Miranda Limová z Emory University v Atlantě (stát Georgia), si ke svým pokusům vybrala hraboše. O prérijních hraboších rodu Microtus se totiž ví, že jsou převážně monogamní, zatímco jejich příbuzní, horští a pennsylvánští hraboši, jsou zase polygamní.
O prérijních hraboších se také ví, že mají v mozku proti polygamním horským hrabošům mnohem větší hustotu receptorů pro hypofyzární hormon vasopresin.
Tyto receptory se v mozku vyskytují zejména v pallidu a v lokalitě Nucleus accumbens, kde jsou centra pro pocity libosti jako je mesolimbický dopaminový a opioidní systém. Na základě těchto poznatků se na monogamnost začíná dnes nahlížet jako na určitý typ návykovosti.
Limová se svými kolegy se rozhodla vyzkoušet co to udělá, když hrabošům zvýší počet receptorů v mozku. Připravili si k tomu geneticky modifikovaný virus do kterého vpravili gen pro tvorbu receptoru pro hormon vasopresin. Tímto virem infikovali mozek hrabošů. Vybrali si k tomu právě hraboše vyhlášené "proutníky“, promiskuitní, pensylvánské hraboše (Microtus pennsylvanicus). Virus, přesněji gen, který virus nesl, navodil v jejich mozkových buňkách tvorbu příslušného proteinu a tak jejich buňky měly najednou mnohem více receptorů pro vasopresin, než tomu bylo před započatým pokusem.
Test věrnosti.
Vědci spárovali samce prériových a pensylvánských hrabošů se samicemi ochotnými k páření. Každému páru bylo dovoleno aby se den vzájemně poznával, poté bylo samcům dovoleno putovat volně mezi jeho na místě upoutanou partnerkou a v blízkosti upoutanou „cizinkou“. Zatímco prérioví hraboši a také geneticky modifikovaní (virem ošetření) pensylvánští křečci se shodně choulili ke svým původním partnerkám, neošetření pensylvánští hraboši dál setrvávali ve svých záletnických sklonech a trávili většinu času jako samotáři.
Genová léčba u křečků způsobila to, co výzkumníci předpokládali, že se stane. S růstem počtu receptorů se hlodavcům vytrácel také jejich záletnické choutky. Schopnost páření a plodit potomstvo jim ale zůstala zachována. To znamená, že změnila jen chemie jejich mozku a tím se jejich chování začalo podobat tomu, co dostali od přírody do vínku jejich příbuzní hraboši prérioví, kteří žijí v monogamních vztazích a jejichž věrnost je jim dána díky velkému množství vasopresinových receptorů v části předního mozku - místě, kde sídlí „ návyk a uspokojení“. Umělým zvýšením počtu receptorů pro vasopresin lze hrabošům omezit jejich toulavé chování a sexuální promiskuita.
Pomyšlení, že změna pouhého jednoho genu dokáže usměrnit celý komplex reakcí vedoucí ke změně chování, je fascinující. Zda by ale obdobná technika mohla fungovat i u lidí není zatím jasné. U lidí je vzájemné utváření vazeb mnohem komplexnější, hrají zde úlohu vlivy ekonomické, historické, individuální,... Pravdou ale také je, že promiskuitní a monogamní druhy opic vykazují obdobné rozdíly v počtech receptorů pro vasopresin a že tyto vzory do značné míry odpovídají těm, které byly pozorovány u hrabošů.
Hraboš prériový (Microtus ochrogaster) je monogamní.
Hraboš pensylvánský (Microtus pennsylvanicus) je promiskuitní. Genová léčba, která mu zvýší produkci receptorů pro hormon vasopresin, z něj udělá vzor manželské celoživotní věrnosti.
Pokud se potvrdí, že mezi myšovitými hlodavci a pány tvorstva je v chemii mozku, co se flirtování týče jen malý rozdíl, potom by nemusela být daleko doba, kdy k obligátnímu: „A vitaminy sis dnes vzal?“ budeme slýchávat: „A nezapomněls na viry s genem pro věrnost, miláčku!“
Genová terapie pomáhá od bolesti
Autor: Josef Pazdera (22.01.2008)
Genová terapie kompletně vyléčila hemofilii
Autor: Josef Pazdera (26.04.2005)
Viry proti koksu
Autor: Jaroslav Petr (22.06.2004)
Diskuze:
diskuze výhradně pro rozumné lidi www.racional.eu
Pavel Bedrník,2015-03-20 16:10:21
Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 4 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 6 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 5 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 9 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 9 opravdu přínosných uživatelů, kteří úplně každého uživatele do posledního musí upozornit na to, že je směšný. A každého jednotlivce musí na tuto veledůležitou informaci upozornit v samostatném příspěvku.
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.
U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze výhradně pro rozumné lidi
budoucnost klepe na dvere
Acid Burn,2006-12-19 15:33:28
No on by vubec byl zapotrebi gen A pro muze ktery by je udelal asexualni. Totez u zen. Dalsi generace by byly ze zkumavek a slo by o jedince nejzdravejsich a nejinteligentnejsich :-D
ad. "vitamínky"
ondra,2004-07-28 13:51:49
Hm, hm, ... - ani se nedivím Richardovi, že "léčit se" se mu nechce. Ovšem pozor! Což kdyby takhle ona věta nezněla: „A nezapomněls na viry s genem pro věrnost, miláčku!“ ale třeba: "Nedal by sis kafe, miláčku? A kolik cukříků?" Taková Maryša "genového věku". Něco podobného tu už přece bylo - že by se začínala rozmáhat "dívčí válka" 21. století? S důrazem bych si tedy dovolil preventivně apelovat na genetiky (muže), aby co nejdříve začali pracovat na vývoji nějaké (raději už od začátku veeelmi rezistentní) RNÁzy či spíše nějakého inhibitoru, který by mohl takto "léčeným" "pacientům" pomoci. Umím si představit i to, že vybraní jedinci by to měli "na předpis". Vlastně doufám, že tento můj apel je "preventivní". Jak tak pozoruji některé moje známé, kteří vstoupili do svazku manželského, nevím - nevím,... - jejich těla se začínají podivně zaoblovat (viz např. příspěvek o obezitě, již mohou způsobit i nakažlivé viry v oddílu "ptáci"), smysl pro vtip se kamsi vytrácí - stejně jako zájem o řadu "volnočasových" aktivit. Tak teda fakt nevím,... - to, že člověk stojí "na prahu" nového věku stran klimatických změn, ztráty biodiverzity apod. se cituje stále častěji, ovšem o tomto problému jsem nikdy žádnou usměvavou redaktorku mluvit neslyšel! Jinak drobná poznámka k Jirkovi (a taky abych si to trošku "vyžehlil" u čtenářek-!): promiskuitní partnerky - co na ně? Ono pokud vyléčíme ke 100%ní monogamii všechny ženy, bude nám houby platné, že jsme si uchránili svoji záletnost (teda nám 96ti či kolika %). Pokud jsem si to tímto konstatováním, podporujícím v podstatě tezi, že alespoň část žen je promiskuitní, u čtenářek spíše "rozházel", jelikož je přece obecně známé, že "muži jsou záletníci a ženy věrné", dovolím si uzavřít příspěvek drobnou otázkou: "Za kým by oni muži "zalétávali", kdyby byly všechny ženy tak věrné?"
nevěra je přirozená věc...
Colega,2004-11-08 11:08:43
...to ví každý
a každý soudný člověk si snad uvědomuje, že zamilovanost (nedej bože povzbuzená geneticky přidanými receptory) má i své stinné stránky
aplikace tohohle vynálezu by opravdu mohla přinést konec lidstva (kdyby třeba někoho napadlo vymalovat na nebe jméno jeho milé pomocí několika nukleárních hlavic)
Zajímavé by bylo zjistit, co je příčina
Pavel Brož,2004-06-23 17:24:41
a co až následek u té rozdílné promiskuitnosti těch dvou druhů hrabošů. Většinou se hledá hodně přímočaré řešení, tzn. že se dodatečně hledají nějaké přímé mechanismy, které evolučně zvýhodní právě tu promiskuitu hrabošů pensylvánských a znevýhodní ji u hrabošů prériových (a ty se nakonec vždycky najdou, protože jak známo, kdo hledá, najde). Přitom právě díky tomu, že jeden jediný gen mívá kolikrát dopad na mnoho hodně odlišných funkcí organismu, může být ta promiskuita jedněch a věrnost druhých hrabošů čistě jen nechtěným vedlejším produktem úplně jiné evoluční selekce.
Nedávno jsem se na téma "přímé" kontra "druhotné" selekce bavil se svým kamarádem, rozebírali jsme, jestli např. barva pleti třeba černochů nebo bělochů je nevyhnutelnou evoluční adaptací na pobyt v tropickém, event. arktickém pásmu, a našli jsme vždycky ke každému argumentu nějaký protiargument. Tak např. ač je "evidentní", že tmavá pleť je pro tropy vhodněší, tak např. u některých středo- a jihoamerických Indiánů není pleť zase až tak tmavá, a naopak příslušníci některých kmenů Eskymáků či sibiřských národů nevypadají až tak "bíle". Uvažovali jsme proto i o tom, jestli ta barva pleti není nějakým spíše druhotným výsledkem nějakého evolučního tlaku, který selektuje geny, které se na barvě kůže projevují spíše zprostředkovaně. Ostatně, relativně nedávno na Brazilcích provedená studie potvrdila, že právě barva kůže není zase až tak jednoznačně odvoditelná z genů (na počátku se mělo za to, že výrazně tmavopletí Brazilci budou více příbuzní např. s černochy nebo s Indiány, a naopak ti světlopletí Brazilci více příbuzní s Evropany, jenže výsledek studie tento předpoklad totálně popřel - bez ohledu na barvu pleti měli Brazilci genovou příbuznost k evropanům, afrům či indiánům naprosto nezávislou).
Proto vždycky u takových rozdílností, jako je ať už ta barva pleti, nebo ta promiskuita, nebo cokoliv jiného, přemýšlím nad tím, co je přímou příčinou té selekce a co až jejím druhotným důsledkem. V některých případech je to celkem jasné (např. souvislost mezi geny pro srpkovitou anemii a oblastí sužovanou malárií, to je celkem jednoznačná adaptace, která zvýhodňuje nositele jednoho vadného genu pro hemoglobin, v jejich krvinkách se plazmódia malárie nemohou pomnožit, a přitom trpí jen lehkou formou anémie, kdežto nositelé dvou špatných nebo dvou dobrých genů jsou výrazně znevýhodněni - buď umřou na anémii, nebo na malárii), v jiných případech je naopak nutné se spolehnout pouze na více či méně věrohodné spekulace co je tou hlavní příčinou té selekce a co pouze jejím vedlejším výsledkem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
