Přihláška, na níž byl nyní firmě Boeing patent udělen, byla podána již v květnu roku 2002. Tvoří ji popis zařízení sestaveného ze snímačů detekujících vzdálenou explozi a několika způsobů generování přechodové zóny, která přicházející tlakovou vlnu odrazí a zbrzdí. Zatímco neprůstřelné vesty a helmy nás před střepinami ochrání, s rázovou vlnou nezmůže nic ani pancíř. Samotný pojem rázová vlna, je hodně obecný a spadají pod něj od vln vzniklých kolapsem kavitačních bublin, přes okraje rozpínajících se mezihvězdných mlhovin až po ty léčebné při neinvazivní litotripsi.
Sled událostí je následovný. Jakmile senzory detekují elektromagnetický záblesk, řídící jednotka odhadne sílu exploze a směr odkud se tlaková vlna přiřítí. V případě, že to má smysl, uvede do chodu soustavu laserů, které vysoce energetickými pulzy vyslanými směrem k výbuchu ionizují vzduch a vytvoří v něm plazmový tunel. Dodáním patřičné energie se začne tvořit teplem se rozpínající bublina tvořená mnohem nižší hustotou materiálu. V takovém prostoru se šokové vlny šíří krajně neochotně. Navíc se na povrchu ochranné bubliny vzduch zhušťuje a od takové vrstvy se část dopadající energie odráží zpět, a část by se měla vyrušit, jako když proti sobě stříkají dvě hasičské stříkačky.
U Boeingů pojali patent opravdu velkoryse a ze široka. Zahrnuje tvorbu ochranného elektromagnetického štítu, elektrickým obloukem, mikrovlnami i laserem. V přihlášce se zmiňuje, že se aplikace nevztahuje jen na využití ve vzduchu ale i v prostředí vodném, čímž si pohlídali zakázky spojené s ochranou před torpédy a bezkontaktními minami škodícími na dálku právě vysláním šokových vln. A aby bylo všem jasné, co všechno chtějí svým udělátkem chránit, vyjmenovávají auta, tanky, obrněné transportéry, pevnůstky, budovy či jejich hlídané balkóny, lodě, lodičky, ponorky, letadla, dokonce i ta s vertikálním startem. To asi aby nikoho nenapadlo bez nich to začít montovat na helikoptéry a rakety.
Literatura : US Patent 8,981,261B1 (2015)
Diskuze:
Pomoc autorovi obr. 4
Josef Hrncirik,2015-03-29 10:13:35
Plést si polohu, fázi, amplitudu a rychlost může ohrožovat životy demokratů i republikánů.
Plazmová bublina z obr. 4
Josef Hrncirik,2015-03-29 08:57:13
bude v nejlepším případě koule, určitě ne šišoid s dlouhou osou procházející demokratem. Ať ale mají co chtějí. Nízká hustota v bublině způsobí, že tok hmoty a tudíž energie z blízké exploze, tj. nikoliv rovinné vlny, (jak tam klamavě nakreslili) bude přednostně směřován na demokrata. V pravé části bubliny /vlnovodu/ se bude hnaný kužel přátelské plazmy soustřeďovat na demokrata. Kdyby bublina byla od něj daleko a nebyl jí ofouknut, naděje na vytvoření stínu za překážkou by mizela. Vlastně však bublina k sobě přitáhne formální centrum exploze a když vlna ještě není rovinná efekt přiblížení převýší formální event. odrazy tj. jakoby rozložení v čase. Prostě bublina nebublina místo jedné facky, dostane první ještě silnější a dříve, nicméně přátelskou. Tok hybnosti bude vždy stejný, nezávisle na prostředí. Centrum se však přiblíží, tok tím vzroste. Je jasné, že je nutno vzduch v bublině ochladit na minus 3000 K. Potom to bude spolehlivě fungovat. Prostě
klasická chyba ve znaménku a navíc několik amerických teček v jednom čísle a ještě ty biliardy miliard. Energii získanou z ochlazeného vzduchu lze použít k pohonu Strykerů. Shalom.
text pod 3. obrázkem: K prošlapávání cesty
Josef Hrncirik,2015-03-28 17:56:14
pro dopravu energie do rozpínající se bubliny lze použít vystřelování pelet jodidu stříbrného. Konečně to odtajili a mohu se levně za 2 stříbrné jodidy napíchnout na venkovní rozvod 220 V.
Neliší-li se vlastnosti dvou prostředí řádově,
Josef Hrncirik,2015-03-28 09:48:11
event. odraz a ohyb je malý.
Pokud je rozměr nehomogenity menší než vlnová délka, vlna ho nevidí.
Tlaková vlna není ustálené harmonické vlnění s jasnou vlnovou délkou, ale vlnový balík.
K vytvoření 1 m3 plazmatické bubliny je zapotřebí dodat cca 0,1 MJ. Asi ne rychleji než za cca 1m /300 m/s, jinak je tvorba bubliny přátelský výbuch cca 1 m před vojákem. Určitě ho přátelsky osáláme a umikrovlnkujeme a ulezrujeme. Asi ale nemáme více času než řekněme 0,1 s, když po nás mudžahedínové pálí řekněme ze 100m. V tomto příznivém případě nám stačí příkon do plazmy pouhý MW. Pochopitelně kabely a elektrody hravě přestavujeme min. cca během 0,1 s a dobíjíme kufry kondenzátorů.
Pokud jde o bublinu kolem vozidla, nároky rostou pouze s třetí mocninou velikosti bubliny.
Objekt je obecně poškozován absorbovanou energií.
Tlaková vlna ve větší vzdálenosti je prakticky rovinná s rychlostí blízkou rychlosti zvuku. Odraz vlny od objektu předá jeho povrchové části či celému objektu hybnost, dojde k relativním posunům v objektu či jeho nárazu do překážky v okolí. Asi se to podobá skoku na placáka na led v bazénu. Pravděpodobně při dopadu z výšky 1 m dojde k ztrátě bojového nadšení a přesvědčení o vítězství.
To odpovídá přijetí hybnosti cca 20 cm masy (naklepávaného masa) vojína zastaveného z rychlosti cca 5 m/s. Jde tedy o impulz či změnu hybnosti cca 200 kg/m2 * 5 m/s = 1000 Pa.s. Vlnový balík má cca 300 m/s , tj. jeho excess hmoty musí být cca 3 kg, což je cca ve 3 m vzduchu nad 1 m2. Vlnová délka je tedy v případě nebezpečné vlny cca 3 m a větší a vlna plazmatickou bublinu přefoukne přes vojáka. Shalom. A co takhle vyzkoušet 3 metrový balon s vodíkem nebo před chrabrého vojína vystřelit a rozptýlit 2 - 200 pytlů písku do bubliny.
Smysl to má pouze v hustém prostředí, tj. u ponorek a dělá se to určitě bez patentů.
Proč zdarma dřu na neschopnou Darpu a Boening?
Všichni jsme teroristé a simulanti.
Apríl se nebezpečně blíží
Ochrana voci comu?
Miňo Demovič,2015-03-26 23:57:43
Pred cim dokaze takyto system ochranit napriklad take auto? Pochybujem, ze system je ucinny na bezprostredne vzdialenosti, ako ked vozidlo vyjde na minu, alebo na neho vystrelia raketu.
A neviem si predstavit, ako by to dokazalo nejak ucinne ochanit napriklad pri vybuchu leteckej bomby v blizkosti, ktora by ohrozovala vozidlo. Predsa len, niektore vybuchy maju ohromnu silu, nehovoriac o rychlosti sirenia razovej vlny. A granat uz zo vzdialenosti par metrov pancierove auto velmi neposkodi.
Ale ak nieco take funkcne dokazu postavit, tak im gratulujem. Pre mna to zatial znie ako uletene sci-fi...
Rázová vlna
Ondi Vo,2015-03-25 17:47:42
Rázová vlna se vodmím prostředí šíří podstatně rychlej (víc než čtyřnásobně), než vzduchem o tlaku kolem 100hPa a teplotě kolem 20°C.
To byl komentář k doprovodnému textu obrázku exploze atomovky na atolu - "Kam už rázová vlna ve skutečnosti dorazila, ukazuje ten bílý kruh na vodě. Kredit: US Army." Je vidět, že i v US Army jsou s fyzikou jaksi pozadu.
Co je špatně?
Vojtěch Kocián,2015-03-25 21:49:39
To, že rázová vlna ve vodě není o tolik rychlejší než ve vzduchu, jak by měla být (čtyřikrát), bude nejspíš způsobeno tím, že u tak mohutného výbuchu je rázová vlna zpočátku mnohem rychlejší než zvuk (teplota poblíž epicentra totiž není ani vzdáleně 20 stupňů Celsia o tlacích nemluvě). Ve vodě je tato fáze rychleji utlumena. Ono to platí i u obyčejného granátu, ale tam je výbuch dostatečně chladný, aby se ráz nešířil nadzvukovou rychlostí, už necelý metr od epicentra možná jen pár centimetrů. U atomovky takového kalibru jako na obrázku to budou stovky metrů.
Rázová vlna
František Žák,2015-03-27 13:28:33
Rázová vlna se ve vodě právě šíří rychlostí zvuku (cca 1400 m/s), ale pokud se šíří ve vodě i s malou koncentrací vzduchu 1-3% (bublin vzniklých například od tepelného štítu) klesá rychlost zvuku a tedy i rychlost šíření rázové vlny i pod 400 m/s. Proto si myslím, že štít může být účinný i pro ponorky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce