dokazovalo, že to možné je.
Naše historie ukazuje při posuzování budoucnosti tedy jak skeptické názory, tak euforické nadšení. Člověk by měl při posuzování budoucnosti použít obé, ale přiměřeně, přiměřeně.
Ondi Vo
Miroslav Macko,2015-04-19 10:59:48
Veci ktoré si neviete predstaviť, sú pre vás nemožné... a ako potvrdenie vášho postoja vám slúžia nevyplnené predpovede novinárov spred 50 a viac rokov, ktorí vo svojom "vedeckom" nadšení kolonizovali Mars.
Je pre vás nepredstavitelné kolonizovať galaxiu bez nadsvetelného pohonu. A predstavte si, že ľudia napriek tomu kolonizovali zemeguľu ešte v čase, keď jediným dopravným prostriedkom boli nohy. Tak ako v dávnej minulosti sa do neznáma vydávali kmene za lepším či novým neobývaným územím, tak ja verím, že raz sa najde skupina ľudí, ktorá práskne do bot a odletí kolonizovať bližší či vzdialenejší hviezdny systém. Váš predpoklad, že to nie je možné, lebo veď na najbližšiu hviezdu poletíme až 16 rokov a toľko by ľudia spolu v plechovej krabici spolu nevydržali, je úplne smiešny. To že si to vy neviete predstaviť, neznamená, že to nie je možné. Vy sa vysmievate škarohlídom, čo tvrdili, že sa ľudia v rýchlych vlakoch udusia a pritom dnes prichádzate s rovnakým nezmyslom, lebo podľa vás ludia nedokážu prežiť 16 alebo 32 rokov na kozmickej lodi:-)
Zajisté
Ondi Vo,2015-04-19 16:04:01
Pane Macku máte pravdu v tom, že ve fantazii není rozdílu mezi putováním pravěkých lovců podél toku řeky, nebo podél pobřeží moří a putováním po mléčné dráze.
V realitě jsou tu však drobné rozdíly.
Jinak se omlouvám vám a jiným nadšencům představy o osídlování Vesmíru lidmi za mnou způsobené poškození krásy představ.
Marek Dendes,2015-04-16 19:11:38
podla mna vsetky tieto snahy najst inu civilizaciu vychadzaju zu uplne zle ho predpokladu.. preco by civilizacia trchnologicky statisice rokov pred nami, kolonizujuca celu galaxiu, mala stale pouzivat tak primitivne zdroje energie ako su ziarenie z hviezd (dysonova sfera), atd ?? mne to pripada ako keby niekto z 18 storocia vyhlasil ze ked cela planeta nieje totalne zahalena do oblakov pary, urcite tam nieje ziadna vyspela civilizacia ved urcite by musela pouzivat parne stroje tak ze by za oblakmi pary ani nebolo planetu vidiet :-))
my si ani nevieme predstavit ake zdroje energie taka civilizacia moze pouzivat, napriklad energia vakua, studena fuzia, a ktoive co o com nemame este potuchy ani v urovni fantazie.. a uz vobec nemusi produkovat ziadne odpadove teplo a nemusi na komunikaciu pouzivat radio vlny..
moj nazor je, ze jedine civilizacie ktore mame aku taku sancu najst su take ktore su zhruba na ansej urovni.. civilizaciu statisice alebo miliony rokov pred nami nemame najmensiu sancu najst ked to oni nebudu chciet, ani keby stali rovno pred nami :-)))
cely tento vyskum su vyhodene peniaze...
Termodynamika
Daniel Konečný,2015-04-16 19:53:28
Ať si využívají energii vakua nebo fůze na libovolný způsob, zákony termodynamiky jsou tak neotřesitelné, že libovolná, nám neznámá, fyzika se jimi bude taky řídit a odpadní teplo při spotřebě produkovat musí (dobrá, "nikdy neříkej nikdy", ale tato část fyziky má opravdu výsadní postavení) - právě proto je to na zkoušku dobrý nápad. Tady problém asi nebude, byť je některý z dalších předpokladů zřejmě nesprávný - takové civilizace neexistují, jsou vzácnější, nebo prostě nemají potřebu tak extrémně zvyšovat poptávku energie.
