Na rozdíl od objevu Higgsova bosonu na naprosto ultimátním a nepředstavitelně nákladném Velkém hadronovém srážeči k tomu Aviad Frydman z izraelské Bar-Ilanovy univerzity a jeho tým potřebovali docela běžně vybavenou laboratoř a relativně skromné finance. Podle Frydmana bylo ironií, že původní debatu o Higgsově bosonu zásadně přiživila teorie supravodivosti, Higgsovy stavy v supravodičích vlastně zatím nikdo nikdy nepozoroval. Doposud to bylo technicky nesmírně obtížné, ale Frydmanův tým to podle všeho zvládnul.
Jak na to šli? Věděli, že pro vyvolání Higgsových stavů v supravodiči budou potřebovat velké množství energie. Háček je v tom, že příliv takové energie do supravodiče obvykle vede k rozvrácení jeho vnitřní struktury a k zániku supravodivosti. Frydman a spol. to ale vyřešili použitím ultratenkých supravodivých filmů s neuspořádanou strukturou z nitridu niobu (NbN) a oxidu india (InO). Jejich supravodič měl takové vlastnosti, že se nacházel poblíž přechodu mezi supravodičem a izolátorem. Za takových podmínek totiž k vyvolání k Higgsových stavů v supravodiči stačí relativně málo energie, i když ani tak to není žádný med.
Frydman a spol. pochopitelně neskrývají nadšení. Hlubší význam jejich objevu tkví například v tom, že ukazuje existenci Higgsových stavů za dramaticky odlišných podmínek, než jaké panují v divoké srážce částic na Velkém hadronovém srážeči. K získání dat, ve kterých pak objevili Higgsův boson tam potřebovali energii v řádu gigaelektronvoltů, tedy miliard elektronvoltů. Higgsovy stavy v supravodiči se vyskytují za energie, která se měří v milielektronvoltech, tedy v tisícinách elektronvoltů. Rozdíl činí 12 řádů. Pro rychlé občerstvení, jeden elektronvolt je jednotka práce a energie, odpovídající kinetické energii elektronu, urychleného ve vakuu napětím jednoho voltu. Pro Frydmana je fascinující, že tak neskutečně rozdílné systémy vlastně pohání ta samá fyzika.
Objev Higgsových stavů v supravodiči není jenom tečkou za historickým příběhem Higgsova bosonu. Kolem samotného Higgsova bosonu se stále točí kontroverze a Frydmanův tým teď fyzikům vlastně nabídl možnost, jak zkoumat velkolepé záhady částicové fyziky s velice dostupným vybavením. Na druhou stranu, Velký hadronový srážeč v CERNu se nemusí bát o svůj osud. Stále má smysl a rozhodně ještě nepatří do starého železa. A fyzice nakonec jenom prospěje, že má k dispozici více různých technologií pro výzkum elementárních částic.
Video: CERN Says LHC Really Found Higgs Boson, Will Restart In 2015. Kredit: Newsy Science.
Literatura
Bar-Ilan University 19.2. 2015, Nature Physics 11: 188-192, Wikipedia (Higgs boson, Superconductivity).
Diskuze: