Scholzova hvězda je vlastně dvojhvězda červeného trpaslíka a hnědého trpaslíka spektrální třídy T, tedy nijak velkých a jasných hvězd. Celý hvězdný systém, který dnes pozorujeme v souhvězdí Jednorožce, se svojí hmotností vyrovná jen 0,15 Slunce. Skromné hvězdy kolem sebe obíhají ve vzdálenosti 0,8 AU, což je o něco méně, než vzdálenost Země od Slunce. Pokud se Mamajek a spol. ve studii publikované časopisem Astrophysical Journal Letters nepletou, tak systém Scholzovy hvězdy prosvištěl Sluneční soustavou zhruba ve vzdálenosti 52 tisíc astronomických jednotek od Slunce. To je na poměry ve vesmíru velice blízko. Takříkajíc těsně vedle.
Na Zemi v té době žili lidé, kteří už byli prakticky jako my. Mohli z kosmického dramatu něco mít? Zdá se, že ne. I při nejtěsnějším přiblížení Scholzovy dvojhvězdy ke Slunci prý byla padesátkrát méně jasná, než nejslabší hvězdy, které za za ideálních podmínek uvidíme pouhým okem. Zároveň ale víme, že je docela magneticky aktivní a že mohla dělat jasné záblesky o délce minut až hodin. Toulavá dvojhvězda na naše předky možná tajemně mrkala z oblohy a uváděla je tím do rozpaků.
Video: Alien Scholz’s star passed through solar system 70,000 years ago. Kredit: The Cosmos News.
Literatura
Za Neptunem krouží rebelská planetka Niku na záhadné oběžné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2016)
Diskuze:
3 hviezda
Michal Lichvar,2015-02-23 14:16:40
Dalsia doterna otazka: znamena to, ze Slnecna sustava je 3hviezda, podobne ako Alpha Centauri?
Nibiru!
Michal Lichvar,2015-02-23 13:54:41
:) sa divim ze to este nik nenapisal ;)
ps: co ked sa udaj o prelete spresni a zistime, ze koreluje s niektorymi nastupmi doby ladovej :D
Mechanismus?
Vojtěch Kocián,2015-02-20 14:59:43
Jaký je mechanismus toho, že se takto vzdálená hvězda může periodicky vracet? Na gravitační působení je to daleko a hvězda je moc rychlá. Je důvodem oscilace kolem roviny galaktického disku nebo ještě něco jiného?
Jan Salinger,2015-02-20 17:37:25
Podle zdrojů uvedených na wiki se jedná o nesprávný překlad. Ve zdrojích je uvedeno "A star is expected to pass through the Oort Cloud every 100,000 years or so."
Čili údaj se netýká přímo Scholzovy hvězdy, ale je to frekvence průletů různých hvězd kolem Slunce v této vzdálenosti.
použita formulace z wikipedie, vědecký článek zde: http://iopscience.iop.org/2041-8205/800/1/L17/
rychlé hvězdy a černá díra
Stanislav Kaštánek,2015-02-21 23:08:43
http://casopis.vesmir.cz/clanek/nova-kategorie-cernych-der-ve-vesmiru
"To může po čase přejít v kolaps jádra a vznik černé díry, v níž pak zmizí celá centrální část hvězdokupy. Pro přítomnost černých děr v jádrech některých starých hvězdokup hovoří například kategorie velmi rychlých hvězd v naší Galaxii. Původ těchto hvězd nebyl dosud dobře objasněn; jednou z možností je jejich urychlení a následné vystřelení z hvězdokupy v důsledku těsného přiblížení k černé díře."
Viz také:
http://technet.idnes.cz/prulet-cizi-hvezdy-0av-/veda.aspx?c=A150219_163256_veda_mla
Font
Daniel Fakla,2015-02-20 14:16:04
Ano suhlasim s panom Jicinskym citatelnost noveho fontu je horsia. Ospravedlnujem sa ze prispevok nie je k veci.
prolétá Oortovým oblakem každých 100 tisíc let
Mirek N,2015-02-20 09:36:03
tak tak, to bude nějaký omyl v překladu. Selský rozum říká, že pokud by tomu tak bylo, musela by se touto dobou už přibližovat :D
Font
Petr Jíčínský,2015-02-20 08:12:29
Prosím vás, koho napadlo používat na webový text patkový Times New Roman? To je font určený a vyvinutý pro lepší čitelnost na papíře, na webu je lepší číst už přímo zdrojový kód, než tuto stránku. Někdy tento fail skočí u jednoho odstavce, a zde už celý článek.
Font
Marek Fucila,2015-02-23 19:18:59
Urobiť web tak, aby vyzeral tak, ako človek zamýšľa je hotová veda. :)
Navyše ak sa články pridávajú cez nejaký redakčný systém, kde je zrejme dovolená nejaká forma formátovania textu, krížia sa tam úmysly dizajnéra s autorom článku a vzhľad môže rôzne utrpieť.
V prípade tohto divného formátovania ide o to, že pre web tu majú nadefinovaný font pre odstavce obalené s elementom/tagmi "p" (nepíšem špeciálne znaky, lebo ich to aj tak vyhodí). Ale niektoré odstavce sú uzavreté v elementoch "div", pre ktorý nie je explicitne definovaný pätkový (sherif) font.
Takže napríklad v prípade článku o kmeňových bunkách (http://www.osel.cz/index.php?clanek=8073) je prvý odstavec pod abstraktom v tagoch div a druhý a nasledujúce už v tagoch p. Tagy div alebo p su v podstate to iste. Semanticky by p malo znamenat odstavec (paragraph), ale pri spravnej stylizacii mozu vyzerat totozne.
Jednoduche riesenie, ktore vyzera byt funkcne:
div#detail_clanku{
font-family: Helvetica, Arial, sans-serif;
font-size: 14px;
line-height: 23px;
}
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
