SARS je infekce, kterou způsobují koronaviry. V minulém roce jí onemocnělo přibližně 8000 osob z nichž 774 zemřelo. Úmrtnost choroby se podle Světové zdravotnické organizace pohybuje okolo 9%. 
Podle studie publikované v 26 čísle časopisu The Lancet, se podařilo  Alexandru Bukreyevovi a Peteru Collinsovi připravit vakcínu proti SARS. Autoři pracují v americkém NIAID (National Institute of Allergy and Infectious Diseases) a jejich  vakcína se  od předchozích liší v tom, že se aplikuje přímo do respiračního traktu. Tedy prvotního místa kudy infekce do těla vstupuje. Je to také první vakcína tohoto druhu vyvinutá v USA, která již byla testována na primátech a u které bylo prokázáno, že k ochrannému efektu postačuje pouze jediná její dávka. Předešlé vakcíny byly testovány na hlodavcích a k dosažení efektu bylo potřebných imunizačních dávek více. 

Nová vakcína je namířena proti proteinu, který tvoří jakýsi „bodec“, kterým se SARS virus vyznačuje.  Tento "osten" vyčnívá z povrchu viru a pomocí něho se virus připoutává  k lidské buňce, poté jí infikuje. Protein, kterým je toto příchytné zařízení tvořeno byl nazván SARS-S protein.
Výzkumníci vyvinuli novou vakcínu tak, že využili gen, který je za tvorbu  SARS-S proteinu odpovědný. Tento gen výzkumníci „vpašovali“ do oslabené verze lidského chřipkového viru HPIV3 (human parainfluenza virus 3). Tento oslabený virus HPIV3 byl vyvinut již dříve k tomu aby sloužil jako vakcína proti chřipce. Virus ve své přirozené (neoslabené) podobě patří k nejrozšířenějším původcům akutních chřipkových onemocnění u dětí. Jeho oslabená forma tedy posloužila jako vektor, který infikuje slizniční buňky dýchacího ústrojí a vnáší do nich SARS-S protein.
Jakmile vědci, tyto oslabené viry chřipky s vloženou informací pro protein SARS-S, vstříkli do nosu opicím, zvířatům se proti viru SARS vytvořily v krvi protilátky. Poté následoval test na odolnost proti virulentní formě SARS. Pokusným opicím  po 28 dnech od jejich ošetření vakcínou, vstříkli do nosu živé viry smrtelné infekce SARS. U skupiny opic, které vakcínu dostaly se virus nemnožil (nereplikoval). U neošetřených opic se SARS virus  množil, zvířata onemocněla. 

Někteří odborníci ale upozorňují na to, že tato nová vakcína má šanci být účinná u většiny mladistvých, ale nikoli u dospělých. Vektor je totiž  z chřipkového viru na který jsou náchylní mladiství. Starší osoby většinou chřipku, kterou způsobuje  koronavirus, který zde byl použit jako vektor, již prodělali a tak mají proti tomuto viru vytvořeny protilátky a již jím neonemocní. U takových dospělých pak nedojde  ani k tvorbě ochranných protilátek proti viru SARS.  I přesto tento pokus ukázal, že vakcína vyrobená na principu koronaviru jako trojského koně s vloženým proteinem z viru SARS, je u primátů účinná. Neméně důležitým poznatkem je zjištění, která část z viru SARS je schopna navodit tvorbu protilátek. Všechny ostatní pokusy, kdy vědci použili k imunizaci jiné části viru než  protein SARS-S, byly neúspěšné. Když už se nyní ví, která molekula je schopna navodit obrannou odpověď, nebude až takový problém použít i jiné vektory a tím rozšířit účinnost vakcíny i na dospělou populaci. Nabízí se i možnost kombinace dvou vektorů, přičemž jeden by byl účinný pro mladistvé a druhý pro dospělce.
Nyní budou pod dohledem NIH (National Institutes of Health ) následovat klinické zkoušky připravené vakcíny. Nejdříve přijdou na řadu osoby, které patří k nejohroženějším, tedy rodinní příslušníci a nemocniční personál, který  přichází s pacienty se SARS do styku.

Virus způsobující SARS má na svém povrchu protein (SARS-S), který  je schopen navodit tvorbu protilátek. Gen pro tento protein byl vsunut do oslabeného chřipkového viru a stal se základem účinné vakcíny.

Pohled do laboratoře, kde se s virem SARS pracuje.

Pokud se podaří získat účinnou a levnou vakcínu, mohlo by to učinit přítrž vybíjení cibetek o nichž se soudí, že SARS přenášejí.