Otázka
Josef Šoltes,2015-04-15 22:54:16
Možná by mělo někoho napadnout, zda vyspělá civilizace skutečně bude stavět Dysonovy sféry a budovat podobné věci. Jestli spíš nebude pracovat sama na sobě a nakonec se nedostane na zcela jinou rovinu bytí, případně se nepřesune do pro ní mnohem pohodlnějšího vesmíru. Uvažujte, co byste dělali, kdybyste byli v podstatě všemocní? Proč stavět něco, co nepotřebuji? Nesnažili byste se spíš pochopit sami sebe a postoupit na vyšší rovinu bytí?
pouze velmi vyspělá civilizace se oteplí až k na
Josef Hrncirik,2015-04-15 21:53:56
kosmické vzdálenosti měřitelnému uteplení nejlépe jako na Venuši či na Merkuru.
Ja
Anton Matejov,2015-04-15 17:56:39
nemusia supercivilizácie stavať len kvôli energetickým potrebám, ale aj z bezpečnostných potrieb. Megaprojekty potrebujú poväčšine viacej dôvodov.
Čo ľudstvo bude najviac trápiť na Zemi? Je spočítané, že do miliárdy rokov stupne žiarenie nášho Slnka natoľko, že sa nám vyparia všetky oceány na Zemi a nastane sklenikový efekt podobný tomu na Venuši.Ako tomu zabrániť? Prvé úvahy vizionárov boli presťahovať ľudstvo na Mars, neskôr na Jupiterové mesiace a podobne. Trochu energeticky príliš nákladne projekty, lebo by sme tam museli vybudovať aj infraštruktúru, ktorá podporuje náš život, problém by sme iba odložili. Hrozí nám aj že našu Zem zasiahne silná málopredvidateľná erupcia zo Slnka, ktorá nám narobí obrovské škody a vyradi elektroniku. Na elektronike nám už môže čoskoro fungovať aj naša umelá inteligencia s výpočtovej techniky. Takže aj oni budú mať tiež určite záujem vybudovať Dysonové sféry aj z bezpečnostných potrieb.
V prvej fáze vybudovať nejakú sústavu clonu môže byť aj na magnetickom princípe v lagrangeovom bode L1, ktorá by znížovala ,alebo odkláňala nebezpečné žiarenie nášho Slnka na dráhu Zeme. Najlepšie ak bude vyrábať aj energiu pre svoj chod a pre našu civilizáciu. Tak si môžeme predlžiť pobyt na Zemi o niekoľko miliard rokov.
Neskôr rozšíriť na ďalšie oblasti, lebo budeme asi aj veľa a dlhodobo cestovať. V našej sústave môžu vzniknuť kozmické mesta. Už dnes zaoberáme, že erupcie nášho Slnka môžu zasiahnuť naších kozmonautou, vyradiť satelity a elektroniku. Odtiaľ je blízko k projektom že Dysonovú sféru pred nebezpečným žiarením budeme rozširovať. Ľudstvo asi bude najviac zaujímať eliminovať, zo svojho prostredia poprípade spotrebovať alebo časť odkláňať: Gama žiarenia, Rentgenové žiarenia a ultrafialové žiarenia a podobne.
To sa nemusí plne prejavovať v infračervenom svetle teda podľa tepla.
Tých záujmov a pomer spotreby energie k bezpečnosti bude viacej!
Za ďalších hľadísk si beriem príklad s histórie našich armád.Za mladi som žasol nad raketami s infračerveným navádzaním. Reku každé vojsko potrebuje lietadla a tie všetké idú na motory produkujúce teplo, tanky a vozidla tiež potrebujú motory, prejavujúce sa teplom. Prvé čo začali proti tomu zavádzať naše armády bola kamufláž. Navadzanie lietadiel na Slnko, aby prekryli infračervéné žiarenie, a klamlivé svetlice, ktoré infračervené presvietia pozadie tepla unikajúce lietadla.
V ďalších generáciach už čoraz viacej počujeme o Stealth technikach teda neviditeľnosti. Aj SR vedci sa podieľali úspešne na vyvíjani nevyditeľnosti vo viditeľnom svetle! V mori to bol problém atómovych ponoriek a ich identifikovania podľa zvuku. Aj tam výrazne pokročili technológie znižujúce zvuk ponoriek, pohlcujúce zvuk a kamufláž. Rusi raz demonštratívne prekabatili USA ponorky tak, že vo vhodnej chvíli vypustili torpedo napodobňujúce zvuk ich ponorky (NATO ponorky boli schopné podľa zvuku motora identifikovať smer ponorky a typ identitu ponorky) A v pohode unikli úplne všetkým druhom detekcie USA na asi týždeň!
