Jistý Gabriele D"Annunzio (1863 až 1938) byl italský básník, spisovatel, voják a také jeden ze zakladatelů a inspirátorů italského fašismu. V dnešní době si bere fašismus do úst každý trouba, ale D"Annunzio byl doopravdový protofašista, jehož život a názory pěkně odpovídají učebnicové definici fašismu. V první světové válce hlasitě podporoval vstup Itálie na stranu Dohody, stal se letcem a na bojišti dosáhl mnoha úspěchů.


Válečného hrdinu po válce rozzuřilo, že město Rijeka (italsky Fiume) na základě poválečných dohod připadlo nově vzniklé Jugoslávii. Dal dohromady 2 tisíce nacionalistických dobrovolníků a Rijeku s nimi obsadil. Posléze tam vyhlásil nezávislou republiku Fiume, vyhlásil Itálii válku a kapituloval až po ostřelování Rijeky italským námořnictvem. Časem se stal zastáncem expanzionistické zahraniční politiky Itálie, včetně brutální invaze do Etiopie. Jeho básně se dodnes učí na italských školách a sám slouží jako odstrašující příklad toho, jak to dopadne, když se na politiku dávají básníci či vizionáři.


Ústava republiky Fiume, která mimo jiné prohlásila za jeden ze základních principů nového státu hudbu, a mnohé prvky D"Annunziova režimu, silně inspirovali D"Annunziova přítele Mussoliniho při budování fašistického státu v Itálii. Mussolini převzal formu vlády, korporativismus, otázky řečníka k davu, vypjatý nacionalismus, emotivní státní rituály, navazování na římské tradice, černé košile pro stoupence nebo útlak disidentů. Říká se dokonce, že právě D"Annunzio vynalezl Mussolinim oblíbenou metodu likvidace nebo zesměšnění oponentů podáním silného projímadla z ricinového oleje. D"Annunzio zemřel dva týdny před okupací zbytku Československa hitlerovským Německem, takže už nedostal příležitost naplno si vychutnat plody své filozofie.


Dlouhá desetiletí mrtvý fašista se ale kupodivu nedávno vrátil do zpravodajských titulků. Ne kvůli romantickým veršům nebo plamenným politickým projevům, nýbrž kvůli jeho milostné avantýře. Policejní specialisté v Cagliari na Sicílii totiž analyzovali předměty, které s touto milostnou pletkou D"Annunzia souvisely a dospěli k zajímavým výsledkům. Italský fašista v roce 1916, tedy před stoletím, vzplanul náklonností k hraběnce Olze Levi Brunnerové a po noci plné vášně ji na památku věnoval kapesníček se svým spermatem. Hraběnka ho nevyhodila a dodnes je uložen v archivech nadace Vittoriale degli Italiani, společně s dopisem hraběnky svému milenci a se zubním kartáčkem ze slonoviny.


Kriminalisté prohlédli inkriminovaný kapesníček forenzním osvětlením a odhalili na něm skvrny spermatu, které nebyly viditelné pouhým okem. Z nich získali vzorky DNA a porovnali je s genomem dosud žijícího D"Annunziova pravnuka Federica D"Annunzia. Analýzy potvrdily, že mají v ruce DNA zakladatele italského fašismu. Stal se tak prvním zemřelým člověkem, jehož DNA se povedlo rekonstruovat bez exhumace kosterních pozůstatků.


Vedoucí nadace Vittoriale degli Italiani si zažertoval, že teď budeme moct klonovat historické postavy, i když nemáme k dispozici jejich kosti. Jedním dechem k tomu lišácky poznamenává, že teď sice nikdo nechce klonovat Gabriela D"Annunzia, ale jeden nikdy neví, jakým směrem se posune věda a společnost. Forenzní genetici si prozatím libují, že zase vylepšili technologie, které mohou pomoci vyřešit celou řadu odložených případů i budoucích zločinů.




Video:  D"annunzio At Fiume Aka Italian Army Review At Fiume (1920)



Video:   Italian Occupation Of Fiume (1919)




Literatura
PhyOrg 12. 3. 2015, AFP 12. 3. 2015, Wikipedia (Gabriele D"Annunzio).

Žádný příspěvek nebyl zadán