Vědci jsou jako děti. Rádi si hrají a někdy z toho jsou podivuhodné věci. Yuji Ikegaya z Tokijské univerzity a jeho kolega zkusili implantovat slepým potkanům do hlavy zařízení s mikrostimulátorem a kompasem a pak sledovali, co se bude dít. Ukázalo se, že se potkani sami od sebe naučili zdatně využívat novou schopnost. Navzdory své slepotě, vybaveni tímto implantátem nakonec zvládali probíhat testovacím bludištěm téměř tak rychle, jako potkani s fungujícím zrakem.
Nešlo pochopitelně o nějaké samoúčelné frankensteinovské hrátky. Ikegayovi a spol. se povedlo poodhalit úžasný potenciál savčího mozku. Vše nasvědčuje tomu, že savčí mozek je i během dospělosti natolik přizpůsobivý, že zvládne zapojit zcela nové smyslové ústrojí a smysluplně využívat jeho data.

Japonští vědci navíc slepým potkanům nevrátili jenom jejich zrak, ale i smysl vnímat polohu těla v prostředí. V implantovaném zařízení o váze 2,5 gramu propojili digitální kompas se dvěmi wolframovými elektrodami, které potkanům stimulovaly oblasti zrakové kůry v mozku. Zařízení s kompasem bylo pochopitelně vyvinuto tak, aby bylo co nejlehčí a potkanům nečinilo potíž mít ho na hlavě. Při práci ho poháněla nabíjecí i baterie. Když vědci tento implantát připojili k hlavě potkana, tak implantát pohotově detekoval směr, který směřuje hlava potkana. Poté zařízení začalo generovat stimulující elektrické pulsy, jenž udávaly směr, kterým se potkan právě vydal.

Ikegaya a spol. cvičili slepé potkany, aby dovedli najít pamlsek v chodbách. Vyzkoušeli je v chodbách rozvětvujících se ve tvaru T a také ve složitějších labyrintech. Potkani se už v průběhu několika prvních desítek pokusů naučili používat implantovaný kompas nalezení správné cesty v bludištích. Ve výkonu při řešení úkolů, v jejich schopnosti navigovat se, i ve vnímání pozice těla v prostředí, se nakonec slepí potkani s implantátem nijak zvlášť nelišili od potkanů vybavených zrakem. Experimentátory očividně šokovala úžasná schopnost potkanů přizpůsobit se novému smyslu a naučit se jej používat během pár dní.
Studie japonských badatelů dává tušit, že by se brzy mohly objevit spousty podobných aplikací. Implantát s kompasem nebo třeba kompas zabudovaný ve věcech osobní potřeby by mohl velmi pomoct slepým lidem. Odvážnější představy počítají s vylepšováním lidských smyslů. Mohli bychom získat schopnost vnímat geomagnetické pole, ultrafialové záření, ultrazvuk a podobně. Ikegaya a spol. se na základě svých výsledků domnívají, že náš mozek nejspíš není využívaný na plnou kapacitu. Zásadně ho prý omezují naše mizerné smyslové orgány. Náš svět je ale přitom velmi pestrý a bylo by fajn ho sledovat co nejširším záběrem smyslů.




Literatura
Cell Press 2. 4. 2015, Current Biology online