Takže na našej zemi vládnu preteky v zbrojeni, v nových technológiach a špiónáž. Historia našej civilizácia je plná nevyberaná konkurencii vojen na úrovní veľmoci, štátov, firiem ľudí a podobne.
Prečo by tie princípy neplatili na úrovni supercivilizácii ak sú založené na konkurencii. Ak aj neplatia, môžu byť natoľko vyspelí, že z danou možnosťou ich spolku dostanú podoné civilizácie, musia rátať. A tak môžu podobne vesmírne megaprojekty kamuflovať s prírodnými.Nechcú byť videní z bezpečnostných potrieb! Čím neskôr ich civilizácie nášho typu zachytia tým lepšie pre nich ako aj pre nás.
V minulosti sme sa snažili zachytiť mimozemský signal podľa presne sa opakujúcich radiosignálov. Zachytili sme veľmi presne opakujúce signaly ale zistili sme , že sú to rýchlo rotujúce magnetické hviezdy, pulzary. Skúsme si položiť otázku: Sme sú zatiaľ schopní naozaj všetky tie pulzary dokonale overiť, že existujú naozaj? Niektoré s nich môžu byť kamuflaž vzájomnej konunikácie niektorých vyspelých civilizácii a my si môžeme namýšľať, že sú tam pulzary, rýchlo rotujúce neutronóve hviezdy. Ak na Zemi vládne špionaž, kontrašpionaž, rozoštvi, rozdeľ a panuj, ekonomická špionáž, tak prečo nie aj u vyspelých civilizácii. Naozaj predpokladáme, že u nich nevládne konkurencia na nejakom stupni? Alebo nepotrebujú si civilizácie na nižšom stupni a ich agresivitu s nejakých dôvodov preveriť?
Využívání spotřebního tepla
Fanda Sin,2015-04-15 15:38:12
Co když umí civilizace téměř do "mrtě" využívat i odpadního tepla svých počítacích strojů, motorů a elektráren/továren?
Už jen předpoklad, že civilizace která zvládla dysonovu sféru, nebo mezihvězdné lety, komunikuje stále elmag. zářením je podle mě pravděpodobně mimo.
Pro nás je taková civilizace o NĚKOLIK singularit dále, pravděpodobně zvládli kvadraturu kruhu, dopočítali PI a zjednodušili formulář daňového přiznání, že je ho schopný vypnit i běžný E.T.
Čas....
Ladislav Strnad2,2015-04-15 14:46:00
Možná se s civilizacemí míjíme na časové škále miliard let. Jak dlouho jsme "civilizací"?
Vojtěch Kocián,2015-04-15 15:08:07
Tady je jednalo o hledání tak obrovských civilizací, že by nějaký ten stomilión let vydržet mohly a vzhledem k počtu prohledávaných galaxií, by se alespoň jedna najít měla, pokud jsou běžné a opravdu se navenek projevují předpovězeným způsobem. Minimálně jeden z předpokladů evidentně splněn nebyl (osobně se domnívám, že ani jeden).
čas
Daniel Konečný,2015-04-15 16:47:11
Pokud by se civilizace dokázala rozrůst přes podstatnou část galaxie, nenapadá mě jediný způsob, jakým by mohla v dohledné době zaniknout (teda krom jejího nahrazení jinou civilizací, což by naopak při procesu mohlo jejich detekci výrazně usnadnit:) ) Článek neuvádí rozsah vzdáleností měřených galaxií, ale předpokládám, že řez napříč časem bude velký, pro další průzkum teoreticky libovolný. Že by mohla být civilizace dávno zaniklá je nám zcela jedno, když by k nám informace přicházela právě teď. Míjet se můžeme leda lokálně.
Milan K,2015-04-16 06:38:01
Daniel Konečný > Mě napadá. Evoluce.
Předpoklad, že jinde ve vesmíru bude odlišná civilizace využívat podobných technologií jako my, např. polovodičů, je dosti úzký ... dle toho, co nám mysl a technologie dovolí.
>Milan K
Zdeněk Jindra,2015-04-17 22:38:44
Je to dobrý předpoklad založený na vývojové konvergenci. Fyzikální zákony pravděpodobně o mnoho lepší řešení neumožňují, jinak by už využívaly "energii vakua" i bakterie.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
