Objevení tak extrémního kvasaru ve vesmíru, kterému bylo teprve 900 milionů let (protože vesmír vznikl před zhruba 13,7 miliardami let), zásadním způsobem ohrožuje klasické představy o vzniku supermasivních černých děr. Jejich původ je stále nejasný a odborníci mají většinou za to, že supermasivní černé díry tak nějak postupně rostly z malých černých děr pojídáním okolního materiálu.
Jeden ze spoluautorů studie, Xiaohui Fan z Arizonské univerzity, se dramaticky ptá, kde se vůbec vzal tak šíleně zářivý kvasar, s tak monumentální černou dírou, v tak mladém vesmíru. Objevil se velmi brzy po rozsvícení nejstarších hvězd a galaxií. Jak je ale vůbec možné? A jaký asi je vztah mezi tak extrémním kvasarem a jeho okolím, především jeho hostitelskou galaxií? Fan k tomu dodává, že se tento ultrazářivý kvasar určitě stane užitečnou laboratoří pro studium vzniku galaxií a chování supermasivních černých děr v ranném vesmíru. Je jako nejjasnější maják z nejstarších časů.
Rekordní kvasar objevili na 2,4 metrovém teleskopu Lijiang čínské observatoře Jün-nan. Je to vůbec první kvasar v tak veliké vzdálenosti, který byl objeven teleskopem obdobné velikosti. A místní vědci jsou na to náležitě pyšní. Výrazně se zapsali do historie výzkumu kvasarů a také Éry reionizace. Extrémně zářivý kvasar nepochybně poskytne velmi cenné údaje o teplotě a složení materiálu v mezigalaktickém prostoru na konci Éry reionizace. Význam tohoto objevu podtrhuje celá řada následujících pozorování, která se odehrála na 8,4 metrovém teleskopu LBT (Large Binocular Telescope) na Mount Graham, 6,5 metrovém teleskopu MMT (Multiple Mirror Telescope) na Mount Hopkins, a také na Magellanově teleskopu chilské observatoře Las Campanas a havajském teleskopu Gemini North na Mauna Kea.
Teď přijdou na řadu i mocné vesmírné teleskopy, jako Hubbleův vesmírný dalekohled a rentgenová observatoř Chandra. S jejich pomocí by vědci rádi osvětlili procesy vedoucí ke vzniku prastarých supermasivních černých děr. Je to stále dost záhadné a stávající teorie se teď kymácejí v základech.
Literatura: University of Arizona 24. 2. 2015, Nature 518: 512-515, Wikipedia (Reionization).
Vyřeší Problém posledního parseku vzájemně interagující temná hmota?
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2024)
Gravitační čočkování prozradilo gravitačního behemota
Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2023)
První hvězdy vesmíru mohly být molochy s hmotností až 100 tisíc Sluncí
Autor: Stanislav Mihulka (03.02.2023)
Rychle rostoucí supermasivní černá díra "sežere" 1 Zemi za sekundu
Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2022)
Vznikly zárodky supermasivních černých děr zhroucením hal temné hmoty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2021)
Diskuze:
hustota
Milan Závodný,2015-03-01 17:56:01
V ranom vesmíre bola predsa mnohonásobne väčšia hustota. Takých kvazarov tam bude viac.
Kam se poděje ta velká černá díra?
Václav Čermák,2015-02-28 12:59:50
Má se za to, že kvasar obsahuje obrovskou černou díru. Pozorujeme je na hranici pozorovatelného Vesmíru, vyskytovaly se tedy v ranném Vesmíru. Ale není mi jasné, kam se potom teda ta veliká černá díra ztratí? Před těmi Xmld let přece tedy musely být i v našem blízkém okolí (z hlediska vzdáleností mezi galaxiemi) a mělo by tedy po nich nebo zbýt. Ta obrovská černá díra se přece za těch cca 13mld let nevypaří, na to by potřebovala řádově déle. Tak kde jsou ty, co byly v ranném Vesmíru v našem okolí?
Nevyparili sa.
Juraj Chovan,2015-03-02 09:33:06
Pozostatkom kvazarov sú masívne čierne diery v jadrách galaxií. Aj čierna diera v centre našej galaxie bola kedysi kvazarom.
Vyžarovanie kvazaru je vlastne vyžarovanie hmoty padajúcej do čiernej diery. V počiatkoch formovania galaxie bolo v okolí vznikajúcej centrálnej čiernej diery obrovské množstvo hmoty. Dnes je už táto hmota čiernou dierou vysatá a preto kontinuálne kvazarové žiarenie u starých galaxií nepozorujeme.
Avšak čas od času pozorujeme žiarenie v dôsledku pohltenia hviezdy centrálnou čiernou dierou. V tomto zmysle sú jadrá galaxií kvazarmi dodnes akurát ich vyžarovanie je o mnoho mnoho rádov slabšie ako kedysi keďže hmoty padajúcej do čiernej diery je dnes omnoho menej.
Dobře,
Václav Čermák,2015-03-02 14:41:15
takže u tohoto zmiňovaného kvasaru je ta černá díra jenom obzvláště veliká a "normální" kvasar má v centru něco, jako my ve středu Galaxie?
Áno.
