Málokterý čtenář Osla asi začíná svůj pracovní den „lajnou koksu“. Z tohoto důvodu by snad měl tento příspěvek patřit do rubriky „Zajímavosti“ a nikoli „Zdraví“. Ale možná by patřil i do „Genetiky“, když už rubriku „Potkan“ nemáme. Ostatně, posuďte sami.

Návyk na kokain je zatraceně silný a boj s ním patří na poli odvykacích drogových kúr k těm komplikovanějším. Lékaři už léta hledají způsob, jak feťákům návrat do normální společnosti usnadnit. Jednou z cest je vzít droze její účinek. Proto byly lidem během odvykacích kúr podávány protilátky proti kokainu. Jenže to má jeden velký háček. Protilátky neprojdou z krve do mozku, a tak je jejich účinek silně omezen.

Kim Janda, chemik ze Scripps Research Institute v kalifornské La Jolle, zkonstruoval v laboratoři geneticky modifikovaný virus, který tvorbu protilátek proti kokainu v mozku narkomana zajistí. Virus je zbaven všech svých vlastních genů a je proto z biologického hlediska bezpečný. Vlastní geny má nahrazeny za geny pro tvorbu příslušné protilátky. Janda a jeho kolegové injikovali geneticky modifikované viry do nosní sliznice pokusných potkanů a pak jim dali „šňupnout“ kokainu. Potkani, kteří nebyli „očkováni“ virem, vykazovali všechny příznaky omámení drogou. „Očkovaná“ zvířata ale účinku kokainu odolávala. Droga na ně nezabírala.

Lidé, kteří zkoušejí přestat s kokainem, mají fyzické abstinenční příznaky, ale podle Jandy je k dalšímu užívání drogy ponouká především psychická touha po pocitu euforie z drogy. Ten se však po očkování virem nedostaví. Droga tak ztrácí na „zajímavosti“ a možnost vymanit se z návyku pro narkomana stoupá.

Virová léčba neobrní člověka proti droze na celý život. Virus vydrží v mozku asi dva týdny a pak viry z organismu zmizí. Léčba by tak mohla pomáhat lidem v nejhorších okamžicích jejich odvykací kúry, kdy na ně jde jejich „slabá chvilka“ a hrozí jim, že s braním drogy znovu začnou.

Pramen: PNAS

Profesor Kim Janda