Kdo by neznal Schrödingerovu kočku. Původně to byl poněkud poťouchlý myšlenkový pokus jednoho ze zakladatelů kvantové mechaniky, teoretického fyzika Erwina Schrödingera, který se v roce 1935 chtěl vysmívat standardní Kodaňské, čili pravděpodobnostní interpretaci kvantové mechaniky. Jak už to ale v podobných případech bývá, Schrödinger tak trochu minul cíl. Jeho metafora se utrhla z řetězu, stala se mediální hvězdou a žije si vlastním životem. Schrödingerova kočka dneska ohromně popularizuje kvantovou mechaniku a všem, kdo píšou o vědě, ukazuje, jak se to má správně dělat.
Píše se rok 2015 a po osmdesáti letech stále nevíme, jak na tom Schrödingerova kočka vlastně je. Nicméně, mezi vědci se i po tak dlouhé době najdou odvážlivci, kterým to není jedno a snaží se přijít Schrödingerově kočce na kloub. Je mezi nimi i Alessandro Fedrizzi z Queenslandské univerzity, který se svými kolegy, podle článku nedávno publikovaného časopisem Nature Physics, v odhalování záhady Schrödingerovy kočky významně pokročil. Pomocí velmi přesných měření a výpočtů kolem stavů jednotlivých fotonů se jim prý povedlo vyloučit populární hypotézu, podle které je polomrtvý/ položivý stav Schrödingerovy kočky pouhým důsledkem nedostatku informací o její skutečné situaci.
Podle prvního autora studie Martina Ringbauera, taktéž z Queenslandské univerzity, naznačují výsledky jejich studie, že pokud existuje nějaká objektivní realita, tak ji vlnová funkce popisuje. Jinými slovy, vypadá to, že Schrödingerova kočka je doopravdy polomrtvá/ položivá. Buď je vlnová funkce kompletně reálná, anebo není reálné vůbec nic. A pak že jsou přírodní vědy nudné.
Nejtěžší Schrödingerova kočka na světě váží 16 mikrogramů
Autor: Stanislav Mihulka (22.04.2023)
Černé díry jsou jako Schrödingerovy kočky v mrazivém tichu vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2022)
Diskuze:
Milan Závodný,2015-02-14 18:25:02
Realita je práve tak nudná, ako keď vás chce zožrať lev.
Myslím, že by sa veci malo venovať viac priestoru.
Copak kočka
Jakub Beneš,2015-02-11 23:24:55
ale představte si, že vesmír vznikl a vyvíjel se celé miliardy let jen jako vlnová funkce, až do chvíle než vznikl člověk, a svým prvním pozorováním ho zpětně zreálnil :) proti tomu nějaká napůl živá a napůl mrtvá kočka úplně bledne.
Martin Chabada,2015-02-12 12:36:14
Ono je to ale naopak. Svojim pozorovanim sucasnosti si "vyberame" tu historiu vesmiru, ktora je konzistentna s nasim pozorovanim. To tvrdi Stephen Hawking:
"This leads to a radically different view of cosmology, and the relation between cause and effect. The histories that contribute to the Feynman sum don’t have an independent existence, but depend on what is being measured. We create history by our observation, rather than history creating us."
Hawking, Mlodinow: The Grand Design
Kreacionisti a evolucionisti maju sucasne pravdu
Tomáš Habala,2015-02-12 14:08:00
z toho vyplyva.
Dali by sa tym vysvetlit aj take veci, ako je strasne nizka entropia na pociatku vesmiru a presne nastavenie prirodnych konstant a to bez toho, aby sme potrebovali biliony bilionov atd. paralelnych svetov. No obrovska uspora...
Co když místo kočky dáme pozorovatele č. 2...?
Bohumil Tříska,2015-02-11 17:31:14
Byl bych trochu milosrdnější než pan Schrödinger a dal bych do krabice místo jedu voňavku, ale místo kočky domácí bych tam dal kolegyni z laboratoře jako pozorovatele č. 2. Tím se ale dostávám do úzkých: Já, pozorovatel č. 1, popíšu systém vlnovou funkcí, ve které je kolegyně z poloviny voňavá a z poloviny nikoli. Ovšem kolegyně uvnitř si nemůže nevšimnout, jestli je voňavka vylitá nebo ne, a tedy v její "souřadné soustavě" je vlnová funkce úplně jiná - nejspíš nějaká vlastní funkce operátoru voňavosti...
Po pravdě řečeno si dokonce myslím, že celá kvantová filozofie s jejími pozorovateli je vhodná pouze pro objekty, které žádného pozorovatele neobsahují a obsahovat nemohou. Že je vhodná pouze pro objekty mikrosvěta. A na druhé straně mám tušení, že obecná teorie relativity se svými lokálními inerciálními systémy je zase vhodná pouze pro případy, kdy studovaný systém pozorovatele obsahuje (nebo obsahovat může), tedy pro systémy většího rozměru. Mám pochybnosti o tom, nakolik je možné se z jedné nebo druhé strany dopracovat k teorii, která by propojila oba světy, svět kvantový se světem relativistickým. Ve své bujné fantazii si dokonce představuji, že složitost takové "teorie všeho" by mohla růst nade všechny meze.
Martin Chabada,2015-02-12 12:27:03
Interpretacia kvantovej mechaniky, kde je vlnova funkcia zavisla od pozorovatela, uz existuje.
http://en.wikipedia.org/wiki/Relational_quantum_mechanics
Tomáš Habala,2015-02-12 14:11:05
By ma zaujimalo, ci pozorovatel zrealnuje vlnovu funkciu absolutne alebo len relativne. Ak relativne, tak ten pozorovatel vnutri krabice by si funkciu objektivne zrealnil, ale pre pozorovatela vonku by objektivne bol stale vo vlnovom stave.
Martin Chabada,2015-02-12 14:47:32
Samozrejme, ze len relativne, to je zakladna podstata RQM interpretacie.
Ide o to, ze na kvantovej urovni nic take ako "absolutna realita", teda realita nezavisla od pozorovatela a jeho pozorovania, neexistuje. Co je teoreticky aj experimentalne dokazany fakt.
http://en.wikipedia.org/wiki/Leggett%E2%80%93Garg_inequality
Tomáš Habala,2015-02-12 21:37:23
Je to na mna moc huste, neviem z toho vydolovat tu relativnost kolapsu vlnovej fukcie voci pozorovatelovi, t.j. ze voci istemu pozorovatelovi je skolabovana a voci inemu nie je. Vedel by si mi ukazat ako sa ten zapi cita prosim Ta?
to Tomáš Habala
František Luft,2015-02-12 23:52:47
Tady byl na Oslovi článek a v diskuzi to vysvětloval p.Brož:
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=5110&id_c=108956
Každý pozorovatel si zkolabuje ten systém na který se dívá: Ten co je v krabici s kočkou se s ní kvantově prováže a stanou se z něj dva - jeden vidí mrtvou a druhý živou. Druhý pozorovatel, vně krabice po otevření zkolabuje tuto superpozici a uvidí jen jednu možnost. (pozn.: pozorovatel v krabici se nazývá Wignerův přítel)
Kvantový popis pozorovatele v krabici
Bohumil Tříska,2015-03-01 22:30:42
Děkuji za odkaz na příspěvky pana Brože, jsou skvělé. Zdá se mi, že situace, kdy pozorovatel v krabici popisuje systém zkolabovanou vlnovou funkcí, zatímco pozorovatel mimo krabici jako superpozici, předpokládá, že ta vlnová funkce není něco, co reálně existuje - je to jenom náš matematický aparát, model, vzoreček. To je sice legitimní, ale přijde mi to líto - raději bych dělal s něčím, co by existovat mohlo. Přijde mi pak přijatelnější říci (jak jsem psal výše), že kvantový popis se nehodí na systémy, které obsahují pozorovatele.
Táto mačka mi pomohla prejsť z fyziky
Rene Mikolas,2015-02-10 16:18:31
Ale po celý život ma frustruje.
Zomieranie (skapínanie) predsa nie je vecou okamihu, trvá to predsa nejaký čas rôzny od nuly a to ma ničí.
A o čase v tom celom vraždiacom mechanizme a jeho jednotlivých krokoch, ani nehovorím.
Nevěřím :)
František Luft,2015-02-10 10:02:16
Kdyby byla současně živá i mrtvá, to by potom elektron v Youngově pokusu byl nějakém okamžiku v obou štěrbinách současně a systém s elektronem by měl najednou o jeden elementární náboj navíc - v rozporu se zákonem zachování ne? V experimentu "testování bomby" bomba buď vybuchne nebo nevybuchne, nic mezi
Také jsem nečetl článek ...
Pavol Habuda,2015-02-10 07:30:09
... ale předpokládám, že se budou opírat o kauzalitu. Rozpad atomu je přímou příčinou smrti kočky. Budou se snažit ukázat, že vlnová funkce daného atomu a vlnová funkce kočky jsou stejné. A protože u atomů máme ověřeno, že skutečně existují před "měřením" ve více stavech zároveň, pak i kočka bude existovat ve více stavech (stejná vlnová funkce, stejné vlastnosti).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