Juraj Chovan,2015-03-02 17:49:44
To čo vedcov dľa článku prekvapuje je fakt ako sa tak masívna čierna diera vyformovala v tak ranom štádiu vývoja vesmíru.
stupnice: stačilo by někde zakotvit krátce M; G; T
Josef Hrncirik,2015-02-28 09:12:09
Potom by ale bylo jasno i ve financích
Re: Stupnice
Petr Nejedlý,2015-02-27 19:54:23
Hmm, já "u nás v Čechách" odmalička (čísla mě bavila) používal stupnici milión-miliarda-bilión-biliarda-trilión-triliarda, ale je teda možné, že už nám to EU zatrhla a já to nějak nezachytil....
A to nedomýšlím různé warpové pohony apod -).
Zdenek Černý,2015-02-27 13:14:47
Děkuji Petr Ka za podporu. Ano, přesně to jsem chtěl svým příspěvkem říci.
Stupnice
Zbyněk Sláma,2015-02-27 11:35:19
Tohle mě drtí, a když to mám vysvětlovat dětem, tak si vždycky klepou na čelo.
Podle toho grafu je zřejmé, že ten kvasar nezáří jako 420 BILIÓNŮ Sluncí, ale jako 420 TRILIÓNŮ Sluncí.
Je u nás (v Evropě) vžitá stupnice milión-miliarda-bilión-trilión-kvadrilión, ale Emerikánci to mají jako million-billion-trillion-quadrillion.
Když se u nás řekne "bilión", tak myslíme hodnotu, kterou Američan nazývá "trillion". A když u nás řekneme "trilión", tak myslíme to, čemu Američan řekne "quadrillion" a ne "trillion"? To je prostě napalici...
Stupnice
Juraj Chovan,2015-02-27 16:38:21
Z grafu (Emerického) je jasné že kvazar žiari ako emerických 420 triliónov Sĺnk. A to je našich evropských naozaj iba 420 biliónov...
Pavel Hudecek,2015-03-01 01:02:31
Je to velmi prosté:
- Ve všech jazycích, kromě americké angličtiny, říká předpona, kolikrát má dané číslo více nul, než milion.
- Pro ta místa mezi, která jiné jazyky nazývají tisíc milionů, tisíc bilionů, tisíc trilionů, ... má čeština pojmenování miliarda, biliarda, triliarda, ...
- Americká angličtina má tu předponu jako pořadové číslo, udávající kolikáté je to nad milionem
Příklady pro 1e6, 1e9, 1e12, 1e15, 1e18:
- česky: milion, miliarda, bilion, biliarda, trilion
- jiné neUS jazyky: milion, tisíc milionů, bilion, tisíc bilionů, trilion
- US anglické: milion, bilion, trilion, kvadrilion, kvintilion
Emerikánci
Jiří Novák,2015-03-01 14:19:58
Emerikánci sice mají jiné názvosloví než my, ale Emerikánci taky jsou světová vědecká a průmyslová velmoc. My jsme zastydli někde u vynálezu měkkých kontaktních čoček a dál jsme se posledních 60 let neposunuli.
42 bilionů Sluncí
Stanislav Kaštánek,2015-03-12 10:25:37
http://en.wikipedia.org/wiki/SDSS_J0100%2B2802
uvedený kvasar
"which is 4.2×10^13 times the luminosity of the Sun"
tedy 42E+12 ( 42*10^12 = 42 000 000 000 000= 42 bilionů krát víc jak svítivost Slunce).¨Článek píše 420 bilionů krát větší svítivost.
Neplašte se
Milan V,2015-02-27 00:44:58
> Prostě tu mohl být již před velkým třeskem
Myslím, že pokud by černá díra existovala už v době před anihilací antihmoty, byla by o hodně těžší než jen pár miliard sluncí.
> A kolik těles, tmavých, může bloudit vesmírem
Výzkum rozmístění temné hmoty prokázal, že se tato hromadí kolem galaxií (nebo naopak galaxie kolem t.h.). Kdyby bylo mezi galaxiemi nějaké zásadní množství hmoty, asi by si ho astronomové všimli.
> Je ale vůbec vhodné uvažovat o vzniku něčeho, co je nekonečné?
Může být nekonečný pouze ve směru rostoucího času, jako polopřímka. Nevidím v tom problém. Ostatně to, zda je Vesmír nekonečný, se neví.
plašte...
Petr Ka,2015-02-27 08:07:14
Zajímavé bude, co zas zastánci Big bangu vymyslí (po inflaci, temné hmotě,...), aby jim to opět vyšlo.
Oficiální teorie zní, že se neví, zda je (i nyní) vesmír nekonečný v prostoru. Tvrdí se jen, že měl počátek v čase. Ten je dost vycucaný z prstu a "ortodoxní" zastánci stvoření Big bangem (autorem kněz Lemaître, kterému to schválil papež Pius XII.) mají tedy obavy z odpadlictví.
Proč se to všichni bojí říci?
Zdenek Černý,2015-02-26 21:55:13
Prostě tu mohl být již před velkým třeskem. A kolik těles, tmavých, může bloudit vesmírem, jen je nejsme schopni našimi přístroji identifikovat.
Asi by to zahýbalo tím základním. Teorií o vzniku vesmíru. Je ale vůbec vhodné uvažovat o vzniku něčeho, co je nekonečné? Když je něco nekonečné, nutně to i existuje nekonečně dlouho ...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
