Ve svém článku pro nový online vědecký časopis Science Advances Clancyová a spol. vymysleli buněčné membrány složené z malých organických molekul s dusíkem. Tyhle membrány by podle nich mohly fungovat na zmrzlých světech, čímž se zásadně liší od nám důvěrné známých buněčných membrán z dvojité vrstvy lipidů. Jistě není náhodou, že členem vědeckého týmu je i Jonathan Lunine, rovněž z Cornellu. Je to expert na Saturnovy měsíce a účastník vědeckého programu sond Cassini a Huygens, při němž byla na povrchu Titanu objevena dnes již slavná uhlovodíková jezera.
Vědci si v počítačových simulacích vyzkoušeli dynamiku molekul různých variant azotosomů a jako nejslibnější pro případný život se jim rýsují slušně stabilní váčky s membránou z molekul akrylonitrilu. Podle pozemské zkušenosti je akrylonitril bezbarvá, jedovatá a nejspíš i karcinogenní kapalina, která se používá k výrobě významných umělohmotných materiálů, jako je PAN nebo ABS. Na Titanu ho podle všeho mají přinejmenším v místní svérázné atmosféře.
Počítačové simulace Clancyové a spol. mají ještě dost daleko k realistickému konceptu života v prostředí metanu. Organismy potřebují k provozu víc věcí, než jenom membránu a mezi nimi se mohou skrývat zádrhele, které z fyzikálních nebo chemických důvodů vylučují existenci živých organismů na principu azotosomu. Na druhou stranu, pokud by na nespočetných ledových planetách, měsících nebo asteroidech ve vesmíru mohl fungovat takovýto život, dramaticky by to rozšiřovalo naše možnosti hledání mimozemského života ve Sluneční soustavě i u jiných hvězd. Obyvatelných zón by najednou bylo k dispozici víc a to by vůbec nebylo špatné.
Video: Cassini-Huygens Mission to Titan Saturn"s Moon. Kredit: ESA
Literatura
Cornell University 27.2. 2015, Science Advances 1: e1400067.
Kovové svaly s pamětí úžasně chladí i ohřívají
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2019)
Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2017)
V Mongolsku objevili obří stopy
Autor: Josef Pazdera (30.09.2016)
Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase
Autor: Tomáš Kohout (28.09.2016)
Nově objevená slitina titanu se zlatem je mnohem tvrdší než běžné oceli
Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2016)
Diskuze:
pokus
Martin Smatana,2015-03-12 20:28:29
Chemické zloženie atmosféry Titánu poznáme, takže čo bráni autorom teoretickej štúdie urobiť praktický pokus? To by predsa bol na rozdiel od teoretickej počítačovej simulácie presvedčivý dôkaz, zvlášť keby pokus bol reprodukovateľný.
Mají dobrý SW? Proč jim to napřed nedělalo
Josef Hrncirik,2015-03-12 16:31:06
jednodušší micely a při jaké koncentraci akrylonitrilu v móři asociáty vznikají (lépe řečeno rozpouští se, tj. hynou)? Nehromadí se tam u dna skořápky z polyakrylonitrilu jako u nás PET láhve? Nevznikl by tam život ze slivovice s metylalkoholem?
Zhavaruje to na kinetice. Bude to sterilně zamraže
Josef Hrncirik,2015-03-12 16:03:45
ný vzorek, vysrážený a denaturovaný, který neožije ani v teplíčku. Asi jen ve vodě či jiných rozpouštědlech tvořících silné vodíkové můstky a solvatujících ionty lze vytvořit velmi složité struktury schopné provozovat nutné činnosti. Fotolýza ledu H2O či CO2 někde u dna je nepravděpodobná, fotolýza CH4 konzervuje málo energie a reaktivita i koncentrace vzniklého H2 budou malé, jeho schopnost úniku velká. Nebudou však vytvořeny katalyzátory (enzymy) pro tak nízké teploty. Slabé interakce nepolárního produktu (jiný se nerozpustí event. není k dispozici) s katalyzátorem totiž nevedou k potřebnému enormnímu snížení aktivační energie reakcí pro nízké teploty. Do malého okolí měněné vazby se tolik aktivujících (a málo aktivních a málo kooperujících) skupin už nevejde, nebo mezi sebe nepustí nepolární kus, pakliže by byly aktivní a nutně polární. Bude tam živo cca 2 na -100x méně než mezi zamrzlými mamuty, tj. asi jako ve spermabance.
Jaká je rychlost chemických reakcí
Jenda Krynický,2015-03-11 01:24:40
v takovém prostředí? Počítám, že s o tolik nižší teplotou a nižším množstvím dostupné energie by takový život a následně i vývoj probíhal podstatně pomaleji, ne? Tedy i kdyby Titan poskytoval dostatečně stabilní prostředí stejně dlouho jako Země, tak případný život by těžko stihl překročit úroveň jednoduchých jednobuněčných organismů.
pomalý život taky život
Daniel Konečný,2015-03-11 01:58:18
zjistit, že jen naše soustava má dva druhy života by mělo zajímavé implikace
To sice ano, ale ta pomalost by mohla znamenat
Jenda Krynický,2015-03-11 14:52:44
i že na to nebylo dost času.
Dokud na Titan nevyšleme patřičně vybavenou sondu, tak jsou to v podstatě jen teoretická cvičení. Samozřejmě potřebná, protože pokud člověk neví co hledá, tak to taky obvykle nenajde.
Myslím si,
Matyáš Patlevič,2015-03-11 22:10:20
že na to nelze jednoznačně odpovědět. Pro život není až tak důležžité absolutní množství energie ale gradient energií. Také existují reakce, které při těchto teplotách probíhají poměrně svižně, čili je to jen otázka posunutí rámce. Fyziologické reakce známé z našeho příjemně teplého světa by pochopitelně v podstatě neprobíhaly, ale kdo říká, že ty u jiného života jim budou podobné :-) Zkrátka bych řekl, že teoreticky možná je i velmi podobná rychlost biochemických procesů jako u nás.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce