Číslo (pí) je odvozeno od začátečního písmena z řeckého slova periféreia (obvod). Říká se mu takéLudolfovo číslo (po Ludolphovi van Ceulenovi). Angličané ho zase titulují Archimédova konstanta (po Archimédovi ze Syrakus). Jde o konstantu vyjadřující poměr obvodu kruhu k jeho průměru. Ten je pro všechny průměry kruhu stejný a je přibližně rovný: 3,14159 26535 89793 23846...
My, co si pamatujeme jen dvě čísla za desetinou čárkou, váháme, zda víc žasnout nad schopnostmi některých mozků a nebo jejich ztřeštěností. Guinessova kniha rekordů uvádí deset osob, které si jich pamatují nejvíc:
1. Lu, Chao (Čína) – 67 890 číslic
2. Chahal, Krishan (Indie) – 43 000
3. Goto, Hiroyuki (Japonsko) – 42 195
4. Tomoyori, Hideaki (Japonsko) – 40 000
5. Mahadevan, Rajan (Indie) – 31 811
6. Tammet, Daniel (Velká Británie) – 22 514
7. Thomas David (Velká Británie) – 22 500
8. Robinson, William (Velká Británie) – 20 220
9. Carvello, Creigthon (Velká Británie) – 20 013
10. Umile, Marc (USA) – 15 314
Zájem o číslo pí má prý u něj hodně co do činění s hledáním věčné pravdy. Po marném pátrání v teologických i filozofických knihách, se obrátil k přírodě. „Uvědomil jsem si, že v ní není nic co by bylo lineární, nebo vytvořeno z rovných čar, ať už to jsou listy, stromy nebo horská krajina – nic není rovné, nebo čtvercem. Tehdy jsem začal vnímat, že všechno ve vesmíru se nějak okolo něčeho točí a otáčení se pro mně stalo klíčovým pojmem. Když mi pak došlo, že pí je nekonečná řada čísel, bez vzoru, která se neopakují, začalo mi to dávat smysl a přijal to jako symbol života.“ Svému pí memorování s nadsázkou říká "modlení se k vesmíru." V jeho modlení jsou zaznamenány čtyři milníky:
V září roku 2004 byl schopen odrecitovat číslo pí až do 54 000 místa.
V prosinci 2004 to již bylo 68 000 míst.
V červenci 2005 83 431 míst.
V říjnu 2006 dospěl k rekordním 100 000 číslic.
Jak se ukazuje, pro zapamatovat tolik čísel, není pro řadu lidí až takový problém. Chce to tréning a metodu, jak si čísla spojovat s písmeny, barvami a vůněmi a tvořit si z toho jakýsi příběh.
I mozek nás, běžných smrtelníků, dokáže dělat divy o nichž nemáme ani tušení. V jednom experimentu v roce 1970, výzkumníci ukázali náhodným účastníkům pokusu, deset tisíc různých obrázků v rychlém sledu. Poté jim ukázaly dva snímky a u těch se měli rozhodnout, který v předchozím souboru problesknul a který ne. Správně odpovídali v 80 % případů. V jiné, podobné studii, zase promítli dobrovolníkům „jen“ 2 500 fotografií. Zkomplikovali jim úkol tím, že šlo o páry velmi podobných obrázků. Tentokrát úkol zněl, zda je ukázané postavení u dvou obrázků správné. V 90 % byly odpovědi správné.
Haraguchiho zázračná paměť spočívá v trénování takzvané "Major metody". Při té se čísla převedou do souhlásek (zvuků), pak se přiřadí samohlásky aby vznikla slova. Vytvořený příběh ze slov se pamatuje lépe, než číselná řada. Pokud to chcete zkusit, zde je jeden z návodů:
0 = S, Z
1 = t, d
2 = n
3 = m
4 = R
5 = l
6 = j, sh (měkké ch)
7 = k, g
8 = f, v
9 = p, b = nepřiřazené samohlásky, w, h, y, x
Spíš nám ale na mysli vyvstanou české klasické říkanky. Ta na dvanáct čísel za desetinou čárkou se jmenuje Balada o Ludolfově kapru.
Ludolfovo číslo pí udržíš si v paměti
spočítáš-li písmena-slovo číslo znamená.
Lín a kapr u hráze
prohlídli si rybáře,
udici měl novou,
jikrnáči neuplavou.
O jedno číslo víc přidá modlitbička ke sv. Ludolfovi
Dej, ó Bože a číslo Ludolfovo
já navždy pomnu,
pro větší naplnění moudrosti početní.
Nemotechnické pomůcky jsou i na více desetinných míst, ale je otázkou, zda s nástupem moderních výpočetních mašinek a jejich ochotě pracovat se zlomky, má něco takového smysl se biflovat, zda není účelnější využít kapacitu mozku k něčemu smysluplnějšímu.
Diskuze